Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln a doprovodná flotila torpédoborců s řízenými střelami dorazily do oblasti Blízkého východu. Tento přesun vojenských sil, spadajících pod centrální velení USA, vyvolává ve světě vážné obavy, že by prezident Donald Trump mohl vydat rozkaz k přímému úderu na Írán. Washington tímto krokem reaguje na krvavé potlačování masových protestů, které v posledních týdnech ochromily íránská města.
Sám prezident Trump již minulý týden varoval, že směrem k Íránu vysílá „armádu“. Během čtvrtečního brífinku na palubě letounu Air Force One uvedl, že jeho administrativa situaci v zemi velmi bedlivě sleduje. Poznamenal, že by raději viděl diplomatické řešení, ale zdůraznil, že Spojené státy mají k dispozici obrovskou sílu pro případ, že by ji bylo nutné použít k zastavení násilí na íránských demonstrantech.
Americká armáda oznámila, že v regionu provede cvičení zaměřené na schopnost rozmístění a udržení bojové letecké síly. Tento krok zapadá do stále agresivnější zahraniční politiky, kterou Trumpova administrativa razí ve svém druhém funkčním období. Prezident opakovaně pohrozil Teheránu vojenskou odvetou za brutální zásahy proti civilistům, ačkoliv k samotnému útoku zatím i přes zprávy o vysokém počtu obětí nepřistoupil.
Odhady počtu obětí íránských nepokojů se výrazně liší, ale všechna čísla jsou alarmující. Dva vysocí úředníci íránského ministerstva zdravotnictví uvedli pro časopis Time, že během lednových nepokojů mohlo zahynout až 30 000 lidí. Organizace Human Rights Activists News Agency zatím potvrdila 5 459 úmrtí a prošetřuje dalších více než 17 000 hlášených případů. Demonstrace sice po brutálním zásahu režimu částečně utichly, ale napětí v zemi zůstává extrémní.
Donald Trump uvedl, že podle jeho informací zabíjení v Íránu polevuje. Zároveň popřel zprávy o tom, že by se íránský režim chystal k hromadným popravám vězněných demonstrantů, o nichž se dříve spekulovalo. Přesto zůstává americká vojenská přítomnost v regionu masivní. Kromě válečných lodí a letadlové lodi zahrnuje současné posílení sil také vyslání stíhacích letounů a moderních systémů protivzdušné obrany.
Historie ukazuje, že podobné hromadění amerických sil na Blízkém východě často předcházelo přímým vojenským akcím. Například v červnu loňského roku následovaly po podobném posílení přítomnosti údery proti íránskému jadernému programu. Teherán na aktuální situaci reagoval varováním, že jakýkoliv útok na své území bude považovat za vyhlášení totální války.
Do situace se vložily i Spojené arabské emiráty, které se snaží od konfliktu distancovat. Oficiální představitelé SAE v pondělí prohlásili, že nedovolí, aby byl jejich vzdušný prostor, území nebo výsostné vody využity k jakýmkoliv nepřátelským vojenským akcím proti Íránu. To by mohlo zkomplikovat operace z letecké základny al-Dhafra, která je klíčovým uzlem pro americké letectvo v regionu.
Kromě napětí na Blízkém východě se Trumpova administrativa potýká s kritikou i na domácí scéně. Odpůrci prezidentovi vyčítají, že vojenské hrozby využívá k odvádění pozornosti od vnitřních problémů Spojených států. Nicméně příznivci tvrdého kurzu věří, že pouze demonstrace síly může donutit íránský režim k ukončení represí proti vlastnímu obyvatelstvu.
Zahraniční pozorovatelé upozorňují, že jakýkoliv vojenský incident v Perském zálivu by mohl mít katastrofální dopad na světové ceny ropy a stabilitu globální ekonomiky. Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí mezitím nadále dohlíží na bezpečnostní složky, které v zemi udržují pořádek silou. Mezinárodní společenství tak s napětím sleduje, zda přítomnost americké „armády“ povede k uklidnění situace, nebo k otevřenému střetu.
