V průmyslovém přístavu Rás al-Chajma ve Spojených arabských emirátech se rozhostilo tísnivé ticho. Tam, kde obvykle vládne čilý námořní ruch, nyní nehybně kotví lodě. Na obzoru se v oparu rýsují stovky tankerů, které v posledních dnech vytvořily nekonečnou frontu podél vodní cesty, jež se stala nejnebezpečnějším místem pro světovou plavbu – Hormuzského průlivu.
V průmyslovém přístavu Rás al-Chajma ve Spojených arabských emirátech se rozhostilo tísnivé ticho. Tam, kde obvykle vládne čilý námořní ruch, nyní nehybně kotví lodě. Na obzoru se v oparu rýsují stovky tankerů, které v posledních dnech vytvořily nekonečnou frontu podél vodní cesty, jež se stala nejnebezpečnějším místem pro světovou plavbu – Hormuzského průlivu.
Státy Perského zálivu se ocitly v situaci, kterou analytici popisují jako jejich „nejhorší noční můru“. Ačkoliv se diplomaticky snažily válce zabránit, jsou nyní zatahovány do konfliktu, který nezačaly. Frustrace a hněv vůči Spojeným státům a Izraeli rostou úměrně s tím, jak regionální ekonomiky krvácejí pod náporem íránské odvety.
Hormuzský průliv, ležící pouhých 20 námořních mil od břehů SAE, se stal dějištěm raketových útoků na tankery. Situace v sobotu dále eskalovala, když byl hlavní ropný terminál ve Fudžajře na východním pobřeží SAE zasažen dronem. Z místa stoupaly husté mraky černého kouře, což jen potvrdilo, že Írán se v rámci své msty nezdráhá útočit na civilní infrastrukturu svých sousedů.
Desetiletí trvající partnerství s Washingtonem dostává vážné trhliny. Arabské monarchie, které hostí americké základny a kupují zbraně z USA za miliardy dolarů, mají pocit, že je Donald Trump zradil. Podle politologů z univerzity Zayed v Abú Zabí vnímá region americké údery jako svévolné torpédování diplomatických jednání, které učinilo z teoretické íránské hrozby krutou realitu.
Před začátkem náletů lídři zemí Zálivu opakovaně varovali Bílý dům před drastickými dopady na regionální bezpečnost. Přesto se věří, že Trump k útoku přistoupil, aniž by své spojence předem varoval nebo s nimi plán konzultoval. Šok vyvolala především intenzita íránské kampaně, která zasahuje letiště, raketové základny, rafinerie i hotely v zemích, které Teheránu slíbily neutralitu.
Ekonomické ztráty jsou astronomické. Blokáda průlivu, kudy protéká pětina světových energií, znamená pro rozpočty států Zálivu výpadek ve výši 700 milionů až 1,2 miliardy dolarů denně. Letecká doprava v regionu je silně omezena a aerolinky přicházejí o miliardy, zatímco Spojené arabské emiráty ztrácejí svou pověst bezpečného přístavu pro západní investice a turisty.
Slabost partnerství s USA se projevila i v otázce obrany. Státy jako SAE vynakládají přes dvě miliardy dolarů na systémy protivzdušné obrany, aby odrazily tisíce íránských dronů a raket. Podle expertů z Atlantic Council je zásadní otázkou, zda USA vůbec poskytují takovou podporu, jakou si spojenci za svou loajalitu zaslouží, když jednají bez ohledu na jejich zájmy.
Nejsilnější slova na adresu Washingtonu a Izraele zvolil ománský ministr zahraničí Badr bin Hamad al Busaidi. Označil útoky na Írán za nelegální a v rozporu s mezinárodním právem. Podle něj rozhodnutí udeřit v momentě, kdy jaderná jednání dělala pokroky, dokazuje, že cílem války je pouze násilné přeskládání Blízkého východu ve prospěch Izraele.
Situace běžných obyvatel ilustruje hloubku krize. V marině u přístavu Rás al-Chajma stojí opuštěné čluny a vodní skútry, které pobřežní stráž kvůli bojům nepouští na moře. Zaměstnanci půjčoven zůstávají bez práce i bez výplat a nikdo nedokáže odhadnout, kdy tento stav skončí.
I přes hlubokou nedůvěru se státy Zálivu ocitají v pasti. Potřebují, aby USA svou práci v Íránu „dokončily“ a nenechaly jim za humny raněnou a nepředvídatelnou islámskou republiku. Zároveň si však uvědomují, že se na Ameriku již nemohou plně spoléhat. Tato krize tak zřejmě urychlí jejich snahu o strategickou autonomii a hledání nových bezpečnostních alternativ.
