Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o případném nařízení náletů na Írán bude zásadně záviset na úsudku jeho zvláštních vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Právě tito dva muži mají posoudit, zda Teherán úmyslně nezdržuje vyjednávání o dohodě, která by zemi zbavila schopnosti vyrábět jaderné zbraně. Prezident prozatím definitivně o útocích nerozhodl a čeká na poslední návrh, který má Írán zaslat tento týden před rozhodujícím kolem jednání v Ženevě.
Čtvrteční rozhovory ve Švýcarsku povedou právě Witkoff a Kushner, jejichž hodnocení šancí na dohodu přímo ovlivní Trumpovy další kroky. Pokud k dohodě nedojde, prezident již svým poradcům sdělil, že zvažuje omezené údery k vyvinutí tlaku na Írán. V případě, že by ani tento krok neuspěl, připouští Trump mnohem rozsáhlejší útok s cílem vynutit si změnu tamního režimu.
Steve Witkoff je podle vládních zdrojů součástí úzké skupiny poradců, kteří s prezidentem konzultují veškeré kroky a účastní se všech klíčových schůzek k této problematice. Trump v posledních týdnech obdržel několik hlášení o vojenských možnostech, přičemž poslední se uskutečnilo minulou středu v krizové místnosti Bílého domu. Kromě vyslanců se k situaci vyjadřuje i široká škála vysokých představitelů administrativy.
Mezi hlavní poradce patří viceprezident JD Vance, ministr zahraničí Marco Rubio, ředitel CIA John Ratcliffe a ministr obrany Pete Hegseth. Do diskusí jsou zapojeni také generál Dan Caine, šéfka personálu Bílého domu Susie Wilesová a ředitelka tajných služeb Tulsi Gabbardová. Viceprezident Vance údajně předložil argumenty pro i proti náletům, přičemž se podrobně dotazoval na možná rizika celého podniku.
Generál Caine vyjádřil znepokojení především nad nízkými zásobami protiraketových systémů. Připomněl situaci z loňského roku, kdy USA po bombardování íránských jaderných zařízení odpálily 30 raket Patriot k zachycení íránské odvety, což bylo největší jednorázové použití těchto střel v historii. Írán navíc varoval, že na jakýkoliv nový útok odpoví s maximální tvrdostí, přičemž nejvyšší vůdce Alí Chameneí pohrozil schopností potopit americkou válečnou loď.
Spekuluje se o tom, že generál Caine je ve svých obavách hlasitější uvnitř Pentagonu než při brífincích s prezidentem, aby se vyhnul podezření, že prosazuje konkrétní politický směr. Mluvčí Bílého domu Anna Kellyová nicméně uvedla, že generál poskytuje veliteli ozbrojených sil nestranné informace naprosto profesionálně. Uvnitř administrativy stále panuje nejistota, zda by nálety skutečně stačily k tomu, aby Írán přistoupil na dohodu nebo aby byl svržen stávající režim.
Z toho důvodu úředníci zkoumají i možnosti, jak se vojenskému konfliktu vyhnout. Jedním z diskutovaných návrhů je povolení omezené kapacity obohacování uranu pro lékařský výzkum či civilní energetiku. Ministr zahraničí Rubio má v plánu koncem února navštívit Izrael, aby o výsledcích vyjednávání informoval premiéra Benjamina Netanjahua. Před rozhodujícím jednáním se však zdá, že postoje obou stran spíše tvrdnou.
Witkoff o víkendu v televizi Fox News zopakoval Trumpův požadavek, aby si Írán neponechal žádnou schopnost obohacovat uran. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí však vzápětí kontroval prohlášením, že Teherán se obohacování vzdát nehodlá. V reakci na možnost vojenské akce Spojené státy shromáždily na Blízkém východě největší koncentraci vzdušných sil od invaze do Iráku v roce 2003.
V nejbližších dnech se očekává přílet nejmodernější letadlové lodi USS Gerald Ford, která se v neděli pohybovala jižně od Itálie. Stane se tak druhou letadlovou lodí v regionu, kde už operují desítky stíhaček F-35 a F-22 spolu s bombardéry a tankovacími letadly. Tato masivní vojenská přítomnost dává prezidentovi možnost vést případně i dlouhodobou leteckou kampaň namísto pouhého jednorázového úderu.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.
Šéf íránské fotbalové asociace oznámil, že Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) schválila přesun tréninkové základny národního týmu pro nadcházející mistrovství světa ze Spojených států do Mexika. Mehdi Tádž uvedl, že novým útočištěm reprezentace se stane mexické příhraniční město Tijuana. Samotná federace FIFA však tuto změnu zatím oficiálně nepotvrdila.
Mezi Washingtonem a Havanou v posledních dnech výrazně stouplo napětí. Americký prezident Donald Trump novinářům naznačil, že by mohl být prvním šéfem Bílého domu po několika desítkách let, který vůči komunistickému režimu na Kubě podnikne přímé kroky. Uvedl přitom, že zatímco předchozí prezidenti se touto otázkou zabývali padesát nebo šedesát let, on bude zřejmě tím, kdo situaci definitivně vyřeší.
