V centru Los Angeles se o víkendu rozhořely rozsáhlé protesty proti imigračním raziím, které provedla federální agentura ICE. Ozbrojení agenti v obrněných vozidlech zasahovali na pracovištích převážně v latinskoamerických čtvrtích, čímž rozpoutali vlnu nevole.
Sociální pracovnice Estrellazul Corral, která se účastnila protestů u Městského detenčního centra, popsala, jak poklidné demonstrace narušil zásah Národní gardy, který podle ní zahrnoval použití slzného plynu. „Dělali jsme, co nám říkali, ale pak to explodovalo. Lidé byli naštvaní a rozzuření,“ uvedla.
Nedělní večer se změnil v chaotickou a násilnou podívanou. Někteří demonstranti zapálili autonomní vozidla, házeli kameny na policii nebo sprejovali proti-policejní hesla na federální budovy. Policie zatkla nejméně 21 lidí. Zatímco přes den dominovaly poklidné protesty, noc přinesla násilnosti a výtržnosti.
K nasazení Národní gardy došlo po rozhodnutí prezidenta Trumpa, který tak učinil poprvé od roku 1992, kdy Los Angeles zachvátily nepokoje po zproštění viny bělošských policistů, kteří zbili černošského řidiče Rodneyho Kinga. Tento krok vzbudil ostrou kritiku a vyvolal obavy ze stupňování napětí mezi vládou a občany.
Protesty se rozdělily do dvou proudů – část demonstrantů tvořili poklidní aktivisté, kteří se zastávali práv přistěhovalců. Druhou skupinu tvořili ti, kteří podle policie usilovali o vyvolání konfrontace. Někteří z nich podle zpravodajských informací odpovídají profilu tzv. „profesionálních výtržníků“.
Organizace Unión del Barrio, která hájí práva Mexičanů a původních obyvatel USA, označila akce demonstrantů za akt odporu. „To, co se děje, není vandalismus ani zločin. Je to obrana našich rodin proti vládě, která nám unáší otce, matky, děti,“ uvedla organizace na sociálních sítích.
Šéf losangeleské policie Jim McDonnell odmítl násilnosti, ale vyzdvihl rozdíl mezi denními poklidnými demonstracemi a nočním násilím. Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondi prohlásila, že ministerstvo spravedlnosti vede devět vyšetřování v souvislosti s protesty, včetně útoku maskované osoby, která házela kusy cihel na policisty.
Pablo Alvarado z Národní sítě pro organizaci denních dělníků vyzval ke klidným protestům, ale upozornil, že násilnosti nejvíce dopadají na chudé komunity. „Vidíme, jak při každých nepokojích hoří obchody právě v těchto čtvrtích,“ varoval. Dodal, že hněv je pochopitelný, ale nesmí přerůst v násilí.
Rodiny zadržených mezitím uspořádaly tiskovou konferenci. Žena jménem Julian popsala, jak její čtyřletý bratr, který má postižení, nechápe, proč jejich otce „unesli agenti ICE“. „Říkáme mu, že je v práci, ale pravda je mnohem horší,“ dodala se slzami v očích. Montserrat Arrazola popsala razii v módní čtvrti, kde zatkli jejího otce. „Viděla jsem zoufalství lidí, kteří netušili, co dělat,“ řekla.
Přes opakované zásahy, slzný plyn a střety se zákonem Corral uvedla, že se dál vrací na protesty, aby dala zadrženým najevo, že na ně někdo myslí. „Když jsem viděla ty zbraně, říkala jsem si, že tohle nejsou prostředky na udržení pořádku, tohle jsou zbraně do války,“ uzavřela.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.