Senátor za stát Maryland Chris Van Hollen oznámil, že se hodlá utkat se současným lídrem demokratické větve v americkém Senátu Chuckem Schumerem o pozici vůdce demokratické většiny. Toto klání, které proběhne v rámci tajné volby počátkem prosince, přichází po úspěšných volbách a podle CNN odráží hlubší ideologické a generační pnutí uvnitř Demokratické strany.
Oznámení přichází v době, kdy si strana po svém překvapivém triumfu ve volbách do Kongresu ujasňuje svou budoucí strategii a směřování. Podle Van Hollena vyslali voliči v červených, modrých i purpurových státech jasný signál odmítající současný stav a obvyklé politické postupy, což si podle něj vyžaduje nové vedení schopné rázně reagovat na aktuální výzvy.
Budoucí šéf demokratické většiny v Senátu bude mít klíčovou roli při prosazování politiky strany a v nadcházejícím střetu s administrativou prezidenta Donalda Trumpa během jeho posledních dvou let v úřadě. Současný vůdce Chuck Schumer, který Senát vede již deset let, čelí rostoucí kritice ze strany progresivního křídla i některých nových členů, kteří jej považují za příliš pasivního.
Kritici Schumerovi vytýkají nedostatečně agresivní postoj vůči vládní politice a připomínají situace, v nichž část demokratů podpořila ukončení vládního rozpočtového patu bez záruk na rozšíření dotací na zdravotní péči. Významnou roli v rozepřích hraje také odlišný postoj k zahraniční politice, zejména k Izraeli, vůči jehož vojenským operacím v Gaze zaujímá Van Hollen kritičtější stanovisko, zatímco Schumer patří k jeho dlouholetým a hlasitým zastáncům.
Dynamiku vnitřního sporu podtrhla nedávná společná tisková konference nezávislého senátora Bernieho Sanderse a centristické senátorky Elissy Slotkinové, kteří otevřeně podpořili potřebu změny ve vedení strany. Sanders výslovně uvedl, že ačkoliv si Schumerovy práce a nasazení váží, nastal čas pro obměnu, zatímco Slotkinová zdůraznila nutnost nové generace lídrů s odlišnou strategií.
Do sporu se zapojují i nově zvolení zákonodárci z různých koutů Spojených států, kteří přicházejí s požadavky na širší geografické zastoupení vedení. Kritici poukazují na to, že jak Schumer, tak předpokládaný příští předseda Sněmovny reprezentantů Hakeem Jeffries pocházejí ze stejné oblasti v New Yorku, což podle nich nedostatečně odráží potřeby venkovských oblastí a širší členské základny.
Mezi zastánci změny zaznívá, že nová krev v čele Senátu by lépe odpovídala voličské poptávce po systémových změnách v oblasti financování politiky či sociálního zabezpečení. Senátor-elekt Abdul El-Sayed z Michiganu otevřeně podpořil Van Hollena a označil ho za vůdce, který dokáže spojit odvahu s potřebnými zkušenostmi.
Na obranu stávajícího vůdce se naopak stavějí někteří zkušení zákonodárci, kteří vyzdvihují Schumerovy zásluhy při zajišťování financí, úspěšném náboru kandidátů a vytvoření podmínek pro zisk většiny v Senátu. Arizonský senátor Ruben Gallego přirovnal vedení strany k úspěšnému manažerovi, kterému se po postupu dává nová smlouva, a newyorská senátorka Kirsten Gillibrandová rovněž vyzdvihla obrovskou vděčnost za jeho dosavadní tvrdou práci.
Samotný Chuck Schumer si je podle vlastních slov podpory jistý a veřejně prohlásil, že věří ve své znovuzvolení, přičemž vyzdvihuje jednotu strany při řešení otázek životních nákladů, snižování nákladů a boje proti korupci. Volba proběhne tajným hlasováním, což členům umožňuje veřejně deklarovat své postoje, ale v samotné volbě rozhodovat bez vnějšího tlaku.
