Prezident Donald Trump v neděli večer ostře vystoupil proti papeži Lvovi XIV., kterého kritizoval za jeho postoj k válce s Íránem. Podle amerického prezidenta je současná hlava katolické církve hrozná v oblasti zahraniční politiky. Trump novinářům sdělil, že není fanouškem tohoto papeže a nelíbí se mu jeho přístup k jaderným zbraním.
Trumpovi vadí, že papež podle něj nevnímá nebezpečí země, která chce vlastnit nukleární arzenál k destrukci světa. Leo XIV., který je historicky prvním americkým papežem, se v poslední době čím dál častěji vyjadřuje ke konfliktům Spojených států a Izraele proti Íránu. Minulý týden označil Trumpovu rétoriku a hrozby vůči íránskému lidu za zcela nepřijatelné.
Papežova kritika přišla v reakci na Trumpovo prohlášení, že celá jedna civilizace může během noci zaniknout. Tento výrok padl krátce předtím, než bylo s Íránem uzavřeno dvoutýdenní příměří. Prezident i jeho ministr obrany Pete Hegseth ve svých veřejných poselstvích během konfliktu opakovaně zmiňují Boha.
Hegseth dokonce rámoval válečné úsilí jako božsky podporované a k ospravedlnění bojů používal citáty z písma. Papež Leo XIV. se však proti takovému výkladu rozhodně ohradil během Květné neděle. Prohlásil tehdy, že Ježíš je králem pokoje, který válku odmítá a nikdo ho nesmí používat k jejímu schvalování.
Podle papeže Bůh nenaslouchá modlitbám těch, kteří vedou válku, ale naopak je odmítá. Trump své výhrady publikoval také na sociální síti Truth Social, kde papeže označil za slabého v boji proti zločinu. Dále uvedl, že nechce papeže, který kritizuje prezidenta Spojených států nebo operace v jiných zemích.
Prezident narážel i na situaci ve Venezuele, kde papež po americkém zásahu proti Nicolási Madurovi volal po respektování vůle tamního lidu. Trump tvrdí, že Leo XIV. nebyl na žádném seznamu kandidátů na papeže a církev ho vybrala jen kvůli jeho americkému původu. Mělo jít o strategický krok, jak lépe jednat s Trumpovou administrativou.
Vatikánský úředník Antonio Spadaro na tato slova reagoval prohlášením, že Trump útočí na morální hlas, který nedokáže ovládat. Podle Spadara se prezident snaží papeže dotlačit k jazyku síly a národních zájmů, což hlava církve odmítá. Útoky z Bílého domu jsou podle vatikánského zástupce spíše projevem bezmoci.
Papež se dlouhodobě zasazuje o svět bez jaderných zbraní a prosazuje budování míru skrze upřímný dialog a spravedlnost. Tato vyjádření přicházela i v době, kdy Trump zvažoval údery na íránská jaderná zařízení. Seniorní američtí kardinálové v televizi CBS vyjádřili papežovi podporu, a to i v otázkách jeho odporu k imigračním opatřením.
Analytici naznačují, že Trump se může cítit ohrožen rostoucím vlivem papeže na mezinárodní scéně. Zároveň varují, že by si prezident měl dávat pozor na své výroky, protože umírnění katolíci pro něj byli v volbách klíčoví. Krátce po svých kritických komentářích Trump sdílel upravený obrázek, na kterém je vyobrazen jako postava podobná Kristu.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala radost nad drtivou porážkou maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Jak upozornil web Politico, své gratulace a oslavné komentáře zveřejnila na sociálních sítích pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal vítězství svého opozičního rivala Pétera Magyara. Podle jejích slov si Maďarsko vybralo Evropu, čímž se země vrací na svou evropskou cestu a celá Unie tím posiluje.
Prezident Donald Trump v neděli večer ostře vystoupil proti papeži Lvovi XIV., kterého kritizoval za jeho postoj k válce s Íránem. Podle amerického prezidenta je současná hlava katolické církve hrozná v oblasti zahraniční politiky. Trump novinářům sdělil, že není fanouškem tohoto papeže a nelíbí se mu jeho přístup k jaderným zbraním.
Přicházejí první reakce českých politiků na drtivé vítězství Petera Magyara nad Viktorem Orbánem v maďarských parlamentních volbách. Vítězi pogratuloval Andrej Babiš (ANO), reagovali také předsedové některých opozičních stran.
Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.
Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.
Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.
Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.
Průběžné sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách potvrzuje zásadní politický zvrat, kdy opoziční hnutí Tisza směřuje k přesvědčivému triumfu. Po zpracování přibližně 22,05 % hlasů drží Tisza přes 50 % hlasů, zatímco vládní blok Fidesz-KDNP prozatím získal 40 %. Tento trend naznačuje, že maďarská politická scéna se ostře rozdělila mezi tyto dva nejsilnější subjekty.
V Maďarsku se v neděli v 19 hodin uzavřely volební místnosti a země se nyní připravuje na zásadní politickou proměnu. Parlamentní volby roku 2026 provázela mimořádná aktivita občanů, kvůli které bude ruční sčítání hlasovacích lístků trvat pravděpodobně až do rána. Komisaři musí v jednotlivých okrscích pečlivě prověřit tisíce odevzdaných hlasů.
Maďarské parlamentní volby doprovází historicky nejvyšší zájem voličů, který boří veškeré dosavadní demokratické rekordy země. Tato vlna občanské angažovanosti přichází ve chvíli, kdy se rozhoduje o tom, zda bude po šestnácti letech ukončena vláda premiéra Viktora Orbána. Vysoká účast naznačuje, že obyvatelé vnímají letošní hlasování jako klíčový zlom pro budoucnost státu.
Mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se ocitla na pokraji úplného kolapsu. Americký prezident Donald Trump v reakci na neúspěšné rozhovory v Pákistánu, kde se delegacím pod vedením viceprezidenta JD Vancea nepodařilo dosáhnout dohody, oznámil zahájení námořní blokády Hormuzského průlivu.