Německý kancléř Friedrich Merz otevřeně přiznal, že Evropa dlouho spoléhala na Spojené státy v otázkách obrany a bezpečnosti. V rozhovoru pro BBC ale zdůraznil, že se to mění: „Víme, že musíme dělat víc. V minulosti jsme byli černými pasažéry – oni nás žádají, abychom se víc zapojili, a my to teď skutečně děláme.“
Merz navštívil Velkou Británii při příležitosti podpisu historické smlouvy o přátelství, která má posílit obrannou spolupráci, omezit nelegální migraci a podpořit výměnné pobyty mladých lidí. V pozadí návštěvy je nejen pokračující válka na Ukrajině, ale i hrozba amerických cel na zboží z EU, která mají začít platit 1. srpna.
V rozhovoru s Nickem Robinsonem kancléř Merz uvedl, že se s prezidentem Donaldem Trumpem sešel již třikrát a pravidelně s ním telefonuje. „Myslím, že jsme na stejné vlně – snažíme se tu válku ukončit,“ řekl. Hovoří spolu nejen o Ukrajině, ale i o obchodních sporech a clech.
Merz byl jedním z nejhlasitějších podporovatelů Ukrajiny už v předvolební kampani. Jen pár dní po svém uvedení do úřadu v květnu vyrazil vlakem do Kyjeva spolu s britským premiérem Keirem Starmerem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
„Hrozba je Rusko – a tato hrozba se netýká jen Ukrajiny. Je to hrozba pro náš mír, svobodu a evropský politický řád,“ varoval.
Merz ve funkci rychle prosadil změnu ústavy, která umožnila výrazně zvýšit obranné výdaje. „Německá armáda není dostatečně silná – proto teď investujeme velké prostředky,“ vysvětlil.
Německo, Velká Británie a Francie nyní formují novou „E3“ alianci hlavních evropských mocností. Kromě bezpečnosti se má zaměřit i na hospodářský růst. Merz také prohlásil, že má velmi blízké vztahy jak se Starmerem, tak s Macronem, který příští týden zavítá do Berlína.
Trojice smluv – německo-francouzská z Aachenu (2019), britsko-francouzská z minulého týdne a nyní i německo-britská dohoda – vytváří pevný trojstranný rámec spolupráce.
Smlouva byla podepsána v prostorách Victoria and Albert Museum, jen kousek od německého velvyslanectví v Londýně. Kromě závazku vzájemné obrany obsahuje i společné zbrojní iniciativy – například vývoj střely s doletem až 2 000 km.
Německé a britské firmy již spolupracují na výrobě stíhaček Eurofighter a obrněnců Boxer. Nyní budou také společně pořádat exportní kampaně, které by podle britské vlády mohly přinést miliardy liber.
Kancléř také oznámil, že Ukrajina brzy obdrží další dlouhodobou palebnou podporu – konkrétně jde o zbraně delšího dosahu.
Ačkoli Merz dlouhodobě podporuje transatlantickou spolupráci a zná americké prostředí z dob, kdy pracoval v americké investiční firmě, po svém volebním vítězství kritizoval Trumpovu administrativu za „nezájem o osud Evropy“. Na otázku BBC, zda svůj názor přehodnotil, odpověděl: „Ne. Není tak jasný a oddaný jako předchozí američtí prezidenti.“
Zároveň ale přiznává, že Amerika se obrací více k Asii, a proto je třeba, aby se Evropa více starala sama o sebe.
Evropská unie mezitím čelí hrozbě 30% amerických cel, které by mohly zasáhnout celý exportní sektor. Unijní vyjednavač Maroš Šefčovič tento týden navštívil Washington s cílem dojednat výjimku pro všechny členské státy.
Merz varoval, že tyto tarify by byly likvidační pro německý vývoz, ale věří, že Trump chápe vážnost situace a bude ochoten se dohodnout.
Dohoda mezi Británií a Německem obsahuje i nová pravidla proti pašování migrantů, včetně změny německého zákona, který kriminalizuje skladování malých člunů určených k přeplavbě kanálu. BBC o tomto problému informovala už loni.
Merz slíbil, že zákon projde parlamentem hned po letní přestávce. V plánu je také přímé železniční spojení mezi Londýnem a Berlínem a oživení studentských výměnných programů, které po brexitu výrazně ochably.
„Doufám, že první, kdo pocítí praktický dopad této smlouvy, budou právě studenti. Mladí lidé by měli být hnací silou našich budoucích vztahů,“ uzavřel německý kancléř.
Čínský premiér Li Čchiang v sobotu slavnostně oznámil zahájení výstavby největší vodní elektrárny světa na řece Yarlung Tsangpo (v Indii známé jako Brahmaputra), poblíž hranic s indickým státem Arunáčalpradéš. Projekt, označovaný jako „superdálnice“ či „megadílo“, vyvolává silné obavy v sousedních zemích, zejména v Indii a Bangladéši. Důvody jsou nejen ekologické, ale také geostrategické a seismické.
