Dokument Dynastie rozkrývá ekonomické pozadí vládnoucí elity v Maďarsku. Investigativní novináři v něm popisují, jak lidé z okolí premiéra Viktora Orbána – včetně jeho zetě Istvána Tiborcze – vybudovali rozsáhlé podnikatelské impérium s využitím veřejných zakázek a státní podpory. Jeden z autorů filmu, novinář András Pethö, v rozhovoru přibližuje detaily dlouhodobého mapování vlivu a majetkového vzestupu této dynastie.
Už téměř patnáct let neznají Maďaři jiného premiéra než Viktora Orbána. V čele vlády vybudoval hegemonní postavení a postupně podřídil státní instituce stranickému aparátu. Nový investigativní dokument Dynastie přináší detailní vhled do toho, jak v tomto prostředí získali významný ekonomický vliv lidé z jeho nejbližšího okolí. V centru pozornosti stojí zejména premiérův zeť István Tiborcz, který se podle žebříčku maďarského Forbesu zařadil mezi patnáct nejbohatších lidí v zemi.
„Základní vzorec je u každého stejný,“ říká v rozhovoru pro podcast 5:59 novinář András Pethö, spoluautor snímku a zakladatel investigativního centra Direkt36. „Můžeme ho pozorovat u Orbánovy rodiny i dalších lidí z jeho okolí, kteří v posledních deseti až patnácti letech extrémně zbohatli díky státním zakázkám.“
Film mapuje ekonomický vzestup, který podle jeho tvůrců začal už v 90. letech a je úzce spojený s bývalým Orbánovým spojencem a mediálním magnátem Lajosem Simicskou. Těžiště příběhu je ale v poslední dekádě, kdy podnikatelské aktivity rozvíjí především nejstarší Orbánova dcera Ráhel a její manžel István Tiborcz.
„Ať dělali jakýkoliv byznys, na každém kroku dostali nějakou podporu nebo pomoc od vlády nebo státních subjektů,“ upozorňuje Pethö. Tiborczův první větší podnikatelský projekt, firma Elios Innovative Zrt, modernizovala veřejné osvětlení. Šlo o zakázky financované ze státních i evropských peněz. „Byly napsány tak, že žádná jiná společnost zakázky získat nemohla,“ popisuje novinář. Upozorňuje také, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) odhalil závažné nesrovnalosti, které se týkaly právě těchto veřejných tendrů.
Dokument rovněž ukazuje fungování luxusního impéria, které Tiborcz vytvořil pod značkou BDPST Group. Jde o síť hotelů, developerské a logistické projekty, ale i elitní zábavní podniky. Poprvé v maďarském tisku dostali diváci prostřednictvím skryté kamery možnost nahlédnout do soukromého klubu Botaniq Budai Klub. Zaměstnanec klubu podle záznamu hovoří o „nelegálním hazardu“, který se tam údajně koná.
Video: Dynastie – jak se zrodilo ekonomické impérium rodiny Orbánů | Direkt36
Na dotazy tvůrců snímku István Tiborcz odmítl poskytnout rozhovor, reagoval ale písemně. „Můj úspěch je způsoben především tím, že pracuji s dobrým týmem, s vynikajícími manažery, se kterými děláme dobrá obchodní rozhodnutí,“ uvedl. Zároveň připustil, že projekty financoval i úvěry od státem podporovaných bank. „Málo dalších hráčů na trhu provedlo vývoj takového rozsahu bez státní podpory,“ doplnil Tiborcz. K daňovým úlevám řekl, že jeho skupina nedostala desítky miliard forintů, jak se objevovalo v médiích, ale celkem 2,6 miliardy.
Snímek Dynastie vznikal téměř rok. Podíleli se na něm novináři z Direkt36, ale i reportéři z redakcí Válasz Online, Telex, Forbes a dalších. Dokument zaznamenal od únorového zveřejnění přes 3,5 milionu zhlédnutí. Je dostupný i s českými titulky.
„Nepřinášíme úplně nový příběh. Ale řekl bych, že dosud ho nikdo neodvyprávěl v jeho úplnosti,“ říká Pethö. „A my jsme teď mohli ten příběh odvyprávět v jeho celé délce s těmi opakujícími se vzorci, tak jak se to děje už tři dekády.“
Snímek vyvolal reakci i z vládních kruhů. „Jak se blížilo datum, kdy jsme film plánovali uvést, a vláda se o tom dozvěděla, spustili proti nám propagandistickou kampaň založenou na naprostých lžích,“ říká Pethö. „Tvrdili například, že film vznikl jako součást operace ukrajinské rozvědky, což nemá s realitou vůbec nic společného.“
O premiéru Viktorovi Orbánovi přímé důkazy, že by do zadávání zakázek zasahoval, novináři nemají. „Ale je to Orbán, kdo vytvořil podmínky, ve kterých se takové věci mohou dít,“ podotýká Pethö.
Na otázku, proč dokument zaujímá tak vysoké množství diváků, odpovídá: „Po mnoha letech čelí Viktor Orbán skutečné opozici. A problémů, na které průměrný Maďar ve svém životě naráží, je najednou také mnohem víc. (…) Lidé si víc uvědomují, že někteří těží ze své blízkosti vládě, zatímco zbytek společnosti se protlouká, jak se dá.“
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.
