Íránské jaderné zařízení Fordo, ukryté hluboko v hoře, představuje pro Izrael vojenský cíl téměř nedosažitelný bez pomoci USA. K jeho zničení by byla nutná speciální hlubinná bomba GBU-57, kterou však Izrael nemá – a Spojené státy mu ji odmítají poskytnout. Alternativou jsou údery na podpůrnou infrastrukturu nebo přímý útok speciálního komanda.
Íránské jaderné zařízení Fordo, skryté hluboko v masivu nedaleko města Kom, patří mezi nejlépe chráněné objekty svého druhu na světě. Jeho existence je dlouhodobě v centru mezinárodní pozornosti, zejména kvůli podezřením, že se zde Teherán snaží o vývoj jaderné zbraně. V březnu 2023 potvrdila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), že zde detekovala uran obohacený na 83,7 procenta. K výrobě jaderné hlavice přitom stačí 90% čistota. Informoval o tom americký list New York Times.
Zničení tohoto zařízení by pro jakoukoli armádu znamenalo extrémní vojenskou operaci. Pro Izrael, který je nejhlasitějším kritikem íránského jaderného programu, by zásah Fordo byl zásadní – zároveň však mimo jeho současné kapacity. Hlavním problémem je fakt, že jediným nástrojem schopným zařízení fyzicky vyřadit z provozu je takzvaný „bunker buster“ – těžká hlubinná bomba určená k průniku skrze masivní vrstvy horniny a betonu.
Tato bomba, oficiálně označovaná jako GBU-57, váží přes 13 tun a měří více než šest metrů. Má mimořádně silný ocelový plášť a relativně malou nálož, což jí umožňuje proniknout desítky metrů hluboko, než dojde k výbuchu. K jejímu transportu je však nutné použít stealth bombardér B-2, kterým disponují výhradně Spojené státy.
„Dlouhodobě jsme měli politiku, že je Izraelcům neposkytujeme, protože jsme nechtěli, aby je použili,“ vysvětlil bývalý velitel amerického Centrálního velitelství Joseph Votel. Spojené státy tedy dosud veřejně Izraeli takovou schopnost neumožnily.
Izrael tak zvažuje jiné cesty. Jednou z mála možných strategií je útok na podpůrnou infrastrukturu Fordo – zejména elektrárny a rozvodny, které tento komplex napájejí. Fordo využívá pokročilé odstředivky k obohacování uranu, které jsou extrémně energeticky náročné. Podle expertů by údery na tyto objekty mohly výrazně zpomalit provoz zařízení, byť jen dočasně.
Írán vybudoval Fordo jako odpověď na zkušenosti z minulosti. V roce 1981 izraelské letectvo při operaci Opera zničilo irácký reaktor Osirak. Tehdy šlo o nadzemní objekt, který mohl být snadno zasažen běžnými stíhačkami F-15 a F-16. „Íránci plně chápali, že Izraelci se budou snažit proniknout do jejich programů, a proto již dávno vybudovali Fordo uvnitř hory, aby se vypořádali s problémem po Iráku,“ uvedl profesor Vali Nasr z univerzity Johna Hopkinse.
Izraelské plány však nejsou omezeny pouze na letecké operace. Podle dostupných informací z minulých let existoval návrh na tajnou misi, při níž by speciální jednotky pronikly do Fordo pomocí vrtulníků, instalovaly výbušniny a zařízení zničily zevnitř. Tento plán, předložený administrativě Baracka Obamy, však nikdy nebyl realizován.
„Izrael získal vzdušnou převahu nad velkou částí Íránu, takže izraelské útočné letouny by mohly kroužit nad Fordo a alespoň dočasně ho vyřadit z provozu, ale nezničit ho,“ připustil americký generál Kenneth McKenzie, jenž v minulosti dohlížel na plánování válečných scénářů proti Íránu.
Podle něj zůstává Fordo výjimečně těžkým cílem. „Izraelci v poslední době provedli mnoho tajných operací, ale fyzikální podstata problému zůstává stejná. Zůstává to velmi obtížný cíl,“ uzavřel McKenzie.
Helena Vondráčková pořádně zaskočila fanoušky svým úterním imnstagramovým příspěvkem. Na sociální síti totiž vyvěsila inzerát, jehož prostřednictvím nabízí dopravní prostředek. Je ale hodně specifický, takže se moc zájemců očekávat nedá.
Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři.
Případy 1. oddělení měly jako televizní seriál velký úspěch a klidně by v budoucnu mohly pokračovat. Pražští detektivové z oddělení vražd totiž mají na kontě další zářez. Blíží se k objasnění středeční vraždy cizince v hlavním městě.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
