Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln a doprovodná flotila torpédoborců s řízenými střelami dorazily do oblasti Blízkého východu. Tento přesun vojenských sil, spadajících pod centrální velení USA, vyvolává ve světě vážné obavy, že by prezident Donald Trump mohl vydat rozkaz k přímému úderu na Írán. Washington tímto krokem reaguje na krvavé potlačování masových protestů, které v posledních týdnech ochromily íránská města.
Sám prezident Trump již minulý týden varoval, že směrem k Íránu vysílá „armádu“. Během čtvrtečního brífinku na palubě letounu Air Force One uvedl, že jeho administrativa situaci v zemi velmi bedlivě sleduje. Poznamenal, že by raději viděl diplomatické řešení, ale zdůraznil, že Spojené státy mají k dispozici obrovskou sílu pro případ, že by ji bylo nutné použít k zastavení násilí na íránských demonstrantech.
Americká armáda oznámila, že v regionu provede cvičení zaměřené na schopnost rozmístění a udržení bojové letecké síly. Tento krok zapadá do stále agresivnější zahraniční politiky, kterou Trumpova administrativa razí ve svém druhém funkčním období. Prezident opakovaně pohrozil Teheránu vojenskou odvetou za brutální zásahy proti civilistům, ačkoliv k samotnému útoku zatím i přes zprávy o vysokém počtu obětí nepřistoupil.
Odhady počtu obětí íránských nepokojů se výrazně liší, ale všechna čísla jsou alarmující. Dva vysocí úředníci íránského ministerstva zdravotnictví uvedli pro časopis Time, že během lednových nepokojů mohlo zahynout až 30 000 lidí. Organizace Human Rights Activists News Agency zatím potvrdila 5 459 úmrtí a prošetřuje dalších více než 17 000 hlášených případů. Demonstrace sice po brutálním zásahu režimu částečně utichly, ale napětí v zemi zůstává extrémní.
Donald Trump uvedl, že podle jeho informací zabíjení v Íránu polevuje. Zároveň popřel zprávy o tom, že by se íránský režim chystal k hromadným popravám vězněných demonstrantů, o nichž se dříve spekulovalo. Přesto zůstává americká vojenská přítomnost v regionu masivní. Kromě válečných lodí a letadlové lodi zahrnuje současné posílení sil také vyslání stíhacích letounů a moderních systémů protivzdušné obrany.
Historie ukazuje, že podobné hromadění amerických sil na Blízkém východě často předcházelo přímým vojenským akcím. Například v červnu loňského roku následovaly po podobném posílení přítomnosti údery proti íránskému jadernému programu. Teherán na aktuální situaci reagoval varováním, že jakýkoliv útok na své území bude považovat za vyhlášení totální války.
Do situace se vložily i Spojené arabské emiráty, které se snaží od konfliktu distancovat. Oficiální představitelé SAE v pondělí prohlásili, že nedovolí, aby byl jejich vzdušný prostor, území nebo výsostné vody využity k jakýmkoliv nepřátelským vojenským akcím proti Íránu. To by mohlo zkomplikovat operace z letecké základny al-Dhafra, která je klíčovým uzlem pro americké letectvo v regionu.
Kromě napětí na Blízkém východě se Trumpova administrativa potýká s kritikou i na domácí scéně. Odpůrci prezidentovi vyčítají, že vojenské hrozby využívá k odvádění pozornosti od vnitřních problémů Spojených států. Nicméně příznivci tvrdého kurzu věří, že pouze demonstrace síly může donutit íránský režim k ukončení represí proti vlastnímu obyvatelstvu.
Zahraniční pozorovatelé upozorňují, že jakýkoliv vojenský incident v Perském zálivu by mohl mít katastrofální dopad na světové ceny ropy a stabilitu globální ekonomiky. Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí mezitím nadále dohlíží na bezpečnostní složky, které v zemi udržují pořádek silou. Mezinárodní společenství tak s napětím sleduje, zda přítomnost americké „armády“ povede k uklidnění situace, nebo k otevřenému střetu.
Vojenská přítomnost USA v oblasti Centrálního velení (CENTCOM) je nyní nejsilnější za poslední rok. Torpédoborce s řízenými střelami jsou rozmístěny tak, aby mohly okamžitě reagovat na případné provokace v Hormuzském průlivu. Tato úzká vodní cesta je kritickým bodem pro celosvětovou přepravu energií a Írán v minulosti opakovaně hrozil jejím uzavřením.
Podle analytiků z Chatham House Trump sází na politiku „maximálního tlaku“, která má Írán ekonomicky i vojensky vyčerpat. Zda tato strategie povede ke změně režimu nebo k jednacímu stolu, zůstává nejasné. Jisté je, že příjezd USS Abraham Lincoln posunul situaci na hranu otevřeného konfliktu, jaký region nepamatuje desítky let.
Aktuální rozmístění amerických sil je naplánováno na několik měsíců, pokud nedojde k deeskalaci.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.