Dokument Dynastie rozkrývá ekonomické pozadí vládnoucí elity v Maďarsku. Investigativní novináři v něm popisují, jak lidé z okolí premiéra Viktora Orbána – včetně jeho zetě Istvána Tiborcze – vybudovali rozsáhlé podnikatelské impérium s využitím veřejných zakázek a státní podpory. Jeden z autorů filmu, novinář András Pethö, v rozhovoru přibližuje detaily dlouhodobého mapování vlivu a majetkového vzestupu této dynastie.
Už téměř patnáct let neznají Maďaři jiného premiéra než Viktora Orbána. V čele vlády vybudoval hegemonní postavení a postupně podřídil státní instituce stranickému aparátu. Nový investigativní dokument Dynastie přináší detailní vhled do toho, jak v tomto prostředí získali významný ekonomický vliv lidé z jeho nejbližšího okolí. V centru pozornosti stojí zejména premiérův zeť István Tiborcz, který se podle žebříčku maďarského Forbesu zařadil mezi patnáct nejbohatších lidí v zemi.
„Základní vzorec je u každého stejný,“ říká v rozhovoru pro podcast 5:59 novinář András Pethö, spoluautor snímku a zakladatel investigativního centra Direkt36. „Můžeme ho pozorovat u Orbánovy rodiny i dalších lidí z jeho okolí, kteří v posledních deseti až patnácti letech extrémně zbohatli díky státním zakázkám.“
Film mapuje ekonomický vzestup, který podle jeho tvůrců začal už v 90. letech a je úzce spojený s bývalým Orbánovým spojencem a mediálním magnátem Lajosem Simicskou. Těžiště příběhu je ale v poslední dekádě, kdy podnikatelské aktivity rozvíjí především nejstarší Orbánova dcera Ráhel a její manžel István Tiborcz.
„Ať dělali jakýkoliv byznys, na každém kroku dostali nějakou podporu nebo pomoc od vlády nebo státních subjektů,“ upozorňuje Pethö. Tiborczův první větší podnikatelský projekt, firma Elios Innovative Zrt, modernizovala veřejné osvětlení. Šlo o zakázky financované ze státních i evropských peněz. „Byly napsány tak, že žádná jiná společnost zakázky získat nemohla,“ popisuje novinář. Upozorňuje také, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) odhalil závažné nesrovnalosti, které se týkaly právě těchto veřejných tendrů.
Dokument rovněž ukazuje fungování luxusního impéria, které Tiborcz vytvořil pod značkou BDPST Group. Jde o síť hotelů, developerské a logistické projekty, ale i elitní zábavní podniky. Poprvé v maďarském tisku dostali diváci prostřednictvím skryté kamery možnost nahlédnout do soukromého klubu Botaniq Budai Klub. Zaměstnanec klubu podle záznamu hovoří o „nelegálním hazardu“, který se tam údajně koná.
Video: Dynastie – jak se zrodilo ekonomické impérium rodiny Orbánů | Direkt36
Na dotazy tvůrců snímku István Tiborcz odmítl poskytnout rozhovor, reagoval ale písemně. „Můj úspěch je způsoben především tím, že pracuji s dobrým týmem, s vynikajícími manažery, se kterými děláme dobrá obchodní rozhodnutí,“ uvedl. Zároveň připustil, že projekty financoval i úvěry od státem podporovaných bank. „Málo dalších hráčů na trhu provedlo vývoj takového rozsahu bez státní podpory,“ doplnil Tiborcz. K daňovým úlevám řekl, že jeho skupina nedostala desítky miliard forintů, jak se objevovalo v médiích, ale celkem 2,6 miliardy.
Snímek Dynastie vznikal téměř rok. Podíleli se na něm novináři z Direkt36, ale i reportéři z redakcí Válasz Online, Telex, Forbes a dalších. Dokument zaznamenal od únorového zveřejnění přes 3,5 milionu zhlédnutí. Je dostupný i s českými titulky.
„Nepřinášíme úplně nový příběh. Ale řekl bych, že dosud ho nikdo neodvyprávěl v jeho úplnosti,“ říká Pethö. „A my jsme teď mohli ten příběh odvyprávět v jeho celé délce s těmi opakujícími se vzorci, tak jak se to děje už tři dekády.“
Snímek vyvolal reakci i z vládních kruhů. „Jak se blížilo datum, kdy jsme film plánovali uvést, a vláda se o tom dozvěděla, spustili proti nám propagandistickou kampaň založenou na naprostých lžích,“ říká Pethö. „Tvrdili například, že film vznikl jako součást operace ukrajinské rozvědky, což nemá s realitou vůbec nic společného.“
O premiéru Viktorovi Orbánovi přímé důkazy, že by do zadávání zakázek zasahoval, novináři nemají. „Ale je to Orbán, kdo vytvořil podmínky, ve kterých se takové věci mohou dít,“ podotýká Pethö.
Na otázku, proč dokument zaujímá tak vysoké množství diváků, odpovídá: „Po mnoha letech čelí Viktor Orbán skutečné opozici. A problémů, na které průměrný Maďar ve svém životě naráží, je najednou také mnohem víc. (…) Lidé si víc uvědomují, že někteří těží ze své blízkosti vládě, zatímco zbytek společnosti se protlouká, jak se dá.“
Silný, neboli „super“ El Niño, charakterizovaný vzestupem teploty mořské hladiny o dva stupně Celsia nebo více, je pro letošní rok vysoce pravděpodobný a jeho vliv potrvá až do roku 2027. Tento klimatický jev způsobený oslabením pasátů umožňuje teplým povrchovým vodám šířit se napříč středním a východním Pacifikem, což narušuje oceánskou cirkulaci a mění vzorce počasí po celém světě. El Niño tak zintenzivňuje již existující nerovnosti v globální ekonomice, přičemž klimatické šoky jasně ukazují, jak dodavatelské řetězce přenášejí rizika na nejchudší populace světa, a potenciální nejhorší scénáře dopadnou nepřiměřeně právě na chudé zemědělce a dělníky.
