Projekt Vladimira Putina na obnovu ruské velmocenské prestiže čelí nejhlubší krizi od svého vzniku. Zatímco se ruská armáda na Ukrajině vyčerpává v opotřebovací válce, která svou délkou právě překonala sovětské tažení proti nacistickému Německu, globální síť spojenců, kterou Kreml budoval dvě desetiletí, se pod tlakem administrativy Donalda Trumpa hroutí jako domeček z karet.
Symbolická hranice 1418 dní, kterou v těchto dnech konflikt na Ukrajině dosáhl, je pro Moskvu mimořádně hořká. Přesně tolik dní bojoval Sovětský svaz ve Velké vlastenecké válce. Zatímco však Rudá armáda za tu dobu urazila cestu od Stalingradu do Berlína, dnešní Rusko se za stejný časový úsek posunulo o pouhých pár desítek kilometrů a kontroluje jen malou část ukrajinského území. Tato paralela neunikla ani ruským válečným blogerům, kteří otevřeně mluví o „konci jedné éry“ a selhání slibu, že Rusko dokáže zopakovat slavná vítězství minulosti.
Neschopnost Moskvy chránit své zájmy se však projevuje především na mezinárodním poli. Putinovi spojenci jsou v posledních měsících eliminováni jeden po druhém.
Pád režimu Bašára Asada v prosinci 2024 zbavil Rusko jeho klíčové brány na Blízký východ. Šokující operace amerických speciálních jednotek v Caracasu na začátku ledna 2026 vedla k zajetí Nicoláse Madura.3 Rusko, které Madura léta podporovalo, se nezmohlo na víc než diplomatické protesty. A režim v Teheránu, hlavní dodavatel dronů pro ruskou armádu, se otřásá pod vlnou masových protestů. Donald Trump již pohrozil vojenským zásahem, pokud íránské síly nepřestanou zabíjet demonstranty.
Cena, kterou Rusko za tuto stagnaci platí, je astronomická. Podle údajů ukrajinského generálního štábu k 12. lednu 2026 dosáhly celkové ruské ztráty na životech a raněných přibližně 1 220 000 osob. Jen za poslední den bylo z boje vyřazeno přes tisíc vojáků. Kromě lidské síly přišla Moskva o obrovské množství techniky, včetně více než 11 500 tanků a téměř 24 000 obrněných vozidel.
Podle analytiků z Carnegie Endowment for International Peace si jsou ruští partneři, jako je Írán, dobře vědomi, že se na Moskvu v kritické chvíli nemohou spolehnout. Ruská technika, včetně systémů S-300 a Buk, při ochraně Madura v Caracasu naprosto selhala, což dále podkopává pověst Ruska jako spolehlivého bezpečnostního garanta.
Ačkoliv se Kreml snaží domácímu publiku prezentovat agresi USA ve Venezuele jako důkaz oprávněnosti vlastní invaze na Ukrajinu, realita je taková, že Putin zůstává v mezinárodní izolaci. Jediným významným spojencem zůstává Čína, ta však sleduje především vlastní ekonomické zájmy a do přímé vojenské podpory ruských dobrodružství se nehrne.
Předpokládá se, že v reakci na tato ponížení se Putin pokusí demonstrovat sílu další eskalací na ukrajinské frontě, pravděpodobně opětovným nasazením hypersonických střel Orešnik. Nic to podle webu Politico však nemění na faktu, že mýtus o Rusku jako neohrožené globální velmoci v roce 2026 definitivně vyprchal.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.