Bruselský plán reformy rozpočtové struktury Evropské unie vyvolal ostrou kritiku ekologických organizací i členských států. Podle návrhu Evropské komise totiž přestane být ochrana biodiverzity prioritou se samostatným financováním a bude muset o prostředky soupeřit s jinými environmentálními cíli – včetně klimatických opatření, vodního hospodářství nebo boje proti znečištění.
Australský internet čekají od prosince revoluční změny. Nové kodexy vypracované technologickým sektorem ve spolupráci s eSafety komisí – tedy úřadem pro online bezpečnost – zásadně promění způsob, jakým budou občané přistupovat k digitálním službám. Změny se dotknou vyhledávačů, sociálních sítí, obchodů s aplikacemi, AI chatbotů i komunikačních platforem. Hlavním cílem je ochránit děti, ale dopad bude mnohem širší.
V ruské Arktidě, kde kdysi pevně zamrzlé řeky dnes pukají pod nohama a mláďata sobů se topí v tůních namísto ledu, se změna klimatu stává nezpochybnitelnou realitou. "Jsme kanárkem v dole," říká šedesátitříletý pastevec Gennadij Šukin a upozorňuje, že Rusko je svědkem dramatických dopadů globálního oteplování. I přes tyto varovné signály však vláda v Moskvě podniká jen minimální kroky ke zmírnění klimatické krize – a záměrně ignoruje její hlavní příčinu: spalování fosilních paliv.
Podle nového průzkumu CNN, který provedla agentura SSRS, většina Američanů nesouhlasí s eskalací deportací nelegálních imigrantů, kterou prezident Donald Trump zahájil ve svém druhém funkčním období. Roste také počet lidí, kteří mají pocit, že Trump zachází ve své imigrační politice příliš daleko.
Saúdský princ Al-Waleed bin Khaled bin Talal Al Saúd, známý veřejnosti jako „spící princ“, zemřel po dlouhých dvaceti letech v kómatu. Smutnou zprávu oznámil v sobotu jeho otec, princ Khaled bin Talal Al Saúd. Al-Waleedovi bylo pouhých 36 let.
V dramatickém vývoji, který připomíná špionážní thriller, se čtrnáct politických vězňů z běloruských žalářů ocitlo na svobodě díky neformální, osobní diplomacii administrativy Donalda Trumpa. Hlavní roli v celé operaci sehrál jeho právník a nynější zvláštní vyslanec John Coale, který navázal vztah s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem — mimo jiné i při obědě provázeném přípitky vodkou.
Oblasti podél východního pobřeží Spojených států se v nadcházejících letech mohou potýkat s výrazně silnějšími zimními bouřemi, známými jako nor’easters. Nová studie klimatologů naznačuje, že globální oteplování a znečištění klimatu již nyní ovlivňují intenzitu těchto ničivých jevů. Zatímco celkový počet bouří možná klesne, jejich ničivá síla poroste.
Letní sezóna je tradičně obdobím, kdy mnozí hledají zázračné způsoby, jak se zbavit přebytečných kilogramů. Do popředí se tak každoročně dostávají tzv. jednodruhové neboli „mono diety“, které slibují rychlý úbytek váhy a „detoxikaci“ organismu. Tyto diety však podle odborníků, včetně profesorky Any Montero Bravo z madridské univerzity CEU San Pablo, nejsou ani bezpečné, ani dlouhodobě účinné.
Horko, které zasáhlo letošní turnaj FIFA Club World Cup v USA, přimělo odborníky, hráče i odbory k vážným obavám o zdraví fotbalistů během nadcházejícího mistrovství světa 2026. Během červencového finále mezi Chelsea a PSG, které se odehrálo za 29 stupňů Celsia na stadionu MetLife v New Jersey, hráči bojovali nejen proti sobě, ale i proti extrémnímu vedru.
Ruská armáda čelí dalšímu skandálu – tentokrát kvůli brutálním praktikám v nechvalně známé jednotce 31831, která působí v rámci 54. motorizovaného střeleckého pluku v Doněcké oblasti. Jak odhalil britský deník The Sun, vojáci této jednotky jsou fyzicky týráni, drženi v klecích pod proudem a nuceni podstupovat sebevražedné mise, pokud nezaplatí úplatek.
Tajné krizové dokumenty, které získal britský deník The Sun prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím, ukazují děsivou realitu, jak by Londýn čelil jadernému útoku. Ve čtyřech obsáhlých zprávách o více než 200 stranách jsou popsány konkrétní scénáře, jak by město reagovalo na výbuch jaderné bomby, včetně evakuace obyvatel, dekontaminace přeživších a nakládání s tisíci mrtvými těly.