Německý kancléř Friedrich Merz otevřeně přiznal, že Evropa dlouho spoléhala na Spojené státy v otázkách obrany a bezpečnosti. V rozhovoru pro BBC ale zdůraznil, že se to mění: „Víme, že musíme dělat víc. V minulosti jsme byli černými pasažéry – oni nás žádají, abychom se víc zapojili, a my to teď skutečně děláme.“
Merz navštívil Velkou Británii při příležitosti podpisu historické smlouvy o přátelství, která má posílit obrannou spolupráci, omezit nelegální migraci a podpořit výměnné pobyty mladých lidí. V pozadí návštěvy je nejen pokračující válka na Ukrajině, ale i hrozba amerických cel na zboží z EU, která mají začít platit 1. srpna.
V rozhovoru s Nickem Robinsonem kancléř Merz uvedl, že se s prezidentem Donaldem Trumpem sešel již třikrát a pravidelně s ním telefonuje. „Myslím, že jsme na stejné vlně – snažíme se tu válku ukončit,“ řekl. Hovoří spolu nejen o Ukrajině, ale i o obchodních sporech a clech.
Merz byl jedním z nejhlasitějších podporovatelů Ukrajiny už v předvolební kampani. Jen pár dní po svém uvedení do úřadu v květnu vyrazil vlakem do Kyjeva spolu s britským premiérem Keirem Starmerem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
„Hrozba je Rusko – a tato hrozba se netýká jen Ukrajiny. Je to hrozba pro náš mír, svobodu a evropský politický řád,“ varoval.
Merz ve funkci rychle prosadil změnu ústavy, která umožnila výrazně zvýšit obranné výdaje. „Německá armáda není dostatečně silná – proto teď investujeme velké prostředky,“ vysvětlil.
Německo, Velká Británie a Francie nyní formují novou „E3“ alianci hlavních evropských mocností. Kromě bezpečnosti se má zaměřit i na hospodářský růst. Merz také prohlásil, že má velmi blízké vztahy jak se Starmerem, tak s Macronem, který příští týden zavítá do Berlína.
Trojice smluv – německo-francouzská z Aachenu (2019), britsko-francouzská z minulého týdne a nyní i německo-britská dohoda – vytváří pevný trojstranný rámec spolupráce.
Smlouva byla podepsána v prostorách Victoria and Albert Museum, jen kousek od německého velvyslanectví v Londýně. Kromě závazku vzájemné obrany obsahuje i společné zbrojní iniciativy – například vývoj střely s doletem až 2 000 km.
Německé a britské firmy již spolupracují na výrobě stíhaček Eurofighter a obrněnců Boxer. Nyní budou také společně pořádat exportní kampaně, které by podle britské vlády mohly přinést miliardy liber.
Kancléř také oznámil, že Ukrajina brzy obdrží další dlouhodobou palebnou podporu – konkrétně jde o zbraně delšího dosahu.
Ačkoli Merz dlouhodobě podporuje transatlantickou spolupráci a zná americké prostředí z dob, kdy pracoval v americké investiční firmě, po svém volebním vítězství kritizoval Trumpovu administrativu za „nezájem o osud Evropy“. Na otázku BBC, zda svůj názor přehodnotil, odpověděl: „Ne. Není tak jasný a oddaný jako předchozí američtí prezidenti.“
Zároveň ale přiznává, že Amerika se obrací více k Asii, a proto je třeba, aby se Evropa více starala sama o sebe.
Evropská unie mezitím čelí hrozbě 30% amerických cel, které by mohly zasáhnout celý exportní sektor. Unijní vyjednavač Maroš Šefčovič tento týden navštívil Washington s cílem dojednat výjimku pro všechny členské státy.
Merz varoval, že tyto tarify by byly likvidační pro německý vývoz, ale věří, že Trump chápe vážnost situace a bude ochoten se dohodnout.
Dohoda mezi Británií a Německem obsahuje i nová pravidla proti pašování migrantů, včetně změny německého zákona, který kriminalizuje skladování malých člunů určených k přeplavbě kanálu. BBC o tomto problému informovala už loni.
Merz slíbil, že zákon projde parlamentem hned po letní přestávce. V plánu je také přímé železniční spojení mezi Londýnem a Berlínem a oživení studentských výměnných programů, které po brexitu výrazně ochably.
„Doufám, že první, kdo pocítí praktický dopad této smlouvy, budou právě studenti. Mladí lidé by měli být hnací silou našich budoucích vztahů,“ uzavřel německý kancléř.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.