Není to jen na Trumpovi. Kdo má rozhodující slovo v případě úderu na Írán?

Steve Witkoff
Steve Witkoff, foto: The White House
Klára Marková 24. února 2026 10:21
Sdílej:

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o případném nařízení náletů na Írán bude zásadně záviset na úsudku jeho zvláštních vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Právě tito dva muži mají posoudit, zda Teherán úmyslně nezdržuje vyjednávání o dohodě, která by zemi zbavila schopnosti vyrábět jaderné zbraně. Prezident prozatím definitivně o útocích nerozhodl a čeká na poslední návrh, který má Írán zaslat tento týden před rozhodujícím kolem jednání v Ženevě.

Čtvrteční rozhovory ve Švýcarsku povedou právě Witkoff a Kushner, jejichž hodnocení šancí na dohodu přímo ovlivní Trumpovy další kroky. Pokud k dohodě nedojde, prezident již svým poradcům sdělil, že zvažuje omezené údery k vyvinutí tlaku na Írán. V případě, že by ani tento krok neuspěl, připouští Trump mnohem rozsáhlejší útok s cílem vynutit si změnu tamního režimu.

Steve Witkoff je podle vládních zdrojů součástí úzké skupiny poradců, kteří s prezidentem konzultují veškeré kroky a účastní se všech klíčových schůzek k této problematice. Trump v posledních týdnech obdržel několik hlášení o vojenských možnostech, přičemž poslední se uskutečnilo minulou středu v krizové místnosti Bílého domu. Kromě vyslanců se k situaci vyjadřuje i široká škála vysokých představitelů administrativy.

Mezi hlavní poradce patří viceprezident JD Vance, ministr zahraničí Marco Rubio, ředitel CIA John Ratcliffe a ministr obrany Pete Hegseth. Do diskusí jsou zapojeni také generál Dan Caine, šéfka personálu Bílého domu Susie Wilesová a ředitelka tajných služeb Tulsi Gabbardová. Viceprezident Vance údajně předložil argumenty pro i proti náletům, přičemž se podrobně dotazoval na možná rizika celého podniku.

Generál Caine vyjádřil znepokojení především nad nízkými zásobami protiraketových systémů. Připomněl situaci z loňského roku, kdy USA po bombardování íránských jaderných zařízení odpálily 30 raket Patriot k zachycení íránské odvety, což bylo největší jednorázové použití těchto střel v historii. Írán navíc varoval, že na jakýkoliv nový útok odpoví s maximální tvrdostí, přičemž nejvyšší vůdce Alí Chameneí pohrozil schopností potopit americkou válečnou loď.

Spekuluje se o tom, že generál Caine je ve svých obavách hlasitější uvnitř Pentagonu než při brífincích s prezidentem, aby se vyhnul podezření, že prosazuje konkrétní politický směr. Mluvčí Bílého domu Anna Kellyová nicméně uvedla, že generál poskytuje veliteli ozbrojených sil nestranné informace naprosto profesionálně. Uvnitř administrativy stále panuje nejistota, zda by nálety skutečně stačily k tomu, aby Írán přistoupil na dohodu nebo aby byl svržen stávající režim.

Z toho důvodu úředníci zkoumají i možnosti, jak se vojenskému konfliktu vyhnout. Jedním z diskutovaných návrhů je povolení omezené kapacity obohacování uranu pro lékařský výzkum či civilní energetiku. Ministr zahraničí Rubio má v plánu koncem února navštívit Izrael, aby o výsledcích vyjednávání informoval premiéra Benjamina Netanjahua. Před rozhodujícím jednáním se však zdá, že postoje obou stran spíše tvrdnou.

Witkoff o víkendu v televizi Fox News zopakoval Trumpův požadavek, aby si Írán neponechal žádnou schopnost obohacovat uran. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí však vzápětí kontroval prohlášením, že Teherán se obohacování vzdát nehodlá. V reakci na možnost vojenské akce Spojené státy shromáždily na Blízkém východě největší koncentraci vzdušných sil od invaze do Iráku v roce 2003.

V nejbližších dnech se očekává přílet nejmodernější letadlové lodi USS Gerald Ford, která se v neděli pohybovala jižně od Itálie. Stane se tak druhou letadlovou lodí v regionu, kde už operují desítky stíhaček F-35 a F-22 spolu s bombardéry a tankovacími letadly. Tato masivní vojenská přítomnost dává prezidentovi možnost vést případně i dlouhodobou leteckou kampaň namísto pouhého jednorázového úderu.

Stalo se