Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o případném nařízení náletů na Írán bude zásadně záviset na úsudku jeho zvláštních vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Právě tito dva muži mají posoudit, zda Teherán úmyslně nezdržuje vyjednávání o dohodě, která by zemi zbavila schopnosti vyrábět jaderné zbraně. Prezident prozatím definitivně o útocích nerozhodl a čeká na poslední návrh, který má Írán zaslat tento týden před rozhodujícím kolem jednání v Ženevě.
Čtvrteční rozhovory ve Švýcarsku povedou právě Witkoff a Kushner, jejichž hodnocení šancí na dohodu přímo ovlivní Trumpovy další kroky. Pokud k dohodě nedojde, prezident již svým poradcům sdělil, že zvažuje omezené údery k vyvinutí tlaku na Írán. V případě, že by ani tento krok neuspěl, připouští Trump mnohem rozsáhlejší útok s cílem vynutit si změnu tamního režimu.
Steve Witkoff je podle vládních zdrojů součástí úzké skupiny poradců, kteří s prezidentem konzultují veškeré kroky a účastní se všech klíčových schůzek k této problematice. Trump v posledních týdnech obdržel několik hlášení o vojenských možnostech, přičemž poslední se uskutečnilo minulou středu v krizové místnosti Bílého domu. Kromě vyslanců se k situaci vyjadřuje i široká škála vysokých představitelů administrativy.
Mezi hlavní poradce patří viceprezident JD Vance, ministr zahraničí Marco Rubio, ředitel CIA John Ratcliffe a ministr obrany Pete Hegseth. Do diskusí jsou zapojeni také generál Dan Caine, šéfka personálu Bílého domu Susie Wilesová a ředitelka tajných služeb Tulsi Gabbardová. Viceprezident Vance údajně předložil argumenty pro i proti náletům, přičemž se podrobně dotazoval na možná rizika celého podniku.
Generál Caine vyjádřil znepokojení především nad nízkými zásobami protiraketových systémů. Připomněl situaci z loňského roku, kdy USA po bombardování íránských jaderných zařízení odpálily 30 raket Patriot k zachycení íránské odvety, což bylo největší jednorázové použití těchto střel v historii. Írán navíc varoval, že na jakýkoliv nový útok odpoví s maximální tvrdostí, přičemž nejvyšší vůdce Alí Chameneí pohrozil schopností potopit americkou válečnou loď.
Spekuluje se o tom, že generál Caine je ve svých obavách hlasitější uvnitř Pentagonu než při brífincích s prezidentem, aby se vyhnul podezření, že prosazuje konkrétní politický směr. Mluvčí Bílého domu Anna Kellyová nicméně uvedla, že generál poskytuje veliteli ozbrojených sil nestranné informace naprosto profesionálně. Uvnitř administrativy stále panuje nejistota, zda by nálety skutečně stačily k tomu, aby Írán přistoupil na dohodu nebo aby byl svržen stávající režim.
Z toho důvodu úředníci zkoumají i možnosti, jak se vojenskému konfliktu vyhnout. Jedním z diskutovaných návrhů je povolení omezené kapacity obohacování uranu pro lékařský výzkum či civilní energetiku. Ministr zahraničí Rubio má v plánu koncem února navštívit Izrael, aby o výsledcích vyjednávání informoval premiéra Benjamina Netanjahua. Před rozhodujícím jednáním se však zdá, že postoje obou stran spíše tvrdnou.
Witkoff o víkendu v televizi Fox News zopakoval Trumpův požadavek, aby si Írán neponechal žádnou schopnost obohacovat uran. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí však vzápětí kontroval prohlášením, že Teherán se obohacování vzdát nehodlá. V reakci na možnost vojenské akce Spojené státy shromáždily na Blízkém východě největší koncentraci vzdušných sil od invaze do Iráku v roce 2003.
V nejbližších dnech se očekává přílet nejmodernější letadlové lodi USS Gerald Ford, která se v neděli pohybovala jižně od Itálie. Stane se tak druhou letadlovou lodí v regionu, kde už operují desítky stíhaček F-35 a F-22 spolu s bombardéry a tankovacími letadly. Tato masivní vojenská přítomnost dává prezidentovi možnost vést případně i dlouhodobou leteckou kampaň namísto pouhého jednorázového úderu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.