Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval v rozhovoru pro dánskou vysílací společnost DR Nyheder, že případné vzdání se Donbasu ve prospěch Ruské federace by nepřineslo trvalý mír. Podle jeho slov by ruský prezident Vladimir Putin získal pouze čas k přeskupení sil před dalším útokem, který by mohl přijít v horizontu jednoho až pěti let. Nikdo podle něj nevěří tomu, že by se Moskva po takovém ústupku zastavila.
Ukrajinský státník v rozhovoru připomněl, že ruské územní nároky nelze brát doslovně. Poukázal na to, že před zahájením rozsáhlé invaze Rusko sice hovořilo výhradně o Donbasu, avšak reálným cílem se záhy stalo dobytí ukrajinského hlavního města Kyjeva. Skutečné činy tak podle něj v minulosti zcela odporovaly oficiálním vyjádřením.
V této souvislosti připomněl také utrpení civilistů a doložené případy násilí v Buchoj a dalších okupovaných oblastech. Deklarovaný cíl Moskvy ochránit ruskojazyčné obyvatelstvo podle jeho slov postrádal jakýkoliv reálný základ. Tyto události ukázaly skutečnou povahu probíhajícího konfliktu.
Prezident se vyjádřil také k otázce bezpečnostních záruk, které by měly Ukrajině nahradit případné územní ústupky. Uvedl, že když američtí představitelé nadnesli možnost záruk podobných Severoatlantické alianci, vyvstaly zásadní otázky o spolehlivosti takových závazků. Ukrajina podle něj potřebuje naprosto jasné a závazné odpovědi.
Zelenskyj důrazně varoval před případným ukončením evropské vojenské a finanční podpory, což by podle něj ohrozilo stabilitu celého kontinentu. Podle jeho vyjádření je silná a nezávislá Ukrajina naprosto nezbytnou součástí bezpečnosti celé Evropy. Skepticismus vůči pomoci proto slouží výhradně zájmům Kremlu.
V případě zastavení pomoci popsal dva možné scénáře dalšího vývoje na mezinárodní scéně. Mírnější varianta počítá s eskalací hybridních útoků proti evropským státům včetně Moldavska, Rumunska, Bulharska, Německa, Finska a Dánska. Nebezpečnější scénář pak zahrnuje přímý postup ruských sil a ohrožení námořní bezpečnosti v Baltském moři.
Jako nejrychlejší cestu k ukončení války označil zamrznutí konfliktu na současné linii dotyku a okamžité vyhlášení příměří. Takový krok by podle jeho názoru okamžitě zastavil ztráty na životech, zpomalil probíhající mobilizaci a umožnil ukrajinské ekonomice návrat k normálnímu fungování. Zahájení diplomatických rozhovorů by pak mohlo proběhnout za stabilnějších podmínek.
Prezident uznal, že dohoda o příměří by vyřešila celou řadu složitých otázek ohledně vymezení linie kontaktu, monitorovacích misí nebo financování poválečné obnovy. Varoval však, že pokud by Vladimir Putin odmítl okamžité příměří ve prospěch zdlouhavých plánů, znamenalo by to, že ve skutečnosti mír vůbec nechce. Celý proces by tak ztratil svůj původní smysl.
Světová ekonomika definitivně opustila éru uhlí, ropy a zemního plynu a vstoupila do nového věku elektřiny. Na probíhajícím klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi to prohlásil výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol. Podle jeho slov se elektřina stává hlavním a dominantním zdrojem energie pro budoucí generace.
Spojené státy nabízejí odměnu až dvacet milionů dolarů za informace týkající se íránského jaderného programu, a to navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, že klíčové íránské kapacity byly zcela zničeny. Program Rewards for Justice, spadající pod americké ministerstvo zahraničních věcí, takovým krokem signalizuje přetrvávající obavy Washingtonu ohledně reálného stavu íránského vývoje.
Americký prezident Donald Trump odvolal viceprezidenta J. D. Vance z vedení diplomatických jednání s Iránem. K tomuto kroku Bílého domu dochází bezprostředně poté, co viceprezident označil probíhající konflikt za hlavní příčinu zdrcující porážky Republikánské strany v nedávných listopadových volbách do Kongresu.
Američtí vyslanci Jared Kushner a Steve Witkoff shrnuli výsledky dvoudenních mírových jednání mezi ruskými a ukrajinskými zástupci, která proběhla v Abú Zabí. Podle vyjádření zástupců Bílého domu byla tato setkání značně náročná, neboť mezi oběma stranami dosud panuje hluboká nedůvěra, přestože se diplomatům podařilo otevřít všechna klíčová témata včetně nejcitlivější otázky sporných území.
Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že v současné chvíli je velmi obtížné jednoznačně posoudit, zda nedávná diplomatická jednání s Ruskem přinesla skutečný posun k míru na Ukrajině. Toto vyjádření šéfa aliance zaznělo ve čtvrtek v průběhu probíhajícího summitu evropských lídrů v irském Dublinu, a to bezprostředně po klíčové návštěvě amerických vyslanců v Moskvě.
Mezi představiteli Spojených států a Severní Koreje panují reálné úvahy o možném setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una na okraj nadcházejícího summitu APEC. Podle předsedy Sejongova institutu Robyuga Parka jsou šance na takové setkání poměrně vyrovnané a záleží především na tom, zda Pchjongjang na diplomatické výzvy zareaguje.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval představitele Evropské unie k mnohem aktivnější a pravidelné účasti na nadcházejících mírových jednáních týkajících se ukončení války na Ukrajině. Během svého vystoupení v irském Dublinu, kde se koná summit Evropského politického společenství za účasti zhruba padesáti evropských státníků, upozornil na fakt, že probíhající rozhovory se netýkají pouze ukrajinských bezpečnostních záruk.
V americkém Brooklynu došlo ke středečnímu tragickému zřícení třípodlažní obytné budovy ve čtvrti Flatbush. Nešťastná událost si vyžádala životy nejméně osmi lidí a dalších devatenáct osob utrpělo zranění. Záchranáři a desítky příslušníků záchranných složek nadále prohledávají trosky a doufají v nalezení dalších přeživších.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly čelí novým a systematickým omezením v provozu satelitní sítě Starshield. Tento vojenský systém, který zajišťuje klíčovou komunikaci na frontové linii, provozuje společnost SpaceX podnikatele Elona Muska. Podle vyjádření kyjevského vedení mají tato opatření negativní dopad na obranu země.
Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner se v Moskvě setkali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem po skončení předchozích vyjednávání o Ukrajině v Abú Zabí. Cílem této diplomatické mise je informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Irsku o výsledcích moskevských rozhovorů. Obě strany se tak snaží posunout vpřed snahy o ukončení konfliktu, přičemž nedávné schůzky ve Spojených arabských emirátech nepřinesly jednoznačný průlom.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině více než 40 000 padlých nebo těžce zraněných vojáků měsíčně. Předběžné údaje navíc naznačují, že v říjnu tato bilance překročila dokonce hranici 50 000 osob. Šéf Aliance to prohlásil během svého středečního vystoupení na fóru Atlantic Future Forum.