Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang nedávno odstoupil z funkce po vlně spekulací a událostí spojených s podezřením na špionáž. Důvodem jeho odchodu se staly zprávy o údajném poměru se ženou, kterou americké úřady podezřívají z předávání informací čínské vládě. Peking toto obvinění označil za nepodložené spekulace, avšak případ již nyní vyvolává vážné mezinárodní obavy.
Takzvané medové pasti představují jednu z nejstarších a nejčastěji používaných metod ve světě mezinárodní špionáže. Podle odborníků na zpravodajské služby oslovených webem CNN využívají tento způsob agenti mnoha států, přičemž autoritářské režimy často disponují většími možnostmi nátlaku. Zpravodajské služby mohou cíle vydírat, vyhrožovat jim nebo je přimět ke spolupráci prostřednictvím ohrožení jejich rodinných příslušníků.
Způsoby nastražení takových pastí se různí od přímého svádění vyškolenými agenty až po kompromitování osob v náchylných situacích. Zatímco ve filmech se často objevují profesionální svůdci, v reálném životě jde častěji o postupné navázání osobního vztahu. Zpravodajská služba následně takový vztah odhalí a dotyčnou osobu zkoordinuje k získávání požadovaných informací.
Historie špionáže pamatuje řadu slavných případů, včetně takzvaných romeovských špionů vycvičených v bývalém Východním Německu nebo sovětských operací za studené války. Známým příkladem je také dlouholetý případ francouzského diplomata Bernarda Boursicota, kterého v Číně oklamal operní pěvec Shi Pei Pu. Pěvec dokázal předstírat ženské pohlaví a manželský život téměř dvě desetiletí, než byl diplomat zmanipulován k předávání tajných dokumentů.
Dalším výrazným případem z počátku tisíciletí byla čínsko-americká dvojitá agentka Katrina Leung, která pobírala peníze od FBI a současně udržovala milostné poměry se dvěma svými kontakty včetně vlastního řídícího důstojníka. Zpravodajští experti upozorňují, že čínské zpravodajské služby cílí na představitele mnoha zemí bez ohledu na jejich národnost. Peking se zároveň snaží chránit vlastní občany a varuje před zahraničními agenty využívajícími internetové seznamky.
Úspěšnost těchto operací se sice pohybuje kolem deseti procent, avšak v oblasti zpravodajských služeb stačí získat přístup k několika klíčovým osobám na správných místech. V současném globálním prostředí představuje umělá inteligence jednu z nejcennějších oblastí zájmu. Klíčové technologie ovlivňují nejen ekonomiku a vědu, ale také vojenské plánování a společenskou kontrolu.
Vysocí představitelé a vedoucí pracovníci významných technologických společností se tak přirozeně stávají hlavními terči zahraničních rozvědek. Napětí mezi Spojenými státy a Čínou v oblasti technologií celou situaci ještě více komplikuje a zvyšuje vzájemnou nedůvěru. Odborníci v této souvislosti připomínají, že lidská zranitelnost vůči osobním vztahům zůstává neměnná.
Čínské ministerstvo státní bezpečnosti v posledních letech veřejně upozorňuje na případy, kdy cizí rozvědky využívají online seznamky a romantické vztahy k získávání státních tajemství. Tyto metody podle úřadů slouží k pronikání do citlivých struktur a ohrožení národní bezpečnosti. Podle odborníků však před těmito riziky není zcela chráněn nikdo, kdo disponuje přístupem k citlivým informacím.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang nedávno odstoupil z funkce po vlně spekulací a událostí spojených s podezřením na špionáž. Důvodem jeho odchodu se staly zprávy o údajném poměru se ženou, kterou americké úřady podezřívají z předávání informací čínské vládě. Peking toto obvinění označil za nepodložené spekulace, avšak případ již nyní vyvolává vážné mezinárodní obavy.
