Íránské jaderné zařízení Fordo, ukryté hluboko v hoře, představuje pro Izrael vojenský cíl téměř nedosažitelný bez pomoci USA. K jeho zničení by byla nutná speciální hlubinná bomba GBU-57, kterou však Izrael nemá – a Spojené státy mu ji odmítají poskytnout. Alternativou jsou údery na podpůrnou infrastrukturu nebo přímý útok speciálního komanda.
Íránské jaderné zařízení Fordo, skryté hluboko v masivu nedaleko města Kom, patří mezi nejlépe chráněné objekty svého druhu na světě. Jeho existence je dlouhodobě v centru mezinárodní pozornosti, zejména kvůli podezřením, že se zde Teherán snaží o vývoj jaderné zbraně. V březnu 2023 potvrdila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), že zde detekovala uran obohacený na 83,7 procenta. K výrobě jaderné hlavice přitom stačí 90% čistota. Informoval o tom americký list New York Times.
Zničení tohoto zařízení by pro jakoukoli armádu znamenalo extrémní vojenskou operaci. Pro Izrael, který je nejhlasitějším kritikem íránského jaderného programu, by zásah Fordo byl zásadní – zároveň však mimo jeho současné kapacity. Hlavním problémem je fakt, že jediným nástrojem schopným zařízení fyzicky vyřadit z provozu je takzvaný „bunker buster“ – těžká hlubinná bomba určená k průniku skrze masivní vrstvy horniny a betonu.
Tato bomba, oficiálně označovaná jako GBU-57, váží přes 13 tun a měří více než šest metrů. Má mimořádně silný ocelový plášť a relativně malou nálož, což jí umožňuje proniknout desítky metrů hluboko, než dojde k výbuchu. K jejímu transportu je však nutné použít stealth bombardér B-2, kterým disponují výhradně Spojené státy.
„Dlouhodobě jsme měli politiku, že je Izraelcům neposkytujeme, protože jsme nechtěli, aby je použili,“ vysvětlil bývalý velitel amerického Centrálního velitelství Joseph Votel. Spojené státy tedy dosud veřejně Izraeli takovou schopnost neumožnily.
Izrael tak zvažuje jiné cesty. Jednou z mála možných strategií je útok na podpůrnou infrastrukturu Fordo – zejména elektrárny a rozvodny, které tento komplex napájejí. Fordo využívá pokročilé odstředivky k obohacování uranu, které jsou extrémně energeticky náročné. Podle expertů by údery na tyto objekty mohly výrazně zpomalit provoz zařízení, byť jen dočasně.
Írán vybudoval Fordo jako odpověď na zkušenosti z minulosti. V roce 1981 izraelské letectvo při operaci Opera zničilo irácký reaktor Osirak. Tehdy šlo o nadzemní objekt, který mohl být snadno zasažen běžnými stíhačkami F-15 a F-16. „Íránci plně chápali, že Izraelci se budou snažit proniknout do jejich programů, a proto již dávno vybudovali Fordo uvnitř hory, aby se vypořádali s problémem po Iráku,“ uvedl profesor Vali Nasr z univerzity Johna Hopkinse.
Izraelské plány však nejsou omezeny pouze na letecké operace. Podle dostupných informací z minulých let existoval návrh na tajnou misi, při níž by speciální jednotky pronikly do Fordo pomocí vrtulníků, instalovaly výbušniny a zařízení zničily zevnitř. Tento plán, předložený administrativě Baracka Obamy, však nikdy nebyl realizován.
„Izrael získal vzdušnou převahu nad velkou částí Íránu, takže izraelské útočné letouny by mohly kroužit nad Fordo a alespoň dočasně ho vyřadit z provozu, ale nezničit ho,“ připustil americký generál Kenneth McKenzie, jenž v minulosti dohlížel na plánování válečných scénářů proti Íránu.
Podle něj zůstává Fordo výjimečně těžkým cílem. „Izraelci v poslední době provedli mnoho tajných operací, ale fyzikální podstata problému zůstává stejná. Zůstává to velmi obtížný cíl,“ uzavřel McKenzie.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.
