V Istanbulu se má ve čtvrtek odehrát možná klíčové jednání o ukončení války na Ukrajině, ale otázka, zda se jej zúčastní i ruský prezident Vladimir Putin, zůstává stále nezodpovězená. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již oznámil, že do Turecka přijede osobně, a je připraven jednat přímo s Putinem, Kreml se stále zdráhá jeho účast potvrdit.
Zelenskyj v úterý řekl, že na cestu do Ankary, kde má schůzku s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, vyráží bez ohledu na to, zda Putin přiletí. Pokud by se ruský prezident rozhodl dorazit, je připraven okamžitě pokračovat do Istanbulu. „Pokud Putin nepřijede a bude hrát hry, bude to definitivní důkaz, že nechce válku ukončit,“ prohlásil.
Americký prezident Donald Trump, který se aktuálně nachází v Saúdské Arábii, v pondělí uvedl, že uvažuje o tom, že se k oběma lídrům připojí. „Věřím, že tam oba budou. Přemýšlím, že bych přiletěl taky,“ řekl Trump. Jeho přítomnost by podle Zelenského mohla Putina přimět k účasti. „Trump může skutečně pomoci. Přítomnost USA může znamenat důležité záruky,“ uvedl ukrajinský prezident.
Trumpův vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg potvrdil, že se uvažuje o možném třístranném summitu. Podle dostupných informací se mají v Turecku sejít i americký ministr zahraničí Marco Rubio a další vyslanec Steve Witkoff.
Moskva však zatím naznačuje, že do Istanbulu vyšle pouze nižší vyjednávací tým. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov v úterý uvedl, že ruská delegace bude přítomna a čekat na ukrajinskou stranu.
Zástupce ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov dodal, že Rusko chce v rozhovorech řešit tzv. „kořenové příčiny“ konfliktu, včetně „denacifikace“ Ukrajiny a uznání anexe okupovaných území, což naznačuje hluboký rozpor mezi oběma stranami.
Zelenskyj zopakoval, že smysl má pouze jednání mezi lídry, nikoliv mezi nižšími představiteli. Podle něj bez přímé dohody na příměří nemá smysl žádné další vyjednávání. Připomněl předchozí kolo rozhovorů v Saúdské Arábii, kde USA sehrály roli prostředníka, ale k příměří nedošlo právě kvůli neúčasti lídrů.
Přesto nevyloučil možnost, že Ukrajina nakonec vyšle delegaci i v případě Putinovy absence. „Nevím. Možná někdo – třeba Američané – bude opravdu chtít tento formát znovu rozjet. Uvidíme,“ řekl novinářům.
Podle expertů se Rusko snaží zdráhat účasti v jednáních z taktických důvodů. „Putin není připraven zastavit vojenskou kampaň plánovanou na léto a podzim,“ řekl ukrajinský poslanec Volodymyr Arjev. Ukrajinská rozvědka mezitím zaznamenala posilování ruských sil u hranic a pokračující ofenzivy na východě země.
Podle serveru Kyiv Independent by se Putin mohl účasti vyhnout i tím, že se odvolá na dekret z roku 2022, kterým Zelenskyj v reakci na anexi čtyř ukrajinských oblastí zakázal přímá jednání s Putinem. Tato právní norma však byla podle ukrajinské prezidentské kanceláře určena k zamezení neoficiálním kontaktům s Moskvou a Zelenskyj jako hlava státu může rozhodnout o její výjimce.
Zelenskyj v posledních týdnech intenzivně pracuje na obnovení vztahů s administrativou Donalda Trumpa, po neúspěšném setkání v Bílém domě na konci února. Zdá se, že poslední kontakt na okraji pohřbu papeže Františka ve Vatikánu přinesl pozitivní obrat.
Británie a Francie mezitím na Ukrajinu tlačí, aby se připravila na nové sankce vůči Rusku, pokud se setkání v Turecku nezdaří. Zelenskyj věří, že Trump ani Kongres nejsou proti dalším sankcím a že o nich brzy začnou konzultace mezi evropskými a americkými představiteli.
Na závěr své cesty je Zelenskyj očekáván na pátečním summitu evropských politiků v Albánii a v neděli možná zamíří do Říma na inaugurační mši nového papeže Lva XIV., se kterým měl tento týden pozitivní telefonický rozhovor. Jak však sám dodal: „Nevíme, co přinese zítřek. Dnes jsme v situaci, kdy se každý den může všechno změnit.“
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
