Dokument Dynastie rozkrývá ekonomické pozadí vládnoucí elity v Maďarsku. Investigativní novináři v něm popisují, jak lidé z okolí premiéra Viktora Orbána – včetně jeho zetě Istvána Tiborcze – vybudovali rozsáhlé podnikatelské impérium s využitím veřejných zakázek a státní podpory. Jeden z autorů filmu, novinář András Pethö, v rozhovoru přibližuje detaily dlouhodobého mapování vlivu a majetkového vzestupu této dynastie.
Už téměř patnáct let neznají Maďaři jiného premiéra než Viktora Orbána. V čele vlády vybudoval hegemonní postavení a postupně podřídil státní instituce stranickému aparátu. Nový investigativní dokument Dynastie přináší detailní vhled do toho, jak v tomto prostředí získali významný ekonomický vliv lidé z jeho nejbližšího okolí. V centru pozornosti stojí zejména premiérův zeť István Tiborcz, který se podle žebříčku maďarského Forbesu zařadil mezi patnáct nejbohatších lidí v zemi.
„Základní vzorec je u každého stejný,“ říká v rozhovoru pro podcast 5:59 novinář András Pethö, spoluautor snímku a zakladatel investigativního centra Direkt36. „Můžeme ho pozorovat u Orbánovy rodiny i dalších lidí z jeho okolí, kteří v posledních deseti až patnácti letech extrémně zbohatli díky státním zakázkám.“
Film mapuje ekonomický vzestup, který podle jeho tvůrců začal už v 90. letech a je úzce spojený s bývalým Orbánovým spojencem a mediálním magnátem Lajosem Simicskou. Těžiště příběhu je ale v poslední dekádě, kdy podnikatelské aktivity rozvíjí především nejstarší Orbánova dcera Ráhel a její manžel István Tiborcz.
„Ať dělali jakýkoliv byznys, na každém kroku dostali nějakou podporu nebo pomoc od vlády nebo státních subjektů,“ upozorňuje Pethö. Tiborczův první větší podnikatelský projekt, firma Elios Innovative Zrt, modernizovala veřejné osvětlení. Šlo o zakázky financované ze státních i evropských peněz. „Byly napsány tak, že žádná jiná společnost zakázky získat nemohla,“ popisuje novinář. Upozorňuje také, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) odhalil závažné nesrovnalosti, které se týkaly právě těchto veřejných tendrů.
Dokument rovněž ukazuje fungování luxusního impéria, které Tiborcz vytvořil pod značkou BDPST Group. Jde o síť hotelů, developerské a logistické projekty, ale i elitní zábavní podniky. Poprvé v maďarském tisku dostali diváci prostřednictvím skryté kamery možnost nahlédnout do soukromého klubu Botaniq Budai Klub. Zaměstnanec klubu podle záznamu hovoří o „nelegálním hazardu“, který se tam údajně koná.
Video: Dynastie – jak se zrodilo ekonomické impérium rodiny Orbánů | Direkt36
Na dotazy tvůrců snímku István Tiborcz odmítl poskytnout rozhovor, reagoval ale písemně. „Můj úspěch je způsoben především tím, že pracuji s dobrým týmem, s vynikajícími manažery, se kterými děláme dobrá obchodní rozhodnutí,“ uvedl. Zároveň připustil, že projekty financoval i úvěry od státem podporovaných bank. „Málo dalších hráčů na trhu provedlo vývoj takového rozsahu bez státní podpory,“ doplnil Tiborcz. K daňovým úlevám řekl, že jeho skupina nedostala desítky miliard forintů, jak se objevovalo v médiích, ale celkem 2,6 miliardy.
Snímek Dynastie vznikal téměř rok. Podíleli se na něm novináři z Direkt36, ale i reportéři z redakcí Válasz Online, Telex, Forbes a dalších. Dokument zaznamenal od únorového zveřejnění přes 3,5 milionu zhlédnutí. Je dostupný i s českými titulky.
„Nepřinášíme úplně nový příběh. Ale řekl bych, že dosud ho nikdo neodvyprávěl v jeho úplnosti,“ říká Pethö. „A my jsme teď mohli ten příběh odvyprávět v jeho celé délce s těmi opakujícími se vzorci, tak jak se to děje už tři dekády.“
Snímek vyvolal reakci i z vládních kruhů. „Jak se blížilo datum, kdy jsme film plánovali uvést, a vláda se o tom dozvěděla, spustili proti nám propagandistickou kampaň založenou na naprostých lžích,“ říká Pethö. „Tvrdili například, že film vznikl jako součást operace ukrajinské rozvědky, což nemá s realitou vůbec nic společného.“
O premiéru Viktorovi Orbánovi přímé důkazy, že by do zadávání zakázek zasahoval, novináři nemají. „Ale je to Orbán, kdo vytvořil podmínky, ve kterých se takové věci mohou dít,“ podotýká Pethö.
Na otázku, proč dokument zaujímá tak vysoké množství diváků, odpovídá: „Po mnoha letech čelí Viktor Orbán skutečné opozici. A problémů, na které průměrný Maďar ve svém životě naráží, je najednou také mnohem víc. (…) Lidé si víc uvědomují, že někteří těží ze své blízkosti vládě, zatímco zbytek společnosti se protlouká, jak se dá.“
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.