Mozek vypne, pocit žízně nejde zažehnat. Jak se žije na místě, kde teplota neklesne pod 40 stupňů ani večer?

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Depositphotos
Klára Marková 28. ledna 2026 09:27
Sdílej:

V australském vnitrozemí, konkrétně v městečku Ouyen v oblasti Mallee, vrcholí vlna veder, která láme historické rekordy státu Victoria. Pro místní obyvatele nejsou horká léta ničím novým, ale současná situace dosahuje extrémů, které i u zkušených usedlíků vyvolávají otázky, zda se minulost dala s dneškem vůbec srovnávat. 

Vzduch v těchto dnech působí jako neviditelný útočník, který člověka dusí, tlačí mu na hrudník a proniká hluboko do hrdla. Sluneční paprsky pálí do odhalené kůže takovou intenzitou, že stín přináší úlevu pouze od přímého bodání, nikoliv od samotného žáru.

Fyzický dopad teploty dosahující 48 °C je drtivý a ovlivňuje i základní tělesné funkce. Člověk má pocit, že celé jeho tělo natéká, prsty se stávají neohrabanými a i prosté přemýšlení trvá mnohem déle než obvykle.

Navzdory neustálému pití vody a doplňování elektrolytů se dostavuje vytrvalá, mírná nevolnost. Venku jsou ulice liduprázdné, beton oslepuje svým odrazem a ve vzduchu visí těžká vůně prohřátého eukalyptu a jehličí.

Krajina severozápadní Victorie je s horkem neodmyslitelně spjatá, ale vědci upozorňují, že situace se neustále zhoršuje. Pro lidi žijící uprostřed devítidenní série extrémně horkých dnů se však hranice mezi tím, co je „normální“, a tím, co už je nebezpečný extrém, začíná stírat.

Mnozí si v těchto chvílích vybavují tragický únor roku 2009, známý jako Černá sobota, kdy rekordní vedra doprovázely katastrofální požáry. Horké poryvy větru v Ouyenu tuto děsivou atmosféru minulosti připomínají, zatímco jiné části státu s ohněm stále bojují.

Určitou úlevu přináší až západ slunce u jezera Ouyen Lake. Během dne je břeh bez stínu opuštěný, ale s klesajícím sluncem se u vody scházejí dospělí, děti i psi. Nejsou sami, ke břehu se stahují také skupiny klokanů a nad hladinou krouží ptáci hledající osvěžení.

Voda poskytuje první skutečné ochlazení dne, přestože i v sedm hodin večer teploměr stále ukazuje 43 °C. Teplota klesá pod hranici 40 °C až dlouho po osmé hodině večerní, kdy se slunce loučí s obzorem v hlubokém, ohnivě rudém odstínu.

Stalo se
Novinky
Donald Trump

Trump se stává nejstarším prezidentem v dějinách USA. Lékaři jsou jeho chováním znepokojeni

Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.

Novinky
Benjamin Netanjahu

Chtěli porážkou Íránu změnit Blízký východ. Víc se Trump a Netanjahu splést nemohli

Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.

Novinky
Donald Trump

USA se v očích veřejnosti propadly. Pozitivně je vnímá už jen každý desátý Evropan

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.

Novinky
 FCAS

Tvrdá rána pro evropskou obrannou spolupráci: Německo odstoupilo z vývoje bojového letounu šesté generace

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.