Konflikt mezi Izraelem a Íránem, který začal izraelskými útoky na íránská jaderná zařízení a další strategické cíle 13. června 2025, podle odborníků neznamená jen další kapitolu nestabilního Blízkého východu. Podle Farah N. Jan, expertky na nukleární bezpečnost, jde o první plnohodnotný příklad tzv. „války na zápraží“ – nového typu konfliktu, v němž stát s jadernými zbraněmi útočí na protivníka, který se nachází těsně před dosažením jaderného statusu.
Jak Írán, tak Izrael čelí důsledkům logiky, která vede k neudržitelnému spirálovitému zvyšování napětí. Írán se domnívá, že bez jaderných zbraní nedokáže izraelskou agresi odstrašit, Izrael však zároveň věří, že jediným způsobem, jak zabránit íránskému jadernému ozbrojení, je preventivní síla. Tento nevyvážený vztah podle Jan narušuje tradiční koncepty jaderného odstrašení, na kterých byla postavena stabilita studené války.
„Izrael nemůže trvale zničit íránské jaderné know-how, pouze ho oddálit. A každé oddálení zesiluje íránskou motivaci jaderný program dokončit,“ píše autorka. Na druhé straně Írán riskuje svržení režimu, pokud nedokáže reagovat nebo se ubránit dalším útokům. Obě strany se tak dostávají do tzv. commitment trap, kdy nelze ustoupit bez katastrofických důsledků.
Izrael označil útoky jako „předběžné“, ale podle Jan jde spíše o preventivní válku, tedy o úder proti potenciální hrozbě v budoucnosti. To připomíná japonský útok na Pearl Harbor či americké intervence v Iráku a Afghánistánu. Tento vývoj podle expertky oslabuje mezinárodní normy a posouvá hranice přípustnosti vojenského zásahu.
Zatímco Izrael varoval, že operace „bude pokračovat, dokud to bude nutné“, Írán útoky označil za vyhlášení války a prohlásil, že všechna zničená zařízení budou obnovena. V reakci oznámil zahájení legislativních kroků k vystoupení z Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT).
Konflikt se rychle rozšířil. Írán odpověděl masivními útoky drony a raketami, včetně úderů na izraelskou energetickou a vojenskou infrastrukturu. Do bojů se zapojili také Hútíové v Jemenu, kteří odpálili balistické rakety na Tel Aviv. Nepřítomnost tradičních íránských proxy aktérů – Hizballáhu, Hamásu a milic v Iráku – které Izrael v předchozích týdnech oslabil, však podle autorky snižuje íránskou schopnost odvety a může vést Teherán k přesvědčení, že jedinou účinnou obranou je jaderný arzenál.
Tento vývoj by mohl mít podle Jan dalekosáhlé dopady: „Izrael možná místo zamezení íránské jaderné hrozby tento proces urychluje.“ Podobné precedenty by mohly inspirovat další státy v regionu – například Saúdskou Arábii – k urychlenému a tajnému vývoji jaderných zbraní.
Zahájení války zmařilo plánované rozhovory mezi USA a Íránem, které Teherán označil za „bezcenné“. Americký prezident Donald Trump, který se zpočátku stavěl k vojenskému zásahu zdrženlivě, po eskalaci razantně změnil tón: „Dva měsíce zpátky jsem dal Íránu 60denní ultimátum. Měli to přijmout!“ napsal na platformě Truth Social a dodal, že „ještě přijde mnohem víc“.
Mezinárodní reakce byla podle Jan slabá. EU vyzvala k „maximální zdrženlivosti“, ale izraelské údery výslovně neodsoudila. Rusko a Čína se sice postavily proti útoku, ale bez konkrétních kroků. Rada bezpečnosti OSN vydala jen prohlášení o „znepokojení z eskalace“.
Jan varuje, že nový koncept threshold war – války pod hranicí jaderného ozbrojení – může zničit architekturu globálního jaderného bezpečnostního rámce, který stál na vzájemném odstrašení a diplomatickém řešení. „Když se preventivní údery stanou běžnou praxí nešíření, čeká nás svět plný cyklů preventivních útoků a zrychlené jaderné proliferace – nebezpečnější než jakýkoli scénář ze studené války,“ uzavírá autorka.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
