Německý kancléř Friedrich Merz otevřeně přiznal, že Evropa dlouho spoléhala na Spojené státy v otázkách obrany a bezpečnosti. V rozhovoru pro BBC ale zdůraznil, že se to mění: „Víme, že musíme dělat víc. V minulosti jsme byli černými pasažéry – oni nás žádají, abychom se víc zapojili, a my to teď skutečně děláme.“
Merz navštívil Velkou Británii při příležitosti podpisu historické smlouvy o přátelství, která má posílit obrannou spolupráci, omezit nelegální migraci a podpořit výměnné pobyty mladých lidí. V pozadí návštěvy je nejen pokračující válka na Ukrajině, ale i hrozba amerických cel na zboží z EU, která mají začít platit 1. srpna.
V rozhovoru s Nickem Robinsonem kancléř Merz uvedl, že se s prezidentem Donaldem Trumpem sešel již třikrát a pravidelně s ním telefonuje. „Myslím, že jsme na stejné vlně – snažíme se tu válku ukončit,“ řekl. Hovoří spolu nejen o Ukrajině, ale i o obchodních sporech a clech.
Merz byl jedním z nejhlasitějších podporovatelů Ukrajiny už v předvolební kampani. Jen pár dní po svém uvedení do úřadu v květnu vyrazil vlakem do Kyjeva spolu s britským premiérem Keirem Starmerem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
„Hrozba je Rusko – a tato hrozba se netýká jen Ukrajiny. Je to hrozba pro náš mír, svobodu a evropský politický řád,“ varoval.
Merz ve funkci rychle prosadil změnu ústavy, která umožnila výrazně zvýšit obranné výdaje. „Německá armáda není dostatečně silná – proto teď investujeme velké prostředky,“ vysvětlil.
Německo, Velká Británie a Francie nyní formují novou „E3“ alianci hlavních evropských mocností. Kromě bezpečnosti se má zaměřit i na hospodářský růst. Merz také prohlásil, že má velmi blízké vztahy jak se Starmerem, tak s Macronem, který příští týden zavítá do Berlína.
Trojice smluv – německo-francouzská z Aachenu (2019), britsko-francouzská z minulého týdne a nyní i německo-britská dohoda – vytváří pevný trojstranný rámec spolupráce.
Smlouva byla podepsána v prostorách Victoria and Albert Museum, jen kousek od německého velvyslanectví v Londýně. Kromě závazku vzájemné obrany obsahuje i společné zbrojní iniciativy – například vývoj střely s doletem až 2 000 km.
Německé a britské firmy již spolupracují na výrobě stíhaček Eurofighter a obrněnců Boxer. Nyní budou také společně pořádat exportní kampaně, které by podle britské vlády mohly přinést miliardy liber.
Kancléř také oznámil, že Ukrajina brzy obdrží další dlouhodobou palebnou podporu – konkrétně jde o zbraně delšího dosahu.
Ačkoli Merz dlouhodobě podporuje transatlantickou spolupráci a zná americké prostředí z dob, kdy pracoval v americké investiční firmě, po svém volebním vítězství kritizoval Trumpovu administrativu za „nezájem o osud Evropy“. Na otázku BBC, zda svůj názor přehodnotil, odpověděl: „Ne. Není tak jasný a oddaný jako předchozí američtí prezidenti.“
Zároveň ale přiznává, že Amerika se obrací více k Asii, a proto je třeba, aby se Evropa více starala sama o sebe.
Evropská unie mezitím čelí hrozbě 30% amerických cel, které by mohly zasáhnout celý exportní sektor. Unijní vyjednavač Maroš Šefčovič tento týden navštívil Washington s cílem dojednat výjimku pro všechny členské státy.
Merz varoval, že tyto tarify by byly likvidační pro německý vývoz, ale věří, že Trump chápe vážnost situace a bude ochoten se dohodnout.
Dohoda mezi Británií a Německem obsahuje i nová pravidla proti pašování migrantů, včetně změny německého zákona, který kriminalizuje skladování malých člunů určených k přeplavbě kanálu. BBC o tomto problému informovala už loni.
Merz slíbil, že zákon projde parlamentem hned po letní přestávce. V plánu je také přímé železniční spojení mezi Londýnem a Berlínem a oživení studentských výměnných programů, které po brexitu výrazně ochably.
„Doufám, že první, kdo pocítí praktický dopad této smlouvy, budou právě studenti. Mladí lidé by měli být hnací silou našich budoucích vztahů,“ uzavřel německý kancléř.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.