Německý kancléř Friedrich Merz otevřeně přiznal, že Evropa dlouho spoléhala na Spojené státy v otázkách obrany a bezpečnosti. V rozhovoru pro BBC ale zdůraznil, že se to mění: „Víme, že musíme dělat víc. V minulosti jsme byli černými pasažéry – oni nás žádají, abychom se víc zapojili, a my to teď skutečně děláme.“
Merz navštívil Velkou Británii při příležitosti podpisu historické smlouvy o přátelství, která má posílit obrannou spolupráci, omezit nelegální migraci a podpořit výměnné pobyty mladých lidí. V pozadí návštěvy je nejen pokračující válka na Ukrajině, ale i hrozba amerických cel na zboží z EU, která mají začít platit 1. srpna.
V rozhovoru s Nickem Robinsonem kancléř Merz uvedl, že se s prezidentem Donaldem Trumpem sešel již třikrát a pravidelně s ním telefonuje. „Myslím, že jsme na stejné vlně – snažíme se tu válku ukončit,“ řekl. Hovoří spolu nejen o Ukrajině, ale i o obchodních sporech a clech.
Merz byl jedním z nejhlasitějších podporovatelů Ukrajiny už v předvolební kampani. Jen pár dní po svém uvedení do úřadu v květnu vyrazil vlakem do Kyjeva spolu s britským premiérem Keirem Starmerem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
„Hrozba je Rusko – a tato hrozba se netýká jen Ukrajiny. Je to hrozba pro náš mír, svobodu a evropský politický řád,“ varoval.
Merz ve funkci rychle prosadil změnu ústavy, která umožnila výrazně zvýšit obranné výdaje. „Německá armáda není dostatečně silná – proto teď investujeme velké prostředky,“ vysvětlil.
Německo, Velká Británie a Francie nyní formují novou „E3“ alianci hlavních evropských mocností. Kromě bezpečnosti se má zaměřit i na hospodářský růst. Merz také prohlásil, že má velmi blízké vztahy jak se Starmerem, tak s Macronem, který příští týden zavítá do Berlína.
Trojice smluv – německo-francouzská z Aachenu (2019), britsko-francouzská z minulého týdne a nyní i německo-britská dohoda – vytváří pevný trojstranný rámec spolupráce.
Smlouva byla podepsána v prostorách Victoria and Albert Museum, jen kousek od německého velvyslanectví v Londýně. Kromě závazku vzájemné obrany obsahuje i společné zbrojní iniciativy – například vývoj střely s doletem až 2 000 km.
Německé a britské firmy již spolupracují na výrobě stíhaček Eurofighter a obrněnců Boxer. Nyní budou také společně pořádat exportní kampaně, které by podle britské vlády mohly přinést miliardy liber.
Kancléř také oznámil, že Ukrajina brzy obdrží další dlouhodobou palebnou podporu – konkrétně jde o zbraně delšího dosahu.
Ačkoli Merz dlouhodobě podporuje transatlantickou spolupráci a zná americké prostředí z dob, kdy pracoval v americké investiční firmě, po svém volebním vítězství kritizoval Trumpovu administrativu za „nezájem o osud Evropy“. Na otázku BBC, zda svůj názor přehodnotil, odpověděl: „Ne. Není tak jasný a oddaný jako předchozí američtí prezidenti.“
Zároveň ale přiznává, že Amerika se obrací více k Asii, a proto je třeba, aby se Evropa více starala sama o sebe.
Evropská unie mezitím čelí hrozbě 30% amerických cel, které by mohly zasáhnout celý exportní sektor. Unijní vyjednavač Maroš Šefčovič tento týden navštívil Washington s cílem dojednat výjimku pro všechny členské státy.
Merz varoval, že tyto tarify by byly likvidační pro německý vývoz, ale věří, že Trump chápe vážnost situace a bude ochoten se dohodnout.
Dohoda mezi Británií a Německem obsahuje i nová pravidla proti pašování migrantů, včetně změny německého zákona, který kriminalizuje skladování malých člunů určených k přeplavbě kanálu. BBC o tomto problému informovala už loni.
Merz slíbil, že zákon projde parlamentem hned po letní přestávce. V plánu je také přímé železniční spojení mezi Londýnem a Berlínem a oživení studentských výměnných programů, které po brexitu výrazně ochably.
„Doufám, že první, kdo pocítí praktický dopad této smlouvy, budou právě studenti. Mladí lidé by měli být hnací silou našich budoucích vztahů,“ uzavřel německý kancléř.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.