"Musíme říct pravdu." Číňané bojující proti Ukrajině promluvili o šílenství v ruské armádě

„Musím promluvit a říct pravdu – varuji všechny nerozumné Číňany, ať sem nejezdí,“ říká Michael. Jeho svědectví je jen dalším střípkem do mozaiky rostoucího fenoménu: čínští občané bojující na straně Ruska i Ukrajiny.

Ukrajina v dubnu oznámila, že zajala dva čínské bojovníky v ruských uniformách, a podle prezidenta Zelenského jich může být v ruských řadách mnohem více. Moskva i Peking však jakoukoli oficiální účast popírají a tvrdí, že se jedná o jednotlivce jednající na vlastní pěst.

Michael tvrdí, že ruská armáda trpí chaosem, špatným vybavením, korupcí a zanedbanou logistikou. Přesto stovky Číňanů podle něj do Ruska odcházejí, přilákáni nejen penězi, ale i agresivními náborovými videi, která se šíří na čínských sociálních sítích jako Douyin, místní verzi TikToku. Videa, často opatřená čínskými titulky, slibují dobrodružství, mužnost a vysoké výdělky. „Nejsi snad chlap? Staň se skutečným mužem!“ hlásá jedno z nich.

Michael, který dříve sloužil v čínské lidové armádě, se do Ruska vydal v listopadu 2023. Po odmítnutí kvůli jazykové bariéře vstoupil nejprve do nechvalně proslulé Wagnerovy skupiny, později podepsal oficiální kontrakt s ruským ministerstvem obrany. Mzda činila zhruba 2 400 dolarů měsíčně, plus bonusy za územní zisky.

Mnozí jeho krajané podle něj pochází z chudých poměrů a ruská válka jim nabízí šanci na rychlý výdělek. Jiný čínský žoldnéř, který také sloužil v ruské armádě, uvedl, že si v Rusku vydělal třikrát víc než doma. „Bez peněz není čest,“ napsal jeden komentář na Douyinu. CNN dohledala, že příspěvek pocházel z území pod kontrolou Ruska.

Ne všichni čínští dobrovolníci však bojují za Rusko. Někteří se přidali k Ukrajině – z ideologických důvodů. Jason, původem z Číny, ale vyrůstající v USA, se v roce 2023 přihlásil k ukrajinské mezinárodní legii. Věří, že obrana Ukrajiny je nepřímo obranou Tchaj-wanu – ostrova, na který si činí nárok Peking. Jeho pradědeček bojoval za nacionalisty proti komunistům a padl během čínské občanské války. Jason říká, že doufá, že jeho účast Ukrajincům i Tchajwancům ukáže, že v případě invaze nebude ostrov sám.

Podobnou cestou se vydala i Sophie, doktorandka z přední čínské univerzity. Vliv na její rozhodnutí měl rok strávený na studiích v Evropě, kde se vymanila z čínské cenzury a jednostranné mediální propagandy. Inspirací jí bylo video o prvním čínském bojovníkovi padlém na straně Ukrajiny.

Po zveřejnění informací o zajatých Číňanech ukrajinskou armádou zmizely účty čínských žoldnéřů z čínských sociálních sítí. Přesto náborová videa zůstávají online – podle odborníků zřejmě kvůli opomenutí cenzorů, nikoli úmyslné strategii. Čínské úřady trvají na tom, že žádné své občany k účasti na válce nepodporují.

Jedním z těch, kdo pravidelně sdílel zážitky z fronty, byl i Michael. Tvrdí, že mu ruská armáda zakázala publikovat poté, co veřejně promluvil o nelidském zacházení. Druhý bojovník, který se loni vrátil domů, zjistil, že mu úřady zakázaly vycestovat ze země – podle něj právě kvůli jeho účasti v konfliktu.

Zatímco Číňané na obou stranách konfliktu uvádějí různé motivace – od peněz po ideály –, jejich výpovědi se shodují v jednom: válka je krutá realita, která dalece přesahuje jakékoli představy.

„Je to nesmírně brutální, mnohem horší, než si kdokoli dokáže představit,“ říká Michael.