Německý kancléř Friedrich Merz otevřeně přiznal, že Evropa dlouho spoléhala na Spojené státy v otázkách obrany a bezpečnosti. V rozhovoru pro BBC ale zdůraznil, že se to mění: „Víme, že musíme dělat víc. V minulosti jsme byli černými pasažéry – oni nás žádají, abychom se víc zapojili, a my to teď skutečně děláme.“
Merz navštívil Velkou Británii při příležitosti podpisu historické smlouvy o přátelství, která má posílit obrannou spolupráci, omezit nelegální migraci a podpořit výměnné pobyty mladých lidí. V pozadí návštěvy je nejen pokračující válka na Ukrajině, ale i hrozba amerických cel na zboží z EU, která mají začít platit 1. srpna.
V rozhovoru s Nickem Robinsonem kancléř Merz uvedl, že se s prezidentem Donaldem Trumpem sešel již třikrát a pravidelně s ním telefonuje. „Myslím, že jsme na stejné vlně – snažíme se tu válku ukončit,“ řekl. Hovoří spolu nejen o Ukrajině, ale i o obchodních sporech a clech.
Merz byl jedním z nejhlasitějších podporovatelů Ukrajiny už v předvolební kampani. Jen pár dní po svém uvedení do úřadu v květnu vyrazil vlakem do Kyjeva spolu s britským premiérem Keirem Starmerem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
„Hrozba je Rusko – a tato hrozba se netýká jen Ukrajiny. Je to hrozba pro náš mír, svobodu a evropský politický řád,“ varoval.
Merz ve funkci rychle prosadil změnu ústavy, která umožnila výrazně zvýšit obranné výdaje. „Německá armáda není dostatečně silná – proto teď investujeme velké prostředky,“ vysvětlil.
Německo, Velká Británie a Francie nyní formují novou „E3“ alianci hlavních evropských mocností. Kromě bezpečnosti se má zaměřit i na hospodářský růst. Merz také prohlásil, že má velmi blízké vztahy jak se Starmerem, tak s Macronem, který příští týden zavítá do Berlína.
Trojice smluv – německo-francouzská z Aachenu (2019), britsko-francouzská z minulého týdne a nyní i německo-britská dohoda – vytváří pevný trojstranný rámec spolupráce.
Smlouva byla podepsána v prostorách Victoria and Albert Museum, jen kousek od německého velvyslanectví v Londýně. Kromě závazku vzájemné obrany obsahuje i společné zbrojní iniciativy – například vývoj střely s doletem až 2 000 km.
Německé a britské firmy již spolupracují na výrobě stíhaček Eurofighter a obrněnců Boxer. Nyní budou také společně pořádat exportní kampaně, které by podle britské vlády mohly přinést miliardy liber.
Kancléř také oznámil, že Ukrajina brzy obdrží další dlouhodobou palebnou podporu – konkrétně jde o zbraně delšího dosahu.
Ačkoli Merz dlouhodobě podporuje transatlantickou spolupráci a zná americké prostředí z dob, kdy pracoval v americké investiční firmě, po svém volebním vítězství kritizoval Trumpovu administrativu za „nezájem o osud Evropy“. Na otázku BBC, zda svůj názor přehodnotil, odpověděl: „Ne. Není tak jasný a oddaný jako předchozí američtí prezidenti.“
Zároveň ale přiznává, že Amerika se obrací více k Asii, a proto je třeba, aby se Evropa více starala sama o sebe.
Evropská unie mezitím čelí hrozbě 30% amerických cel, které by mohly zasáhnout celý exportní sektor. Unijní vyjednavač Maroš Šefčovič tento týden navštívil Washington s cílem dojednat výjimku pro všechny členské státy.
Merz varoval, že tyto tarify by byly likvidační pro německý vývoz, ale věří, že Trump chápe vážnost situace a bude ochoten se dohodnout.
Dohoda mezi Británií a Německem obsahuje i nová pravidla proti pašování migrantů, včetně změny německého zákona, který kriminalizuje skladování malých člunů určených k přeplavbě kanálu. BBC o tomto problému informovala už loni.
Merz slíbil, že zákon projde parlamentem hned po letní přestávce. V plánu je také přímé železniční spojení mezi Londýnem a Berlínem a oživení studentských výměnných programů, které po brexitu výrazně ochably.
„Doufám, že první, kdo pocítí praktický dopad této smlouvy, budou právě studenti. Mladí lidé by měli být hnací silou našich budoucích vztahů,“ uzavřel německý kancléř.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.