Senátor za stát Maryland Chris Van Hollen oznámil, že se hodlá utkat se současným lídrem demokratické větve v americkém Senátu Chuckem Schumerem o pozici vůdce demokratické většiny. Toto klání, které proběhne v rámci tajné volby počátkem prosince, přichází po úspěšných volbách a podle CNN odráží hlubší ideologické a generační pnutí uvnitř Demokratické strany.
Bývalý americký prezident Joe Biden odhaluje ve své nadcházející knize obsah dosud nezveřejněného dopisu, který mu v lednu 2021 při odchodu z Bílého domu zanechal Donald Trump. Tento dokument přináší nečekaný pohled na vztahy mezi oběma politickými rivaly v době, kdy se jejich cesty v nejvyšších patrech americké moci protly.
Indonésie čelí nejintenzivnějším lesním požárům za poslední desetiletí, které letos spálily téměř tři miliony hektarů půdy a zanechaly za sebou toxický smog sužující velkou část jihovýchodní Asie. Podle vědců byly ničivé požáry v období od srpna do října vyvolány kombinací silného jevu El Niño a globálního oteplování způsobeného spalováním fosilních paliv, píše The Guardian.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval v rozhovoru pro dánskou vysílací společnost DR Nyheder, že případné vzdání se Donbasu ve prospěch Ruské federace by nepřineslo trvalý mír. Podle jeho slov by ruský prezident Vladimir Putin získal pouze čas k přeskupení sil před dalším útokem, který by mohl přijít v horizontu jednoho až pěti let. Nikdo podle něj nevěří tomu, že by se Moskva po takovém ústupku zastavila.
Světová ekonomika definitivně opustila éru uhlí, ropy a zemního plynu a vstoupila do nového věku elektřiny. Na probíhajícím klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi to prohlásil výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol. Podle jeho slov se elektřina stává hlavním a dominantním zdrojem energie pro budoucí generace.
Spojené státy nabízejí odměnu až dvacet milionů dolarů za informace týkající se íránského jaderného programu, a to navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, že klíčové íránské kapacity byly zcela zničeny. Program Rewards for Justice, spadající pod americké ministerstvo zahraničních věcí, takovým krokem signalizuje přetrvávající obavy Washingtonu ohledně reálného stavu íránského vývoje.
Americký prezident Donald Trump odvolal viceprezidenta J. D. Vance z vedení diplomatických jednání s Iránem. K tomuto kroku Bílého domu dochází bezprostředně poté, co viceprezident označil probíhající konflikt za hlavní příčinu zdrcující porážky Republikánské strany v nedávných listopadových volbách do Kongresu.
Američtí vyslanci Jared Kushner a Steve Witkoff shrnuli výsledky dvoudenních mírových jednání mezi ruskými a ukrajinskými zástupci, která proběhla v Abú Zabí. Podle vyjádření zástupců Bílého domu byla tato setkání značně náročná, neboť mezi oběma stranami dosud panuje hluboká nedůvěra, přestože se diplomatům podařilo otevřít všechna klíčová témata včetně nejcitlivější otázky sporných území.
Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že v současné chvíli je velmi obtížné jednoznačně posoudit, zda nedávná diplomatická jednání s Ruskem přinesla skutečný posun k míru na Ukrajině. Toto vyjádření šéfa aliance zaznělo ve čtvrtek v průběhu probíhajícího summitu evropských lídrů v irském Dublinu, a to bezprostředně po klíčové návštěvě amerických vyslanců v Moskvě.
Mezi představiteli Spojených států a Severní Koreje panují reálné úvahy o možném setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una na okraj nadcházejícího summitu APEC. Podle předsedy Sejongova institutu Robyuga Parka jsou šance na takové setkání poměrně vyrovnané a záleží především na tom, zda Pchjongjang na diplomatické výzvy zareaguje.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval představitele Evropské unie k mnohem aktivnější a pravidelné účasti na nadcházejících mírových jednáních týkajících se ukončení války na Ukrajině. Během svého vystoupení v irském Dublinu, kde se koná summit Evropského politického společenství za účasti zhruba padesáti evropských státníků, upozornil na fakt, že probíhající rozhovory se netýkají pouze ukrajinských bezpečnostních záruk.