Turecká káva je mnohem víc než jen nápoj. Je to historický rituál, který je od roku 2013 zapsán na seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Její příběh se začal psát v Jemenu v 15. století, kde ji pili mystici, aby se udrželi vzhůru při nočních modlitbách. Odtud se díky osmanskému sultánovi Sulejmanovi I. dostala do Istanbulu.
První „kahvehanes“, neboli kavárny, se v Istanbulu začaly objevovat v 50. letech 16. století a rychle změnily místní kulturní život. Metoda přípravy, při které se káva vaří v malé mosazné džezvě, se stala symbolem turecké kávy. Na rozdíl od jiných káv se turecká káva nepraží, ale spíše „vaří“ jako polévka, což vede k nefiltrovanému nápoji.
Kavárny však byly v té době kontroverzní. Byly považovány za místa pro šíření radikálních myšlenek a nečinné povídání, a to jak v Asii, tak i v Evropě. Přestože se kavárny opakovaně zavíraly, nikdy zcela nevymizely.
Guvernér Mekky Hayir Bey dokonce v roce 1511 zakázal kávu na 13 let, kvůli obavám, že by mohla vést k radikálním myšlenkám.
V roce 1652 se první kavárna otevřela v Londýně, kam kávu přivezl jeden turecký sluha. Tyto "pivní univerzity" se staly centrem politických diskuzí a kritiky, podobně jako tomu bylo v Turecku.
V Turecku je káva symbolem setkávání a sdílení, a to jak v radosti, tak ve smutku. Její příprava je precizní rituál, který zahrnuje pomalé vaření nejjemněji namleté kávy. Kvalitní turecká káva se pozná podle silné pěny. Podává se v malých šálcích spolu se sklenicí vody a kouskem lokumu (tureckého medu). Voda slouží k očištění chuťových pohárků a lokum vyrovnává hořkost kávy.
Jakmile je káva vypita, přichází na řadu rituál tasseografie, neboli věštění z kávové sedliny. Šálek se převrátí na podšálek a po vychladnutí se z tvarů v sedlině věští osud. Podle turecké profesorky Seden Doğan je tasseografie spíše hravá interpretace a společenský rituál než skutečné věštění. Doğan tráví nad „věštěním“ často i hodinu, kdy vymýšlí příběhy a soustředí se na pozitivní věci, protože lidé „rádi slyší o sobě něco dobrého“.
Turecká káva hraje roli i během námluv. Potenciální nevěsta připravuje kávu pro ženicha a jeho rodinu. Ženichovi přidá do kávy velkorysé množství soli. Tím testuje jeho trpělivost a vyspělost. Pokud kávu vypije bez stížností, je považován za hodného.
Ačkoli turecká káva nemá globální popularitu jako například espresso, mnoho lidí se ji snaží představit světu. V Istanbulu si můžete dát pravou tureckou kávu připravenou tradičním způsobem, například v kavárnách Mandabatmaz nebo Nuri Toplar. Pro ty, kteří se chtějí dozvědět více o kultuře a rituálech turecké kávy, jsou k dispozici workshopy, které vedou například Ayşe Kapusuz v Londýně nebo Uluç Ülgen v New Yorku.
Rodiče šestnáctiletého Adama Raina, kteří v dubnu přišli o syna, podali v Kalifornii žalobu na společnost OpenAI. Rodiče Matt a Maria Rainovi viní její chatbot ChatGPT, že jejich syna naváděl k sebevraždě. Jde o historicky první právní žalobu, která viní OpenAI z neoprávněné smrti.
Donald Trump zavedl 50% cla na většinu indického dovozu do USA. Tento krok, který je vnímán jako „obchodní embargo“ nebo „zemětřesení“, má potrestat Indii za nákup zlevněné ruské ropy.
Konflikt je přirozenou a zdravou součástí lidského života. Nemusíme se mu vyhýbat, ba naopak. Odborníci tvrdí, že řešení konfliktů je nezbytné pro prohloubení intimity, porozumění a vzájemného vztahu v rodině, mezi partnery nebo s kolegy v práci.
Francouzský prezident Emmanuel Macron rázně odmítl kritiku ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který Francii obvinil, že nedělá dost pro boj s antisemitismem. Ve svém veřejně publikovaném šestistránkovém dopise Macron uvedl, že boj proti antisemitismu se nesmí „používat jako zbraň“ v konfliktu, který ovlivňuje národní soudržnost a bezpečnost Francie.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve středu varovala, že Evropská unie směřuje k „irelevanci“ na světové scéně, pokud nezmění svůj přístup. Podle Meloniové by se EU měla zaměřit na to, aby „dělala méně, ale dělala to lépe“, chce-li si udržet svou konkurenceschopnost. O svých názorech hovořila na každoročním setkání v Rimini, které je významnou událostí v italské politice.
Těžké horko a extrémní teploty, které letos zasáhly Spojené státy, připomínají Misti Leonové tragickou událost z roku 2021. Tehdy, během rekordní vlny veder v americkém státě Washington, zemřela její matka Juliana Leon. Misti se nyní snaží přivést k odpovědnosti velké ropné a plynárenské společnosti, které podle ní nesou vinu za smrt její matky.
Turecká káva je mnohem víc než jen nápoj. Je to historický rituál, který je od roku 2013 zapsán na seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Její příběh se začal psát v Jemenu v 15. století, kde ji pili mystici, aby se udrželi vzhůru při nočních modlitbách. Odtud se díky osmanskému sultánovi Sulejmanovi I. dostala do Istanbulu.
Americký vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff prohlásil, že válka v Gaze by měla skončit „tím či oním způsobem“ do konce roku 2025. Toto optimistické prohlášení přichází v době, kdy Izrael stupňuje ofenzívu, a to i přes rostoucí mezinárodní kritiku. Od zahájení izraelské operace před téměř 700 dny zemřelo v Gaze přes 60 000 Palestinců.
Nedávné oznámení izraelských obranných sil o povolání 130 000 záložníků do plánované vojenské operace v Gaze vyvolává vážné právní otázky pro občany s dvojím občanstvím. Podle izraelského práva musí každý občan nebo stálý obyvatel absolvovat povinnou službu a následně zůstat po dobu deseti let v záloze. Dvojí občané žijící v zahraničí nejsou od této povinnosti osvobozeni a jejich případný vstup do izraelské armády, ať už dobrovolný nebo povinný, může mít právní důsledky pro ně samotné i pro jejich domovské země.
Zatímco se velká část světa těší na ochlazení po horkém létě, meteorologové se již připravují na zimu, kterou by mohl ovlivnit atmosférický jev La Niña. Podle posledních předpovědí amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) existuje více než 50% šance, že se tento jev objeví na podzim a ovlivní nadcházející zimní měsíce.
Spojené státy americké pod vedením Donalda Trumpa procházejí proměnou, která se čím dál více vymyká tradičním normám liberální demokracie. Zatímco jeho první prezidentské období bylo vnímáno jako éra excentrického, egocentrického populismu, druhý mandát se již neodehrává jen v mantinelech politického extempore, naopak stále zřetelněji vykazuje znaky systematické přestavby politického režimu.
Polsko navzdory hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa pokračuje v přípravě zákona o digitální dani, který by měl vstoupit v platnost koncem roku. Cílem je, aby velké technologické společnosti, které vydělávají na polském trhu, platily daně v Polsku a přispívaly tak na rozvoj místního technologického sektoru a médií.