Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Statistiky OSN a ukrajinské úřady přitom dokreslují tragickou realitu probíhajícího konfliktu, během něhož již zemřely desítky tisíc civilistů a byly zdokumentovány stovky tisíc údajných válečných zločinů spáchaných ruskou armádou. Navzdory těmto obětem a pokračujícím útokům na civilní infrastrukturu se americká politika ubírá směrem změkčování sankcí vůči ruským energetickým zdrojům a omezování klíčového technologického spojení, jako je satelitní systém Starlink, což Kyjev výrazně oslabuje při obraně.
Základním omylem snah o sblížení s Moskvou je přehlížení faktu, že Ruská federace nikdy nebyla a nebude americkým spojencem. Představitelé ruského vedení a vlivní političtí aktéři opakovaně označují Spojené státy za systémového protivníka a hlavní globální hrozbu, přičemž v ruské politické kultuře převládá vnímání Západu jako primárního strategického cíle. Spoléhat na to, že autokratický režim ocení vstřícné kroky, je podle expertů historickým omylem, neboť autokracie ústupky nevnímají jako projev síly, nýbrž slabosti.
Představa, že podpora Ukrajiny představuje pro Spojené státy jednosměrný finanční tok, navíc neodpovídá realitě. Kyjev poskytuje americkým ozbrojeným silám neocenitelná bojová data a cenné zkušenosti z nasazení moderních zbraní a protivzdušných systémů proti reálnému globálnímu protivníkovi, aniž by přitom o jediného vojáka přišly Spojené státy. Obnovení amerických vojenských zásob navíc podporuje domácí průmysl a vytváří pracovní místa v amerických zbrojovkách, čímž posiluje obranyschopnost celé aliance.
Pokud by Ukrajina podlehla ruskému tlaku, geopolitické důsledky by zasáhly samotné základy euroatlantické bezpečnosti. Ruské ambice se neomezují pouze na východní regiony napadené země, ale směřují k ovládnutí strategického prostoru, který by se v rukou Moskvy stal přímou hrozbou pro východní křídlo NATO. Ukrajinská armáda tak svou obranou chrání nejen vlastní suverenitu, ale de facto i stabilitu členských států aliance, které by v případě její porážky čelily mnohem většímu přímému nebezpečí.
Kromě vojenských a bezpečnostních aspektů s sebou odklon od Kyjeva nese také fatální dopad na globální důvěryhodnost Washingtonu. Spojené státy po desetiletí stavěly své postavení velmoci na pozici spolehlivého partnera, který dodržuje své závazky, což symbolizovalo i Budapešťské memorandum z roku 1994, kdy se Ukrajina vzdala jaderného arzenálu výměnou za bezpečnostní záruky. Porušení těchto závazků a opuštění partnera v nouzi podkopává morální kapitál a oslabuje důvěru v americké slovo všude ve světě.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.