Michael, devětadvacetiletý Číňan, se rozhodl připojit k ruské armádě, aby si splnil sen o vojenském životě v zahraničí. Po roce stráveném na frontě však říká, že šlo o obrovskou chybu. V telefonickém rozhovoru pro CNN popsal, jak byl za spor ohledně ochranné výstroje potrestán tak, že ho nadřízení uvěznili na tři týdny v tmavé ocelové kleci, kde se sotva mohl postavit. Nyní se zotavuje ze zranění a chce ostatní Číňany varovat, aby do války na Ukrajině nevstupovali.
„Musím promluvit a říct pravdu – varuji všechny nerozumné Číňany, ať sem nejezdí,“ říká Michael. Jeho svědectví je jen dalším střípkem do mozaiky rostoucího fenoménu: čínští občané bojující na straně Ruska i Ukrajiny.
Ukrajina v dubnu oznámila, že zajala dva čínské bojovníky v ruských uniformách, a podle prezidenta Zelenského jich může být v ruských řadách mnohem více. Moskva i Peking však jakoukoli oficiální účast popírají a tvrdí, že se jedná o jednotlivce jednající na vlastní pěst.
Michael tvrdí, že ruská armáda trpí chaosem, špatným vybavením, korupcí a zanedbanou logistikou. Přesto stovky Číňanů podle něj do Ruska odcházejí, přilákáni nejen penězi, ale i agresivními náborovými videi, která se šíří na čínských sociálních sítích jako Douyin, místní verzi TikToku. Videa, často opatřená čínskými titulky, slibují dobrodružství, mužnost a vysoké výdělky. „Nejsi snad chlap? Staň se skutečným mužem!“ hlásá jedno z nich.
Michael, který dříve sloužil v čínské lidové armádě, se do Ruska vydal v listopadu 2023. Po odmítnutí kvůli jazykové bariéře vstoupil nejprve do nechvalně proslulé Wagnerovy skupiny, později podepsal oficiální kontrakt s ruským ministerstvem obrany. Mzda činila zhruba 2 400 dolarů měsíčně, plus bonusy za územní zisky.
Mnozí jeho krajané podle něj pochází z chudých poměrů a ruská válka jim nabízí šanci na rychlý výdělek. Jiný čínský žoldnéř, který také sloužil v ruské armádě, uvedl, že si v Rusku vydělal třikrát víc než doma. „Bez peněz není čest,“ napsal jeden komentář na Douyinu. CNN dohledala, že příspěvek pocházel z území pod kontrolou Ruska.
Ne všichni čínští dobrovolníci však bojují za Rusko. Někteří se přidali k Ukrajině – z ideologických důvodů. Jason, původem z Číny, ale vyrůstající v USA, se v roce 2023 přihlásil k ukrajinské mezinárodní legii. Věří, že obrana Ukrajiny je nepřímo obranou Tchaj-wanu – ostrova, na který si činí nárok Peking. Jeho pradědeček bojoval za nacionalisty proti komunistům a padl během čínské občanské války. Jason říká, že doufá, že jeho účast Ukrajincům i Tchajwancům ukáže, že v případě invaze nebude ostrov sám.
Podobnou cestou se vydala i Sophie, doktorandka z přední čínské univerzity. Vliv na její rozhodnutí měl rok strávený na studiích v Evropě, kde se vymanila z čínské cenzury a jednostranné mediální propagandy. Inspirací jí bylo video o prvním čínském bojovníkovi padlém na straně Ukrajiny.
Po zveřejnění informací o zajatých Číňanech ukrajinskou armádou zmizely účty čínských žoldnéřů z čínských sociálních sítí. Přesto náborová videa zůstávají online – podle odborníků zřejmě kvůli opomenutí cenzorů, nikoli úmyslné strategii. Čínské úřady trvají na tom, že žádné své občany k účasti na válce nepodporují.
Jedním z těch, kdo pravidelně sdílel zážitky z fronty, byl i Michael. Tvrdí, že mu ruská armáda zakázala publikovat poté, co veřejně promluvil o nelidském zacházení. Druhý bojovník, který se loni vrátil domů, zjistil, že mu úřady zakázaly vycestovat ze země – podle něj právě kvůli jeho účasti v konfliktu.
Zatímco Číňané na obou stranách konfliktu uvádějí různé motivace – od peněz po ideály –, jejich výpovědi se shodují v jednom: válka je krutá realita, která dalece přesahuje jakékoli představy.
„Je to nesmírně brutální, mnohem horší, než si kdokoli dokáže představit,“ říká Michael.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
