V Istanbulu se má ve čtvrtek odehrát možná klíčové jednání o ukončení války na Ukrajině, ale otázka, zda se jej zúčastní i ruský prezident Vladimir Putin, zůstává stále nezodpovězená. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již oznámil, že do Turecka přijede osobně, a je připraven jednat přímo s Putinem, Kreml se stále zdráhá jeho účast potvrdit.
Zelenskyj v úterý řekl, že na cestu do Ankary, kde má schůzku s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, vyráží bez ohledu na to, zda Putin přiletí. Pokud by se ruský prezident rozhodl dorazit, je připraven okamžitě pokračovat do Istanbulu. „Pokud Putin nepřijede a bude hrát hry, bude to definitivní důkaz, že nechce válku ukončit,“ prohlásil.
Americký prezident Donald Trump, který se aktuálně nachází v Saúdské Arábii, v pondělí uvedl, že uvažuje o tom, že se k oběma lídrům připojí. „Věřím, že tam oba budou. Přemýšlím, že bych přiletěl taky,“ řekl Trump. Jeho přítomnost by podle Zelenského mohla Putina přimět k účasti. „Trump může skutečně pomoci. Přítomnost USA může znamenat důležité záruky,“ uvedl ukrajinský prezident.
Trumpův vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg potvrdil, že se uvažuje o možném třístranném summitu. Podle dostupných informací se mají v Turecku sejít i americký ministr zahraničí Marco Rubio a další vyslanec Steve Witkoff.
Moskva však zatím naznačuje, že do Istanbulu vyšle pouze nižší vyjednávací tým. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov v úterý uvedl, že ruská delegace bude přítomna a čekat na ukrajinskou stranu.
Zástupce ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov dodal, že Rusko chce v rozhovorech řešit tzv. „kořenové příčiny“ konfliktu, včetně „denacifikace“ Ukrajiny a uznání anexe okupovaných území, což naznačuje hluboký rozpor mezi oběma stranami.
Zelenskyj zopakoval, že smysl má pouze jednání mezi lídry, nikoliv mezi nižšími představiteli. Podle něj bez přímé dohody na příměří nemá smysl žádné další vyjednávání. Připomněl předchozí kolo rozhovorů v Saúdské Arábii, kde USA sehrály roli prostředníka, ale k příměří nedošlo právě kvůli neúčasti lídrů.
Přesto nevyloučil možnost, že Ukrajina nakonec vyšle delegaci i v případě Putinovy absence. „Nevím. Možná někdo – třeba Američané – bude opravdu chtít tento formát znovu rozjet. Uvidíme,“ řekl novinářům.
Podle expertů se Rusko snaží zdráhat účasti v jednáních z taktických důvodů. „Putin není připraven zastavit vojenskou kampaň plánovanou na léto a podzim,“ řekl ukrajinský poslanec Volodymyr Arjev. Ukrajinská rozvědka mezitím zaznamenala posilování ruských sil u hranic a pokračující ofenzivy na východě země.
Podle serveru Kyiv Independent by se Putin mohl účasti vyhnout i tím, že se odvolá na dekret z roku 2022, kterým Zelenskyj v reakci na anexi čtyř ukrajinských oblastí zakázal přímá jednání s Putinem. Tato právní norma však byla podle ukrajinské prezidentské kanceláře určena k zamezení neoficiálním kontaktům s Moskvou a Zelenskyj jako hlava státu může rozhodnout o její výjimce.
Zelenskyj v posledních týdnech intenzivně pracuje na obnovení vztahů s administrativou Donalda Trumpa, po neúspěšném setkání v Bílém domě na konci února. Zdá se, že poslední kontakt na okraji pohřbu papeže Františka ve Vatikánu přinesl pozitivní obrat.
Británie a Francie mezitím na Ukrajinu tlačí, aby se připravila na nové sankce vůči Rusku, pokud se setkání v Turecku nezdaří. Zelenskyj věří, že Trump ani Kongres nejsou proti dalším sankcím a že o nich brzy začnou konzultace mezi evropskými a americkými představiteli.
Na závěr své cesty je Zelenskyj očekáván na pátečním summitu evropských politiků v Albánii a v neděli možná zamíří do Říma na inaugurační mši nového papeže Lva XIV., se kterým měl tento týden pozitivní telefonický rozhovor. Jak však sám dodal: „Nevíme, co přinese zítřek. Dnes jsme v situaci, kdy se každý den může všechno změnit.“
Předpovídání zemětřesení představuje na souši velkou výzvu, ale v oceánech, které pokrývají přibližně 70 % povrchu Země, je to téměř nemožné. To by se však mohlo brzy změnit díky rozsáhlé síti podmořských kabelů, které křižují světová moře. Kromě přenosu dat totiž mohou sloužit i k monitorování tektonických pohybů, které způsobují ničivá zemětřesení a vlny tsunami.
Britská vláda zvažuje zavedení dalších sankcí proti Moskvě poté, co oficiálně připsala Kremlu vinu za smrt opozičního lídra Alexeje Navalného. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová naznačila, že Spojené království nezůstane po nových zjištěních nečinné. Podle závěrů, které v sobotu zveřejnila Británie společně se Švédskem, Francií, Německem a Nizozemskem, stála za smrtí Navalného otrava toxinem z pralesniček organizovaná ruským státem.
