Turecká káva je mnohem víc než jen nápoj. Je to historický rituál, který je od roku 2013 zapsán na seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Její příběh se začal psát v Jemenu v 15. století, kde ji pili mystici, aby se udrželi vzhůru při nočních modlitbách. Odtud se díky osmanskému sultánovi Sulejmanovi I. dostala do Istanbulu.
První „kahvehanes“, neboli kavárny, se v Istanbulu začaly objevovat v 50. letech 16. století a rychle změnily místní kulturní život. Metoda přípravy, při které se káva vaří v malé mosazné džezvě, se stala symbolem turecké kávy. Na rozdíl od jiných káv se turecká káva nepraží, ale spíše „vaří“ jako polévka, což vede k nefiltrovanému nápoji.
Kavárny však byly v té době kontroverzní. Byly považovány za místa pro šíření radikálních myšlenek a nečinné povídání, a to jak v Asii, tak i v Evropě. Přestože se kavárny opakovaně zavíraly, nikdy zcela nevymizely.
Guvernér Mekky Hayir Bey dokonce v roce 1511 zakázal kávu na 13 let, kvůli obavám, že by mohla vést k radikálním myšlenkám.
V roce 1652 se první kavárna otevřela v Londýně, kam kávu přivezl jeden turecký sluha. Tyto "pivní univerzity" se staly centrem politických diskuzí a kritiky, podobně jako tomu bylo v Turecku.
V Turecku je káva symbolem setkávání a sdílení, a to jak v radosti, tak ve smutku. Její příprava je precizní rituál, který zahrnuje pomalé vaření nejjemněji namleté kávy. Kvalitní turecká káva se pozná podle silné pěny. Podává se v malých šálcích spolu se sklenicí vody a kouskem lokumu (tureckého medu). Voda slouží k očištění chuťových pohárků a lokum vyrovnává hořkost kávy.
Jakmile je káva vypita, přichází na řadu rituál tasseografie, neboli věštění z kávové sedliny. Šálek se převrátí na podšálek a po vychladnutí se z tvarů v sedlině věští osud. Podle turecké profesorky Seden Doğan je tasseografie spíše hravá interpretace a společenský rituál než skutečné věštění. Doğan tráví nad „věštěním“ často i hodinu, kdy vymýšlí příběhy a soustředí se na pozitivní věci, protože lidé „rádi slyší o sobě něco dobrého“.
Turecká káva hraje roli i během námluv. Potenciální nevěsta připravuje kávu pro ženicha a jeho rodinu. Ženichovi přidá do kávy velkorysé množství soli. Tím testuje jeho trpělivost a vyspělost. Pokud kávu vypije bez stížností, je považován za hodného.
Ačkoli turecká káva nemá globální popularitu jako například espresso, mnoho lidí se ji snaží představit světu. V Istanbulu si můžete dát pravou tureckou kávu připravenou tradičním způsobem, například v kavárnách Mandabatmaz nebo Nuri Toplar. Pro ty, kteří se chtějí dozvědět více o kultuře a rituálech turecké kávy, jsou k dispozici workshopy, které vedou například Ayşe Kapusuz v Londýně nebo Uluç Ülgen v New Yorku.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.
Region Blízkého východu se nachází v nejkritičtějším bodě za poslední desetiletí. Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily leteckou kampaň proti Íránu, uplynul měsíc, během kterého přišly o život tisíce lidí v nejméně devíti zemích. Eskalující konflikt drtí světové trhy a způsobuje globální energetickou krizi, která světové ekonomiky stojí miliardy dolarů denně.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.