Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o případném nařízení náletů na Írán bude zásadně záviset na úsudku jeho zvláštních vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Právě tito dva muži mají posoudit, zda Teherán úmyslně nezdržuje vyjednávání o dohodě, která by zemi zbavila schopnosti vyrábět jaderné zbraně. Prezident prozatím definitivně o útocích nerozhodl a čeká na poslední návrh, který má Írán zaslat tento týden před rozhodujícím kolem jednání v Ženevě.
Čtvrteční rozhovory ve Švýcarsku povedou právě Witkoff a Kushner, jejichž hodnocení šancí na dohodu přímo ovlivní Trumpovy další kroky. Pokud k dohodě nedojde, prezident již svým poradcům sdělil, že zvažuje omezené údery k vyvinutí tlaku na Írán. V případě, že by ani tento krok neuspěl, připouští Trump mnohem rozsáhlejší útok s cílem vynutit si změnu tamního režimu.
Steve Witkoff je podle vládních zdrojů součástí úzké skupiny poradců, kteří s prezidentem konzultují veškeré kroky a účastní se všech klíčových schůzek k této problematice. Trump v posledních týdnech obdržel několik hlášení o vojenských možnostech, přičemž poslední se uskutečnilo minulou středu v krizové místnosti Bílého domu. Kromě vyslanců se k situaci vyjadřuje i široká škála vysokých představitelů administrativy.
Mezi hlavní poradce patří viceprezident JD Vance, ministr zahraničí Marco Rubio, ředitel CIA John Ratcliffe a ministr obrany Pete Hegseth. Do diskusí jsou zapojeni také generál Dan Caine, šéfka personálu Bílého domu Susie Wilesová a ředitelka tajných služeb Tulsi Gabbardová. Viceprezident Vance údajně předložil argumenty pro i proti náletům, přičemž se podrobně dotazoval na možná rizika celého podniku.
Generál Caine vyjádřil znepokojení především nad nízkými zásobami protiraketových systémů. Připomněl situaci z loňského roku, kdy USA po bombardování íránských jaderných zařízení odpálily 30 raket Patriot k zachycení íránské odvety, což bylo největší jednorázové použití těchto střel v historii. Írán navíc varoval, že na jakýkoliv nový útok odpoví s maximální tvrdostí, přičemž nejvyšší vůdce Alí Chameneí pohrozil schopností potopit americkou válečnou loď.
Spekuluje se o tom, že generál Caine je ve svých obavách hlasitější uvnitř Pentagonu než při brífincích s prezidentem, aby se vyhnul podezření, že prosazuje konkrétní politický směr. Mluvčí Bílého domu Anna Kellyová nicméně uvedla, že generál poskytuje veliteli ozbrojených sil nestranné informace naprosto profesionálně. Uvnitř administrativy stále panuje nejistota, zda by nálety skutečně stačily k tomu, aby Írán přistoupil na dohodu nebo aby byl svržen stávající režim.
Z toho důvodu úředníci zkoumají i možnosti, jak se vojenskému konfliktu vyhnout. Jedním z diskutovaných návrhů je povolení omezené kapacity obohacování uranu pro lékařský výzkum či civilní energetiku. Ministr zahraničí Rubio má v plánu koncem února navštívit Izrael, aby o výsledcích vyjednávání informoval premiéra Benjamina Netanjahua. Před rozhodujícím jednáním se však zdá, že postoje obou stran spíše tvrdnou.
Witkoff o víkendu v televizi Fox News zopakoval Trumpův požadavek, aby si Írán neponechal žádnou schopnost obohacovat uran. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí však vzápětí kontroval prohlášením, že Teherán se obohacování vzdát nehodlá. V reakci na možnost vojenské akce Spojené státy shromáždily na Blízkém východě největší koncentraci vzdušných sil od invaze do Iráku v roce 2003.
