Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Německý ministr zahraničních věcí Johann Wadephul během středečního setkání se svým polským protějškem Radosławem Sikorskim v Berlíně zdůraznil, že spolková vláda může o případném mandátu pro své námořnictvo rozhodnout až ve chvíli, kdy budou jasně a oficiálně známy reálné podmínky a všech čtrnáct bodů navržených oběma stranami. Washington a Teherán mají memorandum o porozumění, které by mělo ukončit více než tříměsíční válečný konflikt na Blízkém východě, podepsat v pátek, avšak text dokumentu doposud nebyl veřejně publikován.
Wadephul ve svém prohlášení podpořil postoj francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který sice deklaroval připravenost Paříže rychle poskytnout stíhací letouny a fregaty, ale zároveň upozornil, že k takovému kroku je nutná oficiální žádost nejen ze strany Spojených států, ale také od Íránu a Ománu.
Německá diplomacie vyžaduje stoprocentní jistotu, že je mezinárodní mise v této námořní oblasti vůbec proveditelná, což znamená, že s ní tamní pobřežní státy musí vyjádřit souhlas. Na íránské straně se přitom dosud objevovaly nejednoznačné reakce a v některých případech dokonce odmítavé vyjádření, což Berlín považuje za překážku, kterou je nutné před začátkem jakýchkoli operací jednoznačně vyjasnit.
Německo by mělo do budoucí mise přispět vysláním svých minolovek, kabinet kancléře Friedricha Merze však trvá na tom, že pro zapojení armády potřebuje neprůstřelný právní základ. Jako schůdné řešení se podle německého i polského ministra zahraničí jeví úprava a posílení stávajícího mandátu evropské námořní operace Aspides.
Tato vojenská mise Evropské unie byla zahájena v roce 2024 s cílem chránit námořní trasu v Rudém moři před útoky jemenských Hútíů. Podle Wadephula by rozšíření této struktury představovalo vhodnou platformu pro ukotvení evropské odpovědnosti a poskytlo by německým vojákům potřebné právní záruky, s čímž v Berlíně vyjádřil plný souhlas i šéf polské diplomacie Sikorski.
Případné využití mise Aspides pro oblast Perského zálivu by však vyžadovalo politickou shodu na úrovni celé Evropské unie. Současný mandát této unijní operace sice pokrývá Rudé moře, Adenský záliv, Arabské moře a Ománský záliv, ale končí těsně před strategicky významným Hormuzským průlivem.
Lídři členských států EU přitom návrh na geografické rozšíření této vojenské mise na svém summitu v březnu letošního roku zamítli, takže případná změna kurzu bude vyžadovat nová unijní vyjednávání hned poté, co dojde k definitivnímu zastavení aktivních bojových operací na Blízkém východě.
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.