Nápoj, který děsil vrchnost. Byl tak radikální, že ho na 13 let zakázali

Káva
Káva, foto: Pixabay
Klára Marková 27. srpna 2025 14:49
Sdílej:

Turecká káva je mnohem víc než jen nápoj. Je to historický rituál, který je od roku 2013 zapsán na seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Její příběh se začal psát v Jemenu v 15. století, kde ji pili mystici, aby se udrželi vzhůru při nočních modlitbách. Odtud se díky osmanskému sultánovi Sulejmanovi I. dostala do Istanbulu.

První „kahvehanes“, neboli kavárny, se v Istanbulu začaly objevovat v 50. letech 16. století a rychle změnily místní kulturní život. Metoda přípravy, při které se káva vaří v malé mosazné džezvě, se stala symbolem turecké kávy. Na rozdíl od jiných káv se turecká káva nepraží, ale spíše „vaří“ jako polévka, což vede k nefiltrovanému nápoji.

Kavárny však byly v té době kontroverzní. Byly považovány za místa pro šíření radikálních myšlenek a nečinné povídání, a to jak v Asii, tak i v Evropě. Přestože se kavárny opakovaně zavíraly, nikdy zcela nevymizely.

Guvernér Mekky Hayir Bey dokonce v roce 1511 zakázal kávu na 13 let, kvůli obavám, že by mohla vést k radikálním myšlenkám.

V roce 1652 se první kavárna otevřela v Londýně, kam kávu přivezl jeden turecký sluha. Tyto "pivní univerzity" se staly centrem politických diskuzí a kritiky, podobně jako tomu bylo v Turecku.

V Turecku je káva symbolem setkávání a sdílení, a to jak v radosti, tak ve smutku. Její příprava je precizní rituál, který zahrnuje pomalé vaření nejjemněji namleté kávy. Kvalitní turecká káva se pozná podle silné pěny. Podává se v malých šálcích spolu se sklenicí vody a kouskem lokumu (tureckého medu). Voda slouží k očištění chuťových pohárků a lokum vyrovnává hořkost kávy. 

Jakmile je káva vypita, přichází na řadu rituál tasseografie, neboli věštění z kávové sedliny. Šálek se převrátí na podšálek a po vychladnutí se z tvarů v sedlině věští osud. Podle turecké profesorky Seden Doğan je tasseografie spíše hravá interpretace a společenský rituál než skutečné věštění. Doğan tráví nad „věštěním“ často i hodinu, kdy vymýšlí příběhy a soustředí se na pozitivní věci, protože lidé „rádi slyší o sobě něco dobrého“.

Turecká káva hraje roli i během námluv. Potenciální nevěsta připravuje kávu pro ženicha a jeho rodinu. Ženichovi přidá do kávy velkorysé množství soli. Tím testuje jeho trpělivost a vyspělost. Pokud kávu vypije bez stížností, je považován za hodného.

Ačkoli turecká káva nemá globální popularitu jako například espresso, mnoho lidí se ji snaží představit světu. V Istanbulu si můžete dát pravou tureckou kávu připravenou tradičním způsobem, například v kavárnách Mandabatmaz nebo Nuri Toplar. Pro ty, kteří se chtějí dozvědět více o kultuře a rituálech turecké kávy, jsou k dispozici workshopy, které vedou například Ayşe Kapusuz v Londýně nebo Uluç Ülgen v New Yorku.

Témata:
Stalo se