V Istanbulu se má ve čtvrtek odehrát možná klíčové jednání o ukončení války na Ukrajině, ale otázka, zda se jej zúčastní i ruský prezident Vladimir Putin, zůstává stále nezodpovězená. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již oznámil, že do Turecka přijede osobně, a je připraven jednat přímo s Putinem, Kreml se stále zdráhá jeho účast potvrdit.
Zelenskyj v úterý řekl, že na cestu do Ankary, kde má schůzku s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, vyráží bez ohledu na to, zda Putin přiletí. Pokud by se ruský prezident rozhodl dorazit, je připraven okamžitě pokračovat do Istanbulu. „Pokud Putin nepřijede a bude hrát hry, bude to definitivní důkaz, že nechce válku ukončit,“ prohlásil.
Americký prezident Donald Trump, který se aktuálně nachází v Saúdské Arábii, v pondělí uvedl, že uvažuje o tom, že se k oběma lídrům připojí. „Věřím, že tam oba budou. Přemýšlím, že bych přiletěl taky,“ řekl Trump. Jeho přítomnost by podle Zelenského mohla Putina přimět k účasti. „Trump může skutečně pomoci. Přítomnost USA může znamenat důležité záruky,“ uvedl ukrajinský prezident.
Trumpův vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg potvrdil, že se uvažuje o možném třístranném summitu. Podle dostupných informací se mají v Turecku sejít i americký ministr zahraničí Marco Rubio a další vyslanec Steve Witkoff.
Moskva však zatím naznačuje, že do Istanbulu vyšle pouze nižší vyjednávací tým. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov v úterý uvedl, že ruská delegace bude přítomna a čekat na ukrajinskou stranu.
Zástupce ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov dodal, že Rusko chce v rozhovorech řešit tzv. „kořenové příčiny“ konfliktu, včetně „denacifikace“ Ukrajiny a uznání anexe okupovaných území, což naznačuje hluboký rozpor mezi oběma stranami.
Zelenskyj zopakoval, že smysl má pouze jednání mezi lídry, nikoliv mezi nižšími představiteli. Podle něj bez přímé dohody na příměří nemá smysl žádné další vyjednávání. Připomněl předchozí kolo rozhovorů v Saúdské Arábii, kde USA sehrály roli prostředníka, ale k příměří nedošlo právě kvůli neúčasti lídrů.
Přesto nevyloučil možnost, že Ukrajina nakonec vyšle delegaci i v případě Putinovy absence. „Nevím. Možná někdo – třeba Američané – bude opravdu chtít tento formát znovu rozjet. Uvidíme,“ řekl novinářům.
Podle expertů se Rusko snaží zdráhat účasti v jednáních z taktických důvodů. „Putin není připraven zastavit vojenskou kampaň plánovanou na léto a podzim,“ řekl ukrajinský poslanec Volodymyr Arjev. Ukrajinská rozvědka mezitím zaznamenala posilování ruských sil u hranic a pokračující ofenzivy na východě země.
Podle serveru Kyiv Independent by se Putin mohl účasti vyhnout i tím, že se odvolá na dekret z roku 2022, kterým Zelenskyj v reakci na anexi čtyř ukrajinských oblastí zakázal přímá jednání s Putinem. Tato právní norma však byla podle ukrajinské prezidentské kanceláře určena k zamezení neoficiálním kontaktům s Moskvou a Zelenskyj jako hlava státu může rozhodnout o její výjimce.
Zelenskyj v posledních týdnech intenzivně pracuje na obnovení vztahů s administrativou Donalda Trumpa, po neúspěšném setkání v Bílém domě na konci února. Zdá se, že poslední kontakt na okraji pohřbu papeže Františka ve Vatikánu přinesl pozitivní obrat.
Británie a Francie mezitím na Ukrajinu tlačí, aby se připravila na nové sankce vůči Rusku, pokud se setkání v Turecku nezdaří. Zelenskyj věří, že Trump ani Kongres nejsou proti dalším sankcím a že o nich brzy začnou konzultace mezi evropskými a americkými představiteli.
