V Istanbulu se má ve čtvrtek odehrát možná klíčové jednání o ukončení války na Ukrajině, ale otázka, zda se jej zúčastní i ruský prezident Vladimir Putin, zůstává stále nezodpovězená. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již oznámil, že do Turecka přijede osobně, a je připraven jednat přímo s Putinem, Kreml se stále zdráhá jeho účast potvrdit.
Zelenskyj v úterý řekl, že na cestu do Ankary, kde má schůzku s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, vyráží bez ohledu na to, zda Putin přiletí. Pokud by se ruský prezident rozhodl dorazit, je připraven okamžitě pokračovat do Istanbulu. „Pokud Putin nepřijede a bude hrát hry, bude to definitivní důkaz, že nechce válku ukončit,“ prohlásil.
Americký prezident Donald Trump, který se aktuálně nachází v Saúdské Arábii, v pondělí uvedl, že uvažuje o tom, že se k oběma lídrům připojí. „Věřím, že tam oba budou. Přemýšlím, že bych přiletěl taky,“ řekl Trump. Jeho přítomnost by podle Zelenského mohla Putina přimět k účasti. „Trump může skutečně pomoci. Přítomnost USA může znamenat důležité záruky,“ uvedl ukrajinský prezident.
Trumpův vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg potvrdil, že se uvažuje o možném třístranném summitu. Podle dostupných informací se mají v Turecku sejít i americký ministr zahraničí Marco Rubio a další vyslanec Steve Witkoff.
Moskva však zatím naznačuje, že do Istanbulu vyšle pouze nižší vyjednávací tým. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov v úterý uvedl, že ruská delegace bude přítomna a čekat na ukrajinskou stranu.
Zástupce ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov dodal, že Rusko chce v rozhovorech řešit tzv. „kořenové příčiny“ konfliktu, včetně „denacifikace“ Ukrajiny a uznání anexe okupovaných území, což naznačuje hluboký rozpor mezi oběma stranami.
Zelenskyj zopakoval, že smysl má pouze jednání mezi lídry, nikoliv mezi nižšími představiteli. Podle něj bez přímé dohody na příměří nemá smysl žádné další vyjednávání. Připomněl předchozí kolo rozhovorů v Saúdské Arábii, kde USA sehrály roli prostředníka, ale k příměří nedošlo právě kvůli neúčasti lídrů.
Přesto nevyloučil možnost, že Ukrajina nakonec vyšle delegaci i v případě Putinovy absence. „Nevím. Možná někdo – třeba Američané – bude opravdu chtít tento formát znovu rozjet. Uvidíme,“ řekl novinářům.
Podle expertů se Rusko snaží zdráhat účasti v jednáních z taktických důvodů. „Putin není připraven zastavit vojenskou kampaň plánovanou na léto a podzim,“ řekl ukrajinský poslanec Volodymyr Arjev. Ukrajinská rozvědka mezitím zaznamenala posilování ruských sil u hranic a pokračující ofenzivy na východě země.
Podle serveru Kyiv Independent by se Putin mohl účasti vyhnout i tím, že se odvolá na dekret z roku 2022, kterým Zelenskyj v reakci na anexi čtyř ukrajinských oblastí zakázal přímá jednání s Putinem. Tato právní norma však byla podle ukrajinské prezidentské kanceláře určena k zamezení neoficiálním kontaktům s Moskvou a Zelenskyj jako hlava státu může rozhodnout o její výjimce.
Zelenskyj v posledních týdnech intenzivně pracuje na obnovení vztahů s administrativou Donalda Trumpa, po neúspěšném setkání v Bílém domě na konci února. Zdá se, že poslední kontakt na okraji pohřbu papeže Františka ve Vatikánu přinesl pozitivní obrat.
Británie a Francie mezitím na Ukrajinu tlačí, aby se připravila na nové sankce vůči Rusku, pokud se setkání v Turecku nezdaří. Zelenskyj věří, že Trump ani Kongres nejsou proti dalším sankcím a že o nich brzy začnou konzultace mezi evropskými a americkými představiteli.
Na závěr své cesty je Zelenskyj očekáván na pátečním summitu evropských politiků v Albánii a v neděli možná zamíří do Říma na inaugurační mši nového papeže Lva XIV., se kterým měl tento týden pozitivní telefonický rozhovor. Jak však sám dodal: „Nevíme, co přinese zítřek. Dnes jsme v situaci, kdy se každý den může všechno změnit.“
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.
