Obavy Bruselu z přesunu jednoho ze zakládajících členů Evropské unie ke krajní pravici se tento týden staly reálné. Rostoucí politická krize ve Francii nabrala na síle, když poslední pokus premiéra Emmanuela Macrona o sestavení funkční vlády zkolaboval během pouhých 14 hodin. To jen zvýšilo pravděpodobnost předčasných parlamentních, nebo dokonce prezidentských voleb.
Francouzský prezident se podle webu Politico ocitl pod mimořádným tlakem. Už i jeden z jeho historických spojenců se připojil k výzvám opozice, aby Macron odstoupil z funkce, ačkoliv se prezident zavázal zůstat v úřadu až do konce svého mandátu v roce 2027.
V současné situaci je vítězství Národního sdružení (Rassemblement National) Marine Le Penové reálnou možností, a to jak na prezidentské, tak na parlamentní úrovni. To by znamenalo, že euroskeptická a krajně pravicová figura by mohla začít reprezentovat Francii v klíčových institucích EU. V Bruselu panuje shoda, že radikální změna ve francouzském vedení by měla dalekosáhlé důsledky pro celou Evropskou unii. Jeden z úředníků Evropské komise uvedl, že „Le Penová je něco jiného“.
Krajní pravice by v čele Francie výrazně zvýšila problémy EU. K Viktoru Orbánovi z Maďarska a Robertu Ficovi ze Slovenska by se brzy mohl přidat i Andrej Babiš po jeho nedávném volebním triumfu v České republice. Tato obnovená populistická vlna ohrožuje politiku bloku v kritických oblastech, zejména v otázkách Ruska a obrany.
Orbán a Fico blokovali snahy EU uvalit sankce na Moskvu. Babiš se zavázal zrušit iniciativu pro dodávky munice Ukrajině, zpochybnit plány NATO na navýšení vojenských výdajů a vystoupit proti Zelené dohodě. Právě ta je i v hledáčku Marine Le Penové.
Le Penová dlouhodobě vystupuje proti zvyšování pomoci Kyjevu. Macrona dokonce obvinila z válečného štváčství, když navrhl vyslání vojáků na Ukrajinu. I když Francie není největším finančním přispěvatelem vojenské pomoci, Macronovo rétorické „vedení“ bylo hlavním motorem podpory Ukrajiny a posilování evropské obrany.
S odchodem Macrona by byla tato podpora „zcela ohrožena“, protože je známo, že Le Penová by nepokračovala stejným směrem. Le Penová se rovněž staví proti Macronově vizi o možném sdílení francouzského jaderného deštníku nebo sdružování vojenských zdrojů v rámci NATO. Opakovaně slíbila, že opustí integrované vojenské velení NATO, ačkoli by si ponechala spolupráci se spojenci.
Navzdory sebevědomé rétorice musí Národní sdružení ještě dokázat, že je schopno prolomit volební bariéry. Ty je dosud ve francouzském dvoukolovém systému neustále omezovaly. I když se voliči s odlišným politickým přesvědčením dříve spojili, aby udrželi krajní pravici mimo exekutivní moc, tato „republikánská fronta“ se zdá být vážně oslabena.
Národní sdružení aktuálně vede v průzkumech pro případné parlamentní volby s podporou kolem 33 %. Umírněná levice by získala 18 až 24 % a Macronův centristický tábor by byl třetí se 14 až 16 %. Pokud by strana Le Penové získala absolutní většinu nebo se k ní přiblížila, její chráněnec Jordan Bardella by si mohl nárokovat premiérské křeslo a jmenovat krajně pravicovou vládu. To by znamenalo, že by Národní sdružení předsedalo francouzské pozici v Radě EU, kde zástupci vlád vyjednávají zákony.
Vítězství krajní pravice ve Francii by i nadále ponechalo Francii v menšině, ale v Bruselu panují obavy z „generální konfrontace“ v Radě, kde by Francie mohla blokovat legislativu v mnoha sektorech. Například na téma automobilového průmyslu by Francie měla na své straně pouze Maďary.
Zásadní otázkou je, zda se evropské populistické proudy dokáží spojit a vytvořit blokující menšinu, která by zastavila chod EU. Ačkoliv se tento scénář v krátkodobém horizontu nezdá pravděpodobný, politický expert Grégoire Roos z think tanku Chatham House vidí situaci tak, že „každá země bude mít víceméně svůj ,populistický moment‘“.
Lze pouze doufat, že se tyto kapitoly neodehrají všechny najednou. Populisté se kromě Francie a Česka dostávají do popředí i v Nizozemsku, Švédsku, Maďarsku a Německu. Německá Alternativa pro Německo (AfD) získala ve volbách 21 % hlasů, což je její nejlepší výsledek v historii.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.