Evropská unie obvinila Moskvu ze záměrné snahy zlomit morálku ukrajinského obyvatelstva tím, že jej uprostřed kruté zimy systematicky zbavuje přístupu k teplu a elektřině. Podle eurokomisařky pro řešení krizí Hadji Lahbibové Rusko útočí na kritickou infrastrukturu s jasným cílem vyvolat humanitární kolaps, tento plán však podle ní selže. Brusel zdůraznil, že Evropa odpovídá činy, a proto z unijních strategických rezerv v Polsku vysílá dalších 447 generátorů, které doplní tisíce zařízení již fungujících po celé zemi.
Pomoc přichází v kritickou chvíli, kdy polský ministr vnitra Marcin Kierwiński potvrdil okamžitý odjezd stovek vládních generátorů směrem na východ. K podpoře se přidalo i město Varšava, které darovalo desítky zařízení přímo pro Kyjev.
„Nedovolíme Rusku zmrazit Ukrajinu. Přinášíme světlo a teplo tam, kam Rusko posílá tmu,“ uvedla mluvčí komise Eva Hrnčířová.
Situace v ukrajinské metropoli je podle svědků jedna z nejtemnějších od začátku války, jelikož statisíce lidí opouštějí své domovy kvůli mrazům klesajícím pod -10 °C. Solidarita je patrná i mezi běžnými občany, když polská veřejná sbírka na nákup dalších energetických zdrojů již překročila hranici 6 milionů zlotých.
Zatímco se řeší akutní energetická krize, v Římě se dnes schází italská premiérka Giorgia Meloniová s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Tato nová „mocenská dvojice“ Evropské unie chce společně prosadit reformu bloku, která by omezila nadbytečnou byrokracii a zvýšila jeho konkurenceschopnost.
Oba lídři, kteří udržují funkční kanály i s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, hodlají diskutovat o hospodářské spolupráci, nelegální migraci a zabezpečení dodavatelských řetězců kritických surovin.
Německo však zároveň tlumí přehnaná očekávání od nadcházejících mírových rozhovorů v Abú Dhabí, kterých se mají účastnit delegace Ukrajiny, Ruska a USA. Vládní mluvčí Steffen Meyer vyjádřil vážné pochybnosti o tom, zda je Moskva skutečně připravena ustoupit od svých maximalistických územních nároků.
Tyto obavy potvrdil i samotný Kreml, který krátce před summitem znovu zopakoval, že stažení ukrajinských vojsk z Donbasu zůstává jeho nepřekročitelnou podmínkou.
Právě tento kontrast mezi diplomatickými snahami a pokračující devastací ukrajinské infrastruktury tvoří aktuální tvář války, jak ji v Davosu popsal prezident Volodymyr Zelenskyj. Zatímco se vyjednavači snaží najít společnou řeč, evropské země se soustředí na to, aby zabránily Rusku „zmrazit Ukrajinu do kapitulace“.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
Andrej Babiš dluží českým občanům 7,5 miliard Kč. Jde o peníze, které dle pravomocných rozsudků a nejrůznějších autorit a analýz získal nezákonně koncern Agrofert. Zemědělský fond však nyní oznámil, že většinu těchto prostředků neplánuje vymáhat a dokonce i to, že opět začne přidělovat evropské dotace koncernu Agrofert. Dochází tedy k hazardu s miliardy korun daňových poplatníků, čemuž se Piráti snaží zabránit, a proto rozšířili svoje trestní oznámení z února tohoto roku.
Americký prezident Donald Trump si nenechal líbit poučování ze strany prince Harryho, jenž na Ukrajině mluvil o tom, jaká by měla být role Spojených států amerických.
Je stále důležitější si dávat pozor na nejrůznější internetové podvodníky, ale občas není jednoduché se orientovat, kdo je kdo. Objevují se totiž stále nové praktiky. Policisté nyní varovali před další vlnou nebezpečných esemesek.
Předpovědím počasí momentálně dominuje změna, která se očekává uprostřed nadcházejícího dubnového víkendu. Zařídí ji studená fronta. Experti upozorňují, že pocitově bude v neděli ještě chladněji, než má ukazovat teploměr.
Velké kontroverze vzbuzuje záměr uspořádat v Praze koncert kontroverzního rappera Kanyeho Westa. Show by měla proběhnout v létě na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli. Téma je z toho i v politických kruzích. Nejméně jeden politik už vyjádřil názor, že by se akce měla zrušit.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Spojenému království zavedením vysokých cel, pokud Londýn nezruší svou daň z digitálních služeb zaměřenou na velké americké technologické firmy. Trump v Oválné pracovně obvinil Británii, že se snaží na úkor amerických společností „snadno vydělat“, a varoval, že odveta bude pro Brity bolestivá.
Ukrajinské ministerstvo obrany odvolalo jednoho z armádních velitelů poté, co se na sociálních sítích objevily fotografie vojáků na frontě trpících těžkou podvýživou. Skupina mužů strávila měsíce v náročných podmínkách bez odpovídajícího přísunu potravy a vody.
Historické mírové rozhovory mezi Izraelem a Libanonem, které se konají pod záštitou Spojených států ve Washingtonu, čelí vážné hrozbě ze strany hnutí Hizballáh. Desetidenní příměří mezi Izraelem a touto militantní skupinou zatím sice trvá, ale Hizballáh dává jasně najevo, že udělá vše pro to, aby zabránil uzavření trvalé mírové smlouvy.
Téměř deset let od hlasování o brexitu a v době, kdy se globální obchod potýká s rostoucími cly z éry prvního funkčního období Donalda Trumpa, signalizuje Spojené království ochotu k užšímu partnerství. Odchod z evropského jednotného trhu zboží a služeb nyní střídá návrh na opětovný příklon k unijním regulacím. To, co bylo dříve nemyslitelné, se stává reálnou možností v podobě přijetí pravidel jednotného trhu EU prostřednictvím nové britské legislativy.
Francie se rozhodla vyřadit téma klimatických změn z programu aktuálního jednání ministrů životního prostředí zemí G7, které se koná v Paříži. Podle vládních představitelů je hlavním důvodem snaha vyhnout se otevřenému střetu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Paříž se tak podle webu Politico snaží upřednostnit zachování jednoty skupiny před diskusemi o otázkách, na které mají Spojené státy diametrálně odlišný názor.
Situace týkající se globálního hladu dosáhla podle nové zprávy Organizace spojených národů nejkritičtější úrovně za poslední roky. Zatímco počet lidí čelících hladomoru prudce roste, finanční prostředky na pomoc těmto oblastem se drasticky snižují. Podle výroční Globální zprávy o potravinových krizích se loni na pokraji vyhladovění ocitlo přibližně 1,4 milionu lidí v šesti zemích, což je obrovský nárůst oproti roku 2016, kdy jich bylo 155 000.