Íránské jaderné zařízení Fordo, ukryté hluboko v hoře, představuje pro Izrael vojenský cíl téměř nedosažitelný bez pomoci USA. K jeho zničení by byla nutná speciální hlubinná bomba GBU-57, kterou však Izrael nemá – a Spojené státy mu ji odmítají poskytnout. Alternativou jsou údery na podpůrnou infrastrukturu nebo přímý útok speciálního komanda.
Íránské jaderné zařízení Fordo, skryté hluboko v masivu nedaleko města Kom, patří mezi nejlépe chráněné objekty svého druhu na světě. Jeho existence je dlouhodobě v centru mezinárodní pozornosti, zejména kvůli podezřením, že se zde Teherán snaží o vývoj jaderné zbraně. V březnu 2023 potvrdila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), že zde detekovala uran obohacený na 83,7 procenta. K výrobě jaderné hlavice přitom stačí 90% čistota. Informoval o tom americký list New York Times.
Zničení tohoto zařízení by pro jakoukoli armádu znamenalo extrémní vojenskou operaci. Pro Izrael, který je nejhlasitějším kritikem íránského jaderného programu, by zásah Fordo byl zásadní – zároveň však mimo jeho současné kapacity. Hlavním problémem je fakt, že jediným nástrojem schopným zařízení fyzicky vyřadit z provozu je takzvaný „bunker buster“ – těžká hlubinná bomba určená k průniku skrze masivní vrstvy horniny a betonu.
Tato bomba, oficiálně označovaná jako GBU-57, váží přes 13 tun a měří více než šest metrů. Má mimořádně silný ocelový plášť a relativně malou nálož, což jí umožňuje proniknout desítky metrů hluboko, než dojde k výbuchu. K jejímu transportu je však nutné použít stealth bombardér B-2, kterým disponují výhradně Spojené státy.
„Dlouhodobě jsme měli politiku, že je Izraelcům neposkytujeme, protože jsme nechtěli, aby je použili,“ vysvětlil bývalý velitel amerického Centrálního velitelství Joseph Votel. Spojené státy tedy dosud veřejně Izraeli takovou schopnost neumožnily.
Izrael tak zvažuje jiné cesty. Jednou z mála možných strategií je útok na podpůrnou infrastrukturu Fordo – zejména elektrárny a rozvodny, které tento komplex napájejí. Fordo využívá pokročilé odstředivky k obohacování uranu, které jsou extrémně energeticky náročné. Podle expertů by údery na tyto objekty mohly výrazně zpomalit provoz zařízení, byť jen dočasně.
Írán vybudoval Fordo jako odpověď na zkušenosti z minulosti. V roce 1981 izraelské letectvo při operaci Opera zničilo irácký reaktor Osirak. Tehdy šlo o nadzemní objekt, který mohl být snadno zasažen běžnými stíhačkami F-15 a F-16. „Íránci plně chápali, že Izraelci se budou snažit proniknout do jejich programů, a proto již dávno vybudovali Fordo uvnitř hory, aby se vypořádali s problémem po Iráku,“ uvedl profesor Vali Nasr z univerzity Johna Hopkinse.
Izraelské plány však nejsou omezeny pouze na letecké operace. Podle dostupných informací z minulých let existoval návrh na tajnou misi, při níž by speciální jednotky pronikly do Fordo pomocí vrtulníků, instalovaly výbušniny a zařízení zničily zevnitř. Tento plán, předložený administrativě Baracka Obamy, však nikdy nebyl realizován.
„Izrael získal vzdušnou převahu nad velkou částí Íránu, takže izraelské útočné letouny by mohly kroužit nad Fordo a alespoň dočasně ho vyřadit z provozu, ale nezničit ho,“ připustil americký generál Kenneth McKenzie, jenž v minulosti dohlížel na plánování válečných scénářů proti Íránu.
Podle něj zůstává Fordo výjimečně těžkým cílem. „Izraelci v poslední době provedli mnoho tajných operací, ale fyzikální podstata problému zůstává stejná. Zůstává to velmi obtížný cíl,“ uzavřel McKenzie.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