V nejbližších dnech se očekává přílet nejmodernější letadlové lodi USS Gerald Ford, která se v neděli pohybovala jižně od Itálie. Stane se tak druhou letadlovou lodí v regionu, kde už operují desítky stíhaček F-35 a F-22 spolu s bombardéry a tankovacími letadly. Tato masivní vojenská přítomnost dává prezidentovi možnost vést případně i dlouhodobou leteckou kampaň namísto pouhého jednorázového úderu.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o případném nařízení náletů na Írán bude zásadně záviset na úsudku jeho zvláštních vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Právě tito dva muži mají posoudit, zda Teherán úmyslně nezdržuje vyjednávání o dohodě, která by zemi zbavila schopnosti vyrábět jaderné zbraně. Prezident prozatím definitivně o útocích nerozhodl a čeká na poslední návrh, který má Írán zaslat tento týden před rozhodujícím kolem jednání v Ženevě.
Čtyři ruští vojáci odhalili brutalitu a hororové podmínky, které panují na jejich straně frontové linie na Ukrajině. Dva z těchto mužů v rozhovoru pro BBC uvedli, že byli přímými svědky poprav spolubojovníků přímo na místě za to, že odmítli splnit rozkaz. Jeden z vojáků popsal, jak viděl popravu vojáka na příkaz velitele, který byl v roce 2024 prohlášen za „Hrdinu Ruska“.
Většina dospělých obyvatel Spojených států se domnívá, že Donald Trump vede zemi během svého druhého funkčního období špatným směrem. Vyplývá to z nového průzkumu společností NPR, PBS News a Marist, který byl zveřejněn pouhý den před prezidentovým projevem o stavu Unie. Podle šetření provedeného na konci ledna pociťuje 55 % dotázaných, že Trump mění zemi k horšímu.
Rekonstrukce Ukrajiny po zničující ruské invazi si vyžádá astronomických 588 miliard dolarů. Tato částka, kterou v pondělí zveřejnila Světová banka ve své nejnovější zprávě, představuje téměř trojnásobek ročního hospodářského výkonu celé země. Odhad nákladů na obnovu v horizontu příštích deseti let neustále roste spolu s pokračujícími boji a ničením infrastruktury.
V předvečer čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se prezident Volodymyr Zelenskyj obrátil s osobní a emotivní výzvou na amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Švýcarsko se připravuje na zásadní lidové hlasování, které může dramaticky změnit jeho budoucí vztahy s okolním světem. Vláda stanovila na 10. června termín referenda o iniciativě s názvem „Ne desetimilionovému Švýcarsku“. Tento návrh, za nímž stojí pravicově konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP), usiluje o zavedení pevného populačního stropu. Pokud by počet obyvatel dosáhl kritické hranice, země by byla nucena radikálně omezit přistěhovalectví.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová se na Mnichovské bezpečnostní konferenci zapojila do debaty, která jasně ukázala, že dosavadní globální uspořádání prochází hlubokou krizí. V diskusi s americkým velvyslancem při OSN Mikem Waltzem a dalšími diplomaty Kallasová potvrdila slova německého kancléře Friedricha Merze, podle něhož je starý světový řád u konce. Upozornila, že systém, který měl bránit konfliktům, v dnešní době selhává, protože postrádá mechanismy skutečné odpovědnosti za porušování pravidel.
S blížícím se pátým výročím ruské invaze na Ukrajinu se pozornost analytiků upírá na stabilitu takzvaného „Putinova konsenzu“. Přestože obecná moudrost praví, že s délkou konfliktu nadšení veřejnosti opadá – zejména kvůli ekonomickým a lidským nákladům –, ruská realita zůstává nejednoznačná. Nedávné průzkumy ukazují, že zatímco polovina Rusů očekává konec války v roce 2026, většina zároveň volá po eskalaci, pokud by diplomatická jednání selhala.
Evropská komise se ostře ohradila proti snahám Maďarska zablokovat slíbenou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Hlavní mluvčí Komise Paula Pinhová zdůraznila, že o tomto finančním balíku již rozhodla Evropská rada a toto rozhodnutí musí být respektováno všemi členskými státy. Podle Pinhové byla stanovena jediná podmínka, a to, že se tři konkrétní země nebudou na programu finančně podílet.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová varovala před rizikem vypuknutí dalšího ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě. Při svém příchodu na pondělní setkání ministrů zahraničí v Bruselu zdůraznila, že svět nepotřebuje další válku, a vyzvala k diplomatickému řešení napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Podle jejích slov je situace v regionu velmi napjatá a Evropská unie usiluje o nalezení mírového východiska.