V Istanbulu se má ve čtvrtek odehrát možná klíčové jednání o ukončení války na Ukrajině, ale otázka, zda se jej zúčastní i ruský prezident Vladimir Putin, zůstává stále nezodpovězená. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již oznámil, že do Turecka přijede osobně, a je připraven jednat přímo s Putinem, Kreml se stále zdráhá jeho účast potvrdit.
Zelenskyj v úterý řekl, že na cestu do Ankary, kde má schůzku s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, vyráží bez ohledu na to, zda Putin přiletí. Pokud by se ruský prezident rozhodl dorazit, je připraven okamžitě pokračovat do Istanbulu. „Pokud Putin nepřijede a bude hrát hry, bude to definitivní důkaz, že nechce válku ukončit,“ prohlásil.
Americký prezident Donald Trump, který se aktuálně nachází v Saúdské Arábii, v pondělí uvedl, že uvažuje o tom, že se k oběma lídrům připojí. „Věřím, že tam oba budou. Přemýšlím, že bych přiletěl taky,“ řekl Trump. Jeho přítomnost by podle Zelenského mohla Putina přimět k účasti. „Trump může skutečně pomoci. Přítomnost USA může znamenat důležité záruky,“ uvedl ukrajinský prezident.
Trumpův vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg potvrdil, že se uvažuje o možném třístranném summitu. Podle dostupných informací se mají v Turecku sejít i americký ministr zahraničí Marco Rubio a další vyslanec Steve Witkoff.
Moskva však zatím naznačuje, že do Istanbulu vyšle pouze nižší vyjednávací tým. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov v úterý uvedl, že ruská delegace bude přítomna a čekat na ukrajinskou stranu.
Zástupce ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov dodal, že Rusko chce v rozhovorech řešit tzv. „kořenové příčiny“ konfliktu, včetně „denacifikace“ Ukrajiny a uznání anexe okupovaných území, což naznačuje hluboký rozpor mezi oběma stranami.
Zelenskyj zopakoval, že smysl má pouze jednání mezi lídry, nikoliv mezi nižšími představiteli. Podle něj bez přímé dohody na příměří nemá smysl žádné další vyjednávání. Připomněl předchozí kolo rozhovorů v Saúdské Arábii, kde USA sehrály roli prostředníka, ale k příměří nedošlo právě kvůli neúčasti lídrů.
Přesto nevyloučil možnost, že Ukrajina nakonec vyšle delegaci i v případě Putinovy absence. „Nevím. Možná někdo – třeba Američané – bude opravdu chtít tento formát znovu rozjet. Uvidíme,“ řekl novinářům.
Podle expertů se Rusko snaží zdráhat účasti v jednáních z taktických důvodů. „Putin není připraven zastavit vojenskou kampaň plánovanou na léto a podzim,“ řekl ukrajinský poslanec Volodymyr Arjev. Ukrajinská rozvědka mezitím zaznamenala posilování ruských sil u hranic a pokračující ofenzivy na východě země.
Podle serveru Kyiv Independent by se Putin mohl účasti vyhnout i tím, že se odvolá na dekret z roku 2022, kterým Zelenskyj v reakci na anexi čtyř ukrajinských oblastí zakázal přímá jednání s Putinem. Tato právní norma však byla podle ukrajinské prezidentské kanceláře určena k zamezení neoficiálním kontaktům s Moskvou a Zelenskyj jako hlava státu může rozhodnout o její výjimce.
Zelenskyj v posledních týdnech intenzivně pracuje na obnovení vztahů s administrativou Donalda Trumpa, po neúspěšném setkání v Bílém domě na konci února. Zdá se, že poslední kontakt na okraji pohřbu papeže Františka ve Vatikánu přinesl pozitivní obrat.
Británie a Francie mezitím na Ukrajinu tlačí, aby se připravila na nové sankce vůči Rusku, pokud se setkání v Turecku nezdaří. Zelenskyj věří, že Trump ani Kongres nejsou proti dalším sankcím a že o nich brzy začnou konzultace mezi evropskými a americkými představiteli.
Na závěr své cesty je Zelenskyj očekáván na pátečním summitu evropských politiků v Albánii a v neděli možná zamíří do Říma na inaugurační mši nového papeže Lva XIV., se kterým měl tento týden pozitivní telefonický rozhovor. Jak však sám dodal: „Nevíme, co přinese zítřek. Dnes jsme v situaci, kdy se každý den může všechno změnit.“
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) narychlo mění svůj sobotní program. Může za to jeho zdravotní stav. Politik se rozhodl omluvit z dnešního pietního aktu, večer chce nicméně odcestovat do zahraničí.
Rusové pokračují v útocích na kyjevské mosty, na které se zaměřili v posledních dnech. Za poslední tři dny byly zasaženy dva mosty v ukrajinské metropoli. Moskva tak dále zintenzivňuje útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.
Vývoj na evropském dluhopisovém trhu v posledních dvanácti měsících nepotvrzuje představu, že by investoři české veřejné finance vnímali jako směřující k jakémusi „dluhovému armagedonu“. Přes politicky značně vyhrocenou debatu o tuzemském zadlužování se totiž náklady dlouhodobého financování českého státu v posledních dvanácti měsících vyvíjely nápadně podobně, prakticky shodně, jako v případě Dánska, které momentálně vykazuje celkově nejzdravější veřejné finance ze zemí Evropské unie.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.
Jeden z velkých českých hudebních festivalů již nebude pokračovat. Metronome v příštím roce do Prahy žádné hvězdy světové hudební scény nepřiveze. Důvodů konce je několik, uvedli organizátoři v prohlášení, kterým oznámili své rozhodnutí.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
