Obavy Bruselu z přesunu jednoho ze zakládajících členů Evropské unie ke krajní pravici se tento týden staly reálné. Rostoucí politická krize ve Francii nabrala na síle, když poslední pokus premiéra Emmanuela Macrona o sestavení funkční vlády zkolaboval během pouhých 14 hodin. To jen zvýšilo pravděpodobnost předčasných parlamentních, nebo dokonce prezidentských voleb.
Francouzský prezident se podle webu Politico ocitl pod mimořádným tlakem. Už i jeden z jeho historických spojenců se připojil k výzvám opozice, aby Macron odstoupil z funkce, ačkoliv se prezident zavázal zůstat v úřadu až do konce svého mandátu v roce 2027.
V současné situaci je vítězství Národního sdružení (Rassemblement National) Marine Le Penové reálnou možností, a to jak na prezidentské, tak na parlamentní úrovni. To by znamenalo, že euroskeptická a krajně pravicová figura by mohla začít reprezentovat Francii v klíčových institucích EU. V Bruselu panuje shoda, že radikální změna ve francouzském vedení by měla dalekosáhlé důsledky pro celou Evropskou unii. Jeden z úředníků Evropské komise uvedl, že „Le Penová je něco jiného“.
Krajní pravice by v čele Francie výrazně zvýšila problémy EU. K Viktoru Orbánovi z Maďarska a Robertu Ficovi ze Slovenska by se brzy mohl přidat i Andrej Babiš po jeho nedávném volebním triumfu v České republice. Tato obnovená populistická vlna ohrožuje politiku bloku v kritických oblastech, zejména v otázkách Ruska a obrany.
Orbán a Fico blokovali snahy EU uvalit sankce na Moskvu. Babiš se zavázal zrušit iniciativu pro dodávky munice Ukrajině, zpochybnit plány NATO na navýšení vojenských výdajů a vystoupit proti Zelené dohodě. Právě ta je i v hledáčku Marine Le Penové.
Le Penová dlouhodobě vystupuje proti zvyšování pomoci Kyjevu. Macrona dokonce obvinila z válečného štváčství, když navrhl vyslání vojáků na Ukrajinu. I když Francie není největším finančním přispěvatelem vojenské pomoci, Macronovo rétorické „vedení“ bylo hlavním motorem podpory Ukrajiny a posilování evropské obrany.
S odchodem Macrona by byla tato podpora „zcela ohrožena“, protože je známo, že Le Penová by nepokračovala stejným směrem. Le Penová se rovněž staví proti Macronově vizi o možném sdílení francouzského jaderného deštníku nebo sdružování vojenských zdrojů v rámci NATO. Opakovaně slíbila, že opustí integrované vojenské velení NATO, ačkoli by si ponechala spolupráci se spojenci.
Navzdory sebevědomé rétorice musí Národní sdružení ještě dokázat, že je schopno prolomit volební bariéry. Ty je dosud ve francouzském dvoukolovém systému neustále omezovaly. I když se voliči s odlišným politickým přesvědčením dříve spojili, aby udrželi krajní pravici mimo exekutivní moc, tato „republikánská fronta“ se zdá být vážně oslabena.
Národní sdružení aktuálně vede v průzkumech pro případné parlamentní volby s podporou kolem 33 %. Umírněná levice by získala 18 až 24 % a Macronův centristický tábor by byl třetí se 14 až 16 %. Pokud by strana Le Penové získala absolutní většinu nebo se k ní přiblížila, její chráněnec Jordan Bardella by si mohl nárokovat premiérské křeslo a jmenovat krajně pravicovou vládu. To by znamenalo, že by Národní sdružení předsedalo francouzské pozici v Radě EU, kde zástupci vlád vyjednávají zákony.
Vítězství krajní pravice ve Francii by i nadále ponechalo Francii v menšině, ale v Bruselu panují obavy z „generální konfrontace“ v Radě, kde by Francie mohla blokovat legislativu v mnoha sektorech. Například na téma automobilového průmyslu by Francie měla na své straně pouze Maďary.
Zásadní otázkou je, zda se evropské populistické proudy dokáží spojit a vytvořit blokující menšinu, která by zastavila chod EU. Ačkoliv se tento scénář v krátkodobém horizontu nezdá pravděpodobný, politický expert Grégoire Roos z think tanku Chatham House vidí situaci tak, že „každá země bude mít víceméně svůj ,populistický moment‘“.
Lze pouze doufat, že se tyto kapitoly neodehrají všechny najednou. Populisté se kromě Francie a Česka dostávají do popředí i v Nizozemsku, Švédsku, Maďarsku a Německu. Německá Alternativa pro Německo (AfD) získala ve volbách 21 % hlasů, což je její nejlepší výsledek v historii.
