Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o případném nařízení náletů na Írán bude zásadně záviset na úsudku jeho zvláštních vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Právě tito dva muži mají posoudit, zda Teherán úmyslně nezdržuje vyjednávání o dohodě, která by zemi zbavila schopnosti vyrábět jaderné zbraně. Prezident prozatím definitivně o útocích nerozhodl a čeká na poslední návrh, který má Írán zaslat tento týden před rozhodujícím kolem jednání v Ženevě.
Čtvrteční rozhovory ve Švýcarsku povedou právě Witkoff a Kushner, jejichž hodnocení šancí na dohodu přímo ovlivní Trumpovy další kroky. Pokud k dohodě nedojde, prezident již svým poradcům sdělil, že zvažuje omezené údery k vyvinutí tlaku na Írán. V případě, že by ani tento krok neuspěl, připouští Trump mnohem rozsáhlejší útok s cílem vynutit si změnu tamního režimu.
Steve Witkoff je podle vládních zdrojů součástí úzké skupiny poradců, kteří s prezidentem konzultují veškeré kroky a účastní se všech klíčových schůzek k této problematice. Trump v posledních týdnech obdržel několik hlášení o vojenských možnostech, přičemž poslední se uskutečnilo minulou středu v krizové místnosti Bílého domu. Kromě vyslanců se k situaci vyjadřuje i široká škála vysokých představitelů administrativy.
Mezi hlavní poradce patří viceprezident JD Vance, ministr zahraničí Marco Rubio, ředitel CIA John Ratcliffe a ministr obrany Pete Hegseth. Do diskusí jsou zapojeni také generál Dan Caine, šéfka personálu Bílého domu Susie Wilesová a ředitelka tajných služeb Tulsi Gabbardová. Viceprezident Vance údajně předložil argumenty pro i proti náletům, přičemž se podrobně dotazoval na možná rizika celého podniku.
Generál Caine vyjádřil znepokojení především nad nízkými zásobami protiraketových systémů. Připomněl situaci z loňského roku, kdy USA po bombardování íránských jaderných zařízení odpálily 30 raket Patriot k zachycení íránské odvety, což bylo největší jednorázové použití těchto střel v historii. Írán navíc varoval, že na jakýkoliv nový útok odpoví s maximální tvrdostí, přičemž nejvyšší vůdce Alí Chameneí pohrozil schopností potopit americkou válečnou loď.
Spekuluje se o tom, že generál Caine je ve svých obavách hlasitější uvnitř Pentagonu než při brífincích s prezidentem, aby se vyhnul podezření, že prosazuje konkrétní politický směr. Mluvčí Bílého domu Anna Kellyová nicméně uvedla, že generál poskytuje veliteli ozbrojených sil nestranné informace naprosto profesionálně. Uvnitř administrativy stále panuje nejistota, zda by nálety skutečně stačily k tomu, aby Írán přistoupil na dohodu nebo aby byl svržen stávající režim.
Z toho důvodu úředníci zkoumají i možnosti, jak se vojenskému konfliktu vyhnout. Jedním z diskutovaných návrhů je povolení omezené kapacity obohacování uranu pro lékařský výzkum či civilní energetiku. Ministr zahraničí Rubio má v plánu koncem února navštívit Izrael, aby o výsledcích vyjednávání informoval premiéra Benjamina Netanjahua. Před rozhodujícím jednáním se však zdá, že postoje obou stran spíše tvrdnou.
Witkoff o víkendu v televizi Fox News zopakoval Trumpův požadavek, aby si Írán neponechal žádnou schopnost obohacovat uran. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí však vzápětí kontroval prohlášením, že Teherán se obohacování vzdát nehodlá. V reakci na možnost vojenské akce Spojené státy shromáždily na Blízkém východě největší koncentraci vzdušných sil od invaze do Iráku v roce 2003.
V nejbližších dnech se očekává přílet nejmodernější letadlové lodi USS Gerald Ford, která se v neděli pohybovala jižně od Itálie. Stane se tak druhou letadlovou lodí v regionu, kde už operují desítky stíhaček F-35 a F-22 spolu s bombardéry a tankovacími letadly. Tato masivní vojenská přítomnost dává prezidentovi možnost vést případně i dlouhodobou leteckou kampaň namísto pouhého jednorázového úderu.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.
Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značný optimismus ohledně nadcházejícího víkendového summitu v Pákistánu, kde by mohlo dojít k průlomové dohodě s Íránem. Podle jeho slov se rétorika íránských představitelů v soukromí výrazně liší od té, kterou prezentují v médiích, a v osobním kontaktu působí mnohem rozumněji. Trumpova administrativa tak sází na strategii, že se s oslabeným Teheránem, jenž je pod tlakem nedávných vojenských ztrát, podaří vyjednat konec války.
V Česku v neděli stoupaly nejvyšší teploty přes 20 stupňů, ale meteorologové v následujících hodinách očekávají zajímavou situaci. Zima podle všeho ještě neřekla poslední slovo. Mělo by totiž sněžit i v nížinách.