Konflikt mezi Izraelem a Íránem, který začal izraelskými útoky na íránská jaderná zařízení a další strategické cíle 13. června 2025, podle odborníků neznamená jen další kapitolu nestabilního Blízkého východu. Podle Farah N. Jan, expertky na nukleární bezpečnost, jde o první plnohodnotný příklad tzv. „války na zápraží“ – nového typu konfliktu, v němž stát s jadernými zbraněmi útočí na protivníka, který se nachází těsně před dosažením jaderného statusu.
Jak Írán, tak Izrael čelí důsledkům logiky, která vede k neudržitelnému spirálovitému zvyšování napětí. Írán se domnívá, že bez jaderných zbraní nedokáže izraelskou agresi odstrašit, Izrael však zároveň věří, že jediným způsobem, jak zabránit íránskému jadernému ozbrojení, je preventivní síla. Tento nevyvážený vztah podle Jan narušuje tradiční koncepty jaderného odstrašení, na kterých byla postavena stabilita studené války.
„Izrael nemůže trvale zničit íránské jaderné know-how, pouze ho oddálit. A každé oddálení zesiluje íránskou motivaci jaderný program dokončit,“ píše autorka. Na druhé straně Írán riskuje svržení režimu, pokud nedokáže reagovat nebo se ubránit dalším útokům. Obě strany se tak dostávají do tzv. commitment trap, kdy nelze ustoupit bez katastrofických důsledků.
Izrael označil útoky jako „předběžné“, ale podle Jan jde spíše o preventivní válku, tedy o úder proti potenciální hrozbě v budoucnosti. To připomíná japonský útok na Pearl Harbor či americké intervence v Iráku a Afghánistánu. Tento vývoj podle expertky oslabuje mezinárodní normy a posouvá hranice přípustnosti vojenského zásahu.
Zatímco Izrael varoval, že operace „bude pokračovat, dokud to bude nutné“, Írán útoky označil za vyhlášení války a prohlásil, že všechna zničená zařízení budou obnovena. V reakci oznámil zahájení legislativních kroků k vystoupení z Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT).
Konflikt se rychle rozšířil. Írán odpověděl masivními útoky drony a raketami, včetně úderů na izraelskou energetickou a vojenskou infrastrukturu. Do bojů se zapojili také Hútíové v Jemenu, kteří odpálili balistické rakety na Tel Aviv. Nepřítomnost tradičních íránských proxy aktérů – Hizballáhu, Hamásu a milic v Iráku – které Izrael v předchozích týdnech oslabil, však podle autorky snižuje íránskou schopnost odvety a může vést Teherán k přesvědčení, že jedinou účinnou obranou je jaderný arzenál.
Tento vývoj by mohl mít podle Jan dalekosáhlé dopady: „Izrael možná místo zamezení íránské jaderné hrozby tento proces urychluje.“ Podobné precedenty by mohly inspirovat další státy v regionu – například Saúdskou Arábii – k urychlenému a tajnému vývoji jaderných zbraní.
Zahájení války zmařilo plánované rozhovory mezi USA a Íránem, které Teherán označil za „bezcenné“. Americký prezident Donald Trump, který se zpočátku stavěl k vojenskému zásahu zdrženlivě, po eskalaci razantně změnil tón: „Dva měsíce zpátky jsem dal Íránu 60denní ultimátum. Měli to přijmout!“ napsal na platformě Truth Social a dodal, že „ještě přijde mnohem víc“.
Mezinárodní reakce byla podle Jan slabá. EU vyzvala k „maximální zdrženlivosti“, ale izraelské údery výslovně neodsoudila. Rusko a Čína se sice postavily proti útoku, ale bez konkrétních kroků. Rada bezpečnosti OSN vydala jen prohlášení o „znepokojení z eskalace“.
Jan varuje, že nový koncept threshold war – války pod hranicí jaderného ozbrojení – může zničit architekturu globálního jaderného bezpečnostního rámce, který stál na vzájemném odstrašení a diplomatickém řešení. „Když se preventivní údery stanou běžnou praxí nešíření, čeká nás svět plný cyklů preventivních útoků a zrychlené jaderné proliferace – nebezpečnější než jakýkoli scénář ze studené války,“ uzavírá autorka.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.