Závod o ovládnutí trhu s umělou inteligencí s sebou nese riziko katastrofy ve stylu Hindenburgu, která by mohla definitivně podkopat globální důvěru v tuto technologii. Před tímto scénářem varoval přední odborník Michael Wooldridge, profesor umělé inteligence na Oxfordské univerzitě. Podle něj jsou technologické firmy pod neúnosným komerčním tlakem a vypouštějí nové nástroje dříve, než plně pochopí jejich schopnosti a potenciální vady.
Vědecká komunita se musela přizpůsobit nové realitě oteplujícího se světa a zásadně změnila způsob, jakým měří klimatické jevy El Niño a La Niña. Tradiční metody, které vědci používali po desetiletí, totiž pod vlivem globálního oteplování začaly selhávat a poskytovaly zkreslený obraz o tom, co se v Pacifiku skutečně děje. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) proto oficiálně přešel na nový systém měření, který dokáže lépe oddělit přirozené klimatické cykly od celkového oteplování planety.
Evropská unie zahájila formální vyšetřování čínského internetového prodejce Shein kvůli podezření na vícenásobné porušení evropských zákonů. Šetření se zaměřuje především na prodej nelegálního zboží, mezi nímž figurují sexuální panenky s dětským vzhledem a různé druhy zbraní. Evropská komise v úterý oznámila, že k tomuto kroku přistoupila po předběžném prověření informací, které si od společnosti vyžádala v loňském roce.
Írán a Spojené státy dosáhly v Ženevě shody na „hlavních zásadách“ pro další vyjednávání, jak po úterním setkání potvrdil íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí. Přestože byl položen základní kámen pro budoucí rozhovory, šéf íránské diplomacie zároveň upozornil, že obě strany čeká ještě velké množství práce. Nepřímá jednání s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem označil za pozitivní krok vpřed.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí navštívil Budapešť, aby vyjádřil otevřenou podporu maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi před nadcházejícími dubnovými volbami. Tento krok je analytiky vnímán jako snaha administrativy Donalda Trumpa exportovat ideologii MAGA do zahraničí a posílit pravicově populistické lídry v Evropě. Rubio během společné tiskové konference prohlásil, že vztahy mezi oběma zeměmi vstupují do „zlaté éry“, což přisoudil především úzkému osobnímu poutu mezi Orbánem a prezidentem Trumpem.
Evropská zkušenost se závislostí na bezpečnostních zárukách Spojených států v mnohém připomíná úpadek kvality digitálních aplikací. Mnichovská bezpečnostní konference se otevírá v atmosféře krize důvěry v transatlantické vztahy. Ačkoliv Evropa pravděpodobně uslyší známá ujištění o americkém závazku a nepostradatelnosti NATO, neklid mezi evropskými politiky podle expertů signalizuje hlubší problém. Pro desítky let fungoval transatlantický vztah jako ultimátní geopolitická platforma, kde USA udržovaly bezpečnostní operační systém a Evropa byla jeho hlavním, neustále přihlášeným uživatelem.
Francie vyhlásila nejvyšší červený stupeň varování před povodněmi ve třech departementech poté, co dozvuky bouře Nils vyvolaly chaos napříč celou zemí. Záplavová vlna již zatopila domy a izolovala řadu vesnic poté, se z břehů vylila řeka Garonne. Hydrologové varují, že další srážky dopadají na půdu, která vykazuje rekordní úroveň nasycení a není schopna absorbovat žádnou další vodu.
Evropský vědecký poradní sbor pro změnu klimatu (ESABCC) vydal naléhavé varování, ve kterém vyzývá členské státy, aby se začaly připravovat na katastrofický scénář globálního oteplení o 3 stupně Celsia. Podle předního člena sboru, Maartena van Aalsta, je ochrana Evropy před extrémním počasím sice náročným úkolem, ale nikoliv neproveditelným. Van Aalst zdůrazňuje, že ačkoliv už nyní kontinent za nedostatečnou přípravu platí vysokou cenu, mnohá adaptační opatření jsou otázkou selského rozumu a snadno dosažitelných cílů.
V Ženevě odstartovala ostře sledovaná diplomatická jednání mezi Spojenými státy a Íránem, která mají za cíl vyřešit vleklý spor o jaderný program Teheránu. Rozhovory probíhají v době extrémního napětí, kdy se v regionu Blízkého východu masivně koncentrují americké vojenské síly. Americkou delegaci vedou zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, zatímco íránskou stranu reprezentuje ministr zahraničí Abbás Araghčí.
Čína v posledních pěti letech radikálně zrychlila výrobu jaderných ponorek a v tempu spouštění nových plavidel na vodu již předstihla Spojené státy. Podle nové zprávy Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) tento vývoj ohrožuje dlouholetou námořní nadvládu Washingtonu. Analýza založená na satelitních snímcích loděnic ukazuje, že Peking buduje svou flotilu nevídanou rychlostí.
