Válečný konflikt v Íránu a s ním spojené uzavření Hormuzského průlivu vyvolávají na světových trzích oprávněné obavy. Většina diskusí se však točí kolem cen ropy a plynu, zatímco se přehlíží riziko, které může být pro lidstvo ještě zásadnější: hrozba „hnojivového šoku“. Hormuzský průliv totiž není jen tepnou pro energetiku, ale je naprosto klíčový pro globální produkci potravin a moderní zemědělství.
Moderní civilizace je fakticky postavena na dusíkatých hnojivech. Proces výroby amoniaku, ze kterého vzniká nejpoužívanější hnojivo močovina, vyžaduje obrovské množství zemního plynu. Právě oblast Perského zálivu disponuje nejlevnějším plynem na světě a díky dekádám investic se Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty staly světovými centry výroby těchto hnojiv. Přibližně jedna třetina celosvětově obchodované močoviny musí projít právě Hormuzským průlivem.
Uzavření této cesty by tak neznamenalo jen energetickou krizi, ale přímý fyzický nedostatek hnojiv. Pro zemědělce na severní polokouli, kteří se právě připravují na jarní setbu, může být i několikatýdenní zpoždění dodávek kritické. Pokud hnojiva nedorazí včas, nebo budou kvůli extrémním cenám dopravy a pojištění nedostupná, výnosy pšenice, kukuřice a rýže drasticky klesnou.
Málokterá země je v tomto směru skutečně soběstačná. Indie je například závislá na dovozu zkapalněného plynu (LNG) z Perského zálivu, aby mohla provozovat své vlastní továrny na hnojiva. Brazílie, jako zemědělský gigant, potřebuje importovaný dusík pro pěstování sóji a kukuřice. Dokonce i Spojené státy, které patří k velkým výrobcům, dovážejí značné objemy, aby uspokojily domácí poptávku.
Dopady tohoto šoku se projeví s určitým zpožděním, o to však mohou být ničivější. Zatímco ceny benzínu na stojanech vidíme okamžitě, nižší výnosy plodin se ukážou až za několik měsíců během sklizně. To následně vyvolá dominový efekt v celém potravinovém řetězci – od krmiv pro dobytek až po ceny v maloobchodech. Historicky je přitom vysoká inflace cen potravin úzce spjata se sociálními nepokoji.
Křehkost celého systému podtrhuje i produkce síry, která je nezbytnou živinou pro rostliny. Ta vzniká jako vedlejší produkt při zpracování ropy a plynu. Pokud se zastaví export energie z Hormuzu, klesne i produkce síry, což dále omezí výrobu hnojiv v jiných částech světa. Nové továrny na amoniak se přitom staví roky, takže výpadek z oblasti Zálivu nelze nahradit ze dne na den.
Pokud nás 20. století naučilo bát se ropných embarg, 21. století by nás mělo naučit obavám z hnojivového šoku. Energetické trhy mají určité rezervy a možnosti náhrady, ale globální potravinový systém má mnohem tenčí nárazníky. V sázce tak není jen cena ropy Brent, ale samotná schopnost nasytit světovou populaci, jejíž přežití je přímo závislé na průmyslovém cyklu dusíku.
Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu.
Vztahy mezi Pekingem a Prahou zatím nijak zvlášť neutrpěly kvůli případu českého občana zadrženého v Číně. Nic na tom nemění ani nové informace, o kterých se zmínil vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru.
Kriminalisté se od čtvrtečního odpoledne zabývají násilným trestným činem v bytovém domě v Jablonci nad Nisou. Spekuluje se o tom, že tam matka zavraždila vlastní dítě. Policie zatím moc podrobností neprozradila.
Tropické počasí sice v Česku momentálně nepanuje, protože se k nám navrátí až v dalších dnech, přesto platí varování před požáry. Nová výstraha má rozšířenou územní platnost, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit.
Nejméně 15 lidí nepřežilo další ruské útoky na Ukrajině. Hned deset obětí je hlášeno z výstavy dronových technologií nedaleko Kyjeva, kde Rusové udeřili balistickými raketami. Informovala o tom BBC.
Jsme téměř na přelomu července a srpna, tedy uprostřed léta. Počasí je ale v posledních dnech poměrně chladné, což platí především v ranních hodinách. Místy dokonce padají minima pod nulu, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česká diplomacie vyšle v následujících měsících nové velvyslance do čtyř zemí a ke dvěma mezinárodním organizacím. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo zahraničních věcí vedené Petrem Macinkou (Motoristé).
Britská politika čelí bezprecedentní vlně nestability, která je přímým důsledkem chronického chřadnutí hospodářství. Spojené království prošlo šestou výměnou na pozici předsedy vlády během zhruba sedmi let. Dlouhodobý ekonomický útlum citelně zasahuje peněženky obyvatel a trpělivost veřejnosti je u konce, jelikož se žádnému z dosavadních lídrů nepodařilo zemi ze stagnace vyvést.
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy procházejí zásadním ochlazením a důvěra v zámořské bezpečnostní garance klesla na historické dno. Čerstvé závěry průzkumu think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy ukazují výrazný odklon veřejnosti od tradičního partnera.
Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná.