Spekulace o tom, zda Jeffrey Epstein ovlivní politickou kariéru Donalda Trumpa, jsou v současné době předmětem intenzivních diskusí. Epstein, usvědčený sexuální delikvent, jehož činy otřásly globální elitou, byl zatčen v roce 2019 na základě federálních obvinění ze sexuálního obchodování, včetně zneužívání nezletilých na soukromém ostrově. Jeho smrt v cele v srpnu 2019, která byla údajně sebevraždou, jen přilila olej do ohně konspiračních teorií.
Trump a Epstein měli podle magazínu The Conversation dlouholetý vztah, který sahá minimálně do konce 80. let. V roce 2002 Trump pro magazín New York řekl: "Jeffa znám patnáct let. Skvělý chlapík. Je s ním spousta zábavy. Dokonce se říká, že má rád krásné ženy stejně jako já, a mnoho z nich je mladších. Není pochyb o tom – Jeffrey si užívá svůj společenský život."
Existují fotografie obou mužů z různých společenských akcí včetně Trumpova klubu Mar-a-Lago, a Epsteinovy letové záznamy ukazují, že Trump cestoval jeho soukromým letadlem nejméně sedmkrát v letech mezi roky 1993 až 1997. Jejich vztah se údajně rozpadl v roce 2004 kvůli sporu o nemovitosti.
Během své prezidentské kampaně v roce 2024 Trump sliboval, že zveřejní vládou držené soubory týkající se Epsteina. Avšak v prvních měsících jeho současné administrativy, navzdory počátečním náznakům ze strany generální prokurátorky Pam Bondi, že „seznam klientů“ bude zveřejněn, se administrativa rozhodla neodtajňovat další materiály. Toto rozhodnutí vyvolalo značné rozhořčení mezi Trumpovými příznivci a konzervativními komentátory, kteří to vnímají jako zradu.
Dne 27. února 2025 generální prokurátorka Pam Bondi spolu s FBI uvolnila „první fázi“ odtajněných spisů souvisejících s Epsteinem, které však z velké části obsahovaly již dříve uniklé dokumenty a byly silně redigované. Dne 7. července 2025 Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že žádný „seznam klientů“ neexistuje a že žádné další soubory týkající se případu nebudou zveřejněny. Toto oznámení, spolu s informacemi o údajném Trumpově dopise Epsteinovi z roku 2003, dále zintenzivnilo tlak na Trumpa.
Reakce na tuto situaci je smíšená. Někteří Trumpovi loajální příznivci se cítí zrazeni a jsou pobouřeni, zatímco demokraté vnímají Trumpovu nejistotu jako slabost. Přestože Trumpova snaha odvést pozornost k dalším konspiračním teoriím, například o Baracku Obamovi a Hillary Clintonové, se může zdát chabá, jedná se o vyzkoušenou a ověřenou taktiku.
Bývalí úředníci a experti se domnívají, že Donald Trump prokázal pozoruhodnou odolnost vůči podobným krizím a často je dokáže využít k upevnění své moci. Jeho oddaná základna je v těchto konspiračních teoriích hluboce zakořeněna, takže otočit se proti prezidentovi by pro ně znamenalo nejen přiznání chyby, ale i zpochybnění vlastní identity.
Je proto nepravděpodobné, že by tato záležitost okamžitě „srazila“ Donalda Trumpa. Jeho schopnost přizpůsobovat konspirační teorie a zaměřovat se na „nepřátele zevnitř“ je silným nástrojem v americké politice, která je poznamenána hlubokými rozděleními a dlouhodobými historickými narativy.
Prezident USA Donald Trump oznámil, že zkracuje původní 50denní termín, který stanovil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro uzavření dohody o Ukrajině. Na tiskové konferenci uvedl, že nový termín pro dosažení dohody je nyní stanoven na „10 nebo 12 dní“ od dneška.
