Lídři německé koalice pod vedením kancléře Friedricha Merze v pátek oznámili, že se dohodli na klíčových otázkách, které v posledních týdnech rozdělovaly jeho vládu. Vnitřní neshody týkající se důchodové reformy a postupného ukončení spalovacích motorů se staly zkouškou životaschopnosti Merzovy relativně křehké a ideologicky rozdílné koaliční vlády. Nové dohody, kterých bylo dosaženo po celonočním vyjednávání, pravděpodobně zažehnaly větší krizi důvěry.
Členové Merzovy koalice se snažili dohody prezentovat jako důkaz, že vláda funguje bez problémů. Lars Klingbeil, lídr středolevé Sociálnědemokratické strany (SPD), která v koalici s Merzovou konzervativní aliancí vládne, uvedl, že včerejší obraz koalice, že „se vše zadrhlo a tak dále, neodpovídá tomu, co zažil“. Dodal, že v konstruktivních debatách skutečně posunuli kupředu dalekosáhlé změny pro zemi.
Dohody oznámené v pátek se točí kolem důchodového balíčku, o kterém mají poslanci hlasovat v prosinci a proti němuž se postavila frakce Merzových konzervativců, a také kolem dohody o německém postoji k tlaku EU na postupné ukončení spalovacích motorů.
V případě důchodové reformy se Merz snažil uklidnit konzervativní rebely slibem, že se ujme druhého, dalekosáhlejšího souboru reforem penzijního systému. Ty by měly zahrnovat zavedení doporučení expertní komise již v příštím roce. Koalice se předtím dohodla na delším časovém rámci. Merz prohlásil, že ohledně balíčku důchodové reformy, o kterém se má hlasovat, nyní existuje pevná dohoda. „Příští týden dospějeme k rozhodnutí, a není to jen tušení, ale opodstatněná naděje založená na diskusích, které jsme vedli dnes ráno, že naši kolegové nyní vidí, že tyto reformy myslíme skutečně vážně, a že se touto cestou vydáme společně,“ řekl Merz.
Pokud jde o plány EU na zákaz motorů emitujících CO2 od roku 2035, Merz uvedl, že v pátek napíše dopis předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. V něm bude naléhat na Brusel, aby uplatnil rozsáhlé výjimky, včetně vozidel s duálním motorem, plug-in hybridů, elektrických vozidel s prodlužovači dojezdu a „vysoce účinných“ spalovacích motorů. Toto oznámení signalizovalo, že SPD fakticky ustoupila od své předchozí podpory ekologickým předpisům EU pro automobily.
„Žádáme Komisi, v komplexním smyslu, aby přizpůsobila a opravila předpisy pro mobilitu,“ uvedl Merz. „To se týká zejména sladění konkurenceschopnosti – průmyslové konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu – s požadavky, které klademe na ochranu klimatu.“
Merzova koalice má v Bundestagu většinu pouhých 12 hlasů, což činí jeho vládu zranitelnou i vůči mírným dezerce v řadách. Bavorský konzervativní premiér Markus Söder v pátek vyjádřil spokojenost s dohodami. Prohlásil, že „vše, co jsme včera udělali, je dobré pro Německo, dobré pro ekonomiku a špatné pro radikály“. Poukázal tak na stoupající krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD). Söder dodal, že radikálové čekají před dveřmi, až vláda společně selže, což je jejich velká naděje.
Pohraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly nejméně osm lidských životů. Katastrofu zažehla masivní lavina ledu a kamení v horském terénu, jež způsobila prudké rozvodnění místních řek. Přívalová vlna destruktivně zasáhla řadu vesnic, silniční infrastrukturu i několik vodních elektráren. Úřady vyjádřily vážné obavy z vysokého počtu obětí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil americkému podnikateli Elonu Muskovi státní vyznamenání Řád svobody. Ocenění bylo uděleno na základě prezidentského dekretu za zásluhy o ochranu lidských životů, svobody a rozvoj vztahů mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Tento krok přichází v době, kdy se Kyjev snaží přesvědčit zakladatele společnosti SpaceX k rozšíření přístupu k jeho satelitní síti Starlink.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Námořnictvo Spojených států odstranilo námořní miny v Hormuzském průlivu, který představuje klíčovou světovou tepnu pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu. Průliv zůstával z velké části uzavřen od vypuknutí vojenského konfliktu na Blízkém východě na konci února. Šéf Bílého domu zároveň varoval Teherán, že jakékoli plavidlo, které se pokusí položit nové miny, bude okamžitě a systematicky zničeno. Íránská strana se k prezidentským výrokům bezprostředně nevyjádřila.
Čína zavádí přísná pravidla pro provozování virtuálních společníků založených na umělé inteligenci. Nová legislativa, která vstoupila v platnost 15. července, zakazuje tyto služby pro nezletilé a výrazně omezuje jejich fungování pro dospělé uživatele. Vláda v Pekingu tímto krokem reaguje na obavy z rostoucí citové závislosti mladých lidí na chatbotech, což by mohlo dále prohloubit krizi v oblasti sňatečnosti a porodnosti.
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční kampaně s názvem Operation Economic Outcast, která se zaměřuje na další hospodářskou izolaci Íránu. Americké ministerstvo financí v rámci tohoto opatření uvaluje sankce na více než šedesát nových terčů. Součástí restrikcí je také požadavek na uzavření všech poboček íránské banky Bank Melli nebo hrozby sankcemi všem zemím, které s Teheránem nadále obchodují.
Ruské okupační úřady na územích Ukrajiny systematicky zabavují nemovitosti civilistů, kteří před válkou uprchli do bezpečí. Rozsáhlá investigativní analýza BBC Verify a BBC Russian odhalila, že od roku 2024 bylo identifikováno k zabavení nebo již přímo zkonfiskováno přes 34 tisíc domů a bytů.
Hudební svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřela legendární písničkářka a ikona country hudby Dolly Parton. Smrt slavné umělkyně oznámil její synovec Brian Seaver prostřednictvím videa zveřejněného 25. srpna na sociální síti Instagram.
Bývalý šéf izraelské tajné služby Mossad Jossi Kohen prohlásil, že izraelští agenti v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo. Cílem těchto tajných misí bylo detailně prozkoumat a pochopit strukturu i fungování tohoto klíčového objektu. Kohen, který stál v čele rozvědky v letech 2015 až 2021, to uvedl podle Times of Israel během svého vystoupení na konferenci místních samospráv v Izraeli.
Spojené státy americké dále vyostřují obchodní spor se svým severním sousedem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. ledna 2027 zvýší cla na veškerá kanadská auta, nákladní vozy, automobilové součástky a ocel na 50 procent. Reagoval tak na krach nedávných obchodních jednání a prohlásil, že Spojené státy Kanadu „nepotřebují“.
Cizí vlády a státem podporovaní hackeři se pokusili proniknout do účtů vysoko postavených představitelů Evropské unie v aplikaci WhatsApp. Vyplývá to z interní prezentace obranné kybernetické jednotky EU, kterou získal server Politico.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na „Americké jezero“. Tento krok přichází v době vyhrocující se obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou.
Americký Nejvyšší soud zrušil předběžné opatření nižšího soudu a umožnil prezidentu Donald Trumpovi zahájit provádění částí jeho březnového prezidentského výnosu. Tento výnos si klade za cíl výrazně omezit a zpřísnit pravidla pro korespondenční hlasování v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí nejvyšší soudní instance sice přináší Trumpově administrativě interimní vítězství, zároveň však vnáší do organizace volební procedury značnou nejistotu. Podle odborníků oslovených webem CNN mohou navíc další probíhající právní spory faktickému zavedení nových pravidel před volbami zabránit.