Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Hlavním tématem schůzky bylo plnění závazků v oblasti obranných výdajů. Mark Rutte ocenil dosavadní pokrok a potvrdil, že stále více spojenců směřuje ke splnění stanoveného cíle, kterým je vynakládání pěti procent hrubého domácího produktu na obranu do roku 2035. Některé členské země tohoto milníku dosáhnou dokonce již v průběhu letošního roku, tedy s výrazným předstihem oproti původnímu plánu.
Generální tajemník nicméně upozornil, že samotné finanční prostředky k obraně nestačí, protože raketu nebo tank nelze zastavit pouhými penězi, a proto je nutné finance co nejrychleji přeměnit v reálné bojové kapacity. V této souvislosti vyzdvihl přístup Polska a pobaltských států, které jsou v plnění cílů jasně v popředí, zatímco jiné země podle něj musí ve svém úsilí ještě přidat.
Jednání reflektovalo také pozici Spojených států, jejichž ministr obrany Pete Hegseth opustil schůzku předčasně kvůli jiným povinnostem. Rutte v tom nespatřuje problém, jelikož americký zástupce byl přítomen téměř dvě hodiny a vyslechl si příspěvky mnoha spojenců. Spojené státy během zasedání deklarovaly silný závazek vůči NATO, zároveň však jasně otevřely otázku spravedlivějšího rozdělení zátěže mezi jednotlivé členy.
Alianční partneři dosáhli široké shody na tom, že Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti v reakci na to, jak Washington upravuje své závazky vůči novému modelu sil NATO. Americká strana v této souvislosti plánuje v následujících šesti měsících provést strukturovanou revizi přítomnosti svých vojsk v Evropě.
Změny v operačním modelu sil mají podle Rutteho vést k tomu, aby byly alianční plány realističtější a silnější, protože dosud existovala přílišná závislost právě na Spojených státech. Bližší podrobnosti o konkrétních úpravách připravenosti vojsk však odmítl komentovat s odůvodněním, že aliance nechce jakkoliv informovat ruskou stranu.
Pokud jde o Hegsethovy kritické výroky z minulosti, kdy označil NATO za papírového tygra, nebo jeho aktuální náznaky, že by USA mohly snížit své finanční příspěvky, pokud ostatní nesplní své cíle, generální tajemník odmítl komentovat jednotlivá slova konkrétních představitelů. Dodal však, že americký tlak na zvyšování výdajů je legitimní. Prioritou nadcházejícího aliančního summitu v Ankaře tak bude zajištění většího množství sil, zdrojů a posílení průmyslové základny.
Významná část tiskové konference byla věnována konfliktu na Ukrajině a vztahům s Ruskou federací. Ministři obrany se následně sešli v rámci kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, ke které se připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rutte prohlásil, že Ukrajina úspěšně mění dynamiku na bojišti a způsobuje Rusku obrovské ztráty, což však může pokračovat pouze za předpokladu, že západní spojenci vystupňují svou materiální a vojenskou podporu.
V otázce možného pokroku v jednání s Moskvou generální tajemník zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin se musí jednoho dne sám rozhodnout, zda chce začít konstruktivně spolupracovat. Do té doby je povinností aliance udělat maximum pro to, aby Ukrajina zůstala v tomto boji co nejsilnější.
Rutte v této souvislosti poukázal na to, že Rusko v současné době vynakládá na obranu až čtyřicet osm procent svého státního rozpočtu, což označil za šílená čísla. Závěrem varoval před naivitou vůči Moskvě a deklaroval, že NATO je velmi silné a udělá cokoli, aby dalo ruskému vedení jasně najevo, že případný útok na alianční území by byl největší chybou, jakou by Kreml mohl udělat.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