Dvě přední izraelské lidskoprávní organizace, B’Tselem a Lékaři za lidská práva (Physicians for Human Rights), v pondělí obvinily Izrael z páchání genocidy v Gaze. Organizace uvádějí, že Izrael úmyslně cíleně likviduje Palestince v Gaze, přičemž poškozuje palestinskou společnost na základě její etnické identity.
Americký prezident Donald Trump v pondělí vyjádřil zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a oznámil, že zkracuje padesátidenní lhůtu, kterou Rusku dal na ukončení války na Ukrajině.
V Pásmu Gazy se rozvíjí hluboká humanitární krize, která si žádá více než jen slovní odsouzení ze strany spojenců Izraele. Situace na místě je alarmující a podle expertů vyžaduje okamžité a rozhodné kroky.
Navzdory tomu, že po přijetí eura v Chorvatsku ceny vzrostly, výhody, které tento krok přinesl, převažují. A tak se Bulharsku, které se připravuje na přechod na společnou evropskou měnu v roce 2024, dostává rady od chorvatských odborníků, aby zůstalo klidné – přechod na euro může přinést problémy, ale není to konec světa.
Ruská armáda uplatňuje brutální tresty proti vojákům, kteří odmítají dál bojovat na Ukrajině. Tyto drsné metody, často zachycené na videích, vykreslují ponurý obraz života uvnitř Putinovy armády. Počet dezercí od začátku invaze v roce 2022 dosahuje podle odhadů televize CNN desítek tisíc.
Evropská unie a Spojené státy uzavřely obchodní dohodu, která však vyvolala smíšené reakce napříč Evropou. Francouzský premiér dohodu označil za "temný den" pro Evropu, zatímco německý kancléř ji přivítal jako prevenci "zbytečné eskalace" obchodních vztahů.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) ve své historické konzultativní zprávě potvrdil, že změna klimatu „ohrožuje všechny formy života“, a zdůraznil, že státy mají povinnost tento problém řešit, jinak budou čelit právním důsledkům podle mezinárodního práva. Rozhodnutí otevírá možnost, že země postižené klimatickými katastrofami mohou žalovat státy s vysokými emisemi na náhradu škod.
Na klimatickém summitu Aspen Ideas, který se poprvé konal v Chicagu, se diskutovalo o dlouhodobé strategii v oblasti změny klimatu. Klíčové myšlenky, které zazněly během tohoto setkání, ukazují na rostoucí zralost a komplexnost přístupu soukromého sektoru k tomuto globálnímu problému.
Spekulace o tom, zda Jeffrey Epstein ovlivní politickou kariéru Donalda Trumpa, jsou v současné době předmětem intenzivních diskusí. Epstein, usvědčený sexuální delikvent, jehož činy otřásly globální elitou, byl zatčen v roce 2019 na základě federálních obvinění ze sexuálního obchodování, včetně zneužívání nezletilých na soukromém ostrově. Jeho smrt v cele v srpnu 2019, která byla údajně sebevraždou, jen přilila olej do ohně konspiračních teorií.
Německo s napětím sleduje, jak Spojené státy zvažují redukci svých vojáků v Evropě, což by mohlo ovlivnit dlouhodobé bezpečnostní vazby mezi oběma zeměmi. V centru těchto diskusí je komplexní hodnocení globálního rozložení sil Pentagonu, jehož cílem je přizpůsobit americké vojenské nasazení měnícím se světovým prioritám. Zvláštní důraz je kladen na rostoucí napětí v Indo-Pacifiku a tlak na snížení amerických zámořských výdajů.
Spojené státy a Evropská unie se dnes dohodly na nové podobě obchodních vztahů. Vývoz EU do USA bude čelit 15procentnímu clu u většiny exportních položek (výjimku mají představovat zejména farmaceutické přípravky a dále ocel a hliník), a to včetně automobilů a autodílů. To je dobrá zpráva pro Česko, jehož automobilový průmysl je na vývozu do USA poměrně silně závislý, i když zejména nepřímo, hlavně skrze Německo.