Vojenská přítomnost USA v oblasti Centrálního velení (CENTCOM) je nyní nejsilnější za poslední rok. Torpédoborce s řízenými střelami jsou rozmístěny tak, aby mohly okamžitě reagovat na případné provokace v Hormuzském průlivu. Tato úzká vodní cesta je kritickým bodem pro celosvětovou přepravu energií a Írán v minulosti opakovaně hrozil jejím uzavřením.
Podle analytiků z Chatham House Trump sází na politiku „maximálního tlaku“, která má Írán ekonomicky i vojensky vyčerpat. Zda tato strategie povede ke změně režimu nebo k jednacímu stolu, zůstává nejasné. Jisté je, že příjezd USS Abraham Lincoln posunul situaci na hranu otevřeného konfliktu, jaký region nepamatuje desítky let.
Aktuální rozmístění amerických sil je naplánováno na několik měsíců, pokud nedojde k deeskalaci.
Nový britský premiér Andy Burnham si poprvé promluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle svých slov je připraven mu oponovat, pokud budou zájmy Londýna jiné než zájmy Washingtonu. Burnham zároveň slíbil občanům, že se v nejvyšší politické funkci nezmění.
Írán se dostává do konfliktu i s Ukrajinou. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí obvinil Ukrajince z útoku na íránskou komerční loď a pohrozil Kyjevu odvetou. Ostře se zároveň pustil do ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně myšlenky přidruženého členství v Evropské unii. Merze ocenil s tím, že stojí jasně na straně Kyjeva a dobře ví, že Ukrajina doufá v nějakou formu zrychleného postupu při integraci do sedmadvacítky.
Převoz uznávaného palestinského lékaře Husáma Abú Safíji do samovazby opět otevřel otázku podmínek, v jakých jsou držení zdravotničtí pracovníci zadržení v Pásmu Gazy. Třiapadesátiletý ředitel nemocnice Kamála Advána v severní části pásma je bez formálního obvinění držen již přes pět set dní. Podle lidskoprávní organizace Physicians for Human Rights Israel byl nedávno přesunut do přísně střeženého komplexu, kde byl umístěn na samotku.
Americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro pořad „The Axios Show“ prohlásil, že od začátku války s Íránem nenarazil na žádné limity své moci. Podle informací z chystané knihy se navíc intenzivně zabývá myšlenkou, že by mohl být nejmocnějším mužem v lidských dějinách. Šéf Bílého domu tak už pouze netestuje hranice svého úřadu, ale popisuje svou sílu v celosvětovém historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si v minulosti dokázali podmanit celé národy.
Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.
Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Představte si možnost okamžitě získat padesát tisíc liber, tedy v přepočtu více než jeden a čtvrt milionu korun, nebo si hodit mincí o milion liber s padesátiprocentní šancí na úspěch i na úplnou ztrátu. Průzkum společnosti YouGov provedený mezi více než čtyřmi tisícovkami britských respondentů ukázal, že drtivá většina lidí dává přednost jistotě před vysokým rizikem. Téměř tři čtvrtiny dotázaných zvolily bez váhání převzetí nižší sumy, zatímco pro riskantní sázku na milionovou výhru se rozhodla pouze pětina účastníků.
Španělsko od začátku letošního roku čelí ničivým lesním požárům, které podle předběžných údajů zasáhly již přes 170 tisíc hektarů půdy. Tento rozsah představuje téměř šestinásobný nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy bylo zaznamenáno necelých 29 tisíc shořelých hektarů. Krizové složky v zemi dosud registrovaly 35 velkých požárů, což je výrazný skok naproti pouhým 11 z předchozího roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí zavítá do Velké Británie, kde se setká s novým britským premiérem Andym Burnhamem. Zástupce Kyjeva se tak stane vůbec prvním zahraničním státníkem, kterého britský ministerský předseda přijme od svého nástupu do funkce před týdnem. Londýnský kabinet tímto krokem zdůrazňuje trvající spojenectví obou zemí a jasně deklaruje, že změna ve vedení britské vlády nepřinesla žádné oslabení podpory napadenému státu.
Ebola se v africké Demokratické republice Kongo nadále šíří dosud nevídaným tempem. Potvrzeno je již 3000 případů smrtelně nebezpečné nemoci, informovala britská stanice Sky News. Zároveň přibylo několik set mrtvých.
Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž.