Mezi představiteli Spojených států a Severní Koreje panují reálné úvahy o možném setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una na okraj nadcházejícího summitu APEC. Podle předsedy Sejongova institutu Robyuga Parka jsou šance na takové setkání poměrně vyrovnané a záleží především na tom, zda Pchjongjang na diplomatické výzvy zareaguje.
Spekulace o možném summitu přiživuje nedávná diplomatická aktivita severokorejského vůdce včetně jeho překvapivé říjnové cesty do čínského Tan-tungu. Kim Čong-un s sebou tehdy vzal především diplomaty namísto generálů, přičemž ministryně zahraničí Čche Son-hui vedla rozhovory s čínským protějškem Wang Im a v kontaktu byl i vysoký čínský představitel Wang Chu-ning. Jižní Koreji nakloněné zpravodajské zdroje se domnívají, že Peking by mohl sloužit jako komunikační kanál pro předávání vzkazů mezi Severní Koreou a Washingtonem.
Důvody pro případný návrat Severní Koreje k jednacímu stolu souvisejí s omezeními, kterým tamní hospodářství dlouhodobě čelí. Přestože obchod s Čínou a Ruskem pomáhá udržovat ekonomiku v chodu, nedokáže zajistit potřebné financování, modernizaci energetické sítě ani technologické investice, k nimž mají přístup pouze Spojené státy a Jižní Korea. Severokorejský vůdce si podle odborníků uvědomuje, že spoléhání se na dočasné spojence má své limity a že širší zapojení do globální ekonomiky je pro dlouhodobé přežití režimu klíčové.
Americký prezident Donald Trump má rovněž své vlastní motivace, neboť by rád vstoupil do historie jako vůdce, který dokázal vyřešit obtížné mezinárodní konflikty. Vzhledem k rozdělení moci v americkém Kongresu se navíc zahraniční politika jeví jako oblast, kde prezident čelí nejmenším domácím politickým omezením. Spojené státy a Jižní Korea se již dříve dohodly na rozdělení rolí, kde Washington vystupuje v pozici hlavního mírotvůrce a Soul koordinuje potřebné tempo kroků.
Odborníci podle webu National Interest upozorňují, že případná jednání by se neměla okamžitě snažit o úplnou denuklearizaci, která v minulosti selhala a vedla pouze k rozšiřování severokorejského arzenálu. Realističtějším prvním krokem by mělo být zastavení dalšího růstu počtu jaderných zbraní formou zmrazení testů a produkce štěpného materiálu. Na tento krok by spojenci mohli reagovat částečným, avšak plně vratným uvolněním vybraných sankcí a opatřeními ke snížení vzájemného vojenského napětí.
Ověřování případné dohody by v počáteční fázi mohlo probíhat prostřednictvím satelitního sledování a seizmických senzorů bez nutnosti přítomnosti inspektorů přímo na místě. Postupně by pak mohly následovat formální deklarace a omezené inspekce, přičemž klíčovou pojistkou zůstává takzvaný mechanismus automatického obnovení sankcí v případě porušení závazků ze strany Pchjongjangu.
Zainteresované strany zdůrazňují, že vyjednávání musí probíhat v úzké koordinaci se Soulem, protože jakákoliv trvalá dohoda bez aktivní účasti Jižní Koreje postrádá dlouhodobou stabilitu. Budoucí vývoj tak ukáže, zda diplomatický prostor na okraj summitu APEC přinese konkrétní kroky ke snížení rizik na Korejském poloostrově.
Mezi představiteli Spojených států a Severní Koreje panují reálné úvahy o možném setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una na okraj nadcházejícího summitu APEC. Podle předsedy Sejongova institutu Robyuga Parka jsou šance na takové setkání poměrně vyrovnané a záleží především na tom, zda Pchjongjang na diplomatické výzvy zareaguje.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval představitele Evropské unie k mnohem aktivnější a pravidelné účasti na nadcházejících mírových jednáních týkajících se ukončení války na Ukrajině. Během svého vystoupení v irském Dublinu, kde se koná summit Evropského politického společenství za účasti zhruba padesáti evropských státníků, upozornil na fakt, že probíhající rozhovory se netýkají pouze ukrajinských bezpečnostních záruk.
V americkém Brooklynu došlo ke středečnímu tragickému zřícení třípodlažní obytné budovy ve čtvrti Flatbush. Nešťastná událost si vyžádala životy nejméně osmi lidí a dalších devatenáct osob utrpělo zranění. Záchranáři a desítky příslušníků záchranných složek nadále prohledávají trosky a doufají v nalezení dalších přeživších.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly čelí novým a systematickým omezením v provozu satelitní sítě Starshield. Tento vojenský systém, který zajišťuje klíčovou komunikaci na frontové linii, provozuje společnost SpaceX podnikatele Elona Muska. Podle vyjádření kyjevského vedení mají tato opatření negativní dopad na obranu země.
Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner se v Moskvě setkali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem po skončení předchozích vyjednávání o Ukrajině v Abú Zabí. Cílem této diplomatické mise je informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Irsku o výsledcích moskevských rozhovorů. Obě strany se tak snaží posunout vpřed snahy o ukončení konfliktu, přičemž nedávné schůzky ve Spojených arabských emirátech nepřinesly jednoznačný průlom.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině více než 40 000 padlých nebo těžce zraněných vojáků měsíčně. Předběžné údaje navíc naznačují, že v říjnu tato bilance překročila dokonce hranici 50 000 osob. Šéf Aliance to prohlásil během svého středečního vystoupení na fóru Atlantic Future Forum.
Při izraelském náletu na Násirovu nemocnici v jižní Gaze zahynulo šest lidí včetně chirurga a tělesně postiženého pacienta a dalších osmadvacet osob utrpělo zranění. Útok se odehrál v průběhu čtvrtečního rána v Chán Júnisu a zasáhl jedno z posledních fungujících zdravotnických zařízení v obléhaném pásmu. Podle vyjádření nemocničního ředitele si incident vyžádal rozsáhlé materiální škody a ochromil provoz několika klíčových oddělení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.