Deklarace prezidenta USA Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua z 29. září 2025 představuje významný politický moment, který podtrhuje sílu silných osobností při prosazování dohod, přerušení násilí a otevírání dialogu. Příměří je důležité, stejně jako návrat rukojmích a ukončení teroristické kontroly Hamásu nad Gazou. Avšak pokud nás posledních třicet let blízkovýchodní diplomacie něco naučilo, pak to, že tyto důležité kroky nemohou nahradit budování institucí a dlouhodobou státotvornost. Trvalý mír vyžaduje mnohem hlubší strategii.
Charisma vůdců sice dokáže přinést průlomy, přičemž Trumpovo vedení je v současné politice bezkonkurenční, ale jsou to instituce, které mír udržují, jakmile pozornost veřejnosti opadne. Bez funkčních institucí – jako jsou parlamenty, soudy, fiskální úřady a policejní sbory – zůstávají základy stabilního státu křehké. To znamená, že pro Palestince musí národní budování předcházet jakémukoli politickému řešení, nebo jej alespoň doprovázet.
Umírněný, demilitarizovaný a demokratický (MDD) palestinský stát nemůže vzniknout jen jako vedlejší produkt vyjednávání s Izraelem, na které se nyní soustředí pozornost. Musí být podložen domácí architekturou správy, která je legitimní, transparentní a účinná, tvrdí experti.
Deklarace, stejně jako mnohé předchozí, je silně založena na bilaterální interakci – vyjednávání mezi lídry, Izrael versus Palestinci a Spojené státy jako sponzor. Komplexnost Blízkého východu však nelze řídit pouze bilaterálně. Regionální rámce jsou nezbytné, neboť sdružují zdroje, nastavují společné standardy a vytvářejí společné zájmy na míru. Abrahamovské dohody sice poskytly důležitý precedens, ale zůstávají jen sérií bilaterálních normalizačních smluv. Nyní je zapotřebí regionální institucionální rámec – mnohostranný orgán zakotvený v arabských partnerských zemích a podporovaný mimoregionálními aktéry. Ideálně by mu měl předsedat Washington, s mandátem přesahujícím samotné uzavření míru, který by zahrnoval ekonomické investice, bezpečnostní dohled a řešení sporů.
Zastavení bojů v Gaze a zajištění návratu rukojmích jsou sice nutné kroky, ale mír je více než jen absence války. Je to vytvoření mechanismů, které brání opakování konfliktu. Bez nových institucí se příměří hroutí a dochází k obnoveným konfliktům, což bylo opakovaně vidět od dohod z Osla. Mír vyžaduje institucionální zábrany: funkční státní správu, školy, zdravotnictví, soudy a místní policii. Tyto služby zajišťují legitimitu a snižují přitažlivost ozbrojených skupin. Nezbytné jsou také mechanismy pro odpovědnost a boj proti korupci. Toto nejsou vedlejší záležitosti, ale předpoklady pro jakékoli udržitelné urovnání.
Snad nejdůležitějším, i když nejkontroverznějším bodem, je nutnost oddělit palestinskou státnost od přímého vyjednávání s Izraelem. Má-li se palestinský subjekt stát mírovým, demilitarizovaným a demokratickým státem, jeho úspěch nesmí záviset na ochotě Izraele k ústupkům nebo na ochotě Hamásu k odzbrojení. Proces musí být autonomní. To znamená investovat do rozvoje palestinského vedení, vytvářet struktury správy, navrhnout důvěryhodný ekonomický program a zajistit právní stát – a to nezávisle na tom, zda izraelsko-palestinská jednání uspějí. Souhlas Izraele bude důležitý až na konci procesu, avšak budování státu nesmí zůstat rukojmím tohoto souhlasu.
Osud Hamásu by neměl určovat budoucnost Palestiny, stejně jako by ji neměla určovat Palestinská samospráva (PA). PA byla v 90. letech navržena jako dočasný orgán a již dávno překročila svůj přechodný účel. Nestačí jen reformovat PA. Skutečným úkolem je vytvořit nové instituce schopné vykonávat suverénní funkce – udržování míru, výběr daní, poskytování služeb a řízení ekonomiky – v rámci odpovědnosti a demilitarizace. To vyžaduje nové vedení a instituce, nikoli pouze recyklované pravomoci, a rozvoj takových státotvorných schopností má jen velmi málo společného s pozicí Izraele. Soustředit se pouze na reformu PA je chyba.
Historie nabízí poučné precedenty. Japonsko bylo po roce 1945 transformováno z militaristické říše na pacifistickou demokracii prostřednictvím ústavní reformy, rozsáhlých ekonomických změn a vnějšího dohledu amerických úřadů. Východní Timor postupně budoval instituce správy pod přímou správou OSN, než vyhlásil nezávislost. Tyto příklady ukazují stejný princip: nezávislost není jednorázový akt, ale řízený proces, podmíněný předchozími investicemi do institucí, ekonomickou reformou a restrukturalizací bezpečnostního sektoru. Budoucnost Palestinců spočívá v budování státu, podporovaném regionální, mnohostrannou architekturou, nikoli v nekonečných jednáních. Cíle musí být jasné: demilitarizovaný palestinský stát s účinnými institucemi, fungující ekonomikou a politickým systémem ukotveným v ústavní demokracii a právním státě. Pokud se zaměření přesune na tyto dvě priority – institucionální rozvoj na palestinské straně a mnohostranná regionální integrace – Blízký východ se může konečně vymanit z cyklu války a vyjednávání.
