Před 50 lety skončila válka ve Vietnamu. Dnes ukazuje, jak tragicky bude jednou vypadat Ukrajina

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 29. dubna 2025 14:28
Sdílej:

Dne 30. dubna 1975 skončila válka ve Vietnamu, ale její ekologické dědictví přetrvává dodnes. Mangrovy na pobřeží, kdysi bohaté na ryby a ptáky, byly zcela zničeny. Lesy, které kdysi hostily stovky druhů, se změnily v vyprahlé území porostlé invazivními travinami. Válka zanechala Vietnam nejen v troskách politických a hospodářských, ale i ekologických. A právě tyto jizvy přírody jsou výstražným znamením pro dnešní konflikty v Gaze a na Ukrajině.

Již koncem 60. let se objevil pojem „ekocida“ – hromadné ničení přírodního prostředí – jako reakce na použití defoliantů typu Agent Orange a zápalných zbraní jako napalm. V rámci operace Ranch Hand bylo podle webu The Conversation nad Vietnamem rozprášeno přibližně 75 milionů litrů herbicidů, z toho polovina právě Agent Orange, kontaminovaného toxickým dioxinem. Ten padal nejen na lesy, ale i na řeky, rýžová pole a vesnice, vystavujíc civilisty i vojáky chemickému nebezpečí.

Zatímco Spojené státy tvrdily, že tyto látky nejsou chemickými zbraněmi, vědecké důkazy ukazovaly opak. Už v roce 1969 bylo prokázáno, že Agent Orange způsobuje genetické vady u myší. Zápalné zbraně a těžká technika, včetně buldozerů zvaných „Římské pluhy“, dále zničily rozsáhlé oblasti přírody. „Sedmikvítky“, mohutné letecké pumy, zcela zničily vše v okruhu téměř jednoho kilometru. V některých oblastech se ani půda po zásahu neobnovila.

Po pádu Saigonu byla na Vietnam uvalena americká hospodářská blokáda. Místní vědci mohli provádět jen omezený výzkum. V centrálním údolí A Lưới se ukázalo, že 80 % postřikovaných lesů nebylo schopno regenerace ani po deseti letech. Pokusné obnovy byly vzácné a finančně omezené. Významným příkladem je ruční výsadba mangrovů v oblasti Cần Giờ, která trvala desetiletí.

Odstranění dioxinů trvalo ještě déle. První dohoda mezi USA a Vietnamem byla uzavřena až v roce 2006 a první rozsáhlá dekontaminace proběhla na letišti Da Nang, kde bylo upraveno 150 tisíc kubických metrů kontaminované půdy. Projekt stál přes 115 milionů dolarů a trval více než dekádu. Další „horké místo“ představuje letecká základna Biên Hòa, kde je dioxin stále přítomen ve vodě i zvířatech.

Přestože mezinárodní právo bylo posíleno – například ženevskými dodatky z roku 1977 zakazujícími rozsáhlé a dlouhodobé škody na přírodě – realita ukazuje jejich neúčinnost. Ekologické škody v Gaze, na Ukrajině i v Sýrii dokazují, že bez účinného vymáhání jsou smlouvy jen prázdnými slovy.

Některé státy zavedly vlastní zákony o ekocidě. Vietnam byl prvním, kdo ji označil za zločin proti lidskosti, a podobné zákony přijaly i Rusko a Ukrajina. Dosud však nebyla zaznamenána žádná trestní stíhání. Ekocida zůstává reálnou hrozbou bez konkrétní odpovědnosti.

Zkušenost z Vietnamu ukazuje, že ekologické důsledky válek nelze ignorovat. Obnova přírody trvá desítky let a vyžaduje mezinárodní spolupráci, financování a politickou vůli. Pokud se dnešní svět z minulosti nepoučí, čeká Gazu i Ukrajinu podobný osud – ekologická devastace bez nápravy. 

Stalo se