Spekulace o tom, zda Jeffrey Epstein ovlivní politickou kariéru Donalda Trumpa, jsou v současné době předmětem intenzivních diskusí. Epstein, usvědčený sexuální delikvent, jehož činy otřásly globální elitou, byl zatčen v roce 2019 na základě federálních obvinění ze sexuálního obchodování, včetně zneužívání nezletilých na soukromém ostrově. Jeho smrt v cele v srpnu 2019, která byla údajně sebevraždou, jen přilila olej do ohně konspiračních teorií.
Trump a Epstein měli podle magazínu The Conversation dlouholetý vztah, který sahá minimálně do konce 80. let. V roce 2002 Trump pro magazín New York řekl: "Jeffa znám patnáct let. Skvělý chlapík. Je s ním spousta zábavy. Dokonce se říká, že má rád krásné ženy stejně jako já, a mnoho z nich je mladších. Není pochyb o tom – Jeffrey si užívá svůj společenský život."
Existují fotografie obou mužů z různých společenských akcí včetně Trumpova klubu Mar-a-Lago, a Epsteinovy letové záznamy ukazují, že Trump cestoval jeho soukromým letadlem nejméně sedmkrát v letech mezi roky 1993 až 1997. Jejich vztah se údajně rozpadl v roce 2004 kvůli sporu o nemovitosti.
Během své prezidentské kampaně v roce 2024 Trump sliboval, že zveřejní vládou držené soubory týkající se Epsteina. Avšak v prvních měsících jeho současné administrativy, navzdory počátečním náznakům ze strany generální prokurátorky Pam Bondi, že „seznam klientů“ bude zveřejněn, se administrativa rozhodla neodtajňovat další materiály. Toto rozhodnutí vyvolalo značné rozhořčení mezi Trumpovými příznivci a konzervativními komentátory, kteří to vnímají jako zradu.
Dne 27. února 2025 generální prokurátorka Pam Bondi spolu s FBI uvolnila „první fázi“ odtajněných spisů souvisejících s Epsteinem, které však z velké části obsahovaly již dříve uniklé dokumenty a byly silně redigované. Dne 7. července 2025 Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že žádný „seznam klientů“ neexistuje a že žádné další soubory týkající se případu nebudou zveřejněny. Toto oznámení, spolu s informacemi o údajném Trumpově dopise Epsteinovi z roku 2003, dále zintenzivnilo tlak na Trumpa.
Reakce na tuto situaci je smíšená. Někteří Trumpovi loajální příznivci se cítí zrazeni a jsou pobouřeni, zatímco demokraté vnímají Trumpovu nejistotu jako slabost. Přestože Trumpova snaha odvést pozornost k dalším konspiračním teoriím, například o Baracku Obamovi a Hillary Clintonové, se může zdát chabá, jedná se o vyzkoušenou a ověřenou taktiku.
Bývalí úředníci a experti se domnívají, že Donald Trump prokázal pozoruhodnou odolnost vůči podobným krizím a často je dokáže využít k upevnění své moci. Jeho oddaná základna je v těchto konspiračních teoriích hluboce zakořeněna, takže otočit se proti prezidentovi by pro ně znamenalo nejen přiznání chyby, ale i zpochybnění vlastní identity.
Je proto nepravděpodobné, že by tato záležitost okamžitě „srazila“ Donalda Trumpa. Jeho schopnost přizpůsobovat konspirační teorie a zaměřovat se na „nepřátele zevnitř“ je silným nástrojem v americké politice, která je poznamenána hlubokými rozděleními a dlouhodobými historickými narativy.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
Evropský průmysl čelí před nadcházející zimou vážným problémům v důsledku prudkého nárůstu cen energií a docházejících zásob plynu. Výrobní podniky od britského hrabství Shropshire až po německý Hamburk zasáhly výpadky v dodávkách a výrazné zvýšení provozních nákladů. Velkoobchodní ceny zemního plynu se v posledních dvou měsících zdvojnásobily v důsledku obnovených bojů mezi Spojenými státy a Íránem. Situaci dále komplikují narušené přepravní trasy na Blízkém východě, které brání plynulému zásobování evropského kontinentu.
