V centru Los Angeles se o víkendu rozhořely rozsáhlé protesty proti imigračním raziím, které provedla federální agentura ICE. Ozbrojení agenti v obrněných vozidlech zasahovali na pracovištích převážně v latinskoamerických čtvrtích, čímž rozpoutali vlnu nevole.
Sociální pracovnice Estrellazul Corral, která se účastnila protestů u Městského detenčního centra, popsala, jak poklidné demonstrace narušil zásah Národní gardy, který podle ní zahrnoval použití slzného plynu. „Dělali jsme, co nám říkali, ale pak to explodovalo. Lidé byli naštvaní a rozzuření,“ uvedla.
Nedělní večer se změnil v chaotickou a násilnou podívanou. Někteří demonstranti zapálili autonomní vozidla, házeli kameny na policii nebo sprejovali proti-policejní hesla na federální budovy. Policie zatkla nejméně 21 lidí. Zatímco přes den dominovaly poklidné protesty, noc přinesla násilnosti a výtržnosti.
K nasazení Národní gardy došlo po rozhodnutí prezidenta Trumpa, který tak učinil poprvé od roku 1992, kdy Los Angeles zachvátily nepokoje po zproštění viny bělošských policistů, kteří zbili černošského řidiče Rodneyho Kinga. Tento krok vzbudil ostrou kritiku a vyvolal obavy ze stupňování napětí mezi vládou a občany.
Protesty se rozdělily do dvou proudů – část demonstrantů tvořili poklidní aktivisté, kteří se zastávali práv přistěhovalců. Druhou skupinu tvořili ti, kteří podle policie usilovali o vyvolání konfrontace. Někteří z nich podle zpravodajských informací odpovídají profilu tzv. „profesionálních výtržníků“.
Organizace Unión del Barrio, která hájí práva Mexičanů a původních obyvatel USA, označila akce demonstrantů za akt odporu. „To, co se děje, není vandalismus ani zločin. Je to obrana našich rodin proti vládě, která nám unáší otce, matky, děti,“ uvedla organizace na sociálních sítích.
Šéf losangeleské policie Jim McDonnell odmítl násilnosti, ale vyzdvihl rozdíl mezi denními poklidnými demonstracemi a nočním násilím. Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondi prohlásila, že ministerstvo spravedlnosti vede devět vyšetřování v souvislosti s protesty, včetně útoku maskované osoby, která házela kusy cihel na policisty.
Pablo Alvarado z Národní sítě pro organizaci denních dělníků vyzval ke klidným protestům, ale upozornil, že násilnosti nejvíce dopadají na chudé komunity. „Vidíme, jak při každých nepokojích hoří obchody právě v těchto čtvrtích,“ varoval. Dodal, že hněv je pochopitelný, ale nesmí přerůst v násilí.
Rodiny zadržených mezitím uspořádaly tiskovou konferenci. Žena jménem Julian popsala, jak její čtyřletý bratr, který má postižení, nechápe, proč jejich otce „unesli agenti ICE“. „Říkáme mu, že je v práci, ale pravda je mnohem horší,“ dodala se slzami v očích. Montserrat Arrazola popsala razii v módní čtvrti, kde zatkli jejího otce. „Viděla jsem zoufalství lidí, kteří netušili, co dělat,“ řekla.
Přes opakované zásahy, slzný plyn a střety se zákonem Corral uvedla, že se dál vrací na protesty, aby dala zadrženým najevo, že na ně někdo myslí. „Když jsem viděla ty zbraně, říkala jsem si, že tohle nejsou prostředky na udržení pořádku, tohle jsou zbraně do války,“ uzavřela.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
