Evropské ozbrojené síly by mohly v případě budoucího rozsáhlého konfliktu čelit vážnému nedostatku leteckého paliva. Vyplývá to z nové studie podpořené Severoatlantickou aliancí, podle níž k tomuto riziku přispívá probíhající odklon Evropy od fosilních paliv a postupný pokles kapacity ropných rafinerií na kontinentu.
Zpráva vypracovaná Centrem excelence NATO pro energetickou bezpečnost v litevském Vilniusu varuje, že pokud by v příštím desetiletí vypuknul rozsáhlý ozbrojený konflikt s účastí evropských členů a severoamerických posil, poptávka vojenských letadel po palivu by mohla zcela převýšit dostupné zásoby. Odborníci v této souvislosti upozorňují, že přes miliardové investice do moderní vojenské techniky mohou být právě palivová omezení faktorem, který ohrozí obranyschopnost aliance.
Tyto obavy umocňují nedávné ruské hybridní útoky a sabotážní kampaně, které v posledních měsících vyvolaly obavy z možného přímého střetu s Moskvou. Představitelé NATO v této souvislosti zdůrazňují, že pro zajištění účinné odstrašující síly a kolektivní obrany podle článku 5 smlouvy potřebuje aliance spolehlivé dodávky energie, přičemž vojenské potřeby musí mít v krizové situaci nejvyšší prioritu.
Autoři studie podle webu Politico poukazují na to, že k současnému stavu přispěly také politiky dekarbonizace EU a spojeneckých zemí. Ty vytvořily tržní pobídky pro obnovitelné zdroje a vedly k uzavírání rafinerií, na nichž je armáda závislá při vytváření strategických zásob. Podle údajů sdružení FuelsEurope a Evropské komise se od roku 2009 uzavřela zhruba čtvrtina evropských rafinerií, což snížilo regionální kapacitu na přibližně sedmdesát fungujících závodů schopných dodávat letecké palivo.
Modelování v rámci studie ukazuje, že ani úplné zabavení veškerého civilního leteckého paliva by v příštím desetiletí nestačilo k pokrytí vojenských potřeb. Od roku 2035 by podle odhadů chybělo 4,7 milionu tun paliva a do roku 2050 by tento deficit mohl narůst až na padesát milionů tun, což by systém přivedlo na hranici jeho možností bez včasného zásahu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte v reakci na tyto závěry na půdě Valného shromáždění OSN potvrdil, že aliance má vážné obavy z nedostatku rafinerií pro případ válečného konfliktu s Ruskem. Evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen rovněž v nedávných vyjádřeních varoval před dopady poklesu unijní rafinérské kapacity za poslední dvě desetiletí na celkovou obranyschopnost.
Vedení energetického centra v souvislosti s varovným stavem navrhuje celou řadu opatření, která by mohla hrozící krizi odvrátit. Mezi doporučení patřící zachování stávající rafinérské kapacity, rozšíření strategických palivových rezerv, urychlená výroba alternativních leteckých paliv, diverzifikace dovozů a maximalizace energetické efektivity spotřeby u vojenské techniky.
Zástupci centra dodávají, že rozvoj alternativních paliv v Evropě představuje příležitost pro vytvoření nových domácích zdrojů dodávek, které by snížily závislost na mezinárodních dodavatelských řetězcích ropy. Dokument, který odráží nezávislé závěry výzkumného centra a slouží jako strategický podklad pro členské státy, podtrhuje nutnost rychlé reakce na rostoucí bezpečnostní výzvy.
Evropské ozbrojené síly by mohly v případě budoucího rozsáhlého konfliktu čelit vážnému nedostatku leteckého paliva. Vyplývá to z nové studie podpořené Severoatlantickou aliancí, podle níž k tomuto riziku přispívá probíhající odklon Evropy od fosilních paliv a postupný pokles kapacity ropných rafinerií na kontinentu.
Senátor za stát Maryland Chris Van Hollen oznámil, že se hodlá utkat se současným lídrem demokratické větve v americkém Senátu Chuckem Schumerem o pozici vůdce demokratické většiny. Toto klání, které proběhne v rámci tajné volby počátkem prosince, přichází po úspěšných volbách a podle CNN odráží hlubší ideologické a generační pnutí uvnitř Demokratické strany.
Bývalý americký prezident Joe Biden odhaluje ve své nadcházející knize obsah dosud nezveřejněného dopisu, který mu v lednu 2021 při odchodu z Bílého domu zanechal Donald Trump. Tento dokument přináší nečekaný pohled na vztahy mezi oběma politickými rivaly v době, kdy se jejich cesty v nejvyšších patrech americké moci protly.
Indonésie čelí nejintenzivnějším lesním požárům za poslední desetiletí, které letos spálily téměř tři miliony hektarů půdy a zanechaly za sebou toxický smog sužující velkou část jihovýchodní Asie. Podle vědců byly ničivé požáry v období od srpna do října vyvolány kombinací silného jevu El Niño a globálního oteplování způsobeného spalováním fosilních paliv, píše The Guardian.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval v rozhovoru pro dánskou vysílací společnost DR Nyheder, že případné vzdání se Donbasu ve prospěch Ruské federace by nepřineslo trvalý mír. Podle jeho slov by ruský prezident Vladimir Putin získal pouze čas k přeskupení sil před dalším útokem, který by mohl přijít v horizontu jednoho až pěti let. Nikdo podle něj nevěří tomu, že by se Moskva po takovém ústupku zastavila.
Světová ekonomika definitivně opustila éru uhlí, ropy a zemního plynu a vstoupila do nového věku elektřiny. Na probíhajícím klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi to prohlásil výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol. Podle jeho slov se elektřina stává hlavním a dominantním zdrojem energie pro budoucí generace.
Spojené státy nabízejí odměnu až dvacet milionů dolarů za informace týkající se íránského jaderného programu, a to navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, že klíčové íránské kapacity byly zcela zničeny. Program Rewards for Justice, spadající pod americké ministerstvo zahraničních věcí, takovým krokem signalizuje přetrvávající obavy Washingtonu ohledně reálného stavu íránského vývoje.
Americký prezident Donald Trump odvolal viceprezidenta J. D. Vance z vedení diplomatických jednání s Iránem. K tomuto kroku Bílého domu dochází bezprostředně poté, co viceprezident označil probíhající konflikt za hlavní příčinu zdrcující porážky Republikánské strany v nedávných listopadových volbách do Kongresu.
Američtí vyslanci Jared Kushner a Steve Witkoff shrnuli výsledky dvoudenních mírových jednání mezi ruskými a ukrajinskými zástupci, která proběhla v Abú Zabí. Podle vyjádření zástupců Bílého domu byla tato setkání značně náročná, neboť mezi oběma stranami dosud panuje hluboká nedůvěra, přestože se diplomatům podařilo otevřít všechna klíčová témata včetně nejcitlivější otázky sporných území.
Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že v současné chvíli je velmi obtížné jednoznačně posoudit, zda nedávná diplomatická jednání s Ruskem přinesla skutečný posun k míru na Ukrajině. Toto vyjádření šéfa aliance zaznělo ve čtvrtek v průběhu probíhajícího summitu evropských lídrů v irském Dublinu, a to bezprostředně po klíčové návštěvě amerických vyslanců v Moskvě.
Mezi představiteli Spojených států a Severní Koreje panují reálné úvahy o možném setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una na okraj nadcházejícího summitu APEC. Podle předsedy Sejongova institutu Robyuga Parka jsou šance na takové setkání poměrně vyrovnané a záleží především na tom, zda Pchjongjang na diplomatické výzvy zareaguje.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.