Íránské jaderné zařízení Fordo, ukryté hluboko v hoře, představuje pro Izrael vojenský cíl téměř nedosažitelný bez pomoci USA. K jeho zničení by byla nutná speciální hlubinná bomba GBU-57, kterou však Izrael nemá – a Spojené státy mu ji odmítají poskytnout. Alternativou jsou údery na podpůrnou infrastrukturu nebo přímý útok speciálního komanda.
Íránské jaderné zařízení Fordo, skryté hluboko v masivu nedaleko města Kom, patří mezi nejlépe chráněné objekty svého druhu na světě. Jeho existence je dlouhodobě v centru mezinárodní pozornosti, zejména kvůli podezřením, že se zde Teherán snaží o vývoj jaderné zbraně. V březnu 2023 potvrdila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), že zde detekovala uran obohacený na 83,7 procenta. K výrobě jaderné hlavice přitom stačí 90% čistota. Informoval o tom americký list New York Times.
Zničení tohoto zařízení by pro jakoukoli armádu znamenalo extrémní vojenskou operaci. Pro Izrael, který je nejhlasitějším kritikem íránského jaderného programu, by zásah Fordo byl zásadní – zároveň však mimo jeho současné kapacity. Hlavním problémem je fakt, že jediným nástrojem schopným zařízení fyzicky vyřadit z provozu je takzvaný „bunker buster“ – těžká hlubinná bomba určená k průniku skrze masivní vrstvy horniny a betonu.
Tato bomba, oficiálně označovaná jako GBU-57, váží přes 13 tun a měří více než šest metrů. Má mimořádně silný ocelový plášť a relativně malou nálož, což jí umožňuje proniknout desítky metrů hluboko, než dojde k výbuchu. K jejímu transportu je však nutné použít stealth bombardér B-2, kterým disponují výhradně Spojené státy.
„Dlouhodobě jsme měli politiku, že je Izraelcům neposkytujeme, protože jsme nechtěli, aby je použili,“ vysvětlil bývalý velitel amerického Centrálního velitelství Joseph Votel. Spojené státy tedy dosud veřejně Izraeli takovou schopnost neumožnily.
Izrael tak zvažuje jiné cesty. Jednou z mála možných strategií je útok na podpůrnou infrastrukturu Fordo – zejména elektrárny a rozvodny, které tento komplex napájejí. Fordo využívá pokročilé odstředivky k obohacování uranu, které jsou extrémně energeticky náročné. Podle expertů by údery na tyto objekty mohly výrazně zpomalit provoz zařízení, byť jen dočasně.
Írán vybudoval Fordo jako odpověď na zkušenosti z minulosti. V roce 1981 izraelské letectvo při operaci Opera zničilo irácký reaktor Osirak. Tehdy šlo o nadzemní objekt, který mohl být snadno zasažen běžnými stíhačkami F-15 a F-16. „Íránci plně chápali, že Izraelci se budou snažit proniknout do jejich programů, a proto již dávno vybudovali Fordo uvnitř hory, aby se vypořádali s problémem po Iráku,“ uvedl profesor Vali Nasr z univerzity Johna Hopkinse.
Izraelské plány však nejsou omezeny pouze na letecké operace. Podle dostupných informací z minulých let existoval návrh na tajnou misi, při níž by speciální jednotky pronikly do Fordo pomocí vrtulníků, instalovaly výbušniny a zařízení zničily zevnitř. Tento plán, předložený administrativě Baracka Obamy, však nikdy nebyl realizován.
„Izrael získal vzdušnou převahu nad velkou částí Íránu, takže izraelské útočné letouny by mohly kroužit nad Fordo a alespoň dočasně ho vyřadit z provozu, ale nezničit ho,“ připustil americký generál Kenneth McKenzie, jenž v minulosti dohlížel na plánování válečných scénářů proti Íránu.
Podle něj zůstává Fordo výjimečně těžkým cílem. „Izraelci v poslední době provedli mnoho tajných operací, ale fyzikální podstata problému zůstává stejná. Zůstává to velmi obtížný cíl,“ uzavřel McKenzie.
Spojené státy americké v posledních dnech výrazně posílily svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Ačkoliv Bílý dům nadále mlží ohledně toho, zda prezident Donald Trump nařídí přímý útok na íránské podzemní jaderné zařízení ve Fordo, některé kroky Pentagonu naznačují, že k takovému zásahu může být Washington již technicky připraven.
