Ukrajina zahájila rozsáhlý noční dronový útok na Moskvu, oznámily úřady v úterý, přičemž ruské ministerstvo obrany tvrdí, že během celé operace sestřelilo 337 bezpilotních letounů.
Pokud se informace potvrdí, tyto letecké útoky na Rusko by byly jedny z největších od začátku invaze na Ukrajinu. Informuje CNN.
Padající trosky poškodily budovy v Moskvě, přičemž starosta Sergej Sobyanin označil útok za „nejmasivnější“.
Podle ministerstva obrany ruská armáda sestřelila 91 bezpilotních letounů v okolí hlavního města, dalších 126 pak nad oblastí Kursk, která leží poblíž hranic s Ukrajinou. Guvernér Andrej Vorobjov informoval, že v Moskevské oblasti došlo k jednomu úmrtí a dalším třem osobám byla způsobena zranění.
V Moskevské oblasti došlo k tragédii, kdy při útoku zemřeli dva lidé a dalších šest bylo zraněno, jak uvedl regionální guvernér Andrey Vorobyev. Trosky také způsobily požár na parkovišti, který zničil více než 20 aut.
Kvůli hlášeným útokům byla z bezpečnostních důvodů uzavřena dvě moskevská letiště a další dvě letiště východně od města, přičemž několik letů do Moskvy bylo přesměrováno na jiná letiště, informovala státní tisková agentura TASS.
Mezitím ukrajinské letectvo čelilo ruským balistickým raketám a dronům během nočních útoků. Nejméně jeden člověk byl zabit a 18 dalších zraněno, jak uvedla CNN na základě informací ukrajinských představitelů.
Trosky z dronů dále poškodily nejméně sedm jednotek bytového domu na jihovýchodním předměstí Moskvy. Tento útok, který zasáhl ruskou metropoli stovky kilometrů od ukrajinských hranic, přišel těsně před plánovanou schůzkou mezi nejvyššími americkými a ukrajinskými představiteli v Saúdské Arábii.
Ukrajina se chystá představit Spojeným státům plán částečného příměří s Ruskem v naději, že tím obnoví podporu od svého klíčového spojence, kdy prezident Donald Trump požadoval ústupky k ukončení války.
Setkání v Saúdské Arábii bude prvním významným jednáním mezi Ukrajinou a Spojenými státy od posledního konfliktu v Bílém domě, kde se situace vyhrotila. Viceprezident JD Vance kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za to, že nevyjádřil dostatečnou vděčnost za podporu USA, zatímco bývalý prezident Donald Trump varoval Zelenského, že jeho chování může vést k riziku 3. světové války. Po této výměně názorů Washington pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině, stejně jako sdílení zpravodajských informací a přístup k satelitním snímkům, v rámci snahy přimět Ukrajinu k vyjednávání.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.