Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Během nedávného projevu k republikánským zákonodárcům Trump vyjádřil nepochopení nad tím, proč ho veřejnost nepodporuje více. Přestože oficiálně tvrdí, že výzvu ke zrušení voleb nepronese, aby ho „fake news“ neoznačily za diktátora, v rozhovoru pro agenturu Reuters poznamenal, že díky republikánským úspěchům by se vlastně volby ani konat neměly. Bílý dům sice tato vyjádření označil za žert, ale Trump se k podobným myšlenkám vrací už měsíce – naposledy s neskrývanou závistí komentoval fakt, že na Ukrajině se kvůli válečnému stavu volby nekonají.
Z ústavního hlediska však prezident nemá pravomoc volby odložit ani zrušit. Ústava jasně stanovuje, že nový Kongres musí složit slib 3. ledna 2027. Termín voleb je pevně dán zákonem a historicky Spojené státy hlasovaly i během největších krizí, včetně občanské války v roce 1864 nebo obou světových válek. Pokud by došlo k pokusu o zásah do volebního procesu, jednotlivé státy a jejich volební úředníci jsou připraveni hájit demokratické postupy u soudů i s pomocí donucovacích orgánů.
Namísto nereálného zrušení voleb se tak Trumpova administrativa soustředí na jiné způsoby, jak ovlivnit jejich výsledek. Probíhá intenzivní boj o překreslování volebních obvodů (tzv. gerrymandering). Republikáni si tímto způsobem již zajistili devět příznivějších křesel, zatímco demokraté odpověděli šesti podobnými úpravami, převážně v Kalifornii. Pokud Nejvyšší soud dále oslabí zákon o volebních právech, mohl by se tento proces ještě zintenzivnit, což by z dlouhodobého hlediska mohlo znevýhodnit zejména zástupce menšin.
Trump se rovněž snaží posílit vliv exekutivy na samotný průběh hlasování. Usiluje například o přístup k databázím voličů v jednotlivých státech a zpochybňuje korespondenční hlasování. O osudu poštovních lístků, které dorazí po volebním dni, má brzy rozhodnout Nejvyšší soud. Zároveň prezidentovy kroky oslabují dohled nad bezpečností voleb – došlo k omezení financování sítí, které pomáhají státům detekovat hackerské útoky, a ministerstvo spravedlnosti se nyní místo ochrany občanských práv soustředí spíše na „čištění“ voličských seznamů.
I když jsou tedy Trumpovy výroky o zrušení voleb zatím spíše rétorickým cvičením, faktické kroky jeho administrativy v oblasti volební administrativy a překreslování map mají reálný dopad na to, jak bude americká demokracie v listopadu vypadat.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.