Konflikt mezi Izraelem a Íránem, který začal izraelskými útoky na íránská jaderná zařízení a další strategické cíle 13. června 2025, podle odborníků neznamená jen další kapitolu nestabilního Blízkého východu. Podle Farah N. Jan, expertky na nukleární bezpečnost, jde o první plnohodnotný příklad tzv. „války na zápraží“ – nového typu konfliktu, v němž stát s jadernými zbraněmi útočí na protivníka, který se nachází těsně před dosažením jaderného statusu.
Jak Írán, tak Izrael čelí důsledkům logiky, která vede k neudržitelnému spirálovitému zvyšování napětí. Írán se domnívá, že bez jaderných zbraní nedokáže izraelskou agresi odstrašit, Izrael však zároveň věří, že jediným způsobem, jak zabránit íránskému jadernému ozbrojení, je preventivní síla. Tento nevyvážený vztah podle Jan narušuje tradiční koncepty jaderného odstrašení, na kterých byla postavena stabilita studené války.
„Izrael nemůže trvale zničit íránské jaderné know-how, pouze ho oddálit. A každé oddálení zesiluje íránskou motivaci jaderný program dokončit,“ píše autorka. Na druhé straně Írán riskuje svržení režimu, pokud nedokáže reagovat nebo se ubránit dalším útokům. Obě strany se tak dostávají do tzv. commitment trap, kdy nelze ustoupit bez katastrofických důsledků.
Izrael označil útoky jako „předběžné“, ale podle Jan jde spíše o preventivní válku, tedy o úder proti potenciální hrozbě v budoucnosti. To připomíná japonský útok na Pearl Harbor či americké intervence v Iráku a Afghánistánu. Tento vývoj podle expertky oslabuje mezinárodní normy a posouvá hranice přípustnosti vojenského zásahu.
Zatímco Izrael varoval, že operace „bude pokračovat, dokud to bude nutné“, Írán útoky označil za vyhlášení války a prohlásil, že všechna zničená zařízení budou obnovena. V reakci oznámil zahájení legislativních kroků k vystoupení z Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT).
Konflikt se rychle rozšířil. Írán odpověděl masivními útoky drony a raketami, včetně úderů na izraelskou energetickou a vojenskou infrastrukturu. Do bojů se zapojili také Hútíové v Jemenu, kteří odpálili balistické rakety na Tel Aviv. Nepřítomnost tradičních íránských proxy aktérů – Hizballáhu, Hamásu a milic v Iráku – které Izrael v předchozích týdnech oslabil, však podle autorky snižuje íránskou schopnost odvety a může vést Teherán k přesvědčení, že jedinou účinnou obranou je jaderný arzenál.
Tento vývoj by mohl mít podle Jan dalekosáhlé dopady: „Izrael možná místo zamezení íránské jaderné hrozby tento proces urychluje.“ Podobné precedenty by mohly inspirovat další státy v regionu – například Saúdskou Arábii – k urychlenému a tajnému vývoji jaderných zbraní.
Zahájení války zmařilo plánované rozhovory mezi USA a Íránem, které Teherán označil za „bezcenné“. Americký prezident Donald Trump, který se zpočátku stavěl k vojenskému zásahu zdrženlivě, po eskalaci razantně změnil tón: „Dva měsíce zpátky jsem dal Íránu 60denní ultimátum. Měli to přijmout!“ napsal na platformě Truth Social a dodal, že „ještě přijde mnohem víc“.
Mezinárodní reakce byla podle Jan slabá. EU vyzvala k „maximální zdrženlivosti“, ale izraelské údery výslovně neodsoudila. Rusko a Čína se sice postavily proti útoku, ale bez konkrétních kroků. Rada bezpečnosti OSN vydala jen prohlášení o „znepokojení z eskalace“.
Jan varuje, že nový koncept threshold war – války pod hranicí jaderného ozbrojení – může zničit architekturu globálního jaderného bezpečnostního rámce, který stál na vzájemném odstrašení a diplomatickém řešení. „Když se preventivní údery stanou běžnou praxí nešíření, čeká nás svět plný cyklů preventivních útoků a zrychlené jaderné proliferace – nebezpečnější než jakýkoli scénář ze studené války,“ uzavírá autorka.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.