Michael, devětadvacetiletý Číňan, se rozhodl připojit k ruské armádě, aby si splnil sen o vojenském životě v zahraničí. Po roce stráveném na frontě však říká, že šlo o obrovskou chybu. V telefonickém rozhovoru pro CNN popsal, jak byl za spor ohledně ochranné výstroje potrestán tak, že ho nadřízení uvěznili na tři týdny v tmavé ocelové kleci, kde se sotva mohl postavit. Nyní se zotavuje ze zranění a chce ostatní Číňany varovat, aby do války na Ukrajině nevstupovali.
„Musím promluvit a říct pravdu – varuji všechny nerozumné Číňany, ať sem nejezdí,“ říká Michael. Jeho svědectví je jen dalším střípkem do mozaiky rostoucího fenoménu: čínští občané bojující na straně Ruska i Ukrajiny.
Ukrajina v dubnu oznámila, že zajala dva čínské bojovníky v ruských uniformách, a podle prezidenta Zelenského jich může být v ruských řadách mnohem více. Moskva i Peking však jakoukoli oficiální účast popírají a tvrdí, že se jedná o jednotlivce jednající na vlastní pěst.
Michael tvrdí, že ruská armáda trpí chaosem, špatným vybavením, korupcí a zanedbanou logistikou. Přesto stovky Číňanů podle něj do Ruska odcházejí, přilákáni nejen penězi, ale i agresivními náborovými videi, která se šíří na čínských sociálních sítích jako Douyin, místní verzi TikToku. Videa, často opatřená čínskými titulky, slibují dobrodružství, mužnost a vysoké výdělky. „Nejsi snad chlap? Staň se skutečným mužem!“ hlásá jedno z nich.
Michael, který dříve sloužil v čínské lidové armádě, se do Ruska vydal v listopadu 2023. Po odmítnutí kvůli jazykové bariéře vstoupil nejprve do nechvalně proslulé Wagnerovy skupiny, později podepsal oficiální kontrakt s ruským ministerstvem obrany. Mzda činila zhruba 2 400 dolarů měsíčně, plus bonusy za územní zisky.
Mnozí jeho krajané podle něj pochází z chudých poměrů a ruská válka jim nabízí šanci na rychlý výdělek. Jiný čínský žoldnéř, který také sloužil v ruské armádě, uvedl, že si v Rusku vydělal třikrát víc než doma. „Bez peněz není čest,“ napsal jeden komentář na Douyinu. CNN dohledala, že příspěvek pocházel z území pod kontrolou Ruska.
Ne všichni čínští dobrovolníci však bojují za Rusko. Někteří se přidali k Ukrajině – z ideologických důvodů. Jason, původem z Číny, ale vyrůstající v USA, se v roce 2023 přihlásil k ukrajinské mezinárodní legii. Věří, že obrana Ukrajiny je nepřímo obranou Tchaj-wanu – ostrova, na který si činí nárok Peking. Jeho pradědeček bojoval za nacionalisty proti komunistům a padl během čínské občanské války. Jason říká, že doufá, že jeho účast Ukrajincům i Tchajwancům ukáže, že v případě invaze nebude ostrov sám.
Podobnou cestou se vydala i Sophie, doktorandka z přední čínské univerzity. Vliv na její rozhodnutí měl rok strávený na studiích v Evropě, kde se vymanila z čínské cenzury a jednostranné mediální propagandy. Inspirací jí bylo video o prvním čínském bojovníkovi padlém na straně Ukrajiny.
Po zveřejnění informací o zajatých Číňanech ukrajinskou armádou zmizely účty čínských žoldnéřů z čínských sociálních sítí. Přesto náborová videa zůstávají online – podle odborníků zřejmě kvůli opomenutí cenzorů, nikoli úmyslné strategii. Čínské úřady trvají na tom, že žádné své občany k účasti na válce nepodporují.
Jedním z těch, kdo pravidelně sdílel zážitky z fronty, byl i Michael. Tvrdí, že mu ruská armáda zakázala publikovat poté, co veřejně promluvil o nelidském zacházení. Druhý bojovník, který se loni vrátil domů, zjistil, že mu úřady zakázaly vycestovat ze země – podle něj právě kvůli jeho účasti v konfliktu.
Zatímco Číňané na obou stranách konfliktu uvádějí různé motivace – od peněz po ideály –, jejich výpovědi se shodují v jednom: válka je krutá realita, která dalece přesahuje jakékoli představy.
„Je to nesmírně brutální, mnohem horší, než si kdokoli dokáže představit,“ říká Michael.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
