Lídři německé koalice pod vedením kancléře Friedricha Merze v pátek oznámili, že se dohodli na klíčových otázkách, které v posledních týdnech rozdělovaly jeho vládu. Vnitřní neshody týkající se důchodové reformy a postupného ukončení spalovacích motorů se staly zkouškou životaschopnosti Merzovy relativně křehké a ideologicky rozdílné koaliční vlády. Nové dohody, kterých bylo dosaženo po celonočním vyjednávání, pravděpodobně zažehnaly větší krizi důvěry.
Členové Merzovy koalice se snažili dohody prezentovat jako důkaz, že vláda funguje bez problémů. Lars Klingbeil, lídr středolevé Sociálnědemokratické strany (SPD), která v koalici s Merzovou konzervativní aliancí vládne, uvedl, že včerejší obraz koalice, že „se vše zadrhlo a tak dále, neodpovídá tomu, co zažil“. Dodal, že v konstruktivních debatách skutečně posunuli kupředu dalekosáhlé změny pro zemi.
Dohody oznámené v pátek se točí kolem důchodového balíčku, o kterém mají poslanci hlasovat v prosinci a proti němuž se postavila frakce Merzových konzervativců, a také kolem dohody o německém postoji k tlaku EU na postupné ukončení spalovacích motorů.
V případě důchodové reformy se Merz snažil uklidnit konzervativní rebely slibem, že se ujme druhého, dalekosáhlejšího souboru reforem penzijního systému. Ty by měly zahrnovat zavedení doporučení expertní komise již v příštím roce. Koalice se předtím dohodla na delším časovém rámci. Merz prohlásil, že ohledně balíčku důchodové reformy, o kterém se má hlasovat, nyní existuje pevná dohoda. „Příští týden dospějeme k rozhodnutí, a není to jen tušení, ale opodstatněná naděje založená na diskusích, které jsme vedli dnes ráno, že naši kolegové nyní vidí, že tyto reformy myslíme skutečně vážně, a že se touto cestou vydáme společně,“ řekl Merz.
Pokud jde o plány EU na zákaz motorů emitujících CO2 od roku 2035, Merz uvedl, že v pátek napíše dopis předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. V něm bude naléhat na Brusel, aby uplatnil rozsáhlé výjimky, včetně vozidel s duálním motorem, plug-in hybridů, elektrických vozidel s prodlužovači dojezdu a „vysoce účinných“ spalovacích motorů. Toto oznámení signalizovalo, že SPD fakticky ustoupila od své předchozí podpory ekologickým předpisům EU pro automobily.
„Žádáme Komisi, v komplexním smyslu, aby přizpůsobila a opravila předpisy pro mobilitu,“ uvedl Merz. „To se týká zejména sladění konkurenceschopnosti – průmyslové konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu – s požadavky, které klademe na ochranu klimatu.“
Merzova koalice má v Bundestagu většinu pouhých 12 hlasů, což činí jeho vládu zranitelnou i vůči mírným dezerce v řadách. Bavorský konzervativní premiér Markus Söder v pátek vyjádřil spokojenost s dohodami. Prohlásil, že „vše, co jsme včera udělali, je dobré pro Německo, dobré pro ekonomiku a špatné pro radikály“. Poukázal tak na stoupající krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD). Söder dodal, že radikálové čekají před dveřmi, až vláda společně selže, což je jejich velká naděje.
Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.
Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.
Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.
Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.
Průběžné sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách potvrzuje zásadní politický zvrat, kdy opoziční hnutí Tisza směřuje k přesvědčivému triumfu. Po zpracování přibližně 22,05 % hlasů drží Tisza přes 50 % hlasů, zatímco vládní blok Fidesz-KDNP prozatím získal 40 %. Tento trend naznačuje, že maďarská politická scéna se ostře rozdělila mezi tyto dva nejsilnější subjekty.
V Maďarsku se v neděli v 19 hodin uzavřely volební místnosti a země se nyní připravuje na zásadní politickou proměnu. Parlamentní volby roku 2026 provázela mimořádná aktivita občanů, kvůli které bude ruční sčítání hlasovacích lístků trvat pravděpodobně až do rána. Komisaři musí v jednotlivých okrscích pečlivě prověřit tisíce odevzdaných hlasů.
Maďarské parlamentní volby doprovází historicky nejvyšší zájem voličů, který boří veškeré dosavadní demokratické rekordy země. Tato vlna občanské angažovanosti přichází ve chvíli, kdy se rozhoduje o tom, zda bude po šestnácti letech ukončena vláda premiéra Viktora Orbána. Vysoká účast naznačuje, že obyvatelé vnímají letošní hlasování jako klíčový zlom pro budoucnost státu.
Mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se ocitla na pokraji úplného kolapsu. Americký prezident Donald Trump v reakci na neúspěšné rozhovory v Pákistánu, kde se delegacím pod vedením viceprezidenta JD Vancea nepodařilo dosáhnout dohody, oznámil zahájení námořní blokády Hormuzského průlivu.
Papež Lev XIV. se během sobotní modlitební vigilie v bazilice svatého Petra ve Vatikánu ostře opřel do současného světového dění. Ve svém projevu odsoudil to, co nazval „bludem všemohoucnosti“, který nás obklopuje a stává se podle něj stále nepředvídatelnějším a agresivnějším. Modlitba za mír je podle hlavy katolické církve jedinou hrází proti tomuto nebezpečnému trendu.
Izraelská armáda v rámci své invaze do jižního Libanonu likviduje celé vesnice. Izraelské jednotky používají taktiku řízených demolic, kdy domy v pohraničních oblastech podminují výbušninami a následně je dálkovým odpálením srovnají se zemí. Tento postup vyvolává u lidskoprávních organizací obavy, že Izrael v Libanonu uplatňuje strategii takzvané domicidy, kterou dříve použil v Gaze.
Po šedesáti čtyřech letech od chvíle, kdy karibská krize málem rozpoutala jaderný konflikt, se pozornost Washingtonu opět upírá na Kubu. Poté, co se Donald Trump snaží uzavřít válečnou kapitolu v Íránu, se zdá, že ostrovní soused Spojených států je dalším na seznamu jeho cílů. Podle odborníků jsou nyní veškeré podmínky pro americký zásah proti tamnímu režimu příznivější než kdykoli dříve v posledních desetiletích.
Běžná preventivní prohlídka u zubaře se pro čtyřiatřicetiletého Davona Vanterpoola z Texasu změnila v nepředstavitelnou noční můru. Muž, který byl do té doby plný síly a vedl aktivní život jako otec a pracující člověk, skončil v komatu a lékaři mu museli amputovat všechny čtyři končetiny. Celá tragédie odstartovala koncem loňského prosince po rutinním vyšetření chrupu.