Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln a doprovodná flotila torpédoborců s řízenými střelami dorazily do oblasti Blízkého východu. Tento přesun vojenských sil, spadajících pod centrální velení USA, vyvolává ve světě vážné obavy, že by prezident Donald Trump mohl vydat rozkaz k přímému úderu na Írán. Washington tímto krokem reaguje na krvavé potlačování masových protestů, které v posledních týdnech ochromily íránská města.
Sám prezident Trump již minulý týden varoval, že směrem k Íránu vysílá „armádu“. Během čtvrtečního brífinku na palubě letounu Air Force One uvedl, že jeho administrativa situaci v zemi velmi bedlivě sleduje. Poznamenal, že by raději viděl diplomatické řešení, ale zdůraznil, že Spojené státy mají k dispozici obrovskou sílu pro případ, že by ji bylo nutné použít k zastavení násilí na íránských demonstrantech.
Americká armáda oznámila, že v regionu provede cvičení zaměřené na schopnost rozmístění a udržení bojové letecké síly. Tento krok zapadá do stále agresivnější zahraniční politiky, kterou Trumpova administrativa razí ve svém druhém funkčním období. Prezident opakovaně pohrozil Teheránu vojenskou odvetou za brutální zásahy proti civilistům, ačkoliv k samotnému útoku zatím i přes zprávy o vysokém počtu obětí nepřistoupil.
Odhady počtu obětí íránských nepokojů se výrazně liší, ale všechna čísla jsou alarmující. Dva vysocí úředníci íránského ministerstva zdravotnictví uvedli pro časopis Time, že během lednových nepokojů mohlo zahynout až 30 000 lidí. Organizace Human Rights Activists News Agency zatím potvrdila 5 459 úmrtí a prošetřuje dalších více než 17 000 hlášených případů. Demonstrace sice po brutálním zásahu režimu částečně utichly, ale napětí v zemi zůstává extrémní.
Donald Trump uvedl, že podle jeho informací zabíjení v Íránu polevuje. Zároveň popřel zprávy o tom, že by se íránský režim chystal k hromadným popravám vězněných demonstrantů, o nichž se dříve spekulovalo. Přesto zůstává americká vojenská přítomnost v regionu masivní. Kromě válečných lodí a letadlové lodi zahrnuje současné posílení sil také vyslání stíhacích letounů a moderních systémů protivzdušné obrany.
Historie ukazuje, že podobné hromadění amerických sil na Blízkém východě často předcházelo přímým vojenským akcím. Například v červnu loňského roku následovaly po podobném posílení přítomnosti údery proti íránskému jadernému programu. Teherán na aktuální situaci reagoval varováním, že jakýkoliv útok na své území bude považovat za vyhlášení totální války.
Do situace se vložily i Spojené arabské emiráty, které se snaží od konfliktu distancovat. Oficiální představitelé SAE v pondělí prohlásili, že nedovolí, aby byl jejich vzdušný prostor, území nebo výsostné vody využity k jakýmkoliv nepřátelským vojenským akcím proti Íránu. To by mohlo zkomplikovat operace z letecké základny al-Dhafra, která je klíčovým uzlem pro americké letectvo v regionu.
Kromě napětí na Blízkém východě se Trumpova administrativa potýká s kritikou i na domácí scéně. Odpůrci prezidentovi vyčítají, že vojenské hrozby využívá k odvádění pozornosti od vnitřních problémů Spojených států. Nicméně příznivci tvrdého kurzu věří, že pouze demonstrace síly může donutit íránský režim k ukončení represí proti vlastnímu obyvatelstvu.
Zahraniční pozorovatelé upozorňují, že jakýkoliv vojenský incident v Perském zálivu by mohl mít katastrofální dopad na světové ceny ropy a stabilitu globální ekonomiky. Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí mezitím nadále dohlíží na bezpečnostní složky, které v zemi udržují pořádek silou. Mezinárodní společenství tak s napětím sleduje, zda přítomnost americké „armády“ povede k uklidnění situace, nebo k otevřenému střetu.
Vojenská přítomnost USA v oblasti Centrálního velení (CENTCOM) je nyní nejsilnější za poslední rok. Torpédoborce s řízenými střelami jsou rozmístěny tak, aby mohly okamžitě reagovat na případné provokace v Hormuzském průlivu. Tato úzká vodní cesta je kritickým bodem pro celosvětovou přepravu energií a Írán v minulosti opakovaně hrozil jejím uzavřením.
Podle analytiků z Chatham House Trump sází na politiku „maximálního tlaku“, která má Írán ekonomicky i vojensky vyčerpat. Zda tato strategie povede ke změně režimu nebo k jednacímu stolu, zůstává nejasné. Jisté je, že příjezd USS Abraham Lincoln posunul situaci na hranu otevřeného konfliktu, jaký region nepamatuje desítky let.
Aktuální rozmístění amerických sil je naplánováno na několik měsíců, pokud nedojde k deeskalaci.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.