V centru Los Angeles se o víkendu rozhořely rozsáhlé protesty proti imigračním raziím, které provedla federální agentura ICE. Ozbrojení agenti v obrněných vozidlech zasahovali na pracovištích převážně v latinskoamerických čtvrtích, čímž rozpoutali vlnu nevole.
Sociální pracovnice Estrellazul Corral, která se účastnila protestů u Městského detenčního centra, popsala, jak poklidné demonstrace narušil zásah Národní gardy, který podle ní zahrnoval použití slzného plynu. „Dělali jsme, co nám říkali, ale pak to explodovalo. Lidé byli naštvaní a rozzuření,“ uvedla.
Nedělní večer se změnil v chaotickou a násilnou podívanou. Někteří demonstranti zapálili autonomní vozidla, házeli kameny na policii nebo sprejovali proti-policejní hesla na federální budovy. Policie zatkla nejméně 21 lidí. Zatímco přes den dominovaly poklidné protesty, noc přinesla násilnosti a výtržnosti.
K nasazení Národní gardy došlo po rozhodnutí prezidenta Trumpa, který tak učinil poprvé od roku 1992, kdy Los Angeles zachvátily nepokoje po zproštění viny bělošských policistů, kteří zbili černošského řidiče Rodneyho Kinga. Tento krok vzbudil ostrou kritiku a vyvolal obavy ze stupňování napětí mezi vládou a občany.
Protesty se rozdělily do dvou proudů – část demonstrantů tvořili poklidní aktivisté, kteří se zastávali práv přistěhovalců. Druhou skupinu tvořili ti, kteří podle policie usilovali o vyvolání konfrontace. Někteří z nich podle zpravodajských informací odpovídají profilu tzv. „profesionálních výtržníků“.
Organizace Unión del Barrio, která hájí práva Mexičanů a původních obyvatel USA, označila akce demonstrantů za akt odporu. „To, co se děje, není vandalismus ani zločin. Je to obrana našich rodin proti vládě, která nám unáší otce, matky, děti,“ uvedla organizace na sociálních sítích.
Šéf losangeleské policie Jim McDonnell odmítl násilnosti, ale vyzdvihl rozdíl mezi denními poklidnými demonstracemi a nočním násilím. Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondi prohlásila, že ministerstvo spravedlnosti vede devět vyšetřování v souvislosti s protesty, včetně útoku maskované osoby, která házela kusy cihel na policisty.
Pablo Alvarado z Národní sítě pro organizaci denních dělníků vyzval ke klidným protestům, ale upozornil, že násilnosti nejvíce dopadají na chudé komunity. „Vidíme, jak při každých nepokojích hoří obchody právě v těchto čtvrtích,“ varoval. Dodal, že hněv je pochopitelný, ale nesmí přerůst v násilí.
Rodiny zadržených mezitím uspořádaly tiskovou konferenci. Žena jménem Julian popsala, jak její čtyřletý bratr, který má postižení, nechápe, proč jejich otce „unesli agenti ICE“. „Říkáme mu, že je v práci, ale pravda je mnohem horší,“ dodala se slzami v očích. Montserrat Arrazola popsala razii v módní čtvrti, kde zatkli jejího otce. „Viděla jsem zoufalství lidí, kteří netušili, co dělat,“ řekla.
Přes opakované zásahy, slzný plyn a střety se zákonem Corral uvedla, že se dál vrací na protesty, aby dala zadrženým najevo, že na ně někdo myslí. „Když jsem viděla ty zbraně, říkala jsem si, že tohle nejsou prostředky na udržení pořádku, tohle jsou zbraně do války,“ uzavřela.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
Česko v loňském roce zasáhly zprávy o úmrtí několika slavných osobností. V prosinci to byl Patrik Hezucký, který podlehl vážné nemoci. Fanoušci přitom až do jeho odchodu netušili, co přesně oblíbenému moderátorovi Evropy 2 je. Vdova Nikola nyní vysvětlila, proč tomu tak bylo.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.
