Moc mu stoupá do hlavy? Trump nechápe, proč ho lidé nepodporují, ze strachu z prohry mluví o zrušení voleb

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 18. ledna 2026 19:11
Sdílej:

Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.

Během nedávného projevu k republikánským zákonodárcům Trump vyjádřil nepochopení nad tím, proč ho veřejnost nepodporuje více. Přestože oficiálně tvrdí, že výzvu ke zrušení voleb nepronese, aby ho „fake news“ neoznačily za diktátora, v rozhovoru pro agenturu Reuters poznamenal, že díky republikánským úspěchům by se vlastně volby ani konat neměly. Bílý dům sice tato vyjádření označil za žert, ale Trump se k podobným myšlenkám vrací už měsíce – naposledy s neskrývanou závistí komentoval fakt, že na Ukrajině se kvůli válečnému stavu volby nekonají.

Z ústavního hlediska však prezident nemá pravomoc volby odložit ani zrušit. Ústava jasně stanovuje, že nový Kongres musí složit slib 3. ledna 2027. Termín voleb je pevně dán zákonem a historicky Spojené státy hlasovaly i během největších krizí, včetně občanské války v roce 1864 nebo obou světových válek. Pokud by došlo k pokusu o zásah do volebního procesu, jednotlivé státy a jejich volební úředníci jsou připraveni hájit demokratické postupy u soudů i s pomocí donucovacích orgánů.

Namísto nereálného zrušení voleb se tak Trumpova administrativa soustředí na jiné způsoby, jak ovlivnit jejich výsledek. Probíhá intenzivní boj o překreslování volebních obvodů (tzv. gerrymandering). Republikáni si tímto způsobem již zajistili devět příznivějších křesel, zatímco demokraté odpověděli šesti podobnými úpravami, převážně v Kalifornii. Pokud Nejvyšší soud dále oslabí zákon o volebních právech, mohl by se tento proces ještě zintenzivnit, což by z dlouhodobého hlediska mohlo znevýhodnit zejména zástupce menšin.

Trump se rovněž snaží posílit vliv exekutivy na samotný průběh hlasování. Usiluje například o přístup k databázím voličů v jednotlivých státech a zpochybňuje korespondenční hlasování. O osudu poštovních lístků, které dorazí po volebním dni, má brzy rozhodnout Nejvyšší soud. Zároveň prezidentovy kroky oslabují dohled nad bezpečností voleb – došlo k omezení financování sítí, které pomáhají státům detekovat hackerské útoky, a ministerstvo spravedlnosti se nyní místo ochrany občanských práv soustředí spíše na „čištění“ voličských seznamů.

I když jsou tedy Trumpovy výroky o zrušení voleb zatím spíše rétorickým cvičením, faktické kroky jeho administrativy v oblasti volební administrativy a překreslování map mají reálný dopad na to, jak bude americká demokracie v listopadu vypadat.

Stalo se