Dne 30. dubna 1975 skončila válka ve Vietnamu, ale její ekologické dědictví přetrvává dodnes. Mangrovy na pobřeží, kdysi bohaté na ryby a ptáky, byly zcela zničeny. Lesy, které kdysi hostily stovky druhů, se změnily v vyprahlé území porostlé invazivními travinami. Válka zanechala Vietnam nejen v troskách politických a hospodářských, ale i ekologických. A právě tyto jizvy přírody jsou výstražným znamením pro dnešní konflikty v Gaze a na Ukrajině.
Již koncem 60. let se objevil pojem „ekocida“ – hromadné ničení přírodního prostředí – jako reakce na použití defoliantů typu Agent Orange a zápalných zbraní jako napalm. V rámci operace Ranch Hand bylo podle webu The Conversation nad Vietnamem rozprášeno přibližně 75 milionů litrů herbicidů, z toho polovina právě Agent Orange, kontaminovaného toxickým dioxinem. Ten padal nejen na lesy, ale i na řeky, rýžová pole a vesnice, vystavujíc civilisty i vojáky chemickému nebezpečí.
Zatímco Spojené státy tvrdily, že tyto látky nejsou chemickými zbraněmi, vědecké důkazy ukazovaly opak. Už v roce 1969 bylo prokázáno, že Agent Orange způsobuje genetické vady u myší. Zápalné zbraně a těžká technika, včetně buldozerů zvaných „Římské pluhy“, dále zničily rozsáhlé oblasti přírody. „Sedmikvítky“, mohutné letecké pumy, zcela zničily vše v okruhu téměř jednoho kilometru. V některých oblastech se ani půda po zásahu neobnovila.
Po pádu Saigonu byla na Vietnam uvalena americká hospodářská blokáda. Místní vědci mohli provádět jen omezený výzkum. V centrálním údolí A Lưới se ukázalo, že 80 % postřikovaných lesů nebylo schopno regenerace ani po deseti letech. Pokusné obnovy byly vzácné a finančně omezené. Významným příkladem je ruční výsadba mangrovů v oblasti Cần Giờ, která trvala desetiletí.
Odstranění dioxinů trvalo ještě déle. První dohoda mezi USA a Vietnamem byla uzavřena až v roce 2006 a první rozsáhlá dekontaminace proběhla na letišti Da Nang, kde bylo upraveno 150 tisíc kubických metrů kontaminované půdy. Projekt stál přes 115 milionů dolarů a trval více než dekádu. Další „horké místo“ představuje letecká základna Biên Hòa, kde je dioxin stále přítomen ve vodě i zvířatech.
Přestože mezinárodní právo bylo posíleno – například ženevskými dodatky z roku 1977 zakazujícími rozsáhlé a dlouhodobé škody na přírodě – realita ukazuje jejich neúčinnost. Ekologické škody v Gaze, na Ukrajině i v Sýrii dokazují, že bez účinného vymáhání jsou smlouvy jen prázdnými slovy.
Některé státy zavedly vlastní zákony o ekocidě. Vietnam byl prvním, kdo ji označil za zločin proti lidskosti, a podobné zákony přijaly i Rusko a Ukrajina. Dosud však nebyla zaznamenána žádná trestní stíhání. Ekocida zůstává reálnou hrozbou bez konkrétní odpovědnosti.
Zkušenost z Vietnamu ukazuje, že ekologické důsledky válek nelze ignorovat. Obnova přírody trvá desítky let a vyžaduje mezinárodní spolupráci, financování a politickou vůli. Pokud se dnešní svět z minulosti nepoučí, čeká Gazu i Ukrajinu podobný osud – ekologická devastace bez nápravy.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
Dnes už je bývalým princem Andrewem a všichni dobře vědí, co mu zlomilo vaz. Byl to blízký vztah s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem. Elitní britský deník se teď rozhodl popsat, jak se vztah této dvojice v čase vyvíjel.
Blízký východ se zmítá v nejhorší vlně násilí za poslední desetiletí a počet obětí napříč celým regionem od konce února drasticky narůstá. Podle nejnovějších údajů libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za necelých dva a půl týdne zabito nejméně 968 lidí. Izraelské bombardování země, které začalo 2. března, si vyžádalo životy mnoha civilistů, přičemž mezi mrtvými je potvrzeno nejméně 116 dětí.
Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.
Ruskou politickou scénou otřásla nečekaná událost. Ilja Remeslo, pětačtyřicetiletý právník a dlouholetý loajální šiřitel prokremelské propagandy, veřejně vystoupil proti Vladimiru Putinovi. Remeslo, který se dříve specializoval na diskreditaci nezávislých novinářů a opozičních politiků včetně Alexeje Navalného, zveřejnil na svém Telegramu manifest s názvem „Pět důvodů, proč jsem přestal podporovat Vladimira Putina“.