Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Tradiční ekonomické modely před příchodem Sternovy zprávy vycházely z předpokladu, že klimatická změna představuje jen zanedbatelnou ekonomickou odchylku, kterou rostoucí ekonomika snadno absorbuje. V tehdejším účetnictví neměly ledovce, lesy ani obyvatelná klima žádnou finanční hodnotu, pokud nebyly okamžitě vytěženy nebo zpeněženy. Hlavním nástrojem těchto výpočtů byla takzvaná diskontní sazba, která budoucím ztrátám a budoucím lidským životům přiřazovala výrazně nižší váhu než těm současným.
Sternův rozsáhlý materiál tento přístup ostře zpochybnil a přinesl tři klíčové závěry, které tehdy v odborných kruzích vyvolaly vlnu nevole. Odborník dospěl k názoru, že náklady na nečinnost v oblasti klimatu převyšují náklady na okamžitou akci, že klimatická krize je ukázkovým selháním trhu a že hospodářský růst lze úspěšně sloučit se snižováním emisí skleníkových plynů. Klíčovým etickým argumentem jeho práce bylo tvrzení, že budoucí generace mají stejné právo na život jako generace současné.
Proti Sternovým závěrům se tehdy postavila celá řada vlivných ekonomů v čele s profesorem Williamem Nordhausem z Yaleské univerzity, který byl do té doby považován za špičku v oboru klimatické ekonomie. Nordhaus ve svých pracích z devadesátých let tvrdil, že státy by měly počítat s mírným oteplením o tři až čtyři stupně Celsia, protože snižování emisí by bylo dražší než samotné škody. Tradicionalisté tehdy hlasitě kritizovali Sterna za to, že si dovolil sáhnout na tradiční diskontní sazbu považovanou za nedotknutelný pilíř ministerstev financí po celém světě.
Čas však dal podle webu The Guardian Sternově analýze za pravdu, neboť globální oteplování postupovalo rychleji a s většími ekonomickými dopady, než se původně předpokládalo. Jeho práce poskytla vládám potřebnou oporu pro zavádění odvážnějších klimatických strategií, které obstály před investory i na mezinárodních trzích. Sám autor dnes uvádí, že pokud by zprávu psal znovu, kladl by ještě větší důraz na ochranu přírody a kolaps biodiverzity.
Přestože od vydání zprávy uplynuly dvě desítky let, tradiční ekonomické přístupy odmítají z akademické scény i praxe ustoupit. Ještě v roce 2018 obdržel William Nordhaus Nobelovu cenu za ekonomii za svou práci v oblasti klimatu, ačkoliv jeho modely nadále pracovaly s mírnými dopady rozsáhlého oteplování na globální HDP. Univerzity po celém světě stále učí studenty ekonomie na starých růstových modelech, které ignorují reálnou hrozbu masivních hospodářských ztrát.
Tento setrvalý stav se projevuje v odmítavém postoji řady vlád k radikálnějším opatřením a v přetrvávajícím nadhodnocování fosilních paliv na trzích. Pojišťovny podle nedávných zjištění listu The Guardian opakovaně upravují své interní výpočty tak, aby skryly skutečná klimatická rizika a oddálily nutnost strukturálních změn. Výsledkem jsou trvající ekonomické a sociální škody, kterým by včasné investice mohly zabránit.
Svět tak podle environmentálních odborníků naléhavě potřebuje nový ekonomický systém, který dokáže správně ohodnotit zachování přírody a lidské společnosti. Odkaz Nicolase Sterna ukázal směr, kterým by se moderní ekonomie měla ubírat, avšak převážná část globálního ekonomického establishmentu na tuto změnu stále čeká. Dvacet let staré varování tak zůstává v platnosti i v roce 2026, kdy ekonomické dopady extrémního počasí ohrožují stabilitu napříč kontinenty.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
