Projekt Vladimira Putina na obnovu ruské velmocenské prestiže čelí nejhlubší krizi od svého vzniku. Zatímco se ruská armáda na Ukrajině vyčerpává v opotřebovací válce, která svou délkou právě překonala sovětské tažení proti nacistickému Německu, globální síť spojenců, kterou Kreml budoval dvě desetiletí, se pod tlakem administrativy Donalda Trumpa hroutí jako domeček z karet.
Symbolická hranice 1418 dní, kterou v těchto dnech konflikt na Ukrajině dosáhl, je pro Moskvu mimořádně hořká. Přesně tolik dní bojoval Sovětský svaz ve Velké vlastenecké válce. Zatímco však Rudá armáda za tu dobu urazila cestu od Stalingradu do Berlína, dnešní Rusko se za stejný časový úsek posunulo o pouhých pár desítek kilometrů a kontroluje jen malou část ukrajinského území. Tato paralela neunikla ani ruským válečným blogerům, kteří otevřeně mluví o „konci jedné éry“ a selhání slibu, že Rusko dokáže zopakovat slavná vítězství minulosti.
Neschopnost Moskvy chránit své zájmy se však projevuje především na mezinárodním poli. Putinovi spojenci jsou v posledních měsících eliminováni jeden po druhém.
Pád režimu Bašára Asada v prosinci 2024 zbavil Rusko jeho klíčové brány na Blízký východ. Šokující operace amerických speciálních jednotek v Caracasu na začátku ledna 2026 vedla k zajetí Nicoláse Madura.3 Rusko, které Madura léta podporovalo, se nezmohlo na víc než diplomatické protesty. A režim v Teheránu, hlavní dodavatel dronů pro ruskou armádu, se otřásá pod vlnou masových protestů. Donald Trump již pohrozil vojenským zásahem, pokud íránské síly nepřestanou zabíjet demonstranty.
Cena, kterou Rusko za tuto stagnaci platí, je astronomická. Podle údajů ukrajinského generálního štábu k 12. lednu 2026 dosáhly celkové ruské ztráty na životech a raněných přibližně 1 220 000 osob. Jen za poslední den bylo z boje vyřazeno přes tisíc vojáků. Kromě lidské síly přišla Moskva o obrovské množství techniky, včetně více než 11 500 tanků a téměř 24 000 obrněných vozidel.
Podle analytiků z Carnegie Endowment for International Peace si jsou ruští partneři, jako je Írán, dobře vědomi, že se na Moskvu v kritické chvíli nemohou spolehnout. Ruská technika, včetně systémů S-300 a Buk, při ochraně Madura v Caracasu naprosto selhala, což dále podkopává pověst Ruska jako spolehlivého bezpečnostního garanta.
Ačkoliv se Kreml snaží domácímu publiku prezentovat agresi USA ve Venezuele jako důkaz oprávněnosti vlastní invaze na Ukrajinu, realita je taková, že Putin zůstává v mezinárodní izolaci. Jediným významným spojencem zůstává Čína, ta však sleduje především vlastní ekonomické zájmy a do přímé vojenské podpory ruských dobrodružství se nehrne.
Předpokládá se, že v reakci na tato ponížení se Putin pokusí demonstrovat sílu další eskalací na ukrajinské frontě, pravděpodobně opětovným nasazením hypersonických střel Orešnik. Nic to podle webu Politico však nemění na faktu, že mýtus o Rusku jako neohrožené globální velmoci v roce 2026 definitivně vyprchal.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.
Intenzivně se rozvíjející přírodní jev El Niño v průběhu září posunul teploty povrchu moře v klíčové oblasti Tichého oceánu na rekordních 29,70 stupně Celsia, jak v pondělí oznámila evropská klimatická služba Copernicus.
Americká federální soudkyně Jennifer Rochonová nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa okamžitě zastavit vysílání televizních spotů financovaných z peněz daňových poplatníků, které v příznivém světle propagují současnou hlavu státu. Rozhodnutí soudu v New Yorku přišlo na základě žaloby, kterou podala watchdogová organizace Common Cause spolu s demokratickým kandidátem a odborovými svazy, přičemž právní krok reagoval na kontroverzní vládní kampaň využívající prostředky ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však obratem vyvolalo značnou nejistotu, neboť ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o dohodě předem nevěděl. Kyjev přitom vzápětí informoval, že ruské síly příměří hned v den jeho vyhlášení porušily sérií útoků na ukrajinské elektrárny a rozvodny.
Rozsáhlé vojenské operace a ničivé útoky v Pásmu Gazy zanechaly za sebou nejen desítky tisíc lidských obětí, ale také zhruba 8000 nezvěstných osob. Tyto oběti jsou pravděpodobně pohřbené pod miliony tun suti zničených budov a infrastruktury. Pátrání po pohřešovaných přitom naráží na celou řadu závažných překážek včetně přísných bezpečnostních omezení a totálního nedostatku technického vybavení.
Americký prezident Donald Trump vážně zvažuje, že odvolá americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou. Důvodem jsou podle CNN narůstající obvinění z vážného nevhodného chování, přijímání drahých darů a podezření z obchodu s vlivem, která v posledních dnech plní stránky předních světových médií.
Severoatlantická aliance připravuje nový komplexní plán strategické obrany zaměřený na odražení případné ruské agrese proti svému východnímu křídlu. Strategický koncept nazvaný „Teorie vítězství“ (Theory of Victory) počítá s masivním zapojením bezpilotních prostředků a systémů využívajících umělou inteligenci přímo do obranných struktur aliance.
Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Norsko za to, že se mu rozhodlo neudělit letošní Nobelovu cenu za mír, což označil za nesmazatelnou skvrnu na pověsti severské země. Ocenění letos obdržela bývalá jihoafrická právnička a někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, což u šéfa Bílého domu vyvolalo vlnu silné nevoli a otevřeného rozhořčení.
Při operaci amerického Úřadu pro imigrační a celní správu (ICE) v oblasti Houstonu v Texasu došlo k vážnému incidentu, při kterém federální agent srazil vozidlem muže prchajícího před zatčením. Zásah byl zaměřen na osobu s pravomocným příkazem k vyhoštění, avšak situace vyeskalovala v pronásledování na útěku. Zraněný muž utrpěl zlomeninu nohy a byl převezen do nemocnice k nezbytnému ošetření.
Britský premiér Andy Burnham veřejně prohlásil, že ruské tajné služby prokazatelně zasahovaly do britského referenda o setrvání v Evropské unii z roku 2016. Toto vyjádření představuje významný obrat v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní události. Premiér uvedl, že na tuto otázku získal jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.
Americký prezident Donald Trump v neděli oznámil, že Rusko a Ukrajina uzavřely okamžité příměří v oblasti energetiky. Toto opatření má podle jeho slov vstoupit v platnost bezodkladně a obě válčící strany s ním měly vyjádřit souhlas. Zpráva podle The Independent přitom překvapila mezinárodní veřejnost i samotné účastníky probíhajícího ozbrojeného konfliktu.
