Íránské jaderné zařízení Fordo, ukryté hluboko v hoře, představuje pro Izrael vojenský cíl téměř nedosažitelný bez pomoci USA. K jeho zničení by byla nutná speciální hlubinná bomba GBU-57, kterou však Izrael nemá – a Spojené státy mu ji odmítají poskytnout. Alternativou jsou údery na podpůrnou infrastrukturu nebo přímý útok speciálního komanda.
Íránské jaderné zařízení Fordo, skryté hluboko v masivu nedaleko města Kom, patří mezi nejlépe chráněné objekty svého druhu na světě. Jeho existence je dlouhodobě v centru mezinárodní pozornosti, zejména kvůli podezřením, že se zde Teherán snaží o vývoj jaderné zbraně. V březnu 2023 potvrdila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), že zde detekovala uran obohacený na 83,7 procenta. K výrobě jaderné hlavice přitom stačí 90% čistota. Informoval o tom americký list New York Times.
Zničení tohoto zařízení by pro jakoukoli armádu znamenalo extrémní vojenskou operaci. Pro Izrael, který je nejhlasitějším kritikem íránského jaderného programu, by zásah Fordo byl zásadní – zároveň však mimo jeho současné kapacity. Hlavním problémem je fakt, že jediným nástrojem schopným zařízení fyzicky vyřadit z provozu je takzvaný „bunker buster“ – těžká hlubinná bomba určená k průniku skrze masivní vrstvy horniny a betonu.
Tato bomba, oficiálně označovaná jako GBU-57, váží přes 13 tun a měří více než šest metrů. Má mimořádně silný ocelový plášť a relativně malou nálož, což jí umožňuje proniknout desítky metrů hluboko, než dojde k výbuchu. K jejímu transportu je však nutné použít stealth bombardér B-2, kterým disponují výhradně Spojené státy.
„Dlouhodobě jsme měli politiku, že je Izraelcům neposkytujeme, protože jsme nechtěli, aby je použili,“ vysvětlil bývalý velitel amerického Centrálního velitelství Joseph Votel. Spojené státy tedy dosud veřejně Izraeli takovou schopnost neumožnily.
Izrael tak zvažuje jiné cesty. Jednou z mála možných strategií je útok na podpůrnou infrastrukturu Fordo – zejména elektrárny a rozvodny, které tento komplex napájejí. Fordo využívá pokročilé odstředivky k obohacování uranu, které jsou extrémně energeticky náročné. Podle expertů by údery na tyto objekty mohly výrazně zpomalit provoz zařízení, byť jen dočasně.
Írán vybudoval Fordo jako odpověď na zkušenosti z minulosti. V roce 1981 izraelské letectvo při operaci Opera zničilo irácký reaktor Osirak. Tehdy šlo o nadzemní objekt, který mohl být snadno zasažen běžnými stíhačkami F-15 a F-16. „Íránci plně chápali, že Izraelci se budou snažit proniknout do jejich programů, a proto již dávno vybudovali Fordo uvnitř hory, aby se vypořádali s problémem po Iráku,“ uvedl profesor Vali Nasr z univerzity Johna Hopkinse.
Izraelské plány však nejsou omezeny pouze na letecké operace. Podle dostupných informací z minulých let existoval návrh na tajnou misi, při níž by speciální jednotky pronikly do Fordo pomocí vrtulníků, instalovaly výbušniny a zařízení zničily zevnitř. Tento plán, předložený administrativě Baracka Obamy, však nikdy nebyl realizován.
„Izrael získal vzdušnou převahu nad velkou částí Íránu, takže izraelské útočné letouny by mohly kroužit nad Fordo a alespoň dočasně ho vyřadit z provozu, ale nezničit ho,“ připustil americký generál Kenneth McKenzie, jenž v minulosti dohlížel na plánování válečných scénářů proti Íránu.
Podle něj zůstává Fordo výjimečně těžkým cílem. „Izraelci v poslední době provedli mnoho tajných operací, ale fyzikální podstata problému zůstává stejná. Zůstává to velmi obtížný cíl,“ uzavřel McKenzie.
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
