NATO prochází největší transformací v historii. Rutte poslal Rusku ostrý vzkaz

Hlavním tématem schůzky bylo plnění závazků v oblasti obranných výdajů. Mark Rutte ocenil dosavadní pokrok a potvrdil, že stále více spojenců směřuje ke splnění stanoveného cíle, kterým je vynakládání pěti procent hrubého domácího produktu na obranu do roku 2035. Některé členské země tohoto milníku dosáhnou dokonce již v průběhu letošního roku, tedy s výrazným předstihem oproti původnímu plánu.

Generální tajemník nicméně upozornil, že samotné finanční prostředky k obraně nestačí, protože raketu nebo tank nelze zastavit pouhými penězi, a proto je nutné finance co nejrychleji přeměnit v reálné bojové kapacity. V této souvislosti vyzdvihl přístup Polska a pobaltských států, které jsou v plnění cílů jasně v popředí, zatímco jiné země podle něj musí ve svém úsilí ještě přidat.

Jednání reflektovalo také pozici Spojených států, jejichž ministr obrany Pete Hegseth opustil schůzku předčasně kvůli jiným povinnostem. Rutte v tom nespatřuje problém, jelikož americký zástupce byl přítomen téměř dvě hodiny a vyslechl si příspěvky mnoha spojenců. Spojené státy během zasedání deklarovaly silný závazek vůči NATO, zároveň však jasně otevřely otázku spravedlivějšího rozdělení zátěže mezi jednotlivé členy.

Alianční partneři dosáhli široké shody na tom, že Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti v reakci na to, jak Washington upravuje své závazky vůči novému modelu sil NATO. Americká strana v této souvislosti plánuje v následujících šesti měsících provést strukturovanou revizi přítomnosti svých vojsk v Evropě.

Změny v operačním modelu sil mají podle Rutteho vést k tomu, aby byly alianční plány realističtější a silnější, protože dosud existovala přílišná závislost právě na Spojených státech. Bližší podrobnosti o konkrétních úpravách připravenosti vojsk však odmítl komentovat s odůvodněním, že aliance nechce jakkoliv informovat ruskou stranu.

Pokud jde o Hegsethovy kritické výroky z minulosti, kdy označil NATO za papírového tygra, nebo jeho aktuální náznaky, že by USA mohly snížit své finanční příspěvky, pokud ostatní nesplní své cíle, generální tajemník odmítl komentovat jednotlivá slova konkrétních představitelů. Dodal však, že americký tlak na zvyšování výdajů je legitimní. Prioritou nadcházejícího aliančního summitu v Ankaře tak bude zajištění většího množství sil, zdrojů a posílení průmyslové základny.

Významná část tiskové konference byla věnována konfliktu na Ukrajině a vztahům s Ruskou federací. Ministři obrany se následně sešli v rámci kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, ke které se připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rutte prohlásil, že Ukrajina úspěšně mění dynamiku na bojišti a způsobuje Rusku obrovské ztráty, což však může pokračovat pouze za předpokladu, že západní spojenci vystupňují svou materiální a vojenskou podporu.

V otázce možného pokroku v jednání s Moskvou generální tajemník zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin se musí jednoho dne sám rozhodnout, zda chce začít konstruktivně spolupracovat. Do té doby je povinností aliance udělat maximum pro to, aby Ukrajina zůstala v tomto boji co nejsilnější.

Rutte v této souvislosti poukázal na to, že Rusko v současné době vynakládá na obranu až čtyřicet osm procent svého státního rozpočtu, což označil za šílená čísla. Závěrem varoval před naivitou vůči Moskvě a deklaroval, že NATO je velmi silné a udělá cokoli, aby dalo ruskému vedení jasně najevo, že případný útok na alianční území by byl největší chybou, jakou by Kreml mohl udělat.