Německo posiluje svou vojenskou přítomnost na východním křídle Severoatlantické aliance a vysílá do Litvy plně vybavenou brigádu. Tento krok představuje zásadní posun v německé obranné politice, neboť jde o vůbec první trvalé rozmístění německých vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Němečtí představitelé tímto rozhodnutím reagují na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a na potřebu efektivně odstrašit případnou agresi.
Předsunutá jednotka, kterou tvoří přibližně dvacet vojáků, již dorazila do litevského hlavního města Vilniusu. Tento velitelský tým má za úkol připravit veškeré zázemí a naplánovat přesun hlavních sil. Německý ministr obrany Boris Pistorius označil tento den za významný milník pro Bundeswehr i pro celou Severoatlantickou alianci.
Plné operační připravenosti by měla brigáda dosáhnout do konce roku 2027. V Litvě bude celkově působit přibližně 4 800 německých vojáků a dalších 200 civilních zaměstnanců Bundeswehru. Do země s nimi mohou zamířit i jejich rodiny, pro které bude připraveno odpovídající sociální a obytné zázemí.
Bratislavská ulice ve Vilniusu se stane jedním z míst, kde budou němečtí vojáci působit. Hlavními základnami pro německé síly však budou vojenské prostory Rūdninkai nedaleko hranic s Běloruskem a Rukla poblíž Kaunasu. Litva se zavázala vybudovat potřebnou infrastrukturu, včetně ubytoven, výcvikových prostor a škol pro děti vojáků.
Rozmístění brigády je reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu, která přiměla státy na východním křídle NATO k požadavkům na posílení kolektivní obrany. Německo dosud do zahraničí vysílalo pouze dočasné rotační jednotky v rámci mírových nebo výcvikových misí. Trvalá přítomnost celé brigády v Pobaltí je tak pro německou armádu zcela novou zkušeností.
Litevský ministr obrany Laurynas Kasčiūnas podle National Interest přivítal příjezd německých vojáků jako jasný signál odhodlání a solidarity. Podle něj stálá přítomnost německého vojska výrazně zvýší bezpečnost celého regionu a posílí schopnost reakce na případné hrozby. Litva považuje Německo za jednoho ze svých nejbližších bezpečnostních partnerů.
Německá armáda plánuje postupný přesun sil, přičemž do konce letošního roku by mělo v Litvě působit okolo 150 německých vojáků. Postupně k nim přibudou dva bojové prapory, z nichž jeden bude přesunut z Bavorska a druhý z Severního Porýní-Vestfálska. Třetí prapor bude tvořen mezinárodní jednotkou pod německým vedením, která v Litvě působí již nyní.
Financování celého projektu si vyžádá značné investice ze strany obou zemí. Vilnius předpokládá, že do výstavby infrastruktury vloží v následujících letech stovky milionů eur. Berlín zase uhradí náklady spojené s vybavením, logistikou a platovými náležitostmi personálu.
Mírová jednání týkající se Pásma Gazy se opakovaně hroutí kvůli zásadním nedostatkům v nastavení kontrolních a vynucovacích mechanismů. Jednotlivé dohody uzavřené od ledna 2025 sice řeší výměnu rukojmích či stahování vojsk, žádná z nich však předem nedefinuje, kdo bude dohlížet na dodržování podmínek a jak se bude postupovat při jejich porušení.
Německo posiluje svou vojenskou přítomnost na východním křídle Severoatlantické aliance a vysílá do Litvy plně vybavenou brigádu. Tento krok představuje zásadní posun v německé obranné politice, neboť jde o vůbec první trvalé rozmístění německých vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Němečtí představitelé tímto rozhodnutím reagují na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a na potřebu efektivně odstrašit případnou agresi.
Pět let od návratu Tálibánu k moci v Afghánistánu zůstává režim hnutí extrémně radikální. Skupina podle očekávání nenaplnila své původní sliby o umírněnější vládě, respektování práv žen či udílení amnestií a v zemi nadále uplatňuje tvrdou represi. Zahraniční experti i OSN navíc opakovaně varují před tím, že Afghánistán opět slouží jako zázemí pro mezinárodní teroristické organizace.
Ruská agrese vůči Ukrajině se zdaleka neodehrává pouze na bojišti, ale má za cíl také úplné vymazání ukrajinské identity a kultury. Už od roku 2013 Vladimir Putin prosazuje narativ, že Ukrajinci a Rusové představují jeden národ. Tento dlouhodobý tlak vyvrcholil po plnohodnotné invazi v roce 2022, odkdy ruské síly systematicky útočí na ukrajinské kulturní instituce a tamní nakladatelský sektor.
První dáma Spojených států Melania Trumpová spojila svou dlouholetou vášeň pro automobilový sport s novou veřejnou iniciativou zaměřenou na mladé lidi opouštějící pěstounskou péči. V Růžové zahradě Bílého domu oznámila spuštění nového stipendijního programu v hodnotě dvou milionů dolarů. Tento projekt vznikl ve spolupráci se sérií IndyCar a společností Fox Corporation a jeho cílem je pomoci mladým dospělým při přechodu z pěstounského systému k samostatnému životu.
Koalice západních zemí podporujících Ukrajinu čelí po více než čtyřech a půl letech trvání konfliktu rostoucí únavě z války. Data výzkumné agentury YouGov podle The Conversation ukázala, že ve Francii, Německu či Španělsku již podpora mírových jednání převážila nad preferencí setrvat u vojenského řešení až do úplného stažení ruských vojsk. Téma pomoci Kyjevu se navíc stává klíčovým bodem politických debat například v Italii před nadcházejícími volbami.
Kreml odmítl možnost, že by se ruský prezident Vladimir Putin setkal s americkým rapperem Kanyem Westem, vystupujícím pod jménem Ye, během jeho plánovaného podzimního turné v Rusku. Informaci potvrdil mluvčí prezidentské kanceláře Dmitrij Peskov na čtvrteční tiskové konferenci, kde možnost případné schůzky rázně vyloučil.
Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa výrazně stupňuje tlak na Írán a vyhlásila takzvaný „hospodářský Den D“. Cílem této strategie je maximální ekonomická izolace Teheránu a zamezení obcházení stávajících sankcí za pomoci třetích zemí.
Izraelská vláda pokročila v realizaci mezinárodně kritizovaného plánu výstavby ve sporné oblasti E1 na Západním břehu Jordánu. Ministerstvo výstavby zveřejnilo výzvu k předkládání nabídek na výstavbu více než 1 200 bytových jednotek v těsné blízkosti Jeruzaléma. Cílem projektu je vytvořit souvislý blok židovských osad, který propojí Východní Jeruzalém s dalšími osadami na Západním břehu. Tento krok by fakticky rozdělením území na severní a jižní část znemožnil vznik celistvého palestinského státu.
Druhé polovině pracovního týdne tentokrát dominují bouřky, které budou hrozit i v pátek. Klid nastane během víkendu, kdy by srážky měly ustat. Zároveň se očekávají příjemné letní teploty. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ruský politik Sergej Mironov pohrozil Velké Británii útokem, při němž by mohla být použita raketa Orešnik. Cílem by byly továrny, v nichž se na Ostrovech vyrábějí bezpilotní stroje, které slouží ukrajinské armádě při útocích na cíle v Rusku.
Írán dopředu promýšlí, jak by reagoval na možnou další eskalaci konfliktu ze strany Spojených států amerických. Nabízejí se i útoky na evropské vojenské základny, zjistil deník Financial Times. Cílem by se mohla stát zařízení, která využívá americká armáda.