Na závěr své cesty je Zelenskyj očekáván na pátečním summitu evropských politiků v Albánii a v neděli možná zamíří do Říma na inaugurační mši nového papeže Lva XIV., se kterým měl tento týden pozitivní telefonický rozhovor. Jak však sám dodal: „Nevíme, co přinese zítřek. Dnes jsme v situaci, kdy se každý den může všechno změnit.“
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa znovu opouštějí UNESCO – organizaci, která po desetiletí chrání světové kulturní dědictví, podporuje vzdělávání a vědeckou spolupráci napříč kontinenty. Washington kritizuje její údajnou ideologizaci a postoj k Izraeli. Většina z 193 členských států však vnímá UNESCO jako klíčový nástroj mezinárodní spolupráce a míru.
Ruské úřady systematicky zapojují nezletilé do vývoje a testování vojenských dronů, které jsou následně nasazovány proti Ukrajině. Ukazuje to nová investigativní zpráva exilového ruského média The Insider. Celý systém podle odhalení začíná zdánlivě nevinnými soutěžemi založenými na počítačových hrách a končí náborem těch nejšikovnějších žáků do zbrojního průmyslu.
Severní Korea uspořádala soutěž ve vaření psího masa. Národní soutěž ve vaření psích pokrmů přilákala stovky kuchařů z celé země. Psí maso, tradičně považované za posilující, má v KLDR státní podporu. Přesto nejde o výlučnou specialitu Pchjongjangu – v mnoha částech Asie a Afriky zůstává psí maso běžnou součástí jídelníčku.
Každý den riskují Palestinci v Gaze vlastní život, aby se dostali k potravinové pomoci. Co mělo být záchranou před hladomorem, se podle svědků i humanitárních organizací proměnilo v krvavou loterii. Od května, kdy převzala distribuci potravin kontroverzní americká nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), zemřelo při snaze získat potraviny více než 1 000 lidí.
Britskou královskou rodinu zasáhla další ztráta. Dvacetiletá Rosie Rocheová, sestřenice princů Williama a Harryho, byla 14. července nalezena mrtvá ve svém rodinném domě v Norton u Malmesbury v hrabství Wiltshire. Vedle jejího těla byla objevena střelná zbraň, jak potvrdil koroner při úvodním slyšení případu.
Derek Huffman chtěl pro svou rodinu nový život v zemi, která podle něj chrání „tradiční hodnoty“. Místo bezpečného zázemí a práce svářeče v armádě však skončil v jednotce cizinců směřujících na ukrajinskou frontu. Ruská propaganda mu podle rodiny slíbila mírovou roli, realita se ale ukázala jako cynická past.
Hluboko pod vyprahlou půdou státu Utah se letos na jaře roztočila vrtná souprava, která prorážela tvrdou žulu neuvěřitelnou rychlostí – zhruba 90 metrů za hodinu. Vrt, dlouhý téměř pět kilometrů, prorazil až k místům, kde teplota dosahuje 260 °C. Jenže místo hledání ropy či zemního plynu tu firma Fervo Energy míří za něčím jiným: za budoucností bez fosilních paliv.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oznámily, že znovu vystoupí z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Tento krok přichází jako důsledek tří měsíce trvajícího přezkumu, který se zaměřil na ideologické směřování organizace a její postoje k Izraeli, Číně a společenským otázkám, jako je diverzita či genderová rovnost. Podle Bílého domu je současné působení UNESCO v rozporu s americkými národními zájmy a s hodnotami, které Trumpova administrativa označuje za klíčové.
I měsíc po tragické havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 lidí, je pro jediného přeživšího, čtyřicetiletého Vishwashe Kumara Rameshe, zážitek stále živý. Podle jeho příbuzného Krunala Keshaveho muž trpí nočními můrami a stále znovu prožívá okamžiky hrůzy z osudného dne.
Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.
Vztah mediálního magnáta Ruperta Murdocha a prezidenta Donalda Trumpa zažil během let mnohé zvraty. Nyní se však ocitá v nebezpečném bodě zlomu. Murdochův Wall Street Journal totiž nedávno publikoval článek, v němž se uvádí, že Trump v roce 2003 údajně zaslal sexuálně explicitní přání Jeffrey Epsteinovi. Trump reagoval okamžitě – podal žalobu a veřejně obvinil Murdocha, že slíbil článek stáhnout, ale „zjevně už nemá žádnou moc“.
V noci na úterý došlo v Roztokách u Prahy k mimořádnému zásahu všech složek integrovaného záchranného systému. Důvodem bylo podezření na výskyt nebezpečné meningokokové infekce typu B mezi zahraničními studenty, kteří se účastní letního programu v areálu studentského ubytování na Tyršově náměstí.
