Ukrajina zahájila rozsáhlý noční dronový útok na Moskvu, oznámily úřady v úterý, přičemž ruské ministerstvo obrany tvrdí, že během celé operace sestřelilo 337 bezpilotních letounů.
Pokud se informace potvrdí, tyto letecké útoky na Rusko by byly jedny z největších od začátku invaze na Ukrajinu. Informuje CNN.
Padající trosky poškodily budovy v Moskvě, přičemž starosta Sergej Sobyanin označil útok za „nejmasivnější“.
Podle ministerstva obrany ruská armáda sestřelila 91 bezpilotních letounů v okolí hlavního města, dalších 126 pak nad oblastí Kursk, která leží poblíž hranic s Ukrajinou. Guvernér Andrej Vorobjov informoval, že v Moskevské oblasti došlo k jednomu úmrtí a dalším třem osobám byla způsobena zranění.
V Moskevské oblasti došlo k tragédii, kdy při útoku zemřeli dva lidé a dalších šest bylo zraněno, jak uvedl regionální guvernér Andrey Vorobyev. Trosky také způsobily požár na parkovišti, který zničil více než 20 aut.
Kvůli hlášeným útokům byla z bezpečnostních důvodů uzavřena dvě moskevská letiště a další dvě letiště východně od města, přičemž několik letů do Moskvy bylo přesměrováno na jiná letiště, informovala státní tisková agentura TASS.
Mezitím ukrajinské letectvo čelilo ruským balistickým raketám a dronům během nočních útoků. Nejméně jeden člověk byl zabit a 18 dalších zraněno, jak uvedla CNN na základě informací ukrajinských představitelů.
Trosky z dronů dále poškodily nejméně sedm jednotek bytového domu na jihovýchodním předměstí Moskvy. Tento útok, který zasáhl ruskou metropoli stovky kilometrů od ukrajinských hranic, přišel těsně před plánovanou schůzkou mezi nejvyššími americkými a ukrajinskými představiteli v Saúdské Arábii.
Ukrajina se chystá představit Spojeným státům plán částečného příměří s Ruskem v naději, že tím obnoví podporu od svého klíčového spojence, kdy prezident Donald Trump požadoval ústupky k ukončení války.
Setkání v Saúdské Arábii bude prvním významným jednáním mezi Ukrajinou a Spojenými státy od posledního konfliktu v Bílém domě, kde se situace vyhrotila. Viceprezident JD Vance kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za to, že nevyjádřil dostatečnou vděčnost za podporu USA, zatímco bývalý prezident Donald Trump varoval Zelenského, že jeho chování může vést k riziku 3. světové války. Po této výměně názorů Washington pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině, stejně jako sdílení zpravodajských informací a přístup k satelitním snímkům, v rámci snahy přimět Ukrajinu k vyjednávání.
Maďarsko zbrzdilo klíčový procedurální krok nezbytný pro pokrok v přístupových rozhovorech Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Podle unijních diplomatů Budapešť zablokovala odeslání dopisu Evropské radě a Evropské komisi, který měl vyjadřovat společné stanovisko všech 27 členských států k otevření zbývajících vyjednávacích kapitol. Maďarsko bylo jedinou zemí, která se proti tomuto kroku vyžadujícímu jednomyslný souhlas postavila. Celá záležitost bude znovu předmětem jednání v příštím týdnu.
Britové v tomto týdnu neřeší jen konec premiéra Keira Starmera ve funkci, ale i historickou událost, která nastane v následujících dnech. Král Karel III. se totiž rozhodl udělat něco, co zatím žádný panovník neudělal.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Úspěch rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem bude záviset na jejím přesném plnění, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškiján. Ve svém prohlášení na sociální síti X zdůraznil, že efektivita rozhovorů se odvíjí od plného plnění dohodnutých závazků a pokrok bude posuzován podle praktického dodržování přijatých povinností.
Politická scéna ve Westminsteru prochází rychlým přesunem moci, k čemuž přispěly dvě klíčové pondělní události. Sir Keir Starmer oznámil časový plán svého odchodu z funkce britského premiéra. Jeho největší potenciální rival Wes Streeting navíc rezignoval na vlastní ambice a vyjádřil podporu bývalému starostovi Manchesteru Andymu Burnhamovi. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Burnham stane v pořadí již pátým ministerským předsedou Spojeného království během pouhých čtyř let.
Španělský premiér Pedro Sánchez čelí rostoucímu tlaku poté, co byl jeho bývalý ministr dopravy a klíčový politický spojenec José Luis Ábalos odsouzen k 24 rokům vězení. Nejvyšší soud ho uznal vinným z úplatkářství, zpronevěry, zneužití vlivu a členství v kriminální organizaci kvůli ovlivňování veřejných zakázek na ochranné masky a zdravotnický materiál během pandemie covidu. Spolu s ním byl k 19 letům odnětí svobody odsouzen také jeho bývalý poradce Koldo García. Podnikateli Victoru de Aldamovi soud naopak čtyřapůlletý trest a vysokou pokutu podmíněně odložil za spolupráci při vyšetřování, což ostře zkritizoval současný ministr dopravy Óscar Puente.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk vystoupil na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti s ostrým varováním na adresu Moskvy. Ruskému zástupci vzkázal, že Rusko nikdy nedokáže trvale udržet okupovaná ukrajinská území, a doporučil mu, aby ruské síly opustily Ukrajinu dříve, než bude pozdě. Melnyk zároveň upozornil, že trpělivost Kyjeva není nekonečná. Pokud bude OSN pokračovat v vyčkávacím přístupu, Ukrajina by mohla přehodnotit a upravit svou současnou nabídku na příměří, přestože je stále připravena jednat o spravedlivém míru v souladu s Chartou OSN.
Budoucnost cen ropy může zásadním způsobem záviset na Číně, která se aktivně nepodílí na současných vyjednáváních mezi Spojenými státy a Íránem. Jako druhý největší spotřebitel ropy na světě vynaložila Čína značné úsilí na zajištění dodávek poté, co válka v Íránu odřízla přístup k více než 11 milionům barelů ropy denně. Čína dokázala tlumit dopady vysokých cen doma i ve světě díky omezování dovozu, využívání rozsáhlých zásob a přechodu na čistší zdroje energie.