Obnovená diplomatická iniciativa Spojených států zaměřená na ukončení války na Ukrajině naráží na realitu přímo na bojišti i na mezinárodní scéně. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem o uzavření dohody, a vyjádřil přání, aby se stejně postavil k vyjednávání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Příspěvek bývalého výzkumníka společností Anthropic a OpenAI Jacoba Coxona na sociálních sítích vyvolal značný poplach varováním, že vývojáři umělé inteligence riskují se lidskými životy. Výzkumník při svém odchodu z firmy uvedl, že tvůrci pokročilých modelů věří v možnost hrozby konce lidstva do konce tohoto desetiletí. V Bruselu však tato dramatická varování vyvolala spíše klidnou reakci spojenou s přesvědčením, že Evropská unie již na podobná rizika včas zareagovala. Zástupci unijních institucí považují současnou paniku v Silicon Valley za potvrzení správnosti evropské regulace.
Evropská komise v současnosti posuzuje, zda se Ukrajina potýká s nedostatkem finančních prostředků na udržení svého válečného úsilí. Tento krok přichází v době obnoveného tlaku na využití zmrazeného ruského majetku k pomoci Kyjevu. Unijní představitelé reagují na nedávné zprávy o možné finanční mezeře v ukrajinském rozpočtu. Evropská unie se snaží detailně zmapovat aktuální hospodářskou situaci napadené země.
Stovky žadatelů o azyl, kteří byli v rámci oboustranné dohody nuceně vráceni ze Spojeného království do Francie, beze stopy zmizely. Podle lidskoprávních organizací je mezi pohřešovanými také nejméně jedenačtyřicet dětí, jejichž věk britské úřady zpochybnily, píše The Guardian. Pilotní projekt označovaný jako systém kus za kus měl omezit nelegální přechody Lamanšského průlivu. Lidé se však po svém návratu na francouzské území postupně vytratili z dohledu úřadů.
Kazachstánská snaha zapojit se do hudební soutěže Eurovize narazila na byrokratické překážky. Evropská vysílací unie oznámila, že tamní státní vysílací společnost Khabar Agency nesplňuje podmínky pro získání plného členství. Žádost o vstup do organizace byla zamítnuta na základě interních stanov unie. Kazachstán se tak na pódiu této prestižní události v dohledné době nepředstaví.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Calgary setkal s kanadským premiérem Markem Carneym u příležitosti podpisu Deklarace o století partnerství mezi oběma zeměmi. Během společné tiskové konference uvedl, že neočekává zásadní třístranná mírová jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy před nadcházejícími ruskými volbami.
Mezinárodní vesmírný summit pořádaný francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži měl demonstrovat odhodlání Evropy investovat do vlastního kosmického sektoru. Dvoudenní setkání pod skleněnou kopulí paláce Grand Palais však podle webu Politico ukázalo, že evropské země stále nevynakládají dostatek prostředků na snížení závislosti na Spojených státech. Zástupci průmyslu sice na okraj konference oznámili nové soukromé investice v hodnotě miliard eur, akce však nepřinesla očekávané závazky ohledně veřejného financování. Evropě tak i nadále chybí prostředky potřebné k samostatnému přístupu do vesmíru bez americké pomoci.
Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do indického Dillí, kde se účastní dvoudenního summitu rozšiřujícího se uskupení BRICS. Na vojenské základně Palam jej po příletu přivítal indický náměstek ministra zahraničí Kirti Vardhan Singh. Hlavními tématy vrcholného setkání představitelů jedenácti členských zemí jsou probíhající válečné konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině a také aktuální hospodářské výzvy. V indické metropoli panují v souvislosti s akcí přísná bezpečnostní opatření a rozsáhlá dopravní omezení.
Republikánská strana zakončila v texaském Dallasu svůj neobvyklý dvoudenní kongres zaměřený na nadcházející kongresové volby. Klíčový večerní projev přednesl viceprezident JD Vance, který využil vystoupení k prezentaci rodinných hodnot, víry a ostré kritice Demokratické strany. Jeho vystoupení však v samém závěru zastínil neplánovaný příchod prezidenta Donalda Trumpa, který se ujal slova na více než pětadvacet minut.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.