Německo minolovky do Hormuzského průlivu zatím nepošle. Chce od USA kompletní dohodu

Friedrich Merz
Friedrich Merz, foto: Facebook Friedrich Merz
Klára Marková 18. června 2026 16:30
Sdílej:

Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.

Německý ministr zahraničních věcí Johann Wadephul během středečního setkání se svým polským protějškem Radosławem Sikorskim v Berlíně zdůraznil, že spolková vláda může o případném mandátu pro své námořnictvo rozhodnout až ve chvíli, kdy budou jasně a oficiálně známy reálné podmínky a všech čtrnáct bodů navržených oběma stranami. Washington a Teherán mají memorandum o porozumění, které by mělo ukončit více než tříměsíční válečný konflikt na Blízkém východě, podepsat v pátek, avšak text dokumentu doposud nebyl veřejně publikován.

Wadephul ve svém prohlášení podpořil postoj francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který sice deklaroval připravenost Paříže rychle poskytnout stíhací letouny a fregaty, ale zároveň upozornil, že k takovému kroku je nutná oficiální žádost nejen ze strany Spojených států, ale také od Íránu a Ománu.

Německá diplomacie vyžaduje stoprocentní jistotu, že je mezinárodní mise v této námořní oblasti vůbec proveditelná, což znamená, že s ní tamní pobřežní státy musí vyjádřit souhlas. Na íránské straně se přitom dosud objevovaly nejednoznačné reakce a v některých případech dokonce odmítavé vyjádření, což Berlín považuje za překážku, kterou je nutné před začátkem jakýchkoli operací jednoznačně vyjasnit.

Německo by mělo do budoucí mise přispět vysláním svých minolovek, kabinet kancléře Friedricha Merze však trvá na tom, že pro zapojení armády potřebuje neprůstřelný právní základ. Jako schůdné řešení se podle německého i polského ministra zahraničí jeví úprava a posílení stávajícího mandátu evropské námořní operace Aspides.

Tato vojenská mise Evropské unie byla zahájena v roce 2024 s cílem chránit námořní trasu v Rudém moři před útoky jemenských Hútíů. Podle Wadephula by rozšíření této struktury představovalo vhodnou platformu pro ukotvení evropské odpovědnosti a poskytlo by německým vojákům potřebné právní záruky, s čímž v Berlíně vyjádřil plný souhlas i šéf polské diplomacie Sikorski.

Případné využití mise Aspides pro oblast Perského zálivu by však vyžadovalo politickou shodu na úrovni celé Evropské unie. Současný mandát této unijní operace sice pokrývá Rudé moře, Adenský záliv, Arabské moře a Ománský záliv, ale končí těsně před strategicky významným Hormuzským průlivem.

Lídři členských států EU přitom návrh na geografické rozšíření této vojenské mise na svém summitu v březnu letošního roku zamítli, takže případná změna kurzu bude vyžadovat nová unijní vyjednávání hned poté, co dojde k definitivnímu zastavení aktivních bojových operací na Blízkém východě.

Stalo se