V centru Los Angeles se o víkendu rozhořely rozsáhlé protesty proti imigračním raziím, které provedla federální agentura ICE. Ozbrojení agenti v obrněných vozidlech zasahovali na pracovištích převážně v latinskoamerických čtvrtích, čímž rozpoutali vlnu nevole.
Sociální pracovnice Estrellazul Corral, která se účastnila protestů u Městského detenčního centra, popsala, jak poklidné demonstrace narušil zásah Národní gardy, který podle ní zahrnoval použití slzného plynu. „Dělali jsme, co nám říkali, ale pak to explodovalo. Lidé byli naštvaní a rozzuření,“ uvedla.
Nedělní večer se změnil v chaotickou a násilnou podívanou. Někteří demonstranti zapálili autonomní vozidla, házeli kameny na policii nebo sprejovali proti-policejní hesla na federální budovy. Policie zatkla nejméně 21 lidí. Zatímco přes den dominovaly poklidné protesty, noc přinesla násilnosti a výtržnosti.
K nasazení Národní gardy došlo po rozhodnutí prezidenta Trumpa, který tak učinil poprvé od roku 1992, kdy Los Angeles zachvátily nepokoje po zproštění viny bělošských policistů, kteří zbili černošského řidiče Rodneyho Kinga. Tento krok vzbudil ostrou kritiku a vyvolal obavy ze stupňování napětí mezi vládou a občany.
Protesty se rozdělily do dvou proudů – část demonstrantů tvořili poklidní aktivisté, kteří se zastávali práv přistěhovalců. Druhou skupinu tvořili ti, kteří podle policie usilovali o vyvolání konfrontace. Někteří z nich podle zpravodajských informací odpovídají profilu tzv. „profesionálních výtržníků“.
Organizace Unión del Barrio, která hájí práva Mexičanů a původních obyvatel USA, označila akce demonstrantů za akt odporu. „To, co se děje, není vandalismus ani zločin. Je to obrana našich rodin proti vládě, která nám unáší otce, matky, děti,“ uvedla organizace na sociálních sítích.
Šéf losangeleské policie Jim McDonnell odmítl násilnosti, ale vyzdvihl rozdíl mezi denními poklidnými demonstracemi a nočním násilím. Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondi prohlásila, že ministerstvo spravedlnosti vede devět vyšetřování v souvislosti s protesty, včetně útoku maskované osoby, která házela kusy cihel na policisty.
Pablo Alvarado z Národní sítě pro organizaci denních dělníků vyzval ke klidným protestům, ale upozornil, že násilnosti nejvíce dopadají na chudé komunity. „Vidíme, jak při každých nepokojích hoří obchody právě v těchto čtvrtích,“ varoval. Dodal, že hněv je pochopitelný, ale nesmí přerůst v násilí.
Rodiny zadržených mezitím uspořádaly tiskovou konferenci. Žena jménem Julian popsala, jak její čtyřletý bratr, který má postižení, nechápe, proč jejich otce „unesli agenti ICE“. „Říkáme mu, že je v práci, ale pravda je mnohem horší,“ dodala se slzami v očích. Montserrat Arrazola popsala razii v módní čtvrti, kde zatkli jejího otce. „Viděla jsem zoufalství lidí, kteří netušili, co dělat,“ řekla.
Přes opakované zásahy, slzný plyn a střety se zákonem Corral uvedla, že se dál vrací na protesty, aby dala zadrženým najevo, že na ně někdo myslí. „Když jsem viděla ty zbraně, říkala jsem si, že tohle nejsou prostředky na udržení pořádku, tohle jsou zbraně do války,“ uzavřela.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.
