Projekt Vladimira Putina na obnovu ruské velmocenské prestiže čelí nejhlubší krizi od svého vzniku. Zatímco se ruská armáda na Ukrajině vyčerpává v opotřebovací válce, která svou délkou právě překonala sovětské tažení proti nacistickému Německu, globální síť spojenců, kterou Kreml budoval dvě desetiletí, se pod tlakem administrativy Donalda Trumpa hroutí jako domeček z karet.
Symbolická hranice 1418 dní, kterou v těchto dnech konflikt na Ukrajině dosáhl, je pro Moskvu mimořádně hořká. Přesně tolik dní bojoval Sovětský svaz ve Velké vlastenecké válce. Zatímco však Rudá armáda za tu dobu urazila cestu od Stalingradu do Berlína, dnešní Rusko se za stejný časový úsek posunulo o pouhých pár desítek kilometrů a kontroluje jen malou část ukrajinského území. Tato paralela neunikla ani ruským válečným blogerům, kteří otevřeně mluví o „konci jedné éry“ a selhání slibu, že Rusko dokáže zopakovat slavná vítězství minulosti.
Neschopnost Moskvy chránit své zájmy se však projevuje především na mezinárodním poli. Putinovi spojenci jsou v posledních měsících eliminováni jeden po druhém.
Pád režimu Bašára Asada v prosinci 2024 zbavil Rusko jeho klíčové brány na Blízký východ. Šokující operace amerických speciálních jednotek v Caracasu na začátku ledna 2026 vedla k zajetí Nicoláse Madura.3 Rusko, které Madura léta podporovalo, se nezmohlo na víc než diplomatické protesty. A režim v Teheránu, hlavní dodavatel dronů pro ruskou armádu, se otřásá pod vlnou masových protestů. Donald Trump již pohrozil vojenským zásahem, pokud íránské síly nepřestanou zabíjet demonstranty.
Cena, kterou Rusko za tuto stagnaci platí, je astronomická. Podle údajů ukrajinského generálního štábu k 12. lednu 2026 dosáhly celkové ruské ztráty na životech a raněných přibližně 1 220 000 osob. Jen za poslední den bylo z boje vyřazeno přes tisíc vojáků. Kromě lidské síly přišla Moskva o obrovské množství techniky, včetně více než 11 500 tanků a téměř 24 000 obrněných vozidel.
Podle analytiků z Carnegie Endowment for International Peace si jsou ruští partneři, jako je Írán, dobře vědomi, že se na Moskvu v kritické chvíli nemohou spolehnout. Ruská technika, včetně systémů S-300 a Buk, při ochraně Madura v Caracasu naprosto selhala, což dále podkopává pověst Ruska jako spolehlivého bezpečnostního garanta.
Ačkoliv se Kreml snaží domácímu publiku prezentovat agresi USA ve Venezuele jako důkaz oprávněnosti vlastní invaze na Ukrajinu, realita je taková, že Putin zůstává v mezinárodní izolaci. Jediným významným spojencem zůstává Čína, ta však sleduje především vlastní ekonomické zájmy a do přímé vojenské podpory ruských dobrodružství se nehrne.
Předpokládá se, že v reakci na tato ponížení se Putin pokusí demonstrovat sílu další eskalací na ukrajinské frontě, pravděpodobně opětovným nasazením hypersonických střel Orešnik. Nic to podle webu Politico však nemění na faktu, že mýtus o Rusku jako neohrožené globální velmoci v roce 2026 definitivně vyprchal.
Rostoucí intenzita a frekvence extrémních projevů počasí způsobených změnou klimatu vede v Evropě i ve světě ke vzniku takzvaných nepojistitelných oblastí. Jde o místa, kde se pojištění majetku stalo buď zcela nedostupným, nebo finančně neúnosným. K tomuto stavu dochází buď proto, že pojišťovny kvůli vysokému klimatickému riziku z určitých regionů úplně odcházejí, nebo nabízejí smlouvy s tak vysokým pojistným, že si je většina místních obyvatel nemůže dovolit. Tradiční pojišťovací mechanismy se tak ukazují jako strukturálně nepřipravené na novou klimatickou éru.
Ruská federace se potýká s výrazným překročením plánovaných výdajů na vedení války na Ukrajině, což nutí tamní vládu k rozsáhlým škrtům v jiných oblastech. Moskva předpokládá, že její vojenské výdaje v letošním roce překročí schválený rozpočet o nejméně 28 miliard dolarů. Tento nepříznivý finanční vývoj přichází v době, kdy se ruský postup na frontě výrazně zpomalil a Kyjev naopak stupňuje své údery na ruském území.
