V průmyslovém přístavu Rás al-Chajma ve Spojených arabských emirátech se rozhostilo tísnivé ticho. Tam, kde obvykle vládne čilý námořní ruch, nyní nehybně kotví lodě. Na obzoru se v oparu rýsují stovky tankerů, které v posledních dnech vytvořily nekonečnou frontu podél vodní cesty, jež se stala nejnebezpečnějším místem pro světovou plavbu – Hormuzského průlivu.
V průmyslovém přístavu Rás al-Chajma ve Spojených arabských emirátech se rozhostilo tísnivé ticho. Tam, kde obvykle vládne čilý námořní ruch, nyní nehybně kotví lodě. Na obzoru se v oparu rýsují stovky tankerů, které v posledních dnech vytvořily nekonečnou frontu podél vodní cesty, jež se stala nejnebezpečnějším místem pro světovou plavbu – Hormuzského průlivu.
Státy Perského zálivu se ocitly v situaci, kterou analytici popisují jako jejich „nejhorší noční můru“. Ačkoliv se diplomaticky snažily válce zabránit, jsou nyní zatahovány do konfliktu, který nezačaly. Frustrace a hněv vůči Spojeným státům a Izraeli rostou úměrně s tím, jak regionální ekonomiky krvácejí pod náporem íránské odvety.
Hormuzský průliv, ležící pouhých 20 námořních mil od břehů SAE, se stal dějištěm raketových útoků na tankery. Situace v sobotu dále eskalovala, když byl hlavní ropný terminál ve Fudžajře na východním pobřeží SAE zasažen dronem. Z místa stoupaly husté mraky černého kouře, což jen potvrdilo, že Írán se v rámci své msty nezdráhá útočit na civilní infrastrukturu svých sousedů.
Desetiletí trvající partnerství s Washingtonem dostává vážné trhliny. Arabské monarchie, které hostí americké základny a kupují zbraně z USA za miliardy dolarů, mají pocit, že je Donald Trump zradil. Podle politologů z univerzity Zayed v Abú Zabí vnímá region americké údery jako svévolné torpédování diplomatických jednání, které učinilo z teoretické íránské hrozby krutou realitu.
Před začátkem náletů lídři zemí Zálivu opakovaně varovali Bílý dům před drastickými dopady na regionální bezpečnost. Přesto se věří, že Trump k útoku přistoupil, aniž by své spojence předem varoval nebo s nimi plán konzultoval. Šok vyvolala především intenzita íránské kampaně, která zasahuje letiště, raketové základny, rafinerie i hotely v zemích, které Teheránu slíbily neutralitu.
Ekonomické ztráty jsou astronomické. Blokáda průlivu, kudy protéká pětina světových energií, znamená pro rozpočty států Zálivu výpadek ve výši 700 milionů až 1,2 miliardy dolarů denně. Letecká doprava v regionu je silně omezena a aerolinky přicházejí o miliardy, zatímco Spojené arabské emiráty ztrácejí svou pověst bezpečného přístavu pro západní investice a turisty.
Slabost partnerství s USA se projevila i v otázce obrany. Státy jako SAE vynakládají přes dvě miliardy dolarů na systémy protivzdušné obrany, aby odrazily tisíce íránských dronů a raket. Podle expertů z Atlantic Council je zásadní otázkou, zda USA vůbec poskytují takovou podporu, jakou si spojenci za svou loajalitu zaslouží, když jednají bez ohledu na jejich zájmy.
Nejsilnější slova na adresu Washingtonu a Izraele zvolil ománský ministr zahraničí Badr bin Hamad al Busaidi. Označil útoky na Írán za nelegální a v rozporu s mezinárodním právem. Podle něj rozhodnutí udeřit v momentě, kdy jaderná jednání dělala pokroky, dokazuje, že cílem války je pouze násilné přeskládání Blízkého východu ve prospěch Izraele.
Situace běžných obyvatel ilustruje hloubku krize. V marině u přístavu Rás al-Chajma stojí opuštěné čluny a vodní skútry, které pobřežní stráž kvůli bojům nepouští na moře. Zaměstnanci půjčoven zůstávají bez práce i bez výplat a nikdo nedokáže odhadnout, kdy tento stav skončí.
I přes hlubokou nedůvěru se státy Zálivu ocitají v pasti. Potřebují, aby USA svou práci v Íránu „dokončily“ a nenechaly jim za humny raněnou a nepředvídatelnou islámskou republiku. Zároveň si však uvědomují, že se na Ameriku již nemohou plně spoléhat. Tato krize tak zřejmě urychlí jejich snahu o strategickou autonomii a hledání nových bezpečnostních alternativ.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Calgary setkal s kanadským premiérem Markem Carneym u příležitosti podpisu Deklarace o století partnerství mezi oběma zeměmi. Během společné tiskové konference uvedl, že neočekává zásadní třístranná mírová jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy před nadcházejícími ruskými volbami.
Mezinárodní vesmírný summit pořádaný francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži měl demonstrovat odhodlání Evropy investovat do vlastního kosmického sektoru. Dvoudenní setkání pod skleněnou kopulí paláce Grand Palais však podle webu Politico ukázalo, že evropské země stále nevynakládají dostatek prostředků na snížení závislosti na Spojených státech. Zástupci průmyslu sice na okraj konference oznámili nové soukromé investice v hodnotě miliard eur, akce však nepřinesla očekávané závazky ohledně veřejného financování. Evropě tak i nadále chybí prostředky potřebné k samostatnému přístupu do vesmíru bez americké pomoci.
Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do indického Dillí, kde se účastní dvoudenního summitu rozšiřujícího se uskupení BRICS. Na vojenské základně Palam jej po příletu přivítal indický náměstek ministra zahraničí Kirti Vardhan Singh. Hlavními tématy vrcholného setkání představitelů jedenácti členských zemí jsou probíhající válečné konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině a také aktuální hospodářské výzvy. V indické metropoli panují v souvislosti s akcí přísná bezpečnostní opatření a rozsáhlá dopravní omezení.
Republikánská strana zakončila v texaském Dallasu svůj neobvyklý dvoudenní kongres zaměřený na nadcházející kongresové volby. Klíčový večerní projev přednesl viceprezident JD Vance, který využil vystoupení k prezentaci rodinných hodnot, víry a ostré kritice Demokratické strany. Jeho vystoupení však v samém závěru zastínil neplánovaný příchod prezidenta Donalda Trumpa, který se ujal slova na více než pětadvacet minut.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.