Projekt Vladimira Putina na obnovu ruské velmocenské prestiže čelí nejhlubší krizi od svého vzniku. Zatímco se ruská armáda na Ukrajině vyčerpává v opotřebovací válce, která svou délkou právě překonala sovětské tažení proti nacistickému Německu, globální síť spojenců, kterou Kreml budoval dvě desetiletí, se pod tlakem administrativy Donalda Trumpa hroutí jako domeček z karet.
Symbolická hranice 1418 dní, kterou v těchto dnech konflikt na Ukrajině dosáhl, je pro Moskvu mimořádně hořká. Přesně tolik dní bojoval Sovětský svaz ve Velké vlastenecké válce. Zatímco však Rudá armáda za tu dobu urazila cestu od Stalingradu do Berlína, dnešní Rusko se za stejný časový úsek posunulo o pouhých pár desítek kilometrů a kontroluje jen malou část ukrajinského území. Tato paralela neunikla ani ruským válečným blogerům, kteří otevřeně mluví o „konci jedné éry“ a selhání slibu, že Rusko dokáže zopakovat slavná vítězství minulosti.
Neschopnost Moskvy chránit své zájmy se však projevuje především na mezinárodním poli. Putinovi spojenci jsou v posledních měsících eliminováni jeden po druhém.
Pád režimu Bašára Asada v prosinci 2024 zbavil Rusko jeho klíčové brány na Blízký východ. Šokující operace amerických speciálních jednotek v Caracasu na začátku ledna 2026 vedla k zajetí Nicoláse Madura.3 Rusko, které Madura léta podporovalo, se nezmohlo na víc než diplomatické protesty. A režim v Teheránu, hlavní dodavatel dronů pro ruskou armádu, se otřásá pod vlnou masových protestů. Donald Trump již pohrozil vojenským zásahem, pokud íránské síly nepřestanou zabíjet demonstranty.
Cena, kterou Rusko za tuto stagnaci platí, je astronomická. Podle údajů ukrajinského generálního štábu k 12. lednu 2026 dosáhly celkové ruské ztráty na životech a raněných přibližně 1 220 000 osob. Jen za poslední den bylo z boje vyřazeno přes tisíc vojáků. Kromě lidské síly přišla Moskva o obrovské množství techniky, včetně více než 11 500 tanků a téměř 24 000 obrněných vozidel.
Podle analytiků z Carnegie Endowment for International Peace si jsou ruští partneři, jako je Írán, dobře vědomi, že se na Moskvu v kritické chvíli nemohou spolehnout. Ruská technika, včetně systémů S-300 a Buk, při ochraně Madura v Caracasu naprosto selhala, což dále podkopává pověst Ruska jako spolehlivého bezpečnostního garanta.
Ačkoliv se Kreml snaží domácímu publiku prezentovat agresi USA ve Venezuele jako důkaz oprávněnosti vlastní invaze na Ukrajinu, realita je taková, že Putin zůstává v mezinárodní izolaci. Jediným významným spojencem zůstává Čína, ta však sleduje především vlastní ekonomické zájmy a do přímé vojenské podpory ruských dobrodružství se nehrne.
Předpokládá se, že v reakci na tato ponížení se Putin pokusí demonstrovat sílu další eskalací na ukrajinské frontě, pravděpodobně opětovným nasazením hypersonických střel Orešnik. Nic to podle webu Politico však nemění na faktu, že mýtus o Rusku jako neohrožené globální velmoci v roce 2026 definitivně vyprchal.
Starostové a nezávislí nepochodili ani s druhým kandidátem na poslední volné místo ve vedení Poslanecké sněmovny. Po předsedovi hnutí Vítu Rakušanovi neuspěla ani poslankyně Barbora Urbanová.
Počasí u nás je už několik dní v podstatě neměnné. Víkendová předpověď ale slibuje jistou změnu. Podle meteorologů by mohlo zapršet, místy spadne až 25 milimetrů srážek. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek oznámil, že vydal armádě pokyn k převzetí kontroly nad 70 % území Pásma Gazy. Během rozhovoru na konferenci na okupovaném Západním břehu Jordánu prohlásil, že Izrael upevňuje svou pozici vůči hnutí Hamás. Podle jeho slov se izraelská přítomnost na tomto území aktuálně zvýšila z původní poloviny na 60 %. Premiér upřesnil, že jeho současným nařízením je postupovat krok za krokem a dosáhnout nejprve sedmdesátiprocentní hranice, přičemž publikum v sále během jeho projevu skandovalo výzvy k obsazení celého Pásma Gazy.
Repelenty s obsahem látky Deet, které se celosvětově používají jako hlavní ochrana před komářími kousnutími a jimi přenášenými chorobami, mohou u hmyzu za specifických okolností vyvolat opačnou reakci.
