Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
Oběma předním politickým táborům schází dostatek mandátů, což znamená, že k vytvoření funkčního kabinetu bude pravděpodobně nutné porušit dosavadní předvolební sliby, případně směřovat k novému hlasování. Analytici BBC v současnosti vymezují čtyři možné scénáře, jak by mohla tato politická krize v zemi dospět k řešení.
První variantou je vytvoření vlády národní jednoty vedené Benjaminem Netanjahuem, což by ovšem vyžadovalo, aby Gadi Eisenkot opustil svůj klíčový předvolební postoj a program založený na odvolání Netanjahua z politického života.
Netanjahu by se mohl pokusit přemluvit Eisenkotovu stranu Jašar ke společné vládě tím, že by opustil své dosavadní krajně pravicové a ultraortodoxní partnery, avšak v volební den naopak poděkoval svým loajálním partnerům a volal po vytvoření silné pravicové vlády.
Ke vzniku jednotné vlády by mohlo přispět případné obnovení konfliktu s Iránem, které by na politické lídry vyvinulo silný tlak, aby odložili vzájemné spory stranou, ačkoliv kritici by takový krok okamžitě označili za snahu o záchranu Netanjahuovy politické kariéry.
Druhým, radikálnějším scénářem je koalice vedená Gadi Eisenkotem za podpory arabských stran, což by představovalo zásadní zvrat v izraelské politické kultuře vzhledem k tomu, že arabské subjekty v těchto volbách dosáhly na rekordní zisk až devatenácti mandátů.
Tento úspěch umožnila bezprecedentní volební účast arabské menšiny tvořící zhruba pětinu obyvatel země, nicméně většina židovských stran dosud jakoukoliv formální spolupráci s těmito subjekty odmítá a taková koalice by byla v otázkách Gazy či Západního břehu krajně křehká.
Třetí možností je Netanjahuem vedená většina, do níž by se pokusil přetáhnout pravicové politiky z opozičního tábora, jako jsou Naftali Bennett nebo Avigdor Lieberman, kteří však v kampani slibovali jeho odvolání a prosazují rozšíření vojenské konskripce na ultraortodoxní obyvatele.
Pokud se žádná z těchto politických variant neprosadí v rámci koaličních jednání, čtvrtým a výchozím scénářem se stávají nové předčasné volby, v nichž by Netanjahu jako úřadující premiér spoléhal na nižší volební účast menšin i desetitisíců občanů, kteří přiletěli volit ze zahraničí.
Opakované hlasování by pro Izrael nebylo novinkou, neboť mezi lety 2019 až 2022 uspořádala země hned pět volebních klání v situaci, kdy se politici dlouhodobě potýkali s neschopností vzájemně spolupracovat.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
