Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Hlavním tématem schůzky bylo plnění závazků v oblasti obranných výdajů. Mark Rutte ocenil dosavadní pokrok a potvrdil, že stále více spojenců směřuje ke splnění stanoveného cíle, kterým je vynakládání pěti procent hrubého domácího produktu na obranu do roku 2035. Některé členské země tohoto milníku dosáhnou dokonce již v průběhu letošního roku, tedy s výrazným předstihem oproti původnímu plánu.
Generální tajemník nicméně upozornil, že samotné finanční prostředky k obraně nestačí, protože raketu nebo tank nelze zastavit pouhými penězi, a proto je nutné finance co nejrychleji přeměnit v reálné bojové kapacity. V této souvislosti vyzdvihl přístup Polska a pobaltských států, které jsou v plnění cílů jasně v popředí, zatímco jiné země podle něj musí ve svém úsilí ještě přidat.
Jednání reflektovalo také pozici Spojených států, jejichž ministr obrany Pete Hegseth opustil schůzku předčasně kvůli jiným povinnostem. Rutte v tom nespatřuje problém, jelikož americký zástupce byl přítomen téměř dvě hodiny a vyslechl si příspěvky mnoha spojenců. Spojené státy během zasedání deklarovaly silný závazek vůči NATO, zároveň však jasně otevřely otázku spravedlivějšího rozdělení zátěže mezi jednotlivé členy.
Alianční partneři dosáhli široké shody na tom, že Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti v reakci na to, jak Washington upravuje své závazky vůči novému modelu sil NATO. Americká strana v této souvislosti plánuje v následujících šesti měsících provést strukturovanou revizi přítomnosti svých vojsk v Evropě.
Změny v operačním modelu sil mají podle Rutteho vést k tomu, aby byly alianční plány realističtější a silnější, protože dosud existovala přílišná závislost právě na Spojených státech. Bližší podrobnosti o konkrétních úpravách připravenosti vojsk však odmítl komentovat s odůvodněním, že aliance nechce jakkoliv informovat ruskou stranu.
Pokud jde o Hegsethovy kritické výroky z minulosti, kdy označil NATO za papírového tygra, nebo jeho aktuální náznaky, že by USA mohly snížit své finanční příspěvky, pokud ostatní nesplní své cíle, generální tajemník odmítl komentovat jednotlivá slova konkrétních představitelů. Dodal však, že americký tlak na zvyšování výdajů je legitimní. Prioritou nadcházejícího aliančního summitu v Ankaře tak bude zajištění většího množství sil, zdrojů a posílení průmyslové základny.
Významná část tiskové konference byla věnována konfliktu na Ukrajině a vztahům s Ruskou federací. Ministři obrany se následně sešli v rámci kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, ke které se připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rutte prohlásil, že Ukrajina úspěšně mění dynamiku na bojišti a způsobuje Rusku obrovské ztráty, což však může pokračovat pouze za předpokladu, že západní spojenci vystupňují svou materiální a vojenskou podporu.
V otázce možného pokroku v jednání s Moskvou generální tajemník zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin se musí jednoho dne sám rozhodnout, zda chce začít konstruktivně spolupracovat. Do té doby je povinností aliance udělat maximum pro to, aby Ukrajina zůstala v tomto boji co nejsilnější.
Rutte v této souvislosti poukázal na to, že Rusko v současné době vynakládá na obranu až čtyřicet osm procent svého státního rozpočtu, což označil za šílená čísla. Závěrem varoval před naivitou vůči Moskvě a deklaroval, že NATO je velmi silné a udělá cokoli, aby dalo ruskému vedení jasně najevo, že případný útok na alianční území by byl největší chybou, jakou by Kreml mohl udělat.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.