Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Během nedávného projevu k republikánským zákonodárcům Trump vyjádřil nepochopení nad tím, proč ho veřejnost nepodporuje více. Přestože oficiálně tvrdí, že výzvu ke zrušení voleb nepronese, aby ho „fake news“ neoznačily za diktátora, v rozhovoru pro agenturu Reuters poznamenal, že díky republikánským úspěchům by se vlastně volby ani konat neměly. Bílý dům sice tato vyjádření označil za žert, ale Trump se k podobným myšlenkám vrací už měsíce – naposledy s neskrývanou závistí komentoval fakt, že na Ukrajině se kvůli válečnému stavu volby nekonají.
Z ústavního hlediska však prezident nemá pravomoc volby odložit ani zrušit. Ústava jasně stanovuje, že nový Kongres musí složit slib 3. ledna 2027. Termín voleb je pevně dán zákonem a historicky Spojené státy hlasovaly i během největších krizí, včetně občanské války v roce 1864 nebo obou světových válek. Pokud by došlo k pokusu o zásah do volebního procesu, jednotlivé státy a jejich volební úředníci jsou připraveni hájit demokratické postupy u soudů i s pomocí donucovacích orgánů.
Namísto nereálného zrušení voleb se tak Trumpova administrativa soustředí na jiné způsoby, jak ovlivnit jejich výsledek. Probíhá intenzivní boj o překreslování volebních obvodů (tzv. gerrymandering). Republikáni si tímto způsobem již zajistili devět příznivějších křesel, zatímco demokraté odpověděli šesti podobnými úpravami, převážně v Kalifornii. Pokud Nejvyšší soud dále oslabí zákon o volebních právech, mohl by se tento proces ještě zintenzivnit, což by z dlouhodobého hlediska mohlo znevýhodnit zejména zástupce menšin.
Trump se rovněž snaží posílit vliv exekutivy na samotný průběh hlasování. Usiluje například o přístup k databázím voličů v jednotlivých státech a zpochybňuje korespondenční hlasování. O osudu poštovních lístků, které dorazí po volebním dni, má brzy rozhodnout Nejvyšší soud. Zároveň prezidentovy kroky oslabují dohled nad bezpečností voleb – došlo k omezení financování sítí, které pomáhají státům detekovat hackerské útoky, a ministerstvo spravedlnosti se nyní místo ochrany občanských práv soustředí spíše na „čištění“ voličských seznamů.
I když jsou tedy Trumpovy výroky o zrušení voleb zatím spíše rétorickým cvičením, faktické kroky jeho administrativy v oblasti volební administrativy a překreslování map mají reálný dopad na to, jak bude americká demokracie v listopadu vypadat.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.