Válečný konflikt v Íránu a s ním spojené uzavření Hormuzského průlivu vyvolávají na světových trzích oprávněné obavy. Většina diskusí se však točí kolem cen ropy a plynu, zatímco se přehlíží riziko, které může být pro lidstvo ještě zásadnější: hrozba „hnojivového šoku“. Hormuzský průliv totiž není jen tepnou pro energetiku, ale je naprosto klíčový pro globální produkci potravin a moderní zemědělství.
Moderní civilizace je fakticky postavena na dusíkatých hnojivech. Proces výroby amoniaku, ze kterého vzniká nejpoužívanější hnojivo močovina, vyžaduje obrovské množství zemního plynu. Právě oblast Perského zálivu disponuje nejlevnějším plynem na světě a díky dekádám investic se Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty staly světovými centry výroby těchto hnojiv. Přibližně jedna třetina celosvětově obchodované močoviny musí projít právě Hormuzským průlivem.
Uzavření této cesty by tak neznamenalo jen energetickou krizi, ale přímý fyzický nedostatek hnojiv. Pro zemědělce na severní polokouli, kteří se právě připravují na jarní setbu, může být i několikatýdenní zpoždění dodávek kritické. Pokud hnojiva nedorazí včas, nebo budou kvůli extrémním cenám dopravy a pojištění nedostupná, výnosy pšenice, kukuřice a rýže drasticky klesnou.
Málokterá země je v tomto směru skutečně soběstačná. Indie je například závislá na dovozu zkapalněného plynu (LNG) z Perského zálivu, aby mohla provozovat své vlastní továrny na hnojiva. Brazílie, jako zemědělský gigant, potřebuje importovaný dusík pro pěstování sóji a kukuřice. Dokonce i Spojené státy, které patří k velkým výrobcům, dovážejí značné objemy, aby uspokojily domácí poptávku.
Dopady tohoto šoku se projeví s určitým zpožděním, o to však mohou být ničivější. Zatímco ceny benzínu na stojanech vidíme okamžitě, nižší výnosy plodin se ukážou až za několik měsíců během sklizně. To následně vyvolá dominový efekt v celém potravinovém řetězci – od krmiv pro dobytek až po ceny v maloobchodech. Historicky je přitom vysoká inflace cen potravin úzce spjata se sociálními nepokoji.
Křehkost celého systému podtrhuje i produkce síry, která je nezbytnou živinou pro rostliny. Ta vzniká jako vedlejší produkt při zpracování ropy a plynu. Pokud se zastaví export energie z Hormuzu, klesne i produkce síry, což dále omezí výrobu hnojiv v jiných částech světa. Nové továrny na amoniak se přitom staví roky, takže výpadek z oblasti Zálivu nelze nahradit ze dne na den.
Pokud nás 20. století naučilo bát se ropných embarg, 21. století by nás mělo naučit obavám z hnojivového šoku. Energetické trhy mají určité rezervy a možnosti náhrady, ale globální potravinový systém má mnohem tenčí nárazníky. V sázce tak není jen cena ropy Brent, ale samotná schopnost nasytit světovou populaci, jejíž přežití je přímo závislé na průmyslovém cyklu dusíku.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.
Francie a Itálie společně pracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a příslušných střel Aster pro Ukrajinu. Tento krok má pomoci posílit obranu ukrajinských měst před nadcházející zimou. Současně evropské země, které vlastní nebo vyrábějí systémy Patriot, hledají možnosti, jak Kijovu co nejrychleji poskytnout další tyto baterie. Informace vycházejí z vyjádření zástupců Elysejského paláce.
Okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny byla organizací Freedom House již druhým rokem v řadě vyhlášena za vůbec nejméně svobodné místo na světě. V žebříčku potlačování lidských práv a občanských svobod předstihla i Severní Koreu, Jižní Súdán či Pásmo Gazy. Obyvatelé těchto oblastí čelí represivnímu ruskému zákonodárství, nucenému přijímání občanství, sledování a systematickým čistkám. Podle mezinárodních pozorovatelů jde o promyšlenou snahu Moskvy o trvalou změnu demografického a kulturního charakteru regionu.
