Deklarace prezidenta USA Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua z 29. září 2025 představuje významný politický moment, který podtrhuje sílu silných osobností při prosazování dohod, přerušení násilí a otevírání dialogu. Příměří je důležité, stejně jako návrat rukojmích a ukončení teroristické kontroly Hamásu nad Gazou. Avšak pokud nás posledních třicet let blízkovýchodní diplomacie něco naučilo, pak to, že tyto důležité kroky nemohou nahradit budování institucí a dlouhodobou státotvornost. Trvalý mír vyžaduje mnohem hlubší strategii.
Charisma vůdců sice dokáže přinést průlomy, přičemž Trumpovo vedení je v současné politice bezkonkurenční, ale jsou to instituce, které mír udržují, jakmile pozornost veřejnosti opadne. Bez funkčních institucí – jako jsou parlamenty, soudy, fiskální úřady a policejní sbory – zůstávají základy stabilního státu křehké. To znamená, že pro Palestince musí národní budování předcházet jakémukoli politickému řešení, nebo jej alespoň doprovázet.
Umírněný, demilitarizovaný a demokratický (MDD) palestinský stát nemůže vzniknout jen jako vedlejší produkt vyjednávání s Izraelem, na které se nyní soustředí pozornost. Musí být podložen domácí architekturou správy, která je legitimní, transparentní a účinná, tvrdí experti.
Deklarace, stejně jako mnohé předchozí, je silně založena na bilaterální interakci – vyjednávání mezi lídry, Izrael versus Palestinci a Spojené státy jako sponzor. Komplexnost Blízkého východu však nelze řídit pouze bilaterálně. Regionální rámce jsou nezbytné, neboť sdružují zdroje, nastavují společné standardy a vytvářejí společné zájmy na míru. Abrahamovské dohody sice poskytly důležitý precedens, ale zůstávají jen sérií bilaterálních normalizačních smluv. Nyní je zapotřebí regionální institucionální rámec – mnohostranný orgán zakotvený v arabských partnerských zemích a podporovaný mimoregionálními aktéry. Ideálně by mu měl předsedat Washington, s mandátem přesahujícím samotné uzavření míru, který by zahrnoval ekonomické investice, bezpečnostní dohled a řešení sporů.
Zastavení bojů v Gaze a zajištění návratu rukojmích jsou sice nutné kroky, ale mír je více než jen absence války. Je to vytvoření mechanismů, které brání opakování konfliktu. Bez nových institucí se příměří hroutí a dochází k obnoveným konfliktům, což bylo opakovaně vidět od dohod z Osla. Mír vyžaduje institucionální zábrany: funkční státní správu, školy, zdravotnictví, soudy a místní policii. Tyto služby zajišťují legitimitu a snižují přitažlivost ozbrojených skupin. Nezbytné jsou také mechanismy pro odpovědnost a boj proti korupci. Toto nejsou vedlejší záležitosti, ale předpoklady pro jakékoli udržitelné urovnání.
Snad nejdůležitějším, i když nejkontroverznějším bodem, je nutnost oddělit palestinskou státnost od přímého vyjednávání s Izraelem. Má-li se palestinský subjekt stát mírovým, demilitarizovaným a demokratickým státem, jeho úspěch nesmí záviset na ochotě Izraele k ústupkům nebo na ochotě Hamásu k odzbrojení. Proces musí být autonomní. To znamená investovat do rozvoje palestinského vedení, vytvářet struktury správy, navrhnout důvěryhodný ekonomický program a zajistit právní stát – a to nezávisle na tom, zda izraelsko-palestinská jednání uspějí. Souhlas Izraele bude důležitý až na konci procesu, avšak budování státu nesmí zůstat rukojmím tohoto souhlasu.
Osud Hamásu by neměl určovat budoucnost Palestiny, stejně jako by ji neměla určovat Palestinská samospráva (PA). PA byla v 90. letech navržena jako dočasný orgán a již dávno překročila svůj přechodný účel. Nestačí jen reformovat PA. Skutečným úkolem je vytvořit nové instituce schopné vykonávat suverénní funkce – udržování míru, výběr daní, poskytování služeb a řízení ekonomiky – v rámci odpovědnosti a demilitarizace. To vyžaduje nové vedení a instituce, nikoli pouze recyklované pravomoci, a rozvoj takových státotvorných schopností má jen velmi málo společného s pozicí Izraele. Soustředit se pouze na reformu PA je chyba.
Historie nabízí poučné precedenty. Japonsko bylo po roce 1945 transformováno z militaristické říše na pacifistickou demokracii prostřednictvím ústavní reformy, rozsáhlých ekonomických změn a vnějšího dohledu amerických úřadů. Východní Timor postupně budoval instituce správy pod přímou správou OSN, než vyhlásil nezávislost. Tyto příklady ukazují stejný princip: nezávislost není jednorázový akt, ale řízený proces, podmíněný předchozími investicemi do institucí, ekonomickou reformou a restrukturalizací bezpečnostního sektoru. Budoucnost Palestinců spočívá v budování státu, podporovaném regionální, mnohostrannou architekturou, nikoli v nekonečných jednáních. Cíle musí být jasné: demilitarizovaný palestinský stát s účinnými institucemi, fungující ekonomikou a politickým systémem ukotveným v ústavní demokracii a právním státě. Pokud se zaměření přesune na tyto dvě priority – institucionální rozvoj na palestinské straně a mnohostranná regionální integrace – Blízký východ se může konečně vymanit z cyklu války a vyjednávání.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.