Spekulace o tom, zda Jeffrey Epstein ovlivní politickou kariéru Donalda Trumpa, jsou v současné době předmětem intenzivních diskusí. Epstein, usvědčený sexuální delikvent, jehož činy otřásly globální elitou, byl zatčen v roce 2019 na základě federálních obvinění ze sexuálního obchodování, včetně zneužívání nezletilých na soukromém ostrově. Jeho smrt v cele v srpnu 2019, která byla údajně sebevraždou, jen přilila olej do ohně konspiračních teorií.
Trump a Epstein měli podle magazínu The Conversation dlouholetý vztah, který sahá minimálně do konce 80. let. V roce 2002 Trump pro magazín New York řekl: "Jeffa znám patnáct let. Skvělý chlapík. Je s ním spousta zábavy. Dokonce se říká, že má rád krásné ženy stejně jako já, a mnoho z nich je mladších. Není pochyb o tom – Jeffrey si užívá svůj společenský život."
Existují fotografie obou mužů z různých společenských akcí včetně Trumpova klubu Mar-a-Lago, a Epsteinovy letové záznamy ukazují, že Trump cestoval jeho soukromým letadlem nejméně sedmkrát v letech mezi roky 1993 až 1997. Jejich vztah se údajně rozpadl v roce 2004 kvůli sporu o nemovitosti.
Během své prezidentské kampaně v roce 2024 Trump sliboval, že zveřejní vládou držené soubory týkající se Epsteina. Avšak v prvních měsících jeho současné administrativy, navzdory počátečním náznakům ze strany generální prokurátorky Pam Bondi, že „seznam klientů“ bude zveřejněn, se administrativa rozhodla neodtajňovat další materiály. Toto rozhodnutí vyvolalo značné rozhořčení mezi Trumpovými příznivci a konzervativními komentátory, kteří to vnímají jako zradu.
Dne 27. února 2025 generální prokurátorka Pam Bondi spolu s FBI uvolnila „první fázi“ odtajněných spisů souvisejících s Epsteinem, které však z velké části obsahovaly již dříve uniklé dokumenty a byly silně redigované. Dne 7. července 2025 Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že žádný „seznam klientů“ neexistuje a že žádné další soubory týkající se případu nebudou zveřejněny. Toto oznámení, spolu s informacemi o údajném Trumpově dopise Epsteinovi z roku 2003, dále zintenzivnilo tlak na Trumpa.
Reakce na tuto situaci je smíšená. Někteří Trumpovi loajální příznivci se cítí zrazeni a jsou pobouřeni, zatímco demokraté vnímají Trumpovu nejistotu jako slabost. Přestože Trumpova snaha odvést pozornost k dalším konspiračním teoriím, například o Baracku Obamovi a Hillary Clintonové, se může zdát chabá, jedná se o vyzkoušenou a ověřenou taktiku.
Bývalí úředníci a experti se domnívají, že Donald Trump prokázal pozoruhodnou odolnost vůči podobným krizím a často je dokáže využít k upevnění své moci. Jeho oddaná základna je v těchto konspiračních teoriích hluboce zakořeněna, takže otočit se proti prezidentovi by pro ně znamenalo nejen přiznání chyby, ale i zpochybnění vlastní identity.
Je proto nepravděpodobné, že by tato záležitost okamžitě „srazila“ Donalda Trumpa. Jeho schopnost přizpůsobovat konspirační teorie a zaměřovat se na „nepřátele zevnitř“ je silným nástrojem v americké politice, která je poznamenána hlubokými rozděleními a dlouhodobými historickými narativy.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.