Evropská unie obvinila Moskvu ze záměrné snahy zlomit morálku ukrajinského obyvatelstva tím, že jej uprostřed kruté zimy systematicky zbavuje přístupu k teplu a elektřině. Podle eurokomisařky pro řešení krizí Hadji Lahbibové Rusko útočí na kritickou infrastrukturu s jasným cílem vyvolat humanitární kolaps, tento plán však podle ní selže. Brusel zdůraznil, že Evropa odpovídá činy, a proto z unijních strategických rezerv v Polsku vysílá dalších 447 generátorů, které doplní tisíce zařízení již fungujících po celé zemi.
Pomoc přichází v kritickou chvíli, kdy polský ministr vnitra Marcin Kierwiński potvrdil okamžitý odjezd stovek vládních generátorů směrem na východ. K podpoře se přidalo i město Varšava, které darovalo desítky zařízení přímo pro Kyjev.
„Nedovolíme Rusku zmrazit Ukrajinu. Přinášíme světlo a teplo tam, kam Rusko posílá tmu,“ uvedla mluvčí komise Eva Hrnčířová.
Situace v ukrajinské metropoli je podle svědků jedna z nejtemnějších od začátku války, jelikož statisíce lidí opouštějí své domovy kvůli mrazům klesajícím pod -10 °C. Solidarita je patrná i mezi běžnými občany, když polská veřejná sbírka na nákup dalších energetických zdrojů již překročila hranici 6 milionů zlotých.
Zatímco se řeší akutní energetická krize, v Římě se dnes schází italská premiérka Giorgia Meloniová s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Tato nová „mocenská dvojice“ Evropské unie chce společně prosadit reformu bloku, která by omezila nadbytečnou byrokracii a zvýšila jeho konkurenceschopnost.
Oba lídři, kteří udržují funkční kanály i s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, hodlají diskutovat o hospodářské spolupráci, nelegální migraci a zabezpečení dodavatelských řetězců kritických surovin.
Německo však zároveň tlumí přehnaná očekávání od nadcházejících mírových rozhovorů v Abú Dhabí, kterých se mají účastnit delegace Ukrajiny, Ruska a USA. Vládní mluvčí Steffen Meyer vyjádřil vážné pochybnosti o tom, zda je Moskva skutečně připravena ustoupit od svých maximalistických územních nároků.
Tyto obavy potvrdil i samotný Kreml, který krátce před summitem znovu zopakoval, že stažení ukrajinských vojsk z Donbasu zůstává jeho nepřekročitelnou podmínkou.
Právě tento kontrast mezi diplomatickými snahami a pokračující devastací ukrajinské infrastruktury tvoří aktuální tvář války, jak ji v Davosu popsal prezident Volodymyr Zelenskyj. Zatímco se vyjednavači snaží najít společnou řeč, evropské země se soustředí na to, aby zabránily Rusku „zmrazit Ukrajinu do kapitulace“.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.
Šéf Bílého domu Donald Trump opět pohrozil Íránu americkou odvetou. Tentokrát hrozí zákrok ze strany amerických vojáků v případě, že budou pokračovat útoky jemenských povstalců na komerční lodě.
Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.
Horké léto si v tomto týdnu dává pauzu, nejvyšší teploty šplhají jen lehce nad 20 stupňů. Už příští týden by ale maxima mohla opět dosáhnout tropických hodnot. Připouštějí to i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Úřady na jihozápadním pobřeží Francie musely kvůli rozsáhlému a velmi intenzivnímu lesnímu požáru evakuovat přes dvacet tisíc lidí, mezi nimiž figuruje i značné množství turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Ohnisko se rozhořelo v hustých borových porostech nedaleko obce Saumos v oblasti departementu Gironde a plameny během prvních čtyřiadvaceti hodin pohltily plochu přesahující dva tisíce hektarů.
Případná cesta do Moskvy za Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu znamenala zásadní pochybení. V rozhovoru pro Kyiv Post to prohlásil někdejší americký ambasador na Ukrajině Steven Pifer.
Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.
Jemenští Hútíové oznámili útok na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři v době, kdy Spojené státy podnikly v pořadí již dvanáctou noc vzdušných úderů na íránské cíle. Podle íránských státních médií si středeční americké nálety vyžádaly dvě oběti na jihu země poblíž iráckých hranic, zatímco v Hormuzském průlivu došlo ke vzplanutí jednoho z tankerů po výbuchu v zaminované plavební dráze.
Mezi spolupracovníky Vladimira Putina panuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stále toxičtější atmosféra. Kremelští poradci a spojenci podle něj postupně ztrácejí víru v možnost pokračování více než čtyřletého konfliktu a z neúspěchů i rostoucích ztrát na frontě dávají vinu výhradně ruskému vůdci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala schválení v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Podle jejího vyjádření tyto kroky nadále účinně oslabují ekonomické základy, ze kterých Moskva financuje své válečné úsilí.
Generační obměna na nejvyšších místech ukrajinské armády se podle analytiků CNN zdála být po delší době již téměř nevyhnutelná. Prezident Volodymyr Zelenskyj se v úterý rozhodl odvolat šedesátiletého hlavního velitele Oleksandra Syrského a do čela ozbrojených sil jmenoval o sedmnáct let mladšího generála Mychajla Drapatého.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