Policie Greater Manchester Police (GMP) ohlásila závažný incident u synagogy Heaton Park Hebrew Congregation v Crumpsallu, na severu Manchesteru. Policisté reagovali v 9:31 hodin ráno na oznámení, že osobní automobil najel do lidí a došlo k pobodání jednoho muže. Na místo byly okamžitě vyslány ozbrojené složky.
Lídři Evropské unie strávili v Kodani celý den diskusemi o tom, jak posílit bezpečnost kontinentu, přičemž finský premiér Petteri Orpo vyjádřil značné znepokojení. Ačkoliv byla agenda summitu dlouhá a detailní, přinesla jen minimum konkrétních výsledků. Navzdory rozsáhlým jednáním se úroveň obav u lídrů Unie nijak nesnížila.
Elon Musk se stal prvním člověkem, jehož čisté jmění dosáhlo hranice 500 miliard dolarů, čímž se generální ředitel společnosti Tesla dostal do poloviny cesty ke statusu bilionáře. Muskovo bohatství ve středu dočasně překročilo hranici půl bilionu, než se podle žebříčku miliardářů Forbes stáhlo zpět na 499 miliard dolarů.
Deklarace prezidenta USA Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua z 29. září 2025 představuje významný politický moment, který podtrhuje sílu silných osobností při prosazování dohod, přerušení násilí a otevírání dialogu. Příměří je důležité, stejně jako návrat rukojmích a ukončení teroristické kontroly Hamásu nad Gazou. Avšak pokud nás posledních třicet let blízkovýchodní diplomacie něco naučilo, pak to, že tyto důležité kroky nemohou nahradit budování institucí a dlouhodobou státotvornost. Trvalý mír vyžaduje mnohem hlubší strategii.
Spojené státy americké si sice stále udržují náskok před Čínou v podmořské oblasti, avšak tento rozdíl se rychle zmenšuje. Rychle rostoucí a modernizované čínské ponorkové síly zpochybňují dlouhodobou dominanci USA v podmořském boji. Od dob Studené války americké námořnictvo masivně investovalo do schopností lovu ponorek neboli do ASW (Anti-Submarine Warfare).
Bílý dům oznámil, že masové propouštění federálních zaměstnanců je bezprostřední, jelikož se nedaří ukončit aktuální uzavření vlády. Toto "shutdown", první za téměř sedm let, začalo ve středu poté, co se Republikáni a Demokraté v Kongresu nedokázali dohodnout na novém rozpočtovém plánu před půlnočním termínem.
Čeští hokejoví fanoušci se v úterý měli dočkat návratu krále. Jaromír Jágr byl připravený naskočit k prvnímu zápasu za Kladno v novém extraligovém ročníku. Diváci ho ale nakonec na ledě neviděli. Trenér Rytířů po utkání prozradil, proč slavný útočník nenastoupil.
Šest let dnes uplynulo od smrti nejslavnějšího českého zpěváka. Česko se 1. října 2019 dozvědělo, že Karel Gott podlehl vážné nemoci, se kterou se potýkal v závěru života. Jak si dnes mnohonásobného Slavíka připomněli jeho nejbližší?
Počasí u nás se změní a začne být dynamické. Česko se ocitne pod vlivem velmi silné tlakové níže. V sobotu se krátce a přechodně oteplí. Neděle a začátek příštího týdne budou opět chladnější, deštivější a pravděpodobně i dost větrné dny - typicky podzimní a sychravé. Teploty ke 20 stupňům nás nečekají, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
V Paříži se v úterý uskutečnilo poslední rozloučení s legendární herečkou Claudií Cardinalovou. Pohřbu se podle serveru Euronews zúčastnily stovky lidí, mezi smutečními hosty byly známé osobnosti ze světa kinematografie. Cardinalová zemřela minulý týden, bylo jí 87 let.
Izraelský ministr obrany vydal obyvatelům města Gaza poslední varování. Izrael Katz oznámil, že armáda se chystá zpřísnit obklíčení města a vyzval všechny civilisty, aby neprodleně zamířili na jih. Podle jeho středečního prohlášení, které sdělil izraelským médiím, jde o poslední příležitost k odchodu. Po stažení civilistů má být hnutí Hamás v Gaze izolováno.
Maďarský premiér Viktor Orbán zopakoval svůj zásadní nesouhlas s přijetím Ukrajiny do Evropské unie. Při svém příjezdu na kodaňský summit šéfů států a vlád Evropské unie uvedl, že Budapešť se i nadále staví proti této myšlence.