Spekulace o tom, zda Jeffrey Epstein ovlivní politickou kariéru Donalda Trumpa, jsou v současné době předmětem intenzivních diskusí. Epstein, usvědčený sexuální delikvent, jehož činy otřásly globální elitou, byl zatčen v roce 2019 na základě federálních obvinění ze sexuálního obchodování, včetně zneužívání nezletilých na soukromém ostrově. Jeho smrt v cele v srpnu 2019, která byla údajně sebevraždou, jen přilila olej do ohně konspiračních teorií.
Trump a Epstein měli podle magazínu The Conversation dlouholetý vztah, který sahá minimálně do konce 80. let. V roce 2002 Trump pro magazín New York řekl: "Jeffa znám patnáct let. Skvělý chlapík. Je s ním spousta zábavy. Dokonce se říká, že má rád krásné ženy stejně jako já, a mnoho z nich je mladších. Není pochyb o tom – Jeffrey si užívá svůj společenský život."
Existují fotografie obou mužů z různých společenských akcí včetně Trumpova klubu Mar-a-Lago, a Epsteinovy letové záznamy ukazují, že Trump cestoval jeho soukromým letadlem nejméně sedmkrát v letech mezi roky 1993 až 1997. Jejich vztah se údajně rozpadl v roce 2004 kvůli sporu o nemovitosti.
Během své prezidentské kampaně v roce 2024 Trump sliboval, že zveřejní vládou držené soubory týkající se Epsteina. Avšak v prvních měsících jeho současné administrativy, navzdory počátečním náznakům ze strany generální prokurátorky Pam Bondi, že „seznam klientů“ bude zveřejněn, se administrativa rozhodla neodtajňovat další materiály. Toto rozhodnutí vyvolalo značné rozhořčení mezi Trumpovými příznivci a konzervativními komentátory, kteří to vnímají jako zradu.
Dne 27. února 2025 generální prokurátorka Pam Bondi spolu s FBI uvolnila „první fázi“ odtajněných spisů souvisejících s Epsteinem, které však z velké části obsahovaly již dříve uniklé dokumenty a byly silně redigované. Dne 7. července 2025 Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že žádný „seznam klientů“ neexistuje a že žádné další soubory týkající se případu nebudou zveřejněny. Toto oznámení, spolu s informacemi o údajném Trumpově dopise Epsteinovi z roku 2003, dále zintenzivnilo tlak na Trumpa.
Reakce na tuto situaci je smíšená. Někteří Trumpovi loajální příznivci se cítí zrazeni a jsou pobouřeni, zatímco demokraté vnímají Trumpovu nejistotu jako slabost. Přestože Trumpova snaha odvést pozornost k dalším konspiračním teoriím, například o Baracku Obamovi a Hillary Clintonové, se může zdát chabá, jedná se o vyzkoušenou a ověřenou taktiku.
Bývalí úředníci a experti se domnívají, že Donald Trump prokázal pozoruhodnou odolnost vůči podobným krizím a často je dokáže využít k upevnění své moci. Jeho oddaná základna je v těchto konspiračních teoriích hluboce zakořeněna, takže otočit se proti prezidentovi by pro ně znamenalo nejen přiznání chyby, ale i zpochybnění vlastní identity.
Je proto nepravděpodobné, že by tato záležitost okamžitě „srazila“ Donalda Trumpa. Jeho schopnost přizpůsobovat konspirační teorie a zaměřovat se na „nepřátele zevnitř“ je silným nástrojem v americké politice, která je poznamenána hlubokými rozděleními a dlouhodobými historickými narativy.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.