Američtí vyslanci Jared Kushner a Steve Witkoff shrnuli výsledky dvoudenních mírových jednání mezi ruskými a ukrajinskými zástupci, která proběhla v Abú Zabí. Podle vyjádření zástupců Bílého domu byla tato setkání značně náročná, neboť mezi oběma stranami dosud panuje hluboká nedůvěra, přestože se diplomatům podařilo otevřít všechna klíčová témata včetně nejcitlivější otázky sporných území.
Atmosféra v zabezpečeném vládním salónku se během setkání postupně měnila, přičemž prvotní pondělní hodnocení označující rozhovory za konstruktivní vystřídala ve středu střízlivější a neutrální reakce. Přímý průlom v nejzávažnějších politických otázkách sice nenastal, avšak hmatatelným výstupem se stala dohoda na přípravě dosud největší výměny vězňů od začátku plnohodnotné invaze.
Finalizace dohodnutých počtů propuštěných osob však zůstává podmíněna schválením ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina. Z tohoto důvodu zamířili američtí vyjednavači bezprostředně po skončení schůzek do Moskvy, kde měli v plánu projednat výsledky s ruským vedením a pokusit se posunout mírový proces kupředu.
Hlavním cílem moskevské mise amerických představitelů bylo rovněž získat souhlas Kremlu s účastí evropských zástupců v příštích kolech vyjednávání. Washington v této souvislosti přehodnotil svůj dosavadní postoj a dospěl k závěru, že dosažení trvalého urovnání není možné bez přímého zapojení Evropy, jelikož řešení se dotýká širší bezpečnostní architektury celého kontinentu a budoucích vztahů s NATO.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti apeloval na evropské představitele, aby urychleně vybrali jednoho společného zástupce, který by mohl unii v nadcházejících rozhovorech plnohodnotně reprezentovat. Dosavadní zapojení evropských institucí, Velké Británie, Francie, Německa a Itálie totiž probíhalo spíše na okrajích dosavadních schůzek a postrádalo jednotnou strukturu.
Někteří evropští představitelé, zejména z řad německých diplomatů, přitom přistupují k novému diplomatickému vývoji s velkou opatrností a obezřetností. V kuloárech podle webu Politico zaznívají obavy, že celý proces může být vnímán spíše jako ruská snaha vzbudit falešný dojem ochoty k míru a rozmělnit jednotu západních spojenců.
Otázka budoucího uspořádání evropské bezpečnosti a případných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu vyvolává v evropských metropolích intenzivní debaty o správném načasování jednotlivých kroků. Zástupci EU sice signalizují ochotu diskutovat o obavách Moskvy, avšak trvají na tom, že hlubší reformy bezpečnostní architektury nemohou být uzavřeny dříve, než bude dosaženo skutečného příměří.
Americká strana potvrdila, že implementace poválečných bezpečnostních mechanismů neproběhne dříve, než budou uzavřeny dohody o územních nárocích a veškerých bilaterálních otázkách mezi znepřátelenými státy. Všechny dosavadní závěry tak nadále zůstávají předběžné a závislé na dalším vývoji přímých kontaktů mezi Washingtonem, Moskvou a Kyjevem.
Američtí vyslanci Jared Kushner a Steve Witkoff shrnuli výsledky dvoudenních mírových jednání mezi ruskými a ukrajinskými zástupci, která proběhla v Abú Zabí. Podle vyjádření zástupců Bílého domu byla tato setkání značně náročná, neboť mezi oběma stranami dosud panuje hluboká nedůvěra, přestože se diplomatům podařilo otevřít všechna klíčová témata včetně nejcitlivější otázky sporných území.
Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že v současné chvíli je velmi obtížné jednoznačně posoudit, zda nedávná diplomatická jednání s Ruskem přinesla skutečný posun k míru na Ukrajině. Toto vyjádření šéfa aliance zaznělo ve čtvrtek v průběhu probíhajícího summitu evropských lídrů v irském Dublinu, a to bezprostředně po klíčové návštěvě amerických vyslanců v Moskvě.
Mezi představiteli Spojených států a Severní Koreje panují reálné úvahy o možném setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una na okraj nadcházejícího summitu APEC. Podle předsedy Sejongova institutu Robyuga Parka jsou šance na takové setkání poměrně vyrovnané a záleží především na tom, zda Pchjongjang na diplomatické výzvy zareaguje.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval představitele Evropské unie k mnohem aktivnější a pravidelné účasti na nadcházejících mírových jednáních týkajících se ukončení války na Ukrajině. Během svého vystoupení v irském Dublinu, kde se koná summit Evropského politického společenství za účasti zhruba padesáti evropských státníků, upozornil na fakt, že probíhající rozhovory se netýkají pouze ukrajinských bezpečnostních záruk.
V americkém Brooklynu došlo ke středečnímu tragickému zřícení třípodlažní obytné budovy ve čtvrti Flatbush. Nešťastná událost si vyžádala životy nejméně osmi lidí a dalších devatenáct osob utrpělo zranění. Záchranáři a desítky příslušníků záchranných složek nadále prohledávají trosky a doufají v nalezení dalších přeživších.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly čelí novým a systematickým omezením v provozu satelitní sítě Starshield. Tento vojenský systém, který zajišťuje klíčovou komunikaci na frontové linii, provozuje společnost SpaceX podnikatele Elona Muska. Podle vyjádření kyjevského vedení mají tato opatření negativní dopad na obranu země.
Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner se v Moskvě setkali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem po skončení předchozích vyjednávání o Ukrajině v Abú Zabí. Cílem této diplomatické mise je informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Irsku o výsledcích moskevských rozhovorů. Obě strany se tak snaží posunout vpřed snahy o ukončení konfliktu, přičemž nedávné schůzky ve Spojených arabských emirátech nepřinesly jednoznačný průlom.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině více než 40 000 padlých nebo těžce zraněných vojáků měsíčně. Předběžné údaje navíc naznačují, že v říjnu tato bilance překročila dokonce hranici 50 000 osob. Šéf Aliance to prohlásil během svého středečního vystoupení na fóru Atlantic Future Forum.
Při izraelském náletu na Násirovu nemocnici v jižní Gaze zahynulo šest lidí včetně chirurga a tělesně postiženého pacienta a dalších osmadvacet osob utrpělo zranění. Útok se odehrál v průběhu čtvrtečního rána v Chán Júnisu a zasáhl jedno z posledních fungujících zdravotnických zařízení v obléhaném pásmu. Podle vyjádření nemocničního ředitele si incident vyžádal rozsáhlé materiální škody a ochromil provoz několika klíčových oddělení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.