Jednou z největších záhad současné globální ekonomiky zůstává skutečnost, proč ropný trh reaguje relativně klidně na jeden z největších nabídkových šoků v historii. Hormuzský průliv je kvůli tři měsíce trvající válce s Íránem paralyzován, což je scénář, který před vypuknutím konfliktu málokdo považoval za reálný. Viditelná lodní doprava v této oblasti je podle odhadů banky JPMorgan na pouhých patnácti procentech předválečné úrovně, přesto ceny ropy zatím nestouply na kritické hodnoty, kterých se analytici obávali.
Britský lékař Simon Mardel, který má za sebou třicet let zkušeností s bojem proti nejzávažnějším epidemiím eboly, varuje, že nynější vývoj v Demokratické republice Kongo může vyústit v katastrofu obřích rozměrů. Devětašedesátiletý specialista přirovnal situaci ke sledování vlakové havárie a upozornil, že přesný rozsah ani rychlost přenosu nikdo nezná. Hrozí podle něj, že se nákaza vymkne kontrole a zasáhne nepřipravené státy na jiných kontinentech. V Demokratické republice Kongo jde přitom o třetí nejrozsáhlejší epidemii v dějinách, která si vyžádala přes 230 životů z více než tisíce nakažených, včetně zdravotníků a dobrovolníků, což vedlo Světovou zdravotnickou organizaci k vyhlášení stavu veřejného ohrožení mezinárodního významu.
Bulharsko již nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu, což oficiálně oznámil tamní ministr obrany Dimitar Stojanov. Tento krok definitivně potvrzuje odmítavý postoj nové bulharské vlády vůči evropské vojenské podpoře Kyjeva.
Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin prohlásil, že Rusko a Bělorusko jsou neustále připraveny použít všechny dostupné prostředky, včetně jaderných zbraní, k zajištění bezpečnosti svazového státu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje uspořádat videohovor mezi zeměmi skupiny G7 a Čínou, jehož hlavním tématem má být řešení globální obchodní nerovnováhy. Podle informací od čtyř představitelů ze tří členských států G7 by se tato online schůzka měla uskutečnit ve čtvrtek, tedy ještě před zahájením samotného summitu lídrů G7, který se bude konat příští týden v jezerním letovisku Évian-les-Bains. Tento diplomatický krok představuje významný posun pro uskupení západních demokracií, které v posledních letech zastávalo vůči Číně spíše konfrontační postoj.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval britské místní samosprávy vedené stranou Reform UK, aby na svých budovách znovu vyvěsily ukrajinskou vlajku. Podle jeho slov je odmítavý postoj této populistické pravicové strany k vyvěšování cizích státních symbolů typem drobné chyby, která by mohla narušit velké přátelství.
Největší světové banky poskytly v loňském roce finanční prostředky pro fosilní průmysl v celkové hodnotě 906 miliard dolarů. Tento výrazný nárůst investic, který oproti roku 2024 představuje zvýšení o 64 miliard dolarů neboli téměř o 8 %, podle ekologických organizací zamyká svět do dlouhodobé závislosti na uhlí, ropě a plynu. Koalice autorů každoroční zprávy Banking on Climate Chaos v této souvislosti upozornila, že rozhodnutí 65 globálních bankovních institucí jsou neslučitelná s mezinárodními dohodami o omezení růstu globálních teplot.
Bývalý britský poslanec za konzervativce a stranu UKIP Douglas Carswell, který stál u zrodu kampaně Vote Leave, tvrdí, že jeho osmiletá dcera musela po referendu o brexitu opustit londýnskou školu. Podle jeho slov se jednalo o nevyprovokovaný a tvrdý útok namířený proti lidem, kteří vedli kampaň za odchod Velké Británie z Evropské unie.
Zatímco migrace ve Velké Británii v letech 2024 a 2025 výrazně poklesla a klesá i počet nelegálních přechodů hranic v celé Evropě, tamní populističtí politici hledají nové obětní beránky. Svou pozornost nyní obracejí proti migrantům, kteří již v zemi žijí.
Ukrajinské síly od začátku letošního roku dokázaly dobýt zpět více než 600 kilometrů čtverečních svého území. Podle prohlášení vrchního velitele ukrajinské armády Oleksandra Syrského zaznamenal Kyjev úspěch zejména v květnu, kdy osvobodil o 100 kilometrů čtverečních více půdy, než kolik během téhož měsíce ztratil. Tento zvrat v postupu potvrzují i nezávislé skupiny mapující situaci na bojišti, podle nichž se ruský postup v posledních měsících poprvé od neúspěšné ukrajinské protiofenzívy z roku 2023 zpomalil až zastavil. Syrskyj nicméně upozornil, že situace na frontě zůstává kvůli intenzivním střetům na východě a jihu země nadále dynamická a složitá.
Americký prezident Donald Trump od začátku konfliktu s Íránem prohlásil již nejméně sedmatřicetkrát, že je dohoda na spadnutí nebo že Teherán po jejím uzavření zoufale touží. Tyto proklamace přitom zazněly v jeho příspěvcích na sociálních sítích, při veřejných vystoupeních i během telefonických rozhovorů s médii. Od dubnového vyhlášení příměří, které mělo trvat dva týdny a přinést definitivní shodu, uplynuly více než dva měsíce a k žádnému posunu nedošlo. Současný stav přitom nenasvědčuje tomu, že by uzavření dohody bylo reálnější než na počátku dubna.
