Evropští lídři na čtvrtečním summitu vyslovili souhlas s navýšením výdajů na obranu, které má přispět ke zvýšení bezpečnosti a ochrany občanů. Komplikovanější už byla diskuze o další podpoře napadené Ukrajiny, kdy se nepodařilo přesvědčit maďarského premiéra Viktora Orbána.
Podle informací britské BBC se v závěrech čtvrtečního summitu všech 27 lídrů unijních zemí shodlo na potřebě zvýšení výdajů na obranu. Investice do zbrojení má ulehčit i uvolnění rozpočtových pravidel, které by mělo jednotlivým státům umožnit dát více peněz do armády a obranného průmyslu.
Státníci se také domluvili, že se podívají na návrh Evropské komise, která chce z unijních fondů poskytnout rozsáhlé půjčky. Ocenili také kroky Evropské investiční banky a soukromých investorů, kteří chtějí pomoci s investicemi do obrany.
"Evropská unie urychlí mobilizaci potřebných nástrojů a financování za účelem posílení bezpečnosti Evropské unie a ochrany našich občanů," píše se v dnešním prohlášení Evropské rady.
Podle informací magazínu Politico nicméně došlo na summitu k jednomu rozkolu uvnitř Unie. Jeden ze 27 lídrů totiž nepodepsal závěry týkající se pokračování unijní pomoci Ukrajině, která již tři roky čelí ruské agresi. Mělo by jít o maďarského premiéra Viktora Orbána.
Orbánův postoj zmínil i britský deník Guardian, a to v kontrastu se slovenským premiérem Robertem Ficem, který se připojil k většině lídrů. "Nemohou probíhat jednání o Ukrajině bez Ukrajiny," citoval list z finálního prohlášení.
Podle Politica se Ficovu podporu povedlo zajistit uvedením vět k problematice tranzitu ruského plynu, které původně v textu chyběly. "Evropská rada vyzývá Komisi, Slovensko a Ukrajinu, aby zintenzivnily snahy a našly shodné řešení problému s tranzitem plynu," stojí v konečné podobě závěrů summitu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.