Severoatlantická aliance zvažuje zásadní změnu ve své diplomacii: zrušení pravidelných každoročních summitů. Podle informací agentury Reuters, na které se odvolává analytik webu The Conversation, vedou členské státy debatu o tom, zda se v budoucnu nevrátit k méně intenzivnímu režimu setkávání. Hlavním důvodem těchto úvah je snaha omezit prostor pro veřejné střety s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Praxe každoročních summitů se ustálila teprve po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Předtím se lídři aliance scházeli v nepravidelných intervalech. Nyní se však řada evropských politiků domnívá, že vysoká frekvence schůzek přináší více škody než užitku. Mezi diplomaty se začíná prosazovat názor, že je „lepší mít méně summitů než špatné summity“, které by mohly podkopat jednotu aliance.
Napětí uvnitř NATO eskalovalo po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Trumpovi se již podařilo prosadit zvýšení výdajů na obranu na 5 % HDP, což akceptovaly všechny členské země s výjimkou Španělska. Právě vztahy s Madridem jsou nyní na bodu mrazu; po diplomatické roztržce s premiérem Pedrem Sánchezem Trump dokonce nadhodil možnost pozastavení členství Španělska v alianci, přestože k takovému kroku neexistuje v zakládajících smlouvách žádný formální mechanismus.
Dalším jablkem sváru je americká operace Epic Fury. Trumpova administrativa, v níž hrají klíčovou roli viceprezident JD Vance a ministr obrany Pete Hegseth, ostře kritizuje evropské spojence za to, že se odmítli zapojit do bojů na Blízkém východě a do zajištění strategického Hormuzského průlivu. Hegseth obvinil Evropu z „černého pasažérství“, zatímco evropští lídři oponují, že Spojené státy konflikt rozpoutaly bez předchozích konzultací a na operaci se nevztahuje článek 5 o kolektivní obraně.
K napjaté atmosféře přispívají i další faktory, jako jsou Trumpova cla na evropské zboží nebo jeho opakované výzvy, aby Spojené státy převzaly kontrolu nad Grónskem. V tomto kontextu se jeví omezení summitů jako pragmatický krok. Místo honby za palcovými titulky, které často vyvolávají jen další kontroverze, by se aliance mohla soustředit na dlouhodobé plánování.
Nadcházející summit v turecké Ankaře, plánovaný na červenec, se s největší pravděpodobností uskuteční podle plánu. Turecko se chce soustředit na válku na Ukrajině a obranu Evropy, ovšem očekává se, že téma Blízkého východu jednání nevyhnutelně ovlivní. Osud dalších setkání je však nejistý. Ve hře je posunutí summitu v roce 2027 v Albánii až na podzim a úplné vynechání schůzky v roce 2028. Konečné slovo bude mít generální tajemník Mark Rutte, který bude muset vybalancovat potřebu koordinace v době války na Ukrajině s rizikem, že se výroční schůzky stanou platformou pro rozbití transatlantické vazby.
Dneškem odstartovala další vlna tropických letních veder, přičemž teploty ještě porostou. Je to důvod ke znepokojení, protože v Česku už tak panuje problém se suchem. Následující dny nepřinesou jeho řešení.
Vlna veder v dalších dnech ještě zesílí. Ministerstvo zdravotnictví proto připomíná základní doporučení, která mohou pomoci předejít zdravotním komplikacím spojeným s horkem. Zvýšenou pozornost by měli věnovat svému zdraví především senioři, malé děti, těhotné ženy, chronicky nemocní nebo lidé užívající některé léky.
Každý z prezidentů se o dobré jméno České republiky ve světě staral jinak. Svou cestu si našel i Petr Pavel. Miliony sledujících po celém světě si ho mohli všimnout, protože se v netradiční roli, která nijak nesouvisí s jeho politickou funkcí, představil na významném sportovním klání.
Do Česka dorazila další vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že teploty opět dosáhnou až 40 stupňů. Taková hranice by během letošního léta padla již podruhé. Experti jsou z toho zaskočeni.
Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce.
Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.
Nové vedení ukrajinské armády zahájilo oficiální komunikaci se Severoatlantickou aliancí. Nově jmenovaný vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Mychajlo Drapatij absolvoval svůj první telefonát s nejvyšším velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkewichem. Během rozhovoru zdůraznil, že klíčem k úspěchu na bojišti je v současné fázi konfliktu udržení obranných linií a výrazné navýšení přesných leteckých i raketových úderů na ruské pozice.
Kanada v současnosti čelí rozsáhlým lesním požárům, které sužují celou zemi. Na jejím území je aktivních více než devět set ohnisek, jež vyvolávají masivní evakuace a v provincii Ontario způsobily vůbec nejhorší požární sezónu v historii. Tato situace znovu rozvířila odbornou i politickou debatu o tom, zda by stát neměl vytvořit jednolitou národní strategii a založit specializovaný federální úřad zaměřený na koordinaci krizových situací.
Japonská prefektura Kumamoto čelí následkům ničivého zemětřesení o síle okolo sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct obětí a stovky zraněných. Záchranné složky spěchají s vyprošťováním lidí ze sutin pod dohledem armády i místních úřadů, přičemž premiérka Sanai Takaičiová zdůraznila, že při pátrání po přeživších rozhoduje každá sekunda. Území na jižním ostrově Kjúšú se přitom zotavovalo ze silných otřesů, které stejný region zasáhly v roce 2016.
Nový britský premiér Andy Burnham se po nástupu do funkce zatím naplno nevěnoval vztahům s Evropskou unií, Brusel je však připraven nabídnout Londýnu kompromis ohledně sporů o univerzitní školné. Tento problém doposud blokoval jednání o celkovém restartu vzájemných vztahů, s nímž započal již Burnhamův předchůdce Keir Starmer. Evropská komise nyní naznačuje ochotu ustoupit ze svých původních nekompromisních požadavků, které vyvolávaly silný odpor na britské straně.
Lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon se před nadcházejícími prezidentskými volbami profiluje jako kandidát, který chce radikálně proměnit stávající uspořádání v Evropské unii. Jeho hlavním cílem je zrušení tradičního francouzsko-německého spojenectví, které podle něj dlouhodobě slouží především zájmům Berlína. Průzkumy ukazují, že Mélenchon má díky roztříštěnosti ostatních levicových stran reálnou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohl utkat s krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
V Česku právě dnes začíná tropická epizoda, která bude v některých oblastech pokračovat i o víkendu. Potvrzuje to nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jejímž prostřednictvím varují meteorologové před vysokými teplotami a nebezpečím požárů. Experti zároveň avizují další výstrahu před vedry v příštím týdnu.