Donald a Melania Trumpovi přivítali v Bílém domě britského krále Karla III. a královnu Camillu, kteří jsou na dvoudenní státní návštěvě Spojených států. Slavnostní ceremoniál doprovázela mimořádná pompéznost, včetně vojenské přehlídky, dělostřeleckých salv a přeletu vojenských stíhaček. Akce se zúčastnili i přední členové Trumpova kabinetu.
Sobotní incident během večeře korespondentů v Bílém domě, kdy se ozbrojený muž pokusil proniknout do sálu před projevem Donalda Trumpa, okamžitě rozpoutal vlnu konspiračních teorií. V éře hluboce rozpolcené politiky a intenzivní nedůvěry v instituce se spekulace o tom, zda byla celá událost zinscenovaná, šíří napříč celým politickým spektrem.
Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social prohlásil, že ho Teherán informoval o svém údajném stavu kolapsu. Podle Trumpa má íránský režim zájem na co nejrychlejším otevření Hormuzského průlivu, zatímco se snaží vyřešit svou vnitřní krizi vedení. Prezident dodal, že věří ve schopnost íránské strany tuto situaci zvládnout. Tato tvrzení se však nepodařilo nezávisle ověřit a Teherán je zatím oficiálně nekomentoval.
Světové ceny ropy dnes poprvé po třech týdnech překonaly hranici 110 dolarů za barel. Hlavním důvodem jsou narůstající obavy, že průtahy v plném znovuotevření klíčového Hormuzského průlivu představují vážné riziko pro globální plynulost dodávek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pohrozil zavedením sankcí proti izraelským jednotlivcům a firmám, které kupují obilí vypěstované v oblastech okupovaných Ruskem. Kyjev podle jeho slov připravuje sankční balíček, který se zaměří jak na přepravce ukradeného obilí, tak na subjekty v Izraeli, které figurují na druhé straně těchto transakcí. Tento krok prohlubuje napětí mezi oběma zeměmi, jejichž vztahy jsou dlouhodobě napjaté kvůli pokračujícím vazbám Izraele na Rusko.
Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov vystoupil ve Státní dumě s varováním, že pokud se ruská ekonomika rychle neobrátí k lepšímu, zemi čeká na podzim nová revoluce. Zjuganov ostře kritizoval vládu za to, že ignoruje návrhy komunistů na řešení hospodářských problémů či otázek znečištění Černého moře, zatímco na podněty od blogerky žijící v Monaku reaguje okamžitě. Podle komunistického lídra je dosavadní hospodářská politika v troskách a první čtvrtletí roku označil za naprosté selhání. Pokud stát nezačne urychleně konat a přijímat stabilizační opatření, může se podle něj opakovat scénář z roku 1917, kdy neřešené problémy vyústily v rozsáhlý rozvrat společnosti.
Moderátor Late night show Jimmy Kimmel se brání kritice, které čelí ze strany Bílého domu. Důvodem je jeho vtip na adresu první dámy Melanie Trumpové, ve kterém ji označil za „očekávající vdovu“. Tento výrok zazněl v rámci skeče jen několik dní předtím, než došlo ke střelbě během slavnostní večeře novinářů v Bílém domě. Bílý dům v reakci na to vyzval televizní stanici ABC, aby komika propustila, přičemž první dáma označila jeho vystoupení za nenávistné a násilné.
Vyšetřování americké skupiny The Sentry odhalilo, že vedení súdánských Sil rychlé podpory (RSF) vybudovalo v Dubaji rozsáhlé portfolio nemovitostí. Členové rodiny, sankcionované osoby a subjekty napojené na vůdce RSF Mohameda Hamdana Dagala, známého jako Hemedti, získali ve Spojených arabských emirátech více než 20 luxusních nemovitostí v celkové hodnotě zhruba půl miliardy korun.
Luxusní superjachta Nord, jejíž hodnota se odhaduje na 500 milionů dolarů, o víkendu proplula Hormuzským průlivem. Toto plavidlo je spojováno s jedním z klíčových spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina, miliardářem Alexejem Mordašovem. Jachta Nord absolvovala trasu z Dubaje do ománského Maskatu navzdory probíhající blokádě této strategické námořní cesty.
Česko vstoupilo do nového kalendářního týdne, který má pouze čtyři pracovní dny. Následovat po nich bude prodloužený víkend. Státní svátek ovlivní i výplatní termíny důchodů. Senioři by se tak měli informovat o změnách.
Češi dnes na poslední cestu vyprovodí jedinečného herce Jana Potměšila, ale jedno poslední rozloučení proběhlo již v pondělí. Zpěváci, hudebníci či herci dali sbohem kapelníkovi Václavu Hybšovi, který v průběhu dubna zemřel ve věku 90 let.
Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.