Ukrajina zahájila rozsáhlý noční dronový útok na Moskvu, oznámily úřady v úterý, přičemž ruské ministerstvo obrany tvrdí, že během celé operace sestřelilo 337 bezpilotních letounů.
Pokud se informace potvrdí, tyto letecké útoky na Rusko by byly jedny z největších od začátku invaze na Ukrajinu. Informuje CNN.
Padající trosky poškodily budovy v Moskvě, přičemž starosta Sergej Sobyanin označil útok za „nejmasivnější“.
Podle ministerstva obrany ruská armáda sestřelila 91 bezpilotních letounů v okolí hlavního města, dalších 126 pak nad oblastí Kursk, která leží poblíž hranic s Ukrajinou. Guvernér Andrej Vorobjov informoval, že v Moskevské oblasti došlo k jednomu úmrtí a dalším třem osobám byla způsobena zranění.
V Moskevské oblasti došlo k tragédii, kdy při útoku zemřeli dva lidé a dalších šest bylo zraněno, jak uvedl regionální guvernér Andrey Vorobyev. Trosky také způsobily požár na parkovišti, který zničil více než 20 aut.
Kvůli hlášeným útokům byla z bezpečnostních důvodů uzavřena dvě moskevská letiště a další dvě letiště východně od města, přičemž několik letů do Moskvy bylo přesměrováno na jiná letiště, informovala státní tisková agentura TASS.
Mezitím ukrajinské letectvo čelilo ruským balistickým raketám a dronům během nočních útoků. Nejméně jeden člověk byl zabit a 18 dalších zraněno, jak uvedla CNN na základě informací ukrajinských představitelů.
Trosky z dronů dále poškodily nejméně sedm jednotek bytového domu na jihovýchodním předměstí Moskvy. Tento útok, který zasáhl ruskou metropoli stovky kilometrů od ukrajinských hranic, přišel těsně před plánovanou schůzkou mezi nejvyššími americkými a ukrajinskými představiteli v Saúdské Arábii.
Ukrajina se chystá představit Spojeným státům plán částečného příměří s Ruskem v naději, že tím obnoví podporu od svého klíčového spojence, kdy prezident Donald Trump požadoval ústupky k ukončení války.
Setkání v Saúdské Arábii bude prvním významným jednáním mezi Ukrajinou a Spojenými státy od posledního konfliktu v Bílém domě, kde se situace vyhrotila. Viceprezident JD Vance kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za to, že nevyjádřil dostatečnou vděčnost za podporu USA, zatímco bývalý prezident Donald Trump varoval Zelenského, že jeho chování může vést k riziku 3. světové války. Po této výměně názorů Washington pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině, stejně jako sdílení zpravodajských informací a přístup k satelitním snímkům, v rámci snahy přimět Ukrajinu k vyjednávání.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.