Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln a doprovodná flotila torpédoborců s řízenými střelami dorazily do oblasti Blízkého východu. Tento přesun vojenských sil, spadajících pod centrální velení USA, vyvolává ve světě vážné obavy, že by prezident Donald Trump mohl vydat rozkaz k přímému úderu na Írán. Washington tímto krokem reaguje na krvavé potlačování masových protestů, které v posledních týdnech ochromily íránská města.
Sám prezident Trump již minulý týden varoval, že směrem k Íránu vysílá „armádu“. Během čtvrtečního brífinku na palubě letounu Air Force One uvedl, že jeho administrativa situaci v zemi velmi bedlivě sleduje. Poznamenal, že by raději viděl diplomatické řešení, ale zdůraznil, že Spojené státy mají k dispozici obrovskou sílu pro případ, že by ji bylo nutné použít k zastavení násilí na íránských demonstrantech.
Americká armáda oznámila, že v regionu provede cvičení zaměřené na schopnost rozmístění a udržení bojové letecké síly. Tento krok zapadá do stále agresivnější zahraniční politiky, kterou Trumpova administrativa razí ve svém druhém funkčním období. Prezident opakovaně pohrozil Teheránu vojenskou odvetou za brutální zásahy proti civilistům, ačkoliv k samotnému útoku zatím i přes zprávy o vysokém počtu obětí nepřistoupil.
Odhady počtu obětí íránských nepokojů se výrazně liší, ale všechna čísla jsou alarmující. Dva vysocí úředníci íránského ministerstva zdravotnictví uvedli pro časopis Time, že během lednových nepokojů mohlo zahynout až 30 000 lidí. Organizace Human Rights Activists News Agency zatím potvrdila 5 459 úmrtí a prošetřuje dalších více než 17 000 hlášených případů. Demonstrace sice po brutálním zásahu režimu částečně utichly, ale napětí v zemi zůstává extrémní.
Donald Trump uvedl, že podle jeho informací zabíjení v Íránu polevuje. Zároveň popřel zprávy o tom, že by se íránský režim chystal k hromadným popravám vězněných demonstrantů, o nichž se dříve spekulovalo. Přesto zůstává americká vojenská přítomnost v regionu masivní. Kromě válečných lodí a letadlové lodi zahrnuje současné posílení sil také vyslání stíhacích letounů a moderních systémů protivzdušné obrany.
Historie ukazuje, že podobné hromadění amerických sil na Blízkém východě často předcházelo přímým vojenským akcím. Například v červnu loňského roku následovaly po podobném posílení přítomnosti údery proti íránskému jadernému programu. Teherán na aktuální situaci reagoval varováním, že jakýkoliv útok na své území bude považovat za vyhlášení totální války.
Do situace se vložily i Spojené arabské emiráty, které se snaží od konfliktu distancovat. Oficiální představitelé SAE v pondělí prohlásili, že nedovolí, aby byl jejich vzdušný prostor, území nebo výsostné vody využity k jakýmkoliv nepřátelským vojenským akcím proti Íránu. To by mohlo zkomplikovat operace z letecké základny al-Dhafra, která je klíčovým uzlem pro americké letectvo v regionu.
Kromě napětí na Blízkém východě se Trumpova administrativa potýká s kritikou i na domácí scéně. Odpůrci prezidentovi vyčítají, že vojenské hrozby využívá k odvádění pozornosti od vnitřních problémů Spojených států. Nicméně příznivci tvrdého kurzu věří, že pouze demonstrace síly může donutit íránský režim k ukončení represí proti vlastnímu obyvatelstvu.
Zahraniční pozorovatelé upozorňují, že jakýkoliv vojenský incident v Perském zálivu by mohl mít katastrofální dopad na světové ceny ropy a stabilitu globální ekonomiky. Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí mezitím nadále dohlíží na bezpečnostní složky, které v zemi udržují pořádek silou. Mezinárodní společenství tak s napětím sleduje, zda přítomnost americké „armády“ povede k uklidnění situace, nebo k otevřenému střetu.
Vojenská přítomnost USA v oblasti Centrálního velení (CENTCOM) je nyní nejsilnější za poslední rok. Torpédoborce s řízenými střelami jsou rozmístěny tak, aby mohly okamžitě reagovat na případné provokace v Hormuzském průlivu. Tato úzká vodní cesta je kritickým bodem pro celosvětovou přepravu energií a Írán v minulosti opakovaně hrozil jejím uzavřením.
Podle analytiků z Chatham House Trump sází na politiku „maximálního tlaku“, která má Írán ekonomicky i vojensky vyčerpat. Zda tato strategie povede ke změně režimu nebo k jednacímu stolu, zůstává nejasné. Jisté je, že příjezd USS Abraham Lincoln posunul situaci na hranu otevřeného konfliktu, jaký region nepamatuje desítky let.
Aktuální rozmístění amerických sil je naplánováno na několik měsíců, pokud nedojde k deeskalaci.
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že Rusko vede po celé Evropě neustálou hybridní kampaň. Tato kampaň zahrnuje řadu destruktivních činů včetně vražd, žhářství, kybernetických útoků a sabotáží, které probíhají navzdory tomu, že zůstávají pod prahem otevřené ozbrojené invaze.
Největší město na Západním břehu Jordánu, Hebron, se náhle ocitlo v centru předvolebního dění v Izraeli, kde slouží jako zkušební polygon pro bezpečnostní kroky premiéra Benjamina Netanjahua. Ozbrojený útok na izraelský vojenský kontrolní bod, při němž minulý týden přišli o život dva vojáci, vyvolal okamžitou návštěvu vládních představitelů včetně ministra financí Bezalela Smotricha. Premiér v reakci na incident přislíbil rázné a rozsáhlé vojenské operace, jaké oblast za téměř šedesát let okupace nezažila.
Tři čtvrtiny evropských dopravních pilotů zažily v kokpitu mikrospánek a téměř čtvrtina z nich pravidelně létá navzdory velké únavě, která je činí neschopnými bezpečné práce. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Evropské asociace pilotů, jenž poukazuje na vážné nedostatky v oblasti bezpečnosti letového provozu. Průzkum se uskutečnil v srpnu a zúčastnilo se ho téměř sedm tisíc kapitánů a důstojníků z celé Evropy.
V čínském Pekingu začalo v pondělí páté plénum ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se zaměřuje na otázky přísné vnitrostranické governance a disciplíny. Čínský prezident Si Ťin-pching pokračuje v rozsáhlém protikorupčním tažení, jehož cílem je upevnění kontroly a politické loajality uvnitř státního aparátu. Setkání představuje poslední významnou schůzi před příštím sjezdem strany, na němž se očekává obhajoba čtvrtého funkčního období čínského lídra.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.