Německo posiluje svou vojenskou přítomnost na východním křídle Severoatlantické aliance a vysílá do Litvy plně vybavenou brigádu. Tento krok představuje zásadní posun v německé obranné politice, neboť jde o vůbec první trvalé rozmístění německých vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Němečtí představitelé tímto rozhodnutím reagují na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a na potřebu efektivně odstrašit případnou agresi.
Předsunutá jednotka, kterou tvoří přibližně dvacet vojáků, již dorazila do litevského hlavního města Vilniusu. Tento velitelský tým má za úkol připravit veškeré zázemí a naplánovat přesun hlavních sil. Německý ministr obrany Boris Pistorius označil tento den za významný milník pro Bundeswehr i pro celou Severoatlantickou alianci.
Plné operační připravenosti by měla brigáda dosáhnout do konce roku 2027. V Litvě bude celkově působit přibližně 4 800 německých vojáků a dalších 200 civilních zaměstnanců Bundeswehru. Do země s nimi mohou zamířit i jejich rodiny, pro které bude připraveno odpovídající sociální a obytné zázemí.
Bratislavská ulice ve Vilniusu se stane jedním z míst, kde budou němečtí vojáci působit. Hlavními základnami pro německé síly však budou vojenské prostory Rūdninkai nedaleko hranic s Běloruskem a Rukla poblíž Kaunasu. Litva se zavázala vybudovat potřebnou infrastrukturu, včetně ubytoven, výcvikových prostor a škol pro děti vojáků.
Rozmístění brigády je reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu, která přiměla státy na východním křídle NATO k požadavkům na posílení kolektivní obrany. Německo dosud do zahraničí vysílalo pouze dočasné rotační jednotky v rámci mírových nebo výcvikových misí. Trvalá přítomnost celé brigády v Pobaltí je tak pro německou armádu zcela novou zkušeností.
Litevský ministr obrany Laurynas Kasčiūnas podle National Interest přivítal příjezd německých vojáků jako jasný signál odhodlání a solidarity. Podle něj stálá přítomnost německého vojska výrazně zvýší bezpečnost celého regionu a posílí schopnost reakce na případné hrozby. Litva považuje Německo za jednoho ze svých nejbližších bezpečnostních partnerů.
Německá armáda plánuje postupný přesun sil, přičemž do konce letošního roku by mělo v Litvě působit okolo 150 německých vojáků. Postupně k nim přibudou dva bojové prapory, z nichž jeden bude přesunut z Bavorska a druhý z Severního Porýní-Vestfálska. Třetí prapor bude tvořen mezinárodní jednotkou pod německým vedením, která v Litvě působí již nyní.
Financování celého projektu si vyžádá značné investice ze strany obou zemí. Vilnius předpokládá, že do výstavby infrastruktury vloží v následujících letech stovky milionů eur. Berlín zase uhradí náklady spojené s vybavením, logistikou a platovými náležitostmi personálu.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.