V Hongkongu se odehrála strašná tragédie poté, co ničivý požár zasáhl několik obytných věžáků v komplexu Wang Fuk Court ležícím v severní části Tai Po. Plameny si vyžádaly životy nejméně čtyř lidí a sedm dalších muselo být převezeno do nemocnice k ošetření.
Evropské státy intenzivně pracují na nouzovém plánu B, aby zabránily Ukrajině v nedostatku finančních prostředků na začátku příštího roku. K tomuto kroku se uchylují pro případ, že se nepodaří včas dosáhnout dohody o využití zmrazených ruských státních aktiv k financování válečného úsilí Kyjeva.
Setkání ve Švýcarsku, rozhovory ve Spojených arabských emirátech, možná návštěva ukrajinského prezidenta ve Spojených státech. Navzdory tomuto nedávnému diplomatickému shonu s cílem ukončit válku na Ukrajině a tvrzením představitelů o slibném vývoji, které se často objevují v neoficiálních brífincích, je těžké říci, zda je dohoda skutečně blízko dokončení. Hlavní požadavky obou stran totiž zůstávají nezměněny.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že hlavním ústupkem ze strany Kremlu by bylo jednoduše zastavení bojů. Vyjádřil se tak v kontextu probíhajícího úsilí o ukončení ruské agrese proti Ukrajině.
Zvláštní vyslanec Donalda Trumpa, Steve Witkoff, se příští týden vydá do Kremlu k jednání. Spojené státy tak nadále usilují o dohodu, která by ukončila válku na Ukrajině. Návštěvu potvrdil ve středu Jurij Ušakov, blízký poradce Vladimira Putina pro zahraniční politiku. Dochází k ní poté, co Ukrajina oznámila, že dospěla s Bílým domem ke „společnému porozumění“ ohledně obrysů možného mírového řešení.
Hlavním cílem prezidenta Donalda Trumpa je ukončit válku na Ukrajině, a to nezávisle na tom, jak bude konečná mírová dohoda vypadat. Zatímco evropští spojenci a Ukrajinci stále vyjednávají o podrobnostech původního 28bodového plánu, který by Rusku přenechal Donbas, představitelé Bílého domu zdůrazňují, že pro Trumpa neexistují žádné nepřekročitelné hranice. Jedinou podmínkou je dohoda obou stran a rychlé ukončení bojů.
Všichni se shodují na tom, že opilí cestující v letadlech představují problém. Nikdo se však neshodne na tom, jak jej vyřešit. Spisovatelka Amelia Mularzová letos na jaře letěla z Chicaga do Los Angeles a vedle ní si sedl velmi opilý pasažér. Když letadlo odtáhlo od brány, muž se rozběhl na toaletu, kde podle ní zvracel tak silně, že musela být přivolána úklidová četa z letiště. Pasažér byl nakonec z letu odveden a letadlo odstartovalo s hodinovým zpožděním.
Sepse, život ohrožující infekce, je celosvětově zodpovědná za odhadovaných 800 000 úmrtí novorozenců ročně. V Africe tvoří tato infekce až 28 % všech úmrtí novorozenců. Mnoho novorozenců, jejichž imunitní systém je nedostatečně vyvinutý pro boj s patogeny, umírá proto, že doporučená antibiotika již nejsou účinná. Bakterie si totiž v průběhu let vyvinuly odolnost (antimikrobiální rezistence – AMR). Jen AMR infekce jsou příčinou až 214 000 úmrtí novorozenců po celém světě.
Válka, kterou Izrael vede v Gaze, vytvořila „propast způsobenou lidskou činností“ a rekonstrukce území si pravděpodobně vyžádá více než 70 miliard dolarů (asi 53 miliard liber) rozložených do několika desetiletí. Tato zpráva pochází od Organizace spojených národů. Konkrétně její agentura pro obchod a rozvoj (Unctad) ve své zprávě uvádí, že izraelské vojenské operace „výrazně narušily každý pilíř přežití“ a že celá populace čítající 2,3 milionu lidí čelí „extrémní, vícerozměrné chudobě“.
Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu dorazí na Pražský hrad na další schůzku s prezidentem Petrem Pavlem. Babiš už v pondělí avizoval, že se chystá za hlavou státu se seznamem kandidátů na ministry. Jména už mu totiž poskytli i Motoristé a SPD.
Jiřina Bohdalová na jaře oslavila již 94. narozeniny, ale navzdory vysokému věku se těší obdivuhodné vitalitě. Fanoušky to samozřejmě těší. Jak ostatně vyšlo najevo, legendární herečka nechce nad smrtí vůbec přemýšlet. Dokonce vynadala kolegyni, která na toto téma vtipkovala.
Zimní a na sníh bohaté počasí bude v Česku panovat i ve středu. Potvrzuje to nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), která začne platit po půlnoci z úterý na středu. Na některých místech může napadnout až 25 centimetrů nového sněhu.