Dokument Dynastie rozkrývá ekonomické pozadí vládnoucí elity v Maďarsku. Investigativní novináři v něm popisují, jak lidé z okolí premiéra Viktora Orbána – včetně jeho zetě Istvána Tiborcze – vybudovali rozsáhlé podnikatelské impérium s využitím veřejných zakázek a státní podpory. Jeden z autorů filmu, novinář András Pethö, v rozhovoru přibližuje detaily dlouhodobého mapování vlivu a majetkového vzestupu této dynastie.
Už téměř patnáct let neznají Maďaři jiného premiéra než Viktora Orbána. V čele vlády vybudoval hegemonní postavení a postupně podřídil státní instituce stranickému aparátu. Nový investigativní dokument Dynastie přináší detailní vhled do toho, jak v tomto prostředí získali významný ekonomický vliv lidé z jeho nejbližšího okolí. V centru pozornosti stojí zejména premiérův zeť István Tiborcz, který se podle žebříčku maďarského Forbesu zařadil mezi patnáct nejbohatších lidí v zemi.
„Základní vzorec je u každého stejný,“ říká v rozhovoru pro podcast 5:59 novinář András Pethö, spoluautor snímku a zakladatel investigativního centra Direkt36. „Můžeme ho pozorovat u Orbánovy rodiny i dalších lidí z jeho okolí, kteří v posledních deseti až patnácti letech extrémně zbohatli díky státním zakázkám.“
Film mapuje ekonomický vzestup, který podle jeho tvůrců začal už v 90. letech a je úzce spojený s bývalým Orbánovým spojencem a mediálním magnátem Lajosem Simicskou. Těžiště příběhu je ale v poslední dekádě, kdy podnikatelské aktivity rozvíjí především nejstarší Orbánova dcera Ráhel a její manžel István Tiborcz.
„Ať dělali jakýkoliv byznys, na každém kroku dostali nějakou podporu nebo pomoc od vlády nebo státních subjektů,“ upozorňuje Pethö. Tiborczův první větší podnikatelský projekt, firma Elios Innovative Zrt, modernizovala veřejné osvětlení. Šlo o zakázky financované ze státních i evropských peněz. „Byly napsány tak, že žádná jiná společnost zakázky získat nemohla,“ popisuje novinář. Upozorňuje také, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) odhalil závažné nesrovnalosti, které se týkaly právě těchto veřejných tendrů.
Dokument rovněž ukazuje fungování luxusního impéria, které Tiborcz vytvořil pod značkou BDPST Group. Jde o síť hotelů, developerské a logistické projekty, ale i elitní zábavní podniky. Poprvé v maďarském tisku dostali diváci prostřednictvím skryté kamery možnost nahlédnout do soukromého klubu Botaniq Budai Klub. Zaměstnanec klubu podle záznamu hovoří o „nelegálním hazardu“, který se tam údajně koná.
Video: Dynastie – jak se zrodilo ekonomické impérium rodiny Orbánů | Direkt36
Na dotazy tvůrců snímku István Tiborcz odmítl poskytnout rozhovor, reagoval ale písemně. „Můj úspěch je způsoben především tím, že pracuji s dobrým týmem, s vynikajícími manažery, se kterými děláme dobrá obchodní rozhodnutí,“ uvedl. Zároveň připustil, že projekty financoval i úvěry od státem podporovaných bank. „Málo dalších hráčů na trhu provedlo vývoj takového rozsahu bez státní podpory,“ doplnil Tiborcz. K daňovým úlevám řekl, že jeho skupina nedostala desítky miliard forintů, jak se objevovalo v médiích, ale celkem 2,6 miliardy.
Snímek Dynastie vznikal téměř rok. Podíleli se na něm novináři z Direkt36, ale i reportéři z redakcí Válasz Online, Telex, Forbes a dalších. Dokument zaznamenal od únorového zveřejnění přes 3,5 milionu zhlédnutí. Je dostupný i s českými titulky.
„Nepřinášíme úplně nový příběh. Ale řekl bych, že dosud ho nikdo neodvyprávěl v jeho úplnosti,“ říká Pethö. „A my jsme teď mohli ten příběh odvyprávět v jeho celé délce s těmi opakujícími se vzorci, tak jak se to děje už tři dekády.“
Snímek vyvolal reakci i z vládních kruhů. „Jak se blížilo datum, kdy jsme film plánovali uvést, a vláda se o tom dozvěděla, spustili proti nám propagandistickou kampaň založenou na naprostých lžích,“ říká Pethö. „Tvrdili například, že film vznikl jako součást operace ukrajinské rozvědky, což nemá s realitou vůbec nic společného.“
O premiéru Viktorovi Orbánovi přímé důkazy, že by do zadávání zakázek zasahoval, novináři nemají. „Ale je to Orbán, kdo vytvořil podmínky, ve kterých se takové věci mohou dít,“ podotýká Pethö.
