V průmyslovém přístavu Rás al-Chajma ve Spojených arabských emirátech se rozhostilo tísnivé ticho. Tam, kde obvykle vládne čilý námořní ruch, nyní nehybně kotví lodě. Na obzoru se v oparu rýsují stovky tankerů, které v posledních dnech vytvořily nekonečnou frontu podél vodní cesty, jež se stala nejnebezpečnějším místem pro světovou plavbu – Hormuzského průlivu.
V průmyslovém přístavu Rás al-Chajma ve Spojených arabských emirátech se rozhostilo tísnivé ticho. Tam, kde obvykle vládne čilý námořní ruch, nyní nehybně kotví lodě. Na obzoru se v oparu rýsují stovky tankerů, které v posledních dnech vytvořily nekonečnou frontu podél vodní cesty, jež se stala nejnebezpečnějším místem pro světovou plavbu – Hormuzského průlivu.
Státy Perského zálivu se ocitly v situaci, kterou analytici popisují jako jejich „nejhorší noční můru“. Ačkoliv se diplomaticky snažily válce zabránit, jsou nyní zatahovány do konfliktu, který nezačaly. Frustrace a hněv vůči Spojeným státům a Izraeli rostou úměrně s tím, jak regionální ekonomiky krvácejí pod náporem íránské odvety.
Hormuzský průliv, ležící pouhých 20 námořních mil od břehů SAE, se stal dějištěm raketových útoků na tankery. Situace v sobotu dále eskalovala, když byl hlavní ropný terminál ve Fudžajře na východním pobřeží SAE zasažen dronem. Z místa stoupaly husté mraky černého kouře, což jen potvrdilo, že Írán se v rámci své msty nezdráhá útočit na civilní infrastrukturu svých sousedů.
Desetiletí trvající partnerství s Washingtonem dostává vážné trhliny. Arabské monarchie, které hostí americké základny a kupují zbraně z USA za miliardy dolarů, mají pocit, že je Donald Trump zradil. Podle politologů z univerzity Zayed v Abú Zabí vnímá region americké údery jako svévolné torpédování diplomatických jednání, které učinilo z teoretické íránské hrozby krutou realitu.
Před začátkem náletů lídři zemí Zálivu opakovaně varovali Bílý dům před drastickými dopady na regionální bezpečnost. Přesto se věří, že Trump k útoku přistoupil, aniž by své spojence předem varoval nebo s nimi plán konzultoval. Šok vyvolala především intenzita íránské kampaně, která zasahuje letiště, raketové základny, rafinerie i hotely v zemích, které Teheránu slíbily neutralitu.
Ekonomické ztráty jsou astronomické. Blokáda průlivu, kudy protéká pětina světových energií, znamená pro rozpočty států Zálivu výpadek ve výši 700 milionů až 1,2 miliardy dolarů denně. Letecká doprava v regionu je silně omezena a aerolinky přicházejí o miliardy, zatímco Spojené arabské emiráty ztrácejí svou pověst bezpečného přístavu pro západní investice a turisty.
Slabost partnerství s USA se projevila i v otázce obrany. Státy jako SAE vynakládají přes dvě miliardy dolarů na systémy protivzdušné obrany, aby odrazily tisíce íránských dronů a raket. Podle expertů z Atlantic Council je zásadní otázkou, zda USA vůbec poskytují takovou podporu, jakou si spojenci za svou loajalitu zaslouží, když jednají bez ohledu na jejich zájmy.
Nejsilnější slova na adresu Washingtonu a Izraele zvolil ománský ministr zahraničí Badr bin Hamad al Busaidi. Označil útoky na Írán za nelegální a v rozporu s mezinárodním právem. Podle něj rozhodnutí udeřit v momentě, kdy jaderná jednání dělala pokroky, dokazuje, že cílem války je pouze násilné přeskládání Blízkého východu ve prospěch Izraele.
Situace běžných obyvatel ilustruje hloubku krize. V marině u přístavu Rás al-Chajma stojí opuštěné čluny a vodní skútry, které pobřežní stráž kvůli bojům nepouští na moře. Zaměstnanci půjčoven zůstávají bez práce i bez výplat a nikdo nedokáže odhadnout, kdy tento stav skončí.
I přes hlubokou nedůvěru se státy Zálivu ocitají v pasti. Potřebují, aby USA svou práci v Íránu „dokončily“ a nenechaly jim za humny raněnou a nepředvídatelnou islámskou republiku. Zároveň si však uvědomují, že se na Ameriku již nemohou plně spoléhat. Tato krize tak zřejmě urychlí jejich snahu o strategickou autonomii a hledání nových bezpečnostních alternativ.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení v Iowě opět hovořil o možnosti kandidovat na třetí prezidentské období. Přestože sám zmínil ústavní omezení, prohlásil, že by podle svého názoru právo kandidovat znovu měl. Své tvrzení opřel o nepodložená obvinění z rozsáhlých podvodů při volbách v roce 2020.
Francouzské odbory a opoziční politici obvinili prezidenta Emmanuela Macrona z ohrožení práva na shromažďování a protesty. Reagují tak na vládní snahu urychleně prosadit kontroverzní zákon, podle kterého by demonstranti nesli finanční odpovědnost za škody způsobené vandalismem. Tato legislativa přichází v době prohlubující se sociální krize a rozsáhlých vln demonstrací napříč zemí.
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že Rusko vede po celé Evropě neustálou hybridní kampaň. Tato kampaň zahrnuje řadu destruktivních činů včetně vražd, žhářství, kybernetických útoků a sabotáží, které probíhají navzdory tomu, že zůstávají pod prahem otevřené ozbrojené invaze.
Největší město na Západním břehu Jordánu, Hebron, se náhle ocitlo v centru předvolebního dění v Izraeli, kde slouží jako zkušební polygon pro bezpečnostní kroky premiéra Benjamina Netanjahua. Ozbrojený útok na izraelský vojenský kontrolní bod, při němž minulý týden přišli o život dva vojáci, vyvolal okamžitou návštěvu vládních představitelů včetně ministra financí Bezalela Smotricha. Premiér v reakci na incident přislíbil rázné a rozsáhlé vojenské operace, jaké oblast za téměř šedesát let okupace nezažila.
Tři čtvrtiny evropských dopravních pilotů zažily v kokpitu mikrospánek a téměř čtvrtina z nich pravidelně létá navzdory velké únavě, která je činí neschopnými bezpečné práce. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Evropské asociace pilotů, jenž poukazuje na vážné nedostatky v oblasti bezpečnosti letového provozu. Průzkum se uskutečnil v srpnu a zúčastnilo se ho téměř sedm tisíc kapitánů a důstojníků z celé Evropy.
V čínském Pekingu začalo v pondělí páté plénum ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se zaměřuje na otázky přísné vnitrostranické governance a disciplíny. Čínský prezident Si Ťin-pching pokračuje v rozsáhlém protikorupčním tažení, jehož cílem je upevnění kontroly a politické loajality uvnitř státního aparátu. Setkání představuje poslední významnou schůzi před příštím sjezdem strany, na němž se očekává obhajoba čtvrtého funkčního období čínského lídra.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.