Trumpova „Rada míru“ (Board of Peace) se v těchto dnech stává jedním z nejvíce diskutovaných témat na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Původně nenápadný projekt určený pro dohled nad rekonstrukcí Pásma Gazy se pod rukama amerického prezidenta mění v ambiciózní mezinárodní organizaci, která by podle Trumpových slov mohla v budoucnu nahradit Organizaci spojených národů (OSN).
Trumpova „Rada míru“ vyvolává na světové scéně vlnu emocí, protože její ambice sahají mnohem dál než k původně plánované obnově Gazy. Americký prezident v Davosu naznačil, že by tato organizace mohla v budoucnu zcela nahradit OSN. Charta rady definuje Donalda Trumpa jako doživotního předsedu, což mu dává bezprecedentní moc i po skončení jeho prezidentského mandátu.
Složení rady je velmi pestré a pro mnohé západní diplomaty kontroverzní. Účast již potvrdily ropné velmoci z Perského zálivu, jako je Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty nebo Katar. Mezi dalšími členy figurují například Maďarsko, Argentina, Turecko nebo Izrael. Pozvání přijal i běloruský lídr Alexandr Lukašenko a očekává se potvrzení účasti Vladimira Putina.
Většina evropských spojenců však k projektu přistupuje s velkou obezřetřivostí nebo jej rovnou odmítá. Francie a Norsko účast vyloučily s tím, že nechtějí podkopávat autoritu OSN a mezinárodní právo. Ukrajinský prezident Zelenskyj prohlásil, že si neumí představit zasedání v jedné radě s agresorem z Ruska a jeho běloruským spojencem. Italská premiérka Meloniová se ceremoniálu rovněž nezúčastní.
Velkou vlnu kritiky sklízí finanční model rady, který připomíná spíše komerční klub než diplomatickou platformu. Za stálé členství v této organizaci musí státy zaplatit poplatek ve výši jedné miliardy dolarů. Tyto prostředky mají sice směřovat na rekonstrukci Gazy, ale kritici v tom vidí nákup politického vlivu. Celý systém je tak podle mnoha expertů náchylný ke korupci a postrádá demokratickou kontrolu.
Zástupci OSN jsou k Trumpově iniciativě skeptičtí a zdůrazňují, že jejich organizace disponuje unikátní legitimitou s osmdesátiletou historií. Nahrazení takto komplexního systému soukromou strukturou, kde je moc soustředěna v rukou jedince a vázána na peníze, považují za nebezpečné. Přesto se očekává, že se čtvrtečního podpisového ceremoniálu v Davosu zúčastní přibližně 35 zemí.
Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Írán varoval, že v případě pokračujících úderů ze strany americké armády přistoupí k ještě tvrdším a rozsáhlejším útokům. Teherán takto reagoval na odvetné kroky Washingtonu, které následovaly po údajném sestřelení amerického vrtulníku. Íránská armáda ve svém prohlášení uvedla, že pokud se bude agrese vůči islámské republice opakovat, zasáhne další určené cíle v regionu. Varování přišlo ve chvíli, kdy teheránské síly vypálily nejméně čtyři balistické rakety a několik bezpilotních letounů na americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
Miliardář a spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates má ve středu předstoupit před sněmovní výbor pro dohled a reformu. Zákonodárci ho budou vyslýchat v rámci vyšetřování, které se týká odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Výslech se uskuteční za zavřenými dveřemi a jeho hlavním tématem budou dřívější vazby mezi oběma muži. Přepis z tohoto jednání plánuje výbor zveřejnit později.
V rozhovoru pro pořad Meet the Press na stanici NBC se americký prezident Donald Trump ohradil proti tvrzení, že by v minulosti garantoval úplné vyhýbání se novým vojenským střetům. Svůj postoj obhajoval tím, že se zaměřil na vytvoření extrémně silné armády.
Ukrajinské ministerstvo obrany potvrdilo, že pozemní robotické systémy se staly běžnou součástí tamní první linie, kde plní logistické úkoly, poskytují bojovou podporu a pomáhají s evakuací raněných.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ho armáda informovala o sestřelení amerického vrtulníku Apache íránskými silami u pobřeží Ománu. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy na tento incident musí bezpodmínečně reagovat. Trump zároveň potvrdil, že oba piloti, kteří se v té době nacházeli na palubě stroje, byli úspěšně zachráněni a vyvázli z incidentu bez jakýchkoli zranění.
Čínský prezident Si Ťin-pching ukončil dvoudenní oficiální návštěvu Pchjongjangu, která byla jeho první cestou do Severní Koreje od roku 2019. Severokorejský vůdce Kim Čong-un připravil pro čínského hosta velkolepé uvítání zahrnující červený koberec i akrobatická vystoupení.
Silný, neboli „super“ El Niño, charakterizovaný vzestupem teploty mořské hladiny o dva stupně Celsia nebo více, je pro letošní rok vysoce pravděpodobný a jeho vliv potrvá až do roku 2027. Tento klimatický jev způsobený oslabením pasátů umožňuje teplým povrchovým vodám šířit se napříč středním a východním Pacifikem, což narušuje oceánskou cirkulaci a mění vzorce počasí po celém světě. El Niño tak zintenzivňuje již existující nerovnosti v globální ekonomice, přičemž klimatické šoky jasně ukazují, jak dodavatelské řetězce přenášejí rizika na nejchudší populace světa, a potenciální nejhorší scénáře dopadnou nepřiměřeně právě na chudé zemědělce a dělníky.
Jednou z největších záhad současné globální ekonomiky zůstává skutečnost, proč ropný trh reaguje relativně klidně na jeden z největších nabídkových šoků v historii. Hormuzský průliv je kvůli tři měsíce trvající válce s Íránem paralyzován, což je scénář, který před vypuknutím konfliktu málokdo považoval za reálný. Viditelná lodní doprava v této oblasti je podle odhadů banky JPMorgan na pouhých patnácti procentech předválečné úrovně, přesto ceny ropy zatím nestouply na kritické hodnoty, kterých se analytici obávali.
Britský lékař Simon Mardel, který má za sebou třicet let zkušeností s bojem proti nejzávažnějším epidemiím eboly, varuje, že nynější vývoj v Demokratické republice Kongo může vyústit v katastrofu obřích rozměrů. Devětašedesátiletý specialista přirovnal situaci ke sledování vlakové havárie a upozornil, že přesný rozsah ani rychlost přenosu nikdo nezná. Hrozí podle něj, že se nákaza vymkne kontrole a zasáhne nepřipravené státy na jiných kontinentech. V Demokratické republice Kongo jde přitom o třetí nejrozsáhlejší epidemii v dějinách, která si vyžádala přes 230 životů z více než tisíce nakažených, včetně zdravotníků a dobrovolníků, což vedlo Světovou zdravotnickou organizaci k vyhlášení stavu veřejného ohrožení mezinárodního významu.
Bulharsko již nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu, což oficiálně oznámil tamní ministr obrany Dimitar Stojanov. Tento krok definitivně potvrzuje odmítavý postoj nové bulharské vlády vůči evropské vojenské podpoře Kyjeva.
Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin prohlásil, že Rusko a Bělorusko jsou neustále připraveny použít všechny dostupné prostředky, včetně jaderných zbraní, k zajištění bezpečnosti svazového státu.