Ruský prezident Vladimir Putin podle nových satelitních snímků masivně posiluje a modernizuje jaderné základny Ruska postavené nejblíže k Velké Británii. Nejvýraznější změny se týkají silně militarizované enklávy Kaliningrad na pobřeží Baltského moře a základny Asipoviči v Bělorusku. Podle expertů jsou obě lokality připraveny k nasazení raket s jadernými hlavicemi, které jsou schopné zasáhnout britské území během šesti minut.
Slovensko zasáhla nesmírně smutná zpráva, která otřásla nejen zdravotnickou veřejností, ale i širokou společností. Jedenáctiletý chlapec, jenž byl hospitalizován s vážným poškozením mozku způsobeným vzácnou amébou Naegleria fowleri, v nemocnici svůj boj o život bohužel prohrál. Lékaři z Národního ústavu dětských nemocí v Bratislavě potvrdili, že navzdory maximálnímu úsilí a nejmodernější dostupné péči nebylo dítě možné zachránit.
Slovenský premiér Robert Fico v úterý překvapil evropské partnery svým prohlášením, že by pro Slovensko byla neutralita v současném geopolitickém kontextu „velmi vhodná“. Jeho slova zazněla během diskusního fóra, kde zpochybnil rostoucí výdaje na zbrojení a kritizoval „vojensko-průmyslový komplex“. Slovensko je přitom členem Severoatlantické aliance od roku 2004.
Válka mezi Izraelem a Íránem se zrodila z předvídatelné a dlouhodobě se vyhrocující rivality. Nelze o ní říci, že přišla nečekaně – naopak, jedná se o přímý důsledek desítek let akumulované nevraživosti, ideologických střetů a regionálního soupeření. Izraelský preventivní úder a následné íránské odvetné kroky tak nepředstavují izolovaný incident, ale vyvrcholení latentního konfliktu, který se dosud odehrával převážně v šedé zóně asymetrické války a zástupných střetů.
Zápas, který měl být show, skončil slzami a výbuchem emocí. Šestiletá Mia, dcera Jakuba Prachaře a Agáty Hanychové, psychicky nezvládla sledování drsného střetu Jaromíra Soukupa s mladším bijcem. „Musela jsem to vypnout a normálně jsem se rozbrečela,“ přiznala Agáta. A reakce Prachaře na sebe nenechala dlouho čekat – „Tohle už je přes čáru,“ vzkázal přes blízkého člověka herec. Mezitím eskaluje i jejich spor o Rozárku…
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nedávno prohlásil, že izraelský útok na íránská jaderná zařízení může trvat nejméně dva týdny. Naznačil tím, že Izraelské obranné síly (IDF) a zpravodajské služby mají připravený pečlivě promyšlený plán s jasnou strategií. Podle webu The Conversation má ale Izrael ještě druhý cíl.
Vysněná dovolená skončila hrůznou tragédií. Český turista (†40), který se s manželkou vydal na třetí nejvyšší horu Madeiry Pico do Arierio, přišel o život po pádu z vyhlídky. Podle informací TV Nova se snažil pořídit jedinečnou fotografii mimo značenou trasu. "Foukal silný boční vítr, pak vám uklouzne noha a je to," popsala místní žena podmínky na místě neštěstí. Zásah vrtulníku ani záchranářů mu už život nezachránil.
Lesk červeného koberce, hvězdy filmového plátna i závodních tratí a dlouho očekávaná premiéra. V New Yorku se v pondělí večer odehrálo slavnostní uvedení filmu F1: The Movie, v němž hlavní roli ztvárnil Brad Pitt. Na rozdíl od nadšených fanoušků a filmových celebrit ale jeden z účastníků – jezdec Ferrari Carlos Sainz – upozornil, že snímek je především hollywoodskou fikcí.
Ačkoliv to zní neuvěřitelně, někteří lidé opravdu vykazují imunitní reakce na těla jiných lidí. Tento vzácný, ale vážný jev zůstává pro lékaře záhadou, přestože existují případy, které ukazují, že lidské tělo může reagovat na pachy, pot, sliny, nebo dokonce semeno druhých způsobem, který připomíná alergii.
Nejnovější dlouhodobé předpovědi počasí pro Evropu ukazují, že léto 2025 bude velmi dynamické, s bouřlivým startem a stále větší pravděpodobností vln veder v jeho druhé polovině. Zatímco jaro skončilo teplejším a sušším počasím na severozápadě kontinentu, přechod do letní sezóny přinesl výraznou změnu – nízký tlak a ochlazení.
Evropská unie se chystá získat nové pravomoci, které jí umožní postupně omezit a nakonec zcela zakázat dovoz ruského plynu během příštích tří let. Tento krok je součástí bezprecedentního úsilí o ukončení energetické závislosti na Moskvě.
