Deklarace prezidenta USA Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua z 29. září 2025 představuje významný politický moment, který podtrhuje sílu silných osobností při prosazování dohod, přerušení násilí a otevírání dialogu. Příměří je důležité, stejně jako návrat rukojmích a ukončení teroristické kontroly Hamásu nad Gazou. Avšak pokud nás posledních třicet let blízkovýchodní diplomacie něco naučilo, pak to, že tyto důležité kroky nemohou nahradit budování institucí a dlouhodobou státotvornost. Trvalý mír vyžaduje mnohem hlubší strategii.
Charisma vůdců sice dokáže přinést průlomy, přičemž Trumpovo vedení je v současné politice bezkonkurenční, ale jsou to instituce, které mír udržují, jakmile pozornost veřejnosti opadne. Bez funkčních institucí – jako jsou parlamenty, soudy, fiskální úřady a policejní sbory – zůstávají základy stabilního státu křehké. To znamená, že pro Palestince musí národní budování předcházet jakémukoli politickému řešení, nebo jej alespoň doprovázet.
Umírněný, demilitarizovaný a demokratický (MDD) palestinský stát nemůže vzniknout jen jako vedlejší produkt vyjednávání s Izraelem, na které se nyní soustředí pozornost. Musí být podložen domácí architekturou správy, která je legitimní, transparentní a účinná, tvrdí experti.
Deklarace, stejně jako mnohé předchozí, je silně založena na bilaterální interakci – vyjednávání mezi lídry, Izrael versus Palestinci a Spojené státy jako sponzor. Komplexnost Blízkého východu však nelze řídit pouze bilaterálně. Regionální rámce jsou nezbytné, neboť sdružují zdroje, nastavují společné standardy a vytvářejí společné zájmy na míru. Abrahamovské dohody sice poskytly důležitý precedens, ale zůstávají jen sérií bilaterálních normalizačních smluv. Nyní je zapotřebí regionální institucionální rámec – mnohostranný orgán zakotvený v arabských partnerských zemích a podporovaný mimoregionálními aktéry. Ideálně by mu měl předsedat Washington, s mandátem přesahujícím samotné uzavření míru, který by zahrnoval ekonomické investice, bezpečnostní dohled a řešení sporů.
Zastavení bojů v Gaze a zajištění návratu rukojmích jsou sice nutné kroky, ale mír je více než jen absence války. Je to vytvoření mechanismů, které brání opakování konfliktu. Bez nových institucí se příměří hroutí a dochází k obnoveným konfliktům, což bylo opakovaně vidět od dohod z Osla. Mír vyžaduje institucionální zábrany: funkční státní správu, školy, zdravotnictví, soudy a místní policii. Tyto služby zajišťují legitimitu a snižují přitažlivost ozbrojených skupin. Nezbytné jsou také mechanismy pro odpovědnost a boj proti korupci. Toto nejsou vedlejší záležitosti, ale předpoklady pro jakékoli udržitelné urovnání.
Snad nejdůležitějším, i když nejkontroverznějším bodem, je nutnost oddělit palestinskou státnost od přímého vyjednávání s Izraelem. Má-li se palestinský subjekt stát mírovým, demilitarizovaným a demokratickým státem, jeho úspěch nesmí záviset na ochotě Izraele k ústupkům nebo na ochotě Hamásu k odzbrojení. Proces musí být autonomní. To znamená investovat do rozvoje palestinského vedení, vytvářet struktury správy, navrhnout důvěryhodný ekonomický program a zajistit právní stát – a to nezávisle na tom, zda izraelsko-palestinská jednání uspějí. Souhlas Izraele bude důležitý až na konci procesu, avšak budování státu nesmí zůstat rukojmím tohoto souhlasu.
Osud Hamásu by neměl určovat budoucnost Palestiny, stejně jako by ji neměla určovat Palestinská samospráva (PA). PA byla v 90. letech navržena jako dočasný orgán a již dávno překročila svůj přechodný účel. Nestačí jen reformovat PA. Skutečným úkolem je vytvořit nové instituce schopné vykonávat suverénní funkce – udržování míru, výběr daní, poskytování služeb a řízení ekonomiky – v rámci odpovědnosti a demilitarizace. To vyžaduje nové vedení a instituce, nikoli pouze recyklované pravomoci, a rozvoj takových státotvorných schopností má jen velmi málo společného s pozicí Izraele. Soustředit se pouze na reformu PA je chyba.
Historie nabízí poučné precedenty. Japonsko bylo po roce 1945 transformováno z militaristické říše na pacifistickou demokracii prostřednictvím ústavní reformy, rozsáhlých ekonomických změn a vnějšího dohledu amerických úřadů. Východní Timor postupně budoval instituce správy pod přímou správou OSN, než vyhlásil nezávislost. Tyto příklady ukazují stejný princip: nezávislost není jednorázový akt, ale řízený proces, podmíněný předchozími investicemi do institucí, ekonomickou reformou a restrukturalizací bezpečnostního sektoru. Budoucnost Palestinců spočívá v budování státu, podporovaném regionální, mnohostrannou architekturou, nikoli v nekonečných jednáních. Cíle musí být jasné: demilitarizovaný palestinský stát s účinnými institucemi, fungující ekonomikou a politickým systémem ukotveným v ústavní demokracii a právním státě. Pokud se zaměření přesune na tyto dvě priority – institucionální rozvoj na palestinské straně a mnohostranná regionální integrace – Blízký východ se může konečně vymanit z cyklu války a vyjednávání.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.