Obavy Bruselu z přesunu jednoho ze zakládajících členů Evropské unie ke krajní pravici se tento týden staly reálné. Rostoucí politická krize ve Francii nabrala na síle, když poslední pokus premiéra Emmanuela Macrona o sestavení funkční vlády zkolaboval během pouhých 14 hodin. To jen zvýšilo pravděpodobnost předčasných parlamentních, nebo dokonce prezidentských voleb.
Francouzský prezident se podle webu Politico ocitl pod mimořádným tlakem. Už i jeden z jeho historických spojenců se připojil k výzvám opozice, aby Macron odstoupil z funkce, ačkoliv se prezident zavázal zůstat v úřadu až do konce svého mandátu v roce 2027.
V současné situaci je vítězství Národního sdružení (Rassemblement National) Marine Le Penové reálnou možností, a to jak na prezidentské, tak na parlamentní úrovni. To by znamenalo, že euroskeptická a krajně pravicová figura by mohla začít reprezentovat Francii v klíčových institucích EU. V Bruselu panuje shoda, že radikální změna ve francouzském vedení by měla dalekosáhlé důsledky pro celou Evropskou unii. Jeden z úředníků Evropské komise uvedl, že „Le Penová je něco jiného“.
Krajní pravice by v čele Francie výrazně zvýšila problémy EU. K Viktoru Orbánovi z Maďarska a Robertu Ficovi ze Slovenska by se brzy mohl přidat i Andrej Babiš po jeho nedávném volebním triumfu v České republice. Tato obnovená populistická vlna ohrožuje politiku bloku v kritických oblastech, zejména v otázkách Ruska a obrany.
Orbán a Fico blokovali snahy EU uvalit sankce na Moskvu. Babiš se zavázal zrušit iniciativu pro dodávky munice Ukrajině, zpochybnit plány NATO na navýšení vojenských výdajů a vystoupit proti Zelené dohodě. Právě ta je i v hledáčku Marine Le Penové.
Le Penová dlouhodobě vystupuje proti zvyšování pomoci Kyjevu. Macrona dokonce obvinila z válečného štváčství, když navrhl vyslání vojáků na Ukrajinu. I když Francie není největším finančním přispěvatelem vojenské pomoci, Macronovo rétorické „vedení“ bylo hlavním motorem podpory Ukrajiny a posilování evropské obrany.
S odchodem Macrona by byla tato podpora „zcela ohrožena“, protože je známo, že Le Penová by nepokračovala stejným směrem. Le Penová se rovněž staví proti Macronově vizi o možném sdílení francouzského jaderného deštníku nebo sdružování vojenských zdrojů v rámci NATO. Opakovaně slíbila, že opustí integrované vojenské velení NATO, ačkoli by si ponechala spolupráci se spojenci.
Navzdory sebevědomé rétorice musí Národní sdružení ještě dokázat, že je schopno prolomit volební bariéry. Ty je dosud ve francouzském dvoukolovém systému neustále omezovaly. I když se voliči s odlišným politickým přesvědčením dříve spojili, aby udrželi krajní pravici mimo exekutivní moc, tato „republikánská fronta“ se zdá být vážně oslabena.
Národní sdružení aktuálně vede v průzkumech pro případné parlamentní volby s podporou kolem 33 %. Umírněná levice by získala 18 až 24 % a Macronův centristický tábor by byl třetí se 14 až 16 %. Pokud by strana Le Penové získala absolutní většinu nebo se k ní přiblížila, její chráněnec Jordan Bardella by si mohl nárokovat premiérské křeslo a jmenovat krajně pravicovou vládu. To by znamenalo, že by Národní sdružení předsedalo francouzské pozici v Radě EU, kde zástupci vlád vyjednávají zákony.
Vítězství krajní pravice ve Francii by i nadále ponechalo Francii v menšině, ale v Bruselu panují obavy z „generální konfrontace“ v Radě, kde by Francie mohla blokovat legislativu v mnoha sektorech. Například na téma automobilového průmyslu by Francie měla na své straně pouze Maďary.
Zásadní otázkou je, zda se evropské populistické proudy dokáží spojit a vytvořit blokující menšinu, která by zastavila chod EU. Ačkoliv se tento scénář v krátkodobém horizontu nezdá pravděpodobný, politický expert Grégoire Roos z think tanku Chatham House vidí situaci tak, že „každá země bude mít víceméně svůj ,populistický moment‘“.
Lze pouze doufat, že se tyto kapitoly neodehrají všechny najednou. Populisté se kromě Francie a Česka dostávají do popředí i v Nizozemsku, Švédsku, Maďarsku a Německu. Německá Alternativa pro Německo (AfD) získala ve volbách 21 % hlasů, což je její nejlepší výsledek v historii.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.