Dohoda o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou, ukazuje snahu jeho druhé vlády omezit kontrolu prezidentské moci. Tento krok má ochránit Trumpa a jeho spojence před budoucím vyšetřováním ze strany budoucích vlád nebo kongresových Demokratů. Právní experti a bývalí vládní právníci oslovení stanicí CNN uvádějí, že Trump systematicky ruší transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, útočí na rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své věrné příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.
Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že smrtící epidemii eboly v Demokratické republice Kongo lze stále zastavit a dostat pod kontrolu. Podle jeho slov je potlačení nákazy možné i navzdory přetrvávajícímu ozbrojenému konfliktu, který sužuje východní část této africké země. Generální ředitel organizace v této souvislosti důrazně vyzval všechny tamní bojující skupiny, aby okamžitě vyhlásily příměří a umožnily bezpečné poskytování zdravotnické pomoci.
Japonsko v pátek oznámilo, že vyšle čtyři příslušníky svých ozbrojených sil do Německa, kde se zapojí do činnosti ukrajinské mise Severoatlantické aliance. Vojáci japonských sil sebeobrany budou působit přímo na základně ve Wiesbadenu. Cílem tohoto kroku je posílení strategické spolupráce mezi Tokiem a NATO v oblasti sdílení vojenských poznatků a obranných strategií.
V indické metropoli Dillí se během horkých letních dní střetávají dva naprosto odlišné světy. Zatímco zákazníci luxusních obchodů korzují mezi regály v klimatizovaných showroomech, venku pod spalujícím sluncem pokračují v práci pouliční prodavači, řidiči rikš či provozovatelé vozíků se zmrzlinou. Teploty ve městě běžně přesahují 40 °C, avšak pro miliony lidí zaměstnaných v neoficiálním sektoru, který tvoří téměř 90 % indické pracovní síly, odpočinek v chladu nepředstavuje reálnou možnost. Bezpečí před horkem musí ustoupit každodennímu boji o obživu.
Keňský soud dočasně zablokoval plány vlády Spojených států na otevření nového karanténního centra pro americké občany vystavené viru Ebola. Tento záměr, který původně schválil keňský prezident William Ruto, počítal se zřízením stanoviště na letecké základně Laikipia, nacházející se přibližně 125 mil severně od hlavního města Nairobi. Zařízení s kapacitou 50 lůžek mělo zahájit provoz v pátek, přičemž o společném přístupu k němu jednala s Američany také Velká Británie.
Írán získává zpět přístup k obrovskému množství raket uložených v podzemních objektech, jak vyplývá z analýzy nových satelitních snímků, kterou zveřejnila stanice CNN. Tato zjištění vyvolávají pochybnosti o prohlášeních amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že arzenál Teheránu byl již téměř zcela zlikvidován.
Stabilní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou by neměly být vykupovány oslabením amerického závazku vůči obraně Tchaj-wanu. Během poloviny května se americký prezident Donald Trump setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, aby projednali otázky obchodu, války v Íránu a celkovou budoucnost vzájemných vazeb. Pekingský vůdce se však soustředil především na Tchaj-wan, který se stává ústředním bodem stability mezi oběma mocnostmi. Si Ťin-pching v podstatě nabídl, že pokud Washington touží po klidnějších vztazích s Čínou, musí výměnou za to omezit svou podporu tomuto ostrovnímu státu.
Indie a Pákistán sice vysoké teploty dobře znají, přičemž toto období před příchodem monzunů v červnu bývá tradičně nejhorší, avšak letošní vlna veder je zcela mimořádná. Intenzivní a vytrvalé horko začalo již v polovině dubna a denní maxima na mnoha místech přesahují 46 °C, což je zhruba o 5 až 8 °C více než sezónní normy. Neutichající vedra navíc vyhnala v Indii poptávku po elektřině na rekordní úroveň kvůli masivnímu používání klimatizací a zároveň zhoršila sucho, které postihlo území o rozloze přes milion kilometrů čtverečních napříč oběma státy.
Evropská komise ostře zkritizovala Turecko za to, že v uplynulých měsících vynechalo Kypr z neformálních přípravných schůzek před letošní klimatickou konferencí Organizace spojených národů COP31, kterou bude v listopadu hostit turecká Antalya.
Spojené státy a Írán se výrazně přiblížily k dohodě, která by mohla prodloužit stávající příměří o 60 dní a zahájit rozhovory o budoucnosti íránského jaderného programu. Americký viceprezident JD Vance však pro stanici BBC uvedl, že v současné době je stále příliš brzy na to říci, kdy nebo zda vůbec obě strany dokument definitivně potvrdí. Podle jeho slov je před dokončením shody nutné vyřešit ještě několik sporných bodů, přičemž vyjednavači v současnosti ladí přesné formulace textu.