V průmyslovém přístavu Rás al-Chajma ve Spojených arabských emirátech se rozhostilo tísnivé ticho. Tam, kde obvykle vládne čilý námořní ruch, nyní nehybně kotví lodě. Na obzoru se v oparu rýsují stovky tankerů, které v posledních dnech vytvořily nekonečnou frontu podél vodní cesty, jež se stala nejnebezpečnějším místem pro světovou plavbu – Hormuzského průlivu.
V průmyslovém přístavu Rás al-Chajma ve Spojených arabských emirátech se rozhostilo tísnivé ticho. Tam, kde obvykle vládne čilý námořní ruch, nyní nehybně kotví lodě. Na obzoru se v oparu rýsují stovky tankerů, které v posledních dnech vytvořily nekonečnou frontu podél vodní cesty, jež se stala nejnebezpečnějším místem pro světovou plavbu – Hormuzského průlivu.
Státy Perského zálivu se ocitly v situaci, kterou analytici popisují jako jejich „nejhorší noční můru“. Ačkoliv se diplomaticky snažily válce zabránit, jsou nyní zatahovány do konfliktu, který nezačaly. Frustrace a hněv vůči Spojeným státům a Izraeli rostou úměrně s tím, jak regionální ekonomiky krvácejí pod náporem íránské odvety.
Hormuzský průliv, ležící pouhých 20 námořních mil od břehů SAE, se stal dějištěm raketových útoků na tankery. Situace v sobotu dále eskalovala, když byl hlavní ropný terminál ve Fudžajře na východním pobřeží SAE zasažen dronem. Z místa stoupaly husté mraky černého kouře, což jen potvrdilo, že Írán se v rámci své msty nezdráhá útočit na civilní infrastrukturu svých sousedů.
Desetiletí trvající partnerství s Washingtonem dostává vážné trhliny. Arabské monarchie, které hostí americké základny a kupují zbraně z USA za miliardy dolarů, mají pocit, že je Donald Trump zradil. Podle politologů z univerzity Zayed v Abú Zabí vnímá region americké údery jako svévolné torpédování diplomatických jednání, které učinilo z teoretické íránské hrozby krutou realitu.
Před začátkem náletů lídři zemí Zálivu opakovaně varovali Bílý dům před drastickými dopady na regionální bezpečnost. Přesto se věří, že Trump k útoku přistoupil, aniž by své spojence předem varoval nebo s nimi plán konzultoval. Šok vyvolala především intenzita íránské kampaně, která zasahuje letiště, raketové základny, rafinerie i hotely v zemích, které Teheránu slíbily neutralitu.
Ekonomické ztráty jsou astronomické. Blokáda průlivu, kudy protéká pětina světových energií, znamená pro rozpočty států Zálivu výpadek ve výši 700 milionů až 1,2 miliardy dolarů denně. Letecká doprava v regionu je silně omezena a aerolinky přicházejí o miliardy, zatímco Spojené arabské emiráty ztrácejí svou pověst bezpečného přístavu pro západní investice a turisty.
Slabost partnerství s USA se projevila i v otázce obrany. Státy jako SAE vynakládají přes dvě miliardy dolarů na systémy protivzdušné obrany, aby odrazily tisíce íránských dronů a raket. Podle expertů z Atlantic Council je zásadní otázkou, zda USA vůbec poskytují takovou podporu, jakou si spojenci za svou loajalitu zaslouží, když jednají bez ohledu na jejich zájmy.
Nejsilnější slova na adresu Washingtonu a Izraele zvolil ománský ministr zahraničí Badr bin Hamad al Busaidi. Označil útoky na Írán za nelegální a v rozporu s mezinárodním právem. Podle něj rozhodnutí udeřit v momentě, kdy jaderná jednání dělala pokroky, dokazuje, že cílem války je pouze násilné přeskládání Blízkého východu ve prospěch Izraele.
Situace běžných obyvatel ilustruje hloubku krize. V marině u přístavu Rás al-Chajma stojí opuštěné čluny a vodní skútry, které pobřežní stráž kvůli bojům nepouští na moře. Zaměstnanci půjčoven zůstávají bez práce i bez výplat a nikdo nedokáže odhadnout, kdy tento stav skončí.
I přes hlubokou nedůvěru se státy Zálivu ocitají v pasti. Potřebují, aby USA svou práci v Íránu „dokončily“ a nenechaly jim za humny raněnou a nepředvídatelnou islámskou republiku. Zároveň si však uvědomují, že se na Ameriku již nemohou plně spoléhat. Tato krize tak zřejmě urychlí jejich snahu o strategickou autonomii a hledání nových bezpečnostních alternativ.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.