Severoatlantická aliance zvažuje zásadní změnu ve své diplomacii: zrušení pravidelných každoročních summitů. Podle informací agentury Reuters, na které se odvolává analytik webu The Conversation, vedou členské státy debatu o tom, zda se v budoucnu nevrátit k méně intenzivnímu režimu setkávání. Hlavním důvodem těchto úvah je snaha omezit prostor pro veřejné střety s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Praxe každoročních summitů se ustálila teprve po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Předtím se lídři aliance scházeli v nepravidelných intervalech. Nyní se však řada evropských politiků domnívá, že vysoká frekvence schůzek přináší více škody než užitku. Mezi diplomaty se začíná prosazovat názor, že je „lepší mít méně summitů než špatné summity“, které by mohly podkopat jednotu aliance.
Napětí uvnitř NATO eskalovalo po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Trumpovi se již podařilo prosadit zvýšení výdajů na obranu na 5 % HDP, což akceptovaly všechny členské země s výjimkou Španělska. Právě vztahy s Madridem jsou nyní na bodu mrazu; po diplomatické roztržce s premiérem Pedrem Sánchezem Trump dokonce nadhodil možnost pozastavení členství Španělska v alianci, přestože k takovému kroku neexistuje v zakládajících smlouvách žádný formální mechanismus.
Dalším jablkem sváru je americká operace Epic Fury. Trumpova administrativa, v níž hrají klíčovou roli viceprezident JD Vance a ministr obrany Pete Hegseth, ostře kritizuje evropské spojence za to, že se odmítli zapojit do bojů na Blízkém východě a do zajištění strategického Hormuzského průlivu. Hegseth obvinil Evropu z „černého pasažérství“, zatímco evropští lídři oponují, že Spojené státy konflikt rozpoutaly bez předchozích konzultací a na operaci se nevztahuje článek 5 o kolektivní obraně.
K napjaté atmosféře přispívají i další faktory, jako jsou Trumpova cla na evropské zboží nebo jeho opakované výzvy, aby Spojené státy převzaly kontrolu nad Grónskem. V tomto kontextu se jeví omezení summitů jako pragmatický krok. Místo honby za palcovými titulky, které často vyvolávají jen další kontroverze, by se aliance mohla soustředit na dlouhodobé plánování.
Nadcházející summit v turecké Ankaře, plánovaný na červenec, se s největší pravděpodobností uskuteční podle plánu. Turecko se chce soustředit na válku na Ukrajině a obranu Evropy, ovšem očekává se, že téma Blízkého východu jednání nevyhnutelně ovlivní. Osud dalších setkání je však nejistý. Ve hře je posunutí summitu v roce 2027 v Albánii až na podzim a úplné vynechání schůzky v roce 2028. Konečné slovo bude mít generální tajemník Mark Rutte, který bude muset vybalancovat potřebu koordinace v době války na Ukrajině s rizikem, že se výroční schůzky stanou platformou pro rozbití transatlantické vazby.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.