Indonésie čelí nejintenzivnějším lesním požárům za poslední desetiletí, které letos spálily téměř tři miliony hektarů půdy a zanechaly za sebou toxický smog sužující velkou část jihovýchodní Asie. Podle vědců byly ničivé požáry v období od srpna do října vyvolány kombinací silného jevu El Niño a globálního oteplování způsobeného spalováním fosilních paliv, píše The Guardian.
Mezinárodní tým vědců zabývajících se atribuční vědou analyzoval situaci na Jávě, Kalimantanu a Sumatře, aby posoudil dopady jednotlivých faktorů na šíření ohně. Z jejich analýzy vyplývá, že globální oteplování zvýšilo průměrné teploty během sledovaných tří měsíců o 1,6 stupně Celsia, což výrazně vysušilo krajinu i vegetaci.
K tomuto nárůstu teplot přispěl jev El Niño, který na cestě k překonání dosavadních rekordů přidal další 0,3 stupně Celsia a zároveň snížil úhrn srážek přibližně o padesát procent. Odborníci proto konstatují, že zatímco emise z fosilních paliv zvýšily teplotu, El Niño prakticky zastavilo přísun srážek v regionu.
Vědecká měření ukázala, že klimatická změna učinila horké a suché podmínky třikrát pravděpodobnějšími, přičemž samotný jev El Niño zvýšil tuto pravděpodobnost pětinásobně. Situaci v zemi navíc zhoršovaly desítky let trvající odlesňování, rozšiřování plantáží a odvodňování rašelinišť, které vytvořilo extrémně zranitelnou krajinu náchylnou k rychlému vznícení.
Meteorologové a odborníci na životní prostředí upozorňují, že indonéská krajina se za poslední desetiletí dramaticky proměnila kvůli budování drenážních systémů a rozsáhlému odlesňování. Tyto zásahy spolu s klimatickými vlivy vytvořily prostředí, které je mimořádně zranitelné vůči jakémukoli zdroji zapálení.
Požáry v zemi nadále hoří, protože El Niño podle indonéské meteorologické, klimatologické a geofyzikální agentury zpozdilo nástup období dešťů o dvacet až třicet dnů. Podle nejnovějších údajů dosud oheň zničil 2,88 milionu hektarů půdy, čímž již nyní překonal dosavadní rekord tohoto století z roku 2015, kdy shořelo 2,6 milionu hektarů.
Rozsáhlé požáry a sušší podmínky ve světě zároveň přispěly k nárůstu předpokládaných emisí oxidu uhličitého, a to navzdory mírnému poklesu znečištění z fosilních paliv. Ekologické a politické dopady situace se promítly i do ulic indonéských měst, kde v Jakartě proběhly demonstrace s požadavkem, aby vláda vyhlásila stav nouze.
Zdravotní dopady krize jsou obrovské, přičemž ministerstvo zdravotnictví eviduje nejméně 400 000 případů respiračních infekcí souvisejících se smogem, z čehož 180 000 tvoří děti. Toxický dým se navíc šířil daleko za hranice Indonésie a zasáhl také Singapur, Malajsii a Filipíny.
Zástupci humanitárních organizací upozorňují, že kouř nejvíce ohrožuje ty nejzranitelnější skupiny obyvatel, tedy děti, starší osoby a lidi s již dříve existujícími zdravotními problémy. Odborníci současně připomínají, že předvídatelnost podmínek spojených s jevem El Niño nabízí prostor pro proaktivní a preventivní opatření, která by v budoucnu mohla zmírnit dopady podobných krizí.
Indonésie čelí nejintenzivnějším lesním požárům za poslední desetiletí, které letos spálily téměř tři miliony hektarů půdy a zanechaly za sebou toxický smog sužující velkou část jihovýchodní Asie. Podle vědců byly ničivé požáry v období od srpna do října vyvolány kombinací silného jevu El Niño a globálního oteplování způsobeného spalováním fosilních paliv, píše The Guardian.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval v rozhovoru pro dánskou vysílací společnost DR Nyheder, že případné vzdání se Donbasu ve prospěch Ruské federace by nepřineslo trvalý mír. Podle jeho slov by ruský prezident Vladimir Putin získal pouze čas k přeskupení sil před dalším útokem, který by mohl přijít v horizontu jednoho až pěti let. Nikdo podle něj nevěří tomu, že by se Moskva po takovém ústupku zastavila.
Světová ekonomika definitivně opustila éru uhlí, ropy a zemního plynu a vstoupila do nového věku elektřiny. Na probíhajícím klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi to prohlásil výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol. Podle jeho slov se elektřina stává hlavním a dominantním zdrojem energie pro budoucí generace.
Spojené státy nabízejí odměnu až dvacet milionů dolarů za informace týkající se íránského jaderného programu, a to navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, že klíčové íránské kapacity byly zcela zničeny. Program Rewards for Justice, spadající pod americké ministerstvo zahraničních věcí, takovým krokem signalizuje přetrvávající obavy Washingtonu ohledně reálného stavu íránského vývoje.
Americký prezident Donald Trump odvolal viceprezidenta J. D. Vance z vedení diplomatických jednání s Iránem. K tomuto kroku Bílého domu dochází bezprostředně poté, co viceprezident označil probíhající konflikt za hlavní příčinu zdrcující porážky Republikánské strany v nedávných listopadových volbách do Kongresu.
Američtí vyslanci Jared Kushner a Steve Witkoff shrnuli výsledky dvoudenních mírových jednání mezi ruskými a ukrajinskými zástupci, která proběhla v Abú Zabí. Podle vyjádření zástupců Bílého domu byla tato setkání značně náročná, neboť mezi oběma stranami dosud panuje hluboká nedůvěra, přestože se diplomatům podařilo otevřít všechna klíčová témata včetně nejcitlivější otázky sporných území.
Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že v současné chvíli je velmi obtížné jednoznačně posoudit, zda nedávná diplomatická jednání s Ruskem přinesla skutečný posun k míru na Ukrajině. Toto vyjádření šéfa aliance zaznělo ve čtvrtek v průběhu probíhajícího summitu evropských lídrů v irském Dublinu, a to bezprostředně po klíčové návštěvě amerických vyslanců v Moskvě.
Mezi představiteli Spojených států a Severní Koreje panují reálné úvahy o možném setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una na okraj nadcházejícího summitu APEC. Podle předsedy Sejongova institutu Robyuga Parka jsou šance na takové setkání poměrně vyrovnané a záleží především na tom, zda Pchjongjang na diplomatické výzvy zareaguje.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval představitele Evropské unie k mnohem aktivnější a pravidelné účasti na nadcházejících mírových jednáních týkajících se ukončení války na Ukrajině. Během svého vystoupení v irském Dublinu, kde se koná summit Evropského politického společenství za účasti zhruba padesáti evropských státníků, upozornil na fakt, že probíhající rozhovory se netýkají pouze ukrajinských bezpečnostních záruk.
V americkém Brooklynu došlo ke středečnímu tragickému zřícení třípodlažní obytné budovy ve čtvrti Flatbush. Nešťastná událost si vyžádala životy nejméně osmi lidí a dalších devatenáct osob utrpělo zranění. Záchranáři a desítky příslušníků záchranných složek nadále prohledávají trosky a doufají v nalezení dalších přeživších.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly čelí novým a systematickým omezením v provozu satelitní sítě Starshield. Tento vojenský systém, který zajišťuje klíčovou komunikaci na frontové linii, provozuje společnost SpaceX podnikatele Elona Muska. Podle vyjádření kyjevského vedení mají tato opatření negativní dopad na obranu země.