Obavy Bruselu z přesunu jednoho ze zakládajících členů Evropské unie ke krajní pravici se tento týden staly reálné. Rostoucí politická krize ve Francii nabrala na síle, když poslední pokus premiéra Emmanuela Macrona o sestavení funkční vlády zkolaboval během pouhých 14 hodin. To jen zvýšilo pravděpodobnost předčasných parlamentních, nebo dokonce prezidentských voleb.
Francouzský prezident se podle webu Politico ocitl pod mimořádným tlakem. Už i jeden z jeho historických spojenců se připojil k výzvám opozice, aby Macron odstoupil z funkce, ačkoliv se prezident zavázal zůstat v úřadu až do konce svého mandátu v roce 2027.
V současné situaci je vítězství Národního sdružení (Rassemblement National) Marine Le Penové reálnou možností, a to jak na prezidentské, tak na parlamentní úrovni. To by znamenalo, že euroskeptická a krajně pravicová figura by mohla začít reprezentovat Francii v klíčových institucích EU. V Bruselu panuje shoda, že radikální změna ve francouzském vedení by měla dalekosáhlé důsledky pro celou Evropskou unii. Jeden z úředníků Evropské komise uvedl, že „Le Penová je něco jiného“.
Krajní pravice by v čele Francie výrazně zvýšila problémy EU. K Viktoru Orbánovi z Maďarska a Robertu Ficovi ze Slovenska by se brzy mohl přidat i Andrej Babiš po jeho nedávném volebním triumfu v České republice. Tato obnovená populistická vlna ohrožuje politiku bloku v kritických oblastech, zejména v otázkách Ruska a obrany.
Orbán a Fico blokovali snahy EU uvalit sankce na Moskvu. Babiš se zavázal zrušit iniciativu pro dodávky munice Ukrajině, zpochybnit plány NATO na navýšení vojenských výdajů a vystoupit proti Zelené dohodě. Právě ta je i v hledáčku Marine Le Penové.
Le Penová dlouhodobě vystupuje proti zvyšování pomoci Kyjevu. Macrona dokonce obvinila z válečného štváčství, když navrhl vyslání vojáků na Ukrajinu. I když Francie není největším finančním přispěvatelem vojenské pomoci, Macronovo rétorické „vedení“ bylo hlavním motorem podpory Ukrajiny a posilování evropské obrany.
S odchodem Macrona by byla tato podpora „zcela ohrožena“, protože je známo, že Le Penová by nepokračovala stejným směrem. Le Penová se rovněž staví proti Macronově vizi o možném sdílení francouzského jaderného deštníku nebo sdružování vojenských zdrojů v rámci NATO. Opakovaně slíbila, že opustí integrované vojenské velení NATO, ačkoli by si ponechala spolupráci se spojenci.
Navzdory sebevědomé rétorice musí Národní sdružení ještě dokázat, že je schopno prolomit volební bariéry. Ty je dosud ve francouzském dvoukolovém systému neustále omezovaly. I když se voliči s odlišným politickým přesvědčením dříve spojili, aby udrželi krajní pravici mimo exekutivní moc, tato „republikánská fronta“ se zdá být vážně oslabena.
Národní sdružení aktuálně vede v průzkumech pro případné parlamentní volby s podporou kolem 33 %. Umírněná levice by získala 18 až 24 % a Macronův centristický tábor by byl třetí se 14 až 16 %. Pokud by strana Le Penové získala absolutní většinu nebo se k ní přiblížila, její chráněnec Jordan Bardella by si mohl nárokovat premiérské křeslo a jmenovat krajně pravicovou vládu. To by znamenalo, že by Národní sdružení předsedalo francouzské pozici v Radě EU, kde zástupci vlád vyjednávají zákony.
Vítězství krajní pravice ve Francii by i nadále ponechalo Francii v menšině, ale v Bruselu panují obavy z „generální konfrontace“ v Radě, kde by Francie mohla blokovat legislativu v mnoha sektorech. Například na téma automobilového průmyslu by Francie měla na své straně pouze Maďary.
Zásadní otázkou je, zda se evropské populistické proudy dokáží spojit a vytvořit blokující menšinu, která by zastavila chod EU. Ačkoliv se tento scénář v krátkodobém horizontu nezdá pravděpodobný, politický expert Grégoire Roos z think tanku Chatham House vidí situaci tak, že „každá země bude mít víceméně svůj ,populistický moment‘“.
Lze pouze doufat, že se tyto kapitoly neodehrají všechny najednou. Populisté se kromě Francie a Česka dostávají do popředí i v Nizozemsku, Švédsku, Maďarsku a Německu. Německá Alternativa pro Německo (AfD) získala ve volbách 21 % hlasů, což je její nejlepší výsledek v historii.
Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.