Evropská unie v současnosti intenzivně zvažuje možnost zahájení diplomatických rozhovorů s Moskvou o ukončení války na Ukrajině. Důvodem je skutečnost, že Spojené státy jsou plně zaměstnány konfliktem s Íránem, americké mírové snahy uvízly na mrtvém bodě a ukrajinský postup podpořený drony oslabuje ruskou ofenzivu i tamní ekonomiku. Předtím, než evropští představitelé zasednou k jednacímu stolu s Vladimirem Putinem, se však unijní státy musí nejdříve samy shodnout na tom, jaké cíle chtějí prosazovat a kdo by měl zájmy Evropy reprezentovat. Tato témata se stala hlavním bodem programu čtvrtečního setkání ministrů zahraničí EU na Kypru.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí označil hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Ománu za nebezpečné a za projev šikany. Reagoval tím na prohlášení hlavy Spojených států, která pohrozila zničením Ománu v případě, že tato země uzavře dohodu s Íránem ohledně správy lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Přední američtí experti na výzkum infekčních chorob nesmějí napřímo komunikovat se Světovou zdravotnickou organizací, což je v podstatě odřízlo od celosvětových debat o šíření epidemií. Podle interních materiálů a zdrojů stanice CNN zavedla Trumpova administrativa toto nařízení pro pracovníky Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění (NIAID). Tato instituce, kterou po desítky let řídil lékař Anthony Fauci, přitom v minulosti hrála klíčovou roli při zvládání zdravotnických krizí typu pandemie covidu-19 nebo šíření viru HIV.
Evropská unie vyměřila čínskému internetovému prodejci Temu pokutu ve výši 200 milionů eur za to, že na své platformě umožňoval prodej nelegálních a nebezpečných produktů, jako jsou rizikové dětské hračky či vadné nabíječky.
Klimatologové vyřadili ze svých modelů dosud nejhorší možný scénář vývoje globálního oteplování, protože dosavadní kroky lidstva v boji proti emisím začínají přinášet reálné výsledky. Tyto scénáře ukazují budoucí podobu klimatu v závislosti na rychlosti omezování skleníkových plynů. O sedm nových modelů představených minulý týden projevil nečekaný zájem i americký prezident Donald Trump, a to právě kvůli vyjmutí nejčernějšího scénáře s označením RCP8.5 a jeho nástupce SSP5-8.5. Tato prognóza počítala s tím, že státy nevyvinou žádné úsilí ke snižování emisí a masivně rozšíří využívání fosilních paliv, což by do roku 2100 znamenalo ztrojnásobení hladiny oxidu uhličitého a oteplení planety o zhruba 4,5 stupně Celsia oproti předprůmyslové éře.
Íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zaútočily na americkou leteckou základnu v regionu poté, co Spojené státy provedly nové údery v jižním Íránu. Revoluční gardy sice neupřesnily přesné umístění této základny, nicméně Kuvajt, který na svém území hostí americké síly, potvrdil zachycení nepřátelských raketových a dronových hrozeb, aniž by specifikoval místo jejich původu. Eskalace přišla poté, co americká armáda sestřelila íránské bezpilotní letouny nad Hormuzským průlivem a zasáhla vojenské stanoviště ve strategickém přístavním městě Bandar Abbás. Tyto obnovené střety vážně ohrožují křehké příměří mezi oběma státy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se s naléhavou výzvou obrátil na amerického prezidenta Donalda Trumpa a tamní Kongres se žádostí o urychlené dodávky munice pro protivzdušnou obranu, zejména systémů Patriot. Krok zdůvodnil tím, že balistické střely představují poslední zásadní výhodu Vladimira Putina na bojišti a jejich neutralizace by ruského vůdce donutila zasednout k vyjednávacímu stolu. Reagoval tak na nedělní masivní útok, při kterém Rusko nasadilo třicet balistických raket, z nichž ukrajinské letectvo dokázalo sestřelit pouze jedenáct. Podle Zelenského navíc Moskva při úderech použila i dvě střely Orešnik schopné nést jaderné hlavice.
Americké námořnictvo dopsalo závěrečnou kapitolu kontroverzního programu plavidel pro pobřežní boj (LCS), když dříve v tomto měsíci v Ohiu slavnostně zařadilo do služby poslední z 35 plánovaných lodí, USS Cleveland. Ačkoli úřadující ministr námořnictva Hung Cao na sociálních sítích vyzdvihoval ocel, sílu a výkon nového plavidla, kritici pro tento ambiciózní vojenský projekt nacházejí podstatně méně lichotivá označení. Celý program, jehož cena se původně odhadovala na 60 miliard dolarů, se podle investigativních novinářů ze serveru ProPublica může vyšplhat až přes hranici 100 miliard dolarů, což z něj činí jedno z nejvýraznějších plýtvání v historii amerických armádních nákupů.