Na otázku, proč dokument zaujímá tak vysoké množství diváků, odpovídá: „Po mnoha letech čelí Viktor Orbán skutečné opozici. A problémů, na které průměrný Maďar ve svém životě naráží, je najednou také mnohem víc. (…) Lidé si víc uvědomují, že někteří těží ze své blízkosti vládě, zatímco zbytek společnosti se protlouká, jak se dá.“
Pražské Letiště Václava Havla dnes zažilo dramatickou situaci, která ochromila provoz na zhruba deset minut. Neznámý muž na motorce bez helmy a bez registrační značky vjel přímo na letištní plochu a dostal se až na přistávací dráhu. Na výzvy k zastavení nijak nereagoval a vzápětí uprchl z areálu. Policie po něm nyní intenzivně pátrá, nasadila i vrtulník s termovizí a speciálně vycvičeného psa.
Infekce virem spalniček mohou být ničivé – způsobují slepotu, zápal plic, těžké průjmy, a u dětí mohou končit i smrtí. Přestože proti tomuto onemocnění existuje bezpečná a účinná vakcína, která podle odhadů zachránila mezi lety 2000 a 2023 více než 60 milionů životů, počet případů spalniček v posledních letech prudce stoupá – a to nejen ve Velké Británii, ale po celém světě.
Evropa během letošního léta čelí extrémním teplotám, které během července sužují zejména jižní část kontinentu. Vlny veder s teplotami přesahujícími 40 °C zasáhly Francii, Španělsko, Turecko, Řecko, Portugalsko i Itálii. Podle meteorologů může být letošní léto jedno z nejteplejších v historii. A tzv. „teplotní kupole“, která blokuje pohyb chladnějšího vzduchu, způsobuje, že se extrémní horko udržuje celé dny — nebo i týdny.
Od začátku roku uprchlo nebo bylo z Íránu deportováno na 1,4 milionu Afghánců, z toho půl milionu od červnového konfliktu s Izraelem. Zatímco Afghánistán se potýká s hlubokou humanitární krizí, Írán zpřísňuje vůči uprchlíkům represi – od deportací po omezení přístupu k práci či zdravotní péči. Podle některých kritiků využívá Teherán afghánské migranty jako obětní beránky, aby odvedl pozornost od vlastních bezpečnostních selhání. Současně se snaží pragmaticky sblížit s Tálibánem, přestože vztahy zůstávají křehké.
Letní sezóna je v plném proudu a tisíce Čechů vyrážejí na dovolenou letecky. Ať už se chystáte do Řecka, Španělska nebo na exotický ostrov, správně sbalené příruční zavazadlo vám může ušetřit spoustu stresu, času – a někdy i peněz. Co byste v něm rozhodně neměli zapomenout a co vám naopak do kabiny letadla neprojde?
Vladimir Putin seděl sám u stolu. Na monitoru před ním se objevil seznam 339 jmen – dětí unesených z Ukrajiny a podle úřadů v Kyjevě násilně převezených do Ruska. Prezident Ruska však jména ani nečetl. Setkání s jeho poradci probíhalo 4. června, přesně tři roky, tři měsíce a jedenáct dní od začátku invaze na Ukrajinu. Dětí se však debata téměř netýkala. Putin zůstal lhostejný a jednání pokračovalo, píše magazín Time.
Rozhodnutí Moskvy oficiálně uznat vládu Talibanu v Afghánistánu, oznámené počátkem července, nepřišlo náhodou. Nešlo o ideologické gesto, ale o promyšlený geopolitický tah, jehož cílem je posílit ruský vliv ve střední a jižní Asii, oslabit postavení Západu a přispět ke stabilizaci regionu ohrožovaného extremismem, míní expert na zahraniční politiku Eldar Mamedov.
Svět se nadále potýká s klimatickou krizí, ale klíčová otázka zní: jak přesvědčit autoritářské režimy, aby se do boje proti změně klimatu zapojily? Většina světových emisí skleníkových plynů dnes totiž pochází z nedemokratických zemí – a právě tyto státy, mezi které patří například Čína, Rusko, Írán nebo Saúdská Arábie, často zároveň patří mezi největší vývozce ropy a plynu.
Schválení 18. sankčního balíku EU proti Rusku odblokoval až obrat slovenské vlády, kterou k tomu dotlačily energetické záruky. Premiér Robert Fico se přitom dál prezentuje jako obránce národních zájmů, ve skutečnosti však svým lavírováním podkopává evropskou jednotu a nahrává autoritářům. Slovensko ale nemůže dlouhodobě stát jednou nohou v Bruselu a druhou v Moskvě.
Desítky milionů lidí na celém světě se ocitají v bezprostředním ohrožení života kvůli stále častějším a ničivějším obdobím sucha. Nová mezinárodní zpráva upozorňuje, že kombinace klimatických změn a špatného hospodaření s vodními zdroji vede k dramatickému zhoršování humanitární situace.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyzval Rusko, aby během 50 dnů ukončilo válku na Ukrajině, jinak že uvalí přísné sankce. Odborníci oslovení serverem Kyiv Independent ale upozorňují, že tento časový rámec může Moskva naopak využít k rozšíření své letní ofenzivy, která začala v květnu.
Evropská unie přijala nový balík tvrdých sankcí proti Rusku, poté co Slovensko po opakovaném vetu ustoupilo. Osmnáctý balík cílí na ruskou ropu, lodní dopravu, banky i propagandisty války.
