Spekulace o tom, zda Jeffrey Epstein ovlivní politickou kariéru Donalda Trumpa, jsou v současné době předmětem intenzivních diskusí. Epstein, usvědčený sexuální delikvent, jehož činy otřásly globální elitou, byl zatčen v roce 2019 na základě federálních obvinění ze sexuálního obchodování, včetně zneužívání nezletilých na soukromém ostrově. Jeho smrt v cele v srpnu 2019, která byla údajně sebevraždou, jen přilila olej do ohně konspiračních teorií.
Trump a Epstein měli podle magazínu The Conversation dlouholetý vztah, který sahá minimálně do konce 80. let. V roce 2002 Trump pro magazín New York řekl: "Jeffa znám patnáct let. Skvělý chlapík. Je s ním spousta zábavy. Dokonce se říká, že má rád krásné ženy stejně jako já, a mnoho z nich je mladších. Není pochyb o tom – Jeffrey si užívá svůj společenský život."
Existují fotografie obou mužů z různých společenských akcí včetně Trumpova klubu Mar-a-Lago, a Epsteinovy letové záznamy ukazují, že Trump cestoval jeho soukromým letadlem nejméně sedmkrát v letech mezi roky 1993 až 1997. Jejich vztah se údajně rozpadl v roce 2004 kvůli sporu o nemovitosti.
Během své prezidentské kampaně v roce 2024 Trump sliboval, že zveřejní vládou držené soubory týkající se Epsteina. Avšak v prvních měsících jeho současné administrativy, navzdory počátečním náznakům ze strany generální prokurátorky Pam Bondi, že „seznam klientů“ bude zveřejněn, se administrativa rozhodla neodtajňovat další materiály. Toto rozhodnutí vyvolalo značné rozhořčení mezi Trumpovými příznivci a konzervativními komentátory, kteří to vnímají jako zradu.
Dne 27. února 2025 generální prokurátorka Pam Bondi spolu s FBI uvolnila „první fázi“ odtajněných spisů souvisejících s Epsteinem, které však z velké části obsahovaly již dříve uniklé dokumenty a byly silně redigované. Dne 7. července 2025 Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že žádný „seznam klientů“ neexistuje a že žádné další soubory týkající se případu nebudou zveřejněny. Toto oznámení, spolu s informacemi o údajném Trumpově dopise Epsteinovi z roku 2003, dále zintenzivnilo tlak na Trumpa.
Reakce na tuto situaci je smíšená. Někteří Trumpovi loajální příznivci se cítí zrazeni a jsou pobouřeni, zatímco demokraté vnímají Trumpovu nejistotu jako slabost. Přestože Trumpova snaha odvést pozornost k dalším konspiračním teoriím, například o Baracku Obamovi a Hillary Clintonové, se může zdát chabá, jedná se o vyzkoušenou a ověřenou taktiku.
Bývalí úředníci a experti se domnívají, že Donald Trump prokázal pozoruhodnou odolnost vůči podobným krizím a často je dokáže využít k upevnění své moci. Jeho oddaná základna je v těchto konspiračních teoriích hluboce zakořeněna, takže otočit se proti prezidentovi by pro ně znamenalo nejen přiznání chyby, ale i zpochybnění vlastní identity.
Je proto nepravděpodobné, že by tato záležitost okamžitě „srazila“ Donalda Trumpa. Jeho schopnost přizpůsobovat konspirační teorie a zaměřovat se na „nepřátele zevnitř“ je silným nástrojem v americké politice, která je poznamenána hlubokými rozděleními a dlouhodobými historickými narativy.
Velení čínské lidové armády prochází hlubokým otřesem, který vyvolal víkendový pád pětasedmdesátiletého generála Čang Jou-siaa. Tento nejvýše postavený uniformovaný důstojník v zemi a místopředseda mocné Ústřední vojenské komise byl společně s dalším vysokým funkcionářem, generálem Liou Čen-lim, oficiálně označen za vyšetřovaného. Podle čínského ministerstva obrany čelí oba muži podezření ze závažného porušení disciplíny a zákona, což je v tamním politickém systému běžný eufemismus pro korupční jednání.
Počet lidí, kteří budou muset čelit extrémním vedrům, se do roku 2050 více než zdvojnásobí, pokud globální oteplování dosáhne hranice 2 °C. Nová studie publikovaná v časopise Nature Sustainability varuje, že dopady pocítí celý svět a žádný region nezůstane imunní. Zatímco nejtvrději budou zasaženy tropy a jižní polokoule, severní země budou mít značné problémy s adaptací, protože jejich infrastruktura byla historicky budována pro chladnější klima.
Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln a doprovodná flotila torpédoborců s řízenými střelami dorazily do oblasti Blízkého východu. Tento přesun vojenských sil, spadajících pod centrální velení USA, vyvolává ve světě vážné obavy, že by prezident Donald Trump mohl vydat rozkaz k přímému úderu na Írán. Washington tímto krokem reaguje na krvavé potlačování masových protestů, které v posledních týdnech ochromily íránská města.
Evropští spojenci Spojených států se po začátku roku ocitli v další fázi politické nejistoty, kterou vyvolaly kroky a prohlášení prezidenta Donalda Trumpa. Podle analýz z posledních týdnů se ukazuje, že starý mezinárodní řád definitivně skončil a Evropa se musí připravit na realitu, kde namísto tiché spolupráce nastupuje otevřený odpor a snaha o strategickou autonomii.
Právní bitva o suverenitu státu Minnesota a bezpečnost jejích občanů se v pondělí přesunula do soudní síně, kde se právníci státu snaží zastavit masivní nasazení federálních agentů. Právní zástupce Brian Carter před federální soudkyní Kate Menendezovou argumentoval, že přítomnost zhruba 3 000 agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE) představuje „v podstatě armádu“. Podle Cartera je cílem této operace záměrně vyvolávat napětí prostřednictvím násilného a nezákonného jednání, které narušuje klid v regionu.
Příběh Keňana Stephena Oduora, který se v srpnu loňského roku vydal do Ruska za vidinou práce instalatéra, odhaluje mrazivou realitu náborových metod ruské armády. Namísto slibovaného měsíčního výdělku ve výši 100 000 keňských šilinků (přibližně 16 000 korun) se čtyřiadvacetiletý muž ocitl v Petrohradu, kde mu byly odebrány osobní věci a pod nátlakem podepsal dokumenty v ruštině. Až při vystavování vojenského průkazu mu jeden z přítomných Rusů cynicky vysvětlil, že přicestoval z Nairobi, aby se stal vojákem v probíhající válce na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump v pondělí ráno na své sociální síti Truth Social oznámil, že do Minnesoty vysílá Toma Homana, který v jeho administrativě zastává roli takzvaného hraničního cara. Homan, který se dosud v této oblasti přímo neangažoval, má za úkol podávat prezidentovi přímá hlášení o situaci v Minneapolisu. Trump své rozhodnutí odůvodnil potřebou dohledu nad probíhajícími nepokoji a popsal Homana jako tvrdého, ale spravedlivého profesionála, který má k regionu a tamním lidem dobrý vztah.
Administrativa Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň s cílem eliminovat cizí vliv na západní polokouli, přičemž úder ve Venezuele je vnímán pouze jako začátek širšího úsilí. Ministerstvo zahraničí USA ve svém novém strategickém plánu otevřeně deklaruje prioritu kontroly nad klíčovými body, jako je Panamský průplav. Washington již nehodlá tolerovat, aby cizí protivníci využívali obchod a investice jako zástěrku pro ovládnutí kritické infrastruktury a strategických území v regionu.
Snaha Spojených států o kontrolu nad Grónskem by se měla opírat spíše o diplomatický šarm než o nátlak a hrozby. Podle analýzy Agniy Grigasové pro Atlantic Council není problémem samotný zájem prezidenta Donalda Trumpa o tento strategický ostrov, ale zvolená metodika.
Světové ekonomické fórum ve švýcarském Davosu se stalo dějištěm dvou zásadně odlišných projevů. Kanadský premiér Mark Carney oslovil politické a obchodní špičky v úterý 20. ledna jako zkušený lídr s hlubokou znalostí financí. Ve své řeči mluvil o „trhlině“ v globálním uspořádání a o povinnosti národů spojovat se do koalic pro společný prospěch. Ačkoliv Spojené státy přímo nejmenoval, hovořil o „velmocích“ a „hegemonech“ v souvislosti s tím, že USA již nebudou tvořit pojivo mezinárodních aliancí.
Evropská komise zahájila vyšetřování sociální sítě X Elona Muska kvůli podezření, že její nástroj umělé inteligence Grok byl využíván k vytváření sexuálně explicitních snímků skutečných lidí. Tento krok následuje po podobném oznámení britského regulátora Ofcom z ledna letošního roku. Europoslankyně Regina Dohertyová, zastupující Irsko, uvedla, že Komise posoudí, zda byly tyto zmanipulované snímky zobrazovány uživatelům v rámci Evropské unie.
Špičky čínských ozbrojených sil čelí zásadním změnám v důsledku vyšetřování prvního místopředsedy Ústřední vojenské komise Čang Jou-siaa. Tento generál, který byl dlouhodobě pokládán za nejbližšího vojenského důvěrníka prezidenta Si Ťin-pchinga, je podezřelý z vážného porušení zákona a vnitřní disciplíny. Spolu s ním je prověřován také Liou Čen-li, jenž zastává post náčelníka generálního štábu této komise.