Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Během nedávného projevu k republikánským zákonodárcům Trump vyjádřil nepochopení nad tím, proč ho veřejnost nepodporuje více. Přestože oficiálně tvrdí, že výzvu ke zrušení voleb nepronese, aby ho „fake news“ neoznačily za diktátora, v rozhovoru pro agenturu Reuters poznamenal, že díky republikánským úspěchům by se vlastně volby ani konat neměly. Bílý dům sice tato vyjádření označil za žert, ale Trump se k podobným myšlenkám vrací už měsíce – naposledy s neskrývanou závistí komentoval fakt, že na Ukrajině se kvůli válečnému stavu volby nekonají.
Z ústavního hlediska však prezident nemá pravomoc volby odložit ani zrušit. Ústava jasně stanovuje, že nový Kongres musí složit slib 3. ledna 2027. Termín voleb je pevně dán zákonem a historicky Spojené státy hlasovaly i během největších krizí, včetně občanské války v roce 1864 nebo obou světových válek. Pokud by došlo k pokusu o zásah do volebního procesu, jednotlivé státy a jejich volební úředníci jsou připraveni hájit demokratické postupy u soudů i s pomocí donucovacích orgánů.
Namísto nereálného zrušení voleb se tak Trumpova administrativa soustředí na jiné způsoby, jak ovlivnit jejich výsledek. Probíhá intenzivní boj o překreslování volebních obvodů (tzv. gerrymandering). Republikáni si tímto způsobem již zajistili devět příznivějších křesel, zatímco demokraté odpověděli šesti podobnými úpravami, převážně v Kalifornii. Pokud Nejvyšší soud dále oslabí zákon o volebních právech, mohl by se tento proces ještě zintenzivnit, což by z dlouhodobého hlediska mohlo znevýhodnit zejména zástupce menšin.
Trump se rovněž snaží posílit vliv exekutivy na samotný průběh hlasování. Usiluje například o přístup k databázím voličů v jednotlivých státech a zpochybňuje korespondenční hlasování. O osudu poštovních lístků, které dorazí po volebním dni, má brzy rozhodnout Nejvyšší soud. Zároveň prezidentovy kroky oslabují dohled nad bezpečností voleb – došlo k omezení financování sítí, které pomáhají státům detekovat hackerské útoky, a ministerstvo spravedlnosti se nyní místo ochrany občanských práv soustředí spíše na „čištění“ voličských seznamů.
I když jsou tedy Trumpovy výroky o zrušení voleb zatím spíše rétorickým cvičením, faktické kroky jeho administrativy v oblasti volební administrativy a překreslování map mají reálný dopad na to, jak bude americká demokracie v listopadu vypadat.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.