Konflikt mezi Izraelem a Íránem, který začal izraelskými útoky na íránská jaderná zařízení a další strategické cíle 13. června 2025, podle odborníků neznamená jen další kapitolu nestabilního Blízkého východu. Podle Farah N. Jan, expertky na nukleární bezpečnost, jde o první plnohodnotný příklad tzv. „války na zápraží“ – nového typu konfliktu, v němž stát s jadernými zbraněmi útočí na protivníka, který se nachází těsně před dosažením jaderného statusu.
Jak Írán, tak Izrael čelí důsledkům logiky, která vede k neudržitelnému spirálovitému zvyšování napětí. Írán se domnívá, že bez jaderných zbraní nedokáže izraelskou agresi odstrašit, Izrael však zároveň věří, že jediným způsobem, jak zabránit íránskému jadernému ozbrojení, je preventivní síla. Tento nevyvážený vztah podle Jan narušuje tradiční koncepty jaderného odstrašení, na kterých byla postavena stabilita studené války.
„Izrael nemůže trvale zničit íránské jaderné know-how, pouze ho oddálit. A každé oddálení zesiluje íránskou motivaci jaderný program dokončit,“ píše autorka. Na druhé straně Írán riskuje svržení režimu, pokud nedokáže reagovat nebo se ubránit dalším útokům. Obě strany se tak dostávají do tzv. commitment trap, kdy nelze ustoupit bez katastrofických důsledků.
Izrael označil útoky jako „předběžné“, ale podle Jan jde spíše o preventivní válku, tedy o úder proti potenciální hrozbě v budoucnosti. To připomíná japonský útok na Pearl Harbor či americké intervence v Iráku a Afghánistánu. Tento vývoj podle expertky oslabuje mezinárodní normy a posouvá hranice přípustnosti vojenského zásahu.
Zatímco Izrael varoval, že operace „bude pokračovat, dokud to bude nutné“, Írán útoky označil za vyhlášení války a prohlásil, že všechna zničená zařízení budou obnovena. V reakci oznámil zahájení legislativních kroků k vystoupení z Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT).
Konflikt se rychle rozšířil. Írán odpověděl masivními útoky drony a raketami, včetně úderů na izraelskou energetickou a vojenskou infrastrukturu. Do bojů se zapojili také Hútíové v Jemenu, kteří odpálili balistické rakety na Tel Aviv. Nepřítomnost tradičních íránských proxy aktérů – Hizballáhu, Hamásu a milic v Iráku – které Izrael v předchozích týdnech oslabil, však podle autorky snižuje íránskou schopnost odvety a může vést Teherán k přesvědčení, že jedinou účinnou obranou je jaderný arzenál.
Tento vývoj by mohl mít podle Jan dalekosáhlé dopady: „Izrael možná místo zamezení íránské jaderné hrozby tento proces urychluje.“ Podobné precedenty by mohly inspirovat další státy v regionu – například Saúdskou Arábii – k urychlenému a tajnému vývoji jaderných zbraní.
Zahájení války zmařilo plánované rozhovory mezi USA a Íránem, které Teherán označil za „bezcenné“. Americký prezident Donald Trump, který se zpočátku stavěl k vojenskému zásahu zdrženlivě, po eskalaci razantně změnil tón: „Dva měsíce zpátky jsem dal Íránu 60denní ultimátum. Měli to přijmout!“ napsal na platformě Truth Social a dodal, že „ještě přijde mnohem víc“.
Mezinárodní reakce byla podle Jan slabá. EU vyzvala k „maximální zdrženlivosti“, ale izraelské údery výslovně neodsoudila. Rusko a Čína se sice postavily proti útoku, ale bez konkrétních kroků. Rada bezpečnosti OSN vydala jen prohlášení o „znepokojení z eskalace“.
Jan varuje, že nový koncept threshold war – války pod hranicí jaderného ozbrojení – může zničit architekturu globálního jaderného bezpečnostního rámce, který stál na vzájemném odstrašení a diplomatickém řešení. „Když se preventivní údery stanou běžnou praxí nešíření, čeká nás svět plný cyklů preventivních útoků a zrychlené jaderné proliferace – nebezpečnější než jakýkoli scénář ze studené války,“ uzavírá autorka.
Princ z Walesu, William, otevřeně promluvil o tom, jak s Princeznou z Walesu, Catherine, řešili sdílení složitých rodinných událostí se svými dětmi. Konkrétně se jednalo o oznámení diagnózy rakoviny u Catherine a také u Krále Karla III.
Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.