Světová ekonomika definitivně opustila éru uhlí, ropy a zemního plynu a vstoupila do nového věku elektřiny. Na probíhajícím klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi to prohlásil výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol. Podle jeho slov se elektřina stává hlavním a dominantním zdrojem energie pro budoucí generace.
Birol uvedl, že v příštím desetiletí přibude v globální ekonomice více než dvakrát větší objem výroby elektřiny než za uplynulých deset let. Zatímco v uplynulém období svět přidal zhruba 5 000 gigawattů, v příštích deseti letech se očekává nárůst přibližně o 12 000 gigawattů. Tento prudký rozvoj je poháněn snahou zemí zajistit spolehlivé dodávky energie a chránit se před výkyvy cen fosilních paliv.
Mezi hlavní hnací síly tohoto trendu patří rychlá elektrifikace dopravy, rozvoj datových center pro umělou inteligenci a prudký nárůst používání klimatizací v důsledku častějších vln veder. Prodej elektromobilů mimo Čínu vzrostl za posledních devět měsíců o šedesát procent a letos má tvořit zhruba třetinu všech prodaných vozů. Klimatické změny navíc vedou k tomu, že lidé v rozvojových zemích stále častěji pořizují klimatizační jednotky.
Na výroční konferenci OSN v Antalyi, kde jednají zástupci 185 států, je jedním z klíčových témat rezoluce požadující, aby elektřina do roku 2035 pokrývala třicet pět procent celosvětové konečné spotřeby energie. Tento cíl by mohl představovat jeden z nejdůležitějších kroků pro dosažení potřebné dekarbonizace globální ekonomiky do poloviny století.
Většina vlád tento elektrifikační cíl podporuje, avšak některé státy jako Saúdská Arábie a Rusko vyjadřují nesouhlas. Vzhledem k tomu, že rozhodování na summitu vyžaduje konsensus, může menší skupina zemí konečné schválení zablokovat. Birol nicméně zdůraznil, že obrovský technologický pokrok bude pokračovat bez ohledu na to, zda bude rezoluce formálně přijata.
Celosvětová poptávka po energii sice silně roste, avšak poptávka po elektřině roste třikrát rychleji než celková spotřeba energie. Podle šéfa IEA je tento vývoj nezastavitelný a jedinou zásadní výzvou zůstává zajištění toho, aby byla elektřina pro obyvatele finančně dostupná.
Birol se vyjádřil také k vysokým cenám elektřiny ve Velké Británii a přičetl je silné závislosti země na dováženém plynu. S růstem cen plynu automaticky rostly i ceny elektřiny, přičemž řešením podle něj není dovoz dalšího plynu, nýbrž masivní budování vlastních obnovitelných zdrojů energie přímo v zemi.
Přechod na elektřinu přináší celou řadu výhod včetně posílení energetické bezpečnosti, zvýšení konkurenceschopnosti států a účinného boje proti klimatickým změnám. Vzhledem k neefektivitě fosilních paliv, kdy se velká část energie ztrácí ve formě tepla, znamená elektrifikace efektivnější a čistší budoucí směřování globální energetiky.
Světová ekonomika definitivně opustila éru uhlí, ropy a zemního plynu a vstoupila do nového věku elektřiny. Na probíhajícím klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi to prohlásil výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol. Podle jeho slov se elektřina stává hlavním a dominantním zdrojem energie pro budoucí generace.
Spojené státy nabízejí odměnu až dvacet milionů dolarů za informace týkající se íránského jaderného programu, a to navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, že klíčové íránské kapacity byly zcela zničeny. Program Rewards for Justice, spadající pod americké ministerstvo zahraničních věcí, takovým krokem signalizuje přetrvávající obavy Washingtonu ohledně reálného stavu íránského vývoje.
Americký prezident Donald Trump odvolal viceprezidenta J. D. Vance z vedení diplomatických jednání s Iránem. K tomuto kroku Bílého domu dochází bezprostředně poté, co viceprezident označil probíhající konflikt za hlavní příčinu zdrcující porážky Republikánské strany v nedávných listopadových volbách do Kongresu.
Američtí vyslanci Jared Kushner a Steve Witkoff shrnuli výsledky dvoudenních mírových jednání mezi ruskými a ukrajinskými zástupci, která proběhla v Abú Zabí. Podle vyjádření zástupců Bílého domu byla tato setkání značně náročná, neboť mezi oběma stranami dosud panuje hluboká nedůvěra, přestože se diplomatům podařilo otevřít všechna klíčová témata včetně nejcitlivější otázky sporných území.
Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že v současné chvíli je velmi obtížné jednoznačně posoudit, zda nedávná diplomatická jednání s Ruskem přinesla skutečný posun k míru na Ukrajině. Toto vyjádření šéfa aliance zaznělo ve čtvrtek v průběhu probíhajícího summitu evropských lídrů v irském Dublinu, a to bezprostředně po klíčové návštěvě amerických vyslanců v Moskvě.
Mezi představiteli Spojených států a Severní Koreje panují reálné úvahy o možném setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una na okraj nadcházejícího summitu APEC. Podle předsedy Sejongova institutu Robyuga Parka jsou šance na takové setkání poměrně vyrovnané a záleží především na tom, zda Pchjongjang na diplomatické výzvy zareaguje.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval představitele Evropské unie k mnohem aktivnější a pravidelné účasti na nadcházejících mírových jednáních týkajících se ukončení války na Ukrajině. Během svého vystoupení v irském Dublinu, kde se koná summit Evropského politického společenství za účasti zhruba padesáti evropských státníků, upozornil na fakt, že probíhající rozhovory se netýkají pouze ukrajinských bezpečnostních záruk.
V americkém Brooklynu došlo ke středečnímu tragickému zřícení třípodlažní obytné budovy ve čtvrti Flatbush. Nešťastná událost si vyžádala životy nejméně osmi lidí a dalších devatenáct osob utrpělo zranění. Záchranáři a desítky příslušníků záchranných složek nadále prohledávají trosky a doufají v nalezení dalších přeživších.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly čelí novým a systematickým omezením v provozu satelitní sítě Starshield. Tento vojenský systém, který zajišťuje klíčovou komunikaci na frontové linii, provozuje společnost SpaceX podnikatele Elona Muska. Podle vyjádření kyjevského vedení mají tato opatření negativní dopad na obranu země.
Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner se v Moskvě setkali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem po skončení předchozích vyjednávání o Ukrajině v Abú Zabí. Cílem této diplomatické mise je informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Irsku o výsledcích moskevských rozhovorů. Obě strany se tak snaží posunout vpřed snahy o ukončení konfliktu, přičemž nedávné schůzky ve Spojených arabských emirátech nepřinesly jednoznačný průlom.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině více než 40 000 padlých nebo těžce zraněných vojáků měsíčně. Předběžné údaje navíc naznačují, že v říjnu tato bilance překročila dokonce hranici 50 000 osob. Šéf Aliance to prohlásil během svého středečního vystoupení na fóru Atlantic Future Forum.