Evropské ozbrojené síly by mohly v případě budoucího rozsáhlého konfliktu čelit vážnému nedostatku leteckého paliva. Vyplývá to z nové studie podpořené Severoatlantickou aliancí, podle níž k tomuto riziku přispívá probíhající odklon Evropy od fosilních paliv a postupný pokles kapacity ropných rafinerií na kontinentu.
Senátor za stát Maryland Chris Van Hollen oznámil, že se hodlá utkat se současným lídrem demokratické větve v americkém Senátu Chuckem Schumerem o pozici vůdce demokratické většiny. Toto klání, které proběhne v rámci tajné volby počátkem prosince, přichází po úspěšných volbách a podle CNN odráží hlubší ideologické a generační pnutí uvnitř Demokratické strany.
Bývalý americký prezident Joe Biden odhaluje ve své nadcházející knize obsah dosud nezveřejněného dopisu, který mu v lednu 2021 při odchodu z Bílého domu zanechal Donald Trump. Tento dokument přináší nečekaný pohled na vztahy mezi oběma politickými rivaly v době, kdy se jejich cesty v nejvyšších patrech americké moci protly.
Indonésie čelí nejintenzivnějším lesním požárům za poslední desetiletí, které letos spálily téměř tři miliony hektarů půdy a zanechaly za sebou toxický smog sužující velkou část jihovýchodní Asie. Podle vědců byly ničivé požáry v období od srpna do října vyvolány kombinací silného jevu El Niño a globálního oteplování způsobeného spalováním fosilních paliv, píše The Guardian.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval v rozhovoru pro dánskou vysílací společnost DR Nyheder, že případné vzdání se Donbasu ve prospěch Ruské federace by nepřineslo trvalý mír. Podle jeho slov by ruský prezident Vladimir Putin získal pouze čas k přeskupení sil před dalším útokem, který by mohl přijít v horizontu jednoho až pěti let. Nikdo podle něj nevěří tomu, že by se Moskva po takovém ústupku zastavila.
Světová ekonomika definitivně opustila éru uhlí, ropy a zemního plynu a vstoupila do nového věku elektřiny. Na probíhajícím klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi to prohlásil výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol. Podle jeho slov se elektřina stává hlavním a dominantním zdrojem energie pro budoucí generace.
Spojené státy nabízejí odměnu až dvacet milionů dolarů za informace týkající se íránského jaderného programu, a to navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, že klíčové íránské kapacity byly zcela zničeny. Program Rewards for Justice, spadající pod americké ministerstvo zahraničních věcí, takovým krokem signalizuje přetrvávající obavy Washingtonu ohledně reálného stavu íránského vývoje.
Americký prezident Donald Trump odvolal viceprezidenta J. D. Vance z vedení diplomatických jednání s Iránem. K tomuto kroku Bílého domu dochází bezprostředně poté, co viceprezident označil probíhající konflikt za hlavní příčinu zdrcující porážky Republikánské strany v nedávných listopadových volbách do Kongresu.
Američtí vyslanci Jared Kushner a Steve Witkoff shrnuli výsledky dvoudenních mírových jednání mezi ruskými a ukrajinskými zástupci, která proběhla v Abú Zabí. Podle vyjádření zástupců Bílého domu byla tato setkání značně náročná, neboť mezi oběma stranami dosud panuje hluboká nedůvěra, přestože se diplomatům podařilo otevřít všechna klíčová témata včetně nejcitlivější otázky sporných území.
Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že v současné chvíli je velmi obtížné jednoznačně posoudit, zda nedávná diplomatická jednání s Ruskem přinesla skutečný posun k míru na Ukrajině. Toto vyjádření šéfa aliance zaznělo ve čtvrtek v průběhu probíhajícího summitu evropských lídrů v irském Dublinu, a to bezprostředně po klíčové návštěvě amerických vyslanců v Moskvě.
Mezi představiteli Spojených států a Severní Koreje panují reálné úvahy o možném setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una na okraj nadcházejícího summitu APEC. Podle předsedy Sejongova institutu Robyuga Parka jsou šance na takové setkání poměrně vyrovnané a záleží především na tom, zda Pchjongjang na diplomatické výzvy zareaguje.