Dne 30. dubna 1975 skončila válka ve Vietnamu, ale její ekologické dědictví přetrvává dodnes. Mangrovy na pobřeží, kdysi bohaté na ryby a ptáky, byly zcela zničeny. Lesy, které kdysi hostily stovky druhů, se změnily v vyprahlé území porostlé invazivními travinami. Válka zanechala Vietnam nejen v troskách politických a hospodářských, ale i ekologických. A právě tyto jizvy přírody jsou výstražným znamením pro dnešní konflikty v Gaze a na Ukrajině.
Již koncem 60. let se objevil pojem „ekocida“ – hromadné ničení přírodního prostředí – jako reakce na použití defoliantů typu Agent Orange a zápalných zbraní jako napalm. V rámci operace Ranch Hand bylo podle webu The Conversation nad Vietnamem rozprášeno přibližně 75 milionů litrů herbicidů, z toho polovina právě Agent Orange, kontaminovaného toxickým dioxinem. Ten padal nejen na lesy, ale i na řeky, rýžová pole a vesnice, vystavujíc civilisty i vojáky chemickému nebezpečí.
Zatímco Spojené státy tvrdily, že tyto látky nejsou chemickými zbraněmi, vědecké důkazy ukazovaly opak. Už v roce 1969 bylo prokázáno, že Agent Orange způsobuje genetické vady u myší. Zápalné zbraně a těžká technika, včetně buldozerů zvaných „Římské pluhy“, dále zničily rozsáhlé oblasti přírody. „Sedmikvítky“, mohutné letecké pumy, zcela zničily vše v okruhu téměř jednoho kilometru. V některých oblastech se ani půda po zásahu neobnovila.
Po pádu Saigonu byla na Vietnam uvalena americká hospodářská blokáda. Místní vědci mohli provádět jen omezený výzkum. V centrálním údolí A Lưới se ukázalo, že 80 % postřikovaných lesů nebylo schopno regenerace ani po deseti letech. Pokusné obnovy byly vzácné a finančně omezené. Významným příkladem je ruční výsadba mangrovů v oblasti Cần Giờ, která trvala desetiletí.
Odstranění dioxinů trvalo ještě déle. První dohoda mezi USA a Vietnamem byla uzavřena až v roce 2006 a první rozsáhlá dekontaminace proběhla na letišti Da Nang, kde bylo upraveno 150 tisíc kubických metrů kontaminované půdy. Projekt stál přes 115 milionů dolarů a trval více než dekádu. Další „horké místo“ představuje letecká základna Biên Hòa, kde je dioxin stále přítomen ve vodě i zvířatech.
Přestože mezinárodní právo bylo posíleno – například ženevskými dodatky z roku 1977 zakazujícími rozsáhlé a dlouhodobé škody na přírodě – realita ukazuje jejich neúčinnost. Ekologické škody v Gaze, na Ukrajině i v Sýrii dokazují, že bez účinného vymáhání jsou smlouvy jen prázdnými slovy.
Některé státy zavedly vlastní zákony o ekocidě. Vietnam byl prvním, kdo ji označil za zločin proti lidskosti, a podobné zákony přijaly i Rusko a Ukrajina. Dosud však nebyla zaznamenána žádná trestní stíhání. Ekocida zůstává reálnou hrozbou bez konkrétní odpovědnosti.
Zkušenost z Vietnamu ukazuje, že ekologické důsledky válek nelze ignorovat. Obnova přírody trvá desítky let a vyžaduje mezinárodní spolupráci, financování a politickou vůli. Pokud se dnešní svět z minulosti nepoučí, čeká Gazu i Ukrajinu podobný osud – ekologická devastace bez nápravy.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.