Konflikt mezi Izraelem a Íránem, který začal izraelskými útoky na íránská jaderná zařízení a další strategické cíle 13. června 2025, podle odborníků neznamená jen další kapitolu nestabilního Blízkého východu. Podle Farah N. Jan, expertky na nukleární bezpečnost, jde o první plnohodnotný příklad tzv. „války na zápraží“ – nového typu konfliktu, v němž stát s jadernými zbraněmi útočí na protivníka, který se nachází těsně před dosažením jaderného statusu.
Jak Írán, tak Izrael čelí důsledkům logiky, která vede k neudržitelnému spirálovitému zvyšování napětí. Írán se domnívá, že bez jaderných zbraní nedokáže izraelskou agresi odstrašit, Izrael však zároveň věří, že jediným způsobem, jak zabránit íránskému jadernému ozbrojení, je preventivní síla. Tento nevyvážený vztah podle Jan narušuje tradiční koncepty jaderného odstrašení, na kterých byla postavena stabilita studené války.
„Izrael nemůže trvale zničit íránské jaderné know-how, pouze ho oddálit. A každé oddálení zesiluje íránskou motivaci jaderný program dokončit,“ píše autorka. Na druhé straně Írán riskuje svržení režimu, pokud nedokáže reagovat nebo se ubránit dalším útokům. Obě strany se tak dostávají do tzv. commitment trap, kdy nelze ustoupit bez katastrofických důsledků.
Izrael označil útoky jako „předběžné“, ale podle Jan jde spíše o preventivní válku, tedy o úder proti potenciální hrozbě v budoucnosti. To připomíná japonský útok na Pearl Harbor či americké intervence v Iráku a Afghánistánu. Tento vývoj podle expertky oslabuje mezinárodní normy a posouvá hranice přípustnosti vojenského zásahu.
Zatímco Izrael varoval, že operace „bude pokračovat, dokud to bude nutné“, Írán útoky označil za vyhlášení války a prohlásil, že všechna zničená zařízení budou obnovena. V reakci oznámil zahájení legislativních kroků k vystoupení z Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT).
Konflikt se rychle rozšířil. Írán odpověděl masivními útoky drony a raketami, včetně úderů na izraelskou energetickou a vojenskou infrastrukturu. Do bojů se zapojili také Hútíové v Jemenu, kteří odpálili balistické rakety na Tel Aviv. Nepřítomnost tradičních íránských proxy aktérů – Hizballáhu, Hamásu a milic v Iráku – které Izrael v předchozích týdnech oslabil, však podle autorky snižuje íránskou schopnost odvety a může vést Teherán k přesvědčení, že jedinou účinnou obranou je jaderný arzenál.
Tento vývoj by mohl mít podle Jan dalekosáhlé dopady: „Izrael možná místo zamezení íránské jaderné hrozby tento proces urychluje.“ Podobné precedenty by mohly inspirovat další státy v regionu – například Saúdskou Arábii – k urychlenému a tajnému vývoji jaderných zbraní.
Zahájení války zmařilo plánované rozhovory mezi USA a Íránem, které Teherán označil za „bezcenné“. Americký prezident Donald Trump, který se zpočátku stavěl k vojenskému zásahu zdrženlivě, po eskalaci razantně změnil tón: „Dva měsíce zpátky jsem dal Íránu 60denní ultimátum. Měli to přijmout!“ napsal na platformě Truth Social a dodal, že „ještě přijde mnohem víc“.
Mezinárodní reakce byla podle Jan slabá. EU vyzvala k „maximální zdrženlivosti“, ale izraelské údery výslovně neodsoudila. Rusko a Čína se sice postavily proti útoku, ale bez konkrétních kroků. Rada bezpečnosti OSN vydala jen prohlášení o „znepokojení z eskalace“.
Jan varuje, že nový koncept threshold war – války pod hranicí jaderného ozbrojení – může zničit architekturu globálního jaderného bezpečnostního rámce, který stál na vzájemném odstrašení a diplomatickém řešení. „Když se preventivní údery stanou běžnou praxí nešíření, čeká nás svět plný cyklů preventivních útoků a zrychlené jaderné proliferace – nebezpečnější než jakýkoli scénář ze studené války,“ uzavírá autorka.
Nesmírně smutná zpráva přišla v posledních hodinách od sousedů ze Slovenska. Ve věku pouhých 14 let zemřela nadaná dívka Kamila Tinková, která před časem zvítězila v jedné z tamních talentových show.
Česko podle ministra zahraničí Jana Lipavského chce mír, ale Ukrajinu nelze kvůli jeho dosažení vydírat. Šéf diplomacie tak reagoval na nejnovější události, kdy americký prezident Donald Trump oznámil, že se v pátek setká na Aljašce s ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Vévodkyně Meghan, manželka britského prince Harryho, v pondělí oslavila 44. narozeniny. Její fanoušci čekali, zdali se to nějak odrazí na jejím instagramovém profilu, který se v posledních měsících probudil k životu. Ve středu se konečně dočkali.
Dara Rolins se ještě nikdy v životě nevdávala, ale výhledově se to má změnit. S někdejším úspěšným fotbalistou Pavlem Nedvědem je zasnoubená, jenže ten hvězdné dvojici nedávno celkem zavařil. Nechal se totiž vyfotit s jinou. A na Slovensku už se dokonce spekuluje o krachu vztahu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na nejnovější události kolem rozhovorů o míru na Ukrajině. Napadená země se podle jeho slov nevzdá jakéhokoliv území, které jí náleží. Podle mediálních informací se přitom s něčím takovým počítá v návrzích mírové dohody.
Na poslední rozloučení s Jiřím Krampolem se dostavila řada známých tváří ze šoubyznysu i jiných oblastí.Dopředu se však omluvil například exprezident Miloš Zeman. A nedorazila ani Jiřina Bohdalová.
Do Česka se vrátilo horké letní počasí. Již v pátek platila výstraha před vysokými teplotami a víkendové dny v tomto směru nebudou výjimkou. Nové znění výstrahy zmenšuje její územní platnost pro sobotu a přidává varování pro nedělní den. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Agáta Hanychová má poměrně početnou rodinu, jejíž nedílnou součástí je manžel influencerky Mirek Dopita. Z jejich syna Kryšpína je už dospívající chlapec, jako z vody rostou i další dvě děti Hanychové. Dočkají se ještě sourozence?
NASA v pátek oznámila úmrtí jedné z legendárních osobností vesmírných letů. Ve věku 97 let zemřel astronaut Jim Lovell, který se nejvíce proslavil jako velitel poškozeného Apolla 13. Lovell absolvoval celkem čtyři lety do vesmíru.
Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se sejdou příští týden na Aljašce, aby jednali o případném ukončení války na Ukrajině. Trump předtím naznačil, že Kyjev se asi bude muset vzdát některých území, pokud chce dosáhnout zastavení bojů.
V hvězdném systému, který je našemu Slunci nejblíže, objevili vědci důkazy o existenci obří plynné planety. Ve vesmírném měřítku je planeta vzdálená pouhých 4,5 světelných let, což je blízko, a obíhá hvězdu podobnou Slunci. I když se na ní nedá žít, je možné, že by život mohl existovat na jejích měsících.
Třicetiletý Pavlo, bývalý operátor dronů, se ve svém malém bytě v Kyjevě pokouší otestovat svůj stroj, ale dron nereaguje. S úsměvem říká, že dnes to nepůjde. Pavlo se zúčastnil jednoho z nejnovějších a nejničivějších způsobů vedení války, kde drony s kamerami a smrtícími náložemi pronásledují vojáky a vojenskou techniku.