Americká technologická společnost Meta Platforms, která provozuje Facebook, Instagram i WhatsApp, oznámila, že evropské uživatele může čekat „výrazně horší uživatelská zkušenost“. Varování přichází v souvislosti s rozhodnutím Evropské komise, která firmě udělila pokutu ve výši 200 milionů eur (zhruba 5 miliard korun) za porušení nového digitálního zákona.
Evropská komise koncem minulého týdne rozhodla, že Meta porušila pravidla tzv. Aktu o digitálních trzích (DMA). Jádrem sporu je nový model, který Meta v Evropě zavedla – uživatelé si musí vybrat mezi placeným předplatným, nebo souhlasem s tím, že Meta bude kombinovat jejich osobní data z různých služeb pro cílenou reklamu.
Meta ve své kvartální zprávě přiznala, že bude muset model upravit na základě zpětné vazby od Evropské komise. Tato úprava by podle firmy mohla „významně zhoršit uživatelský zážitek“ a mít dopad na příjmy i fungování celé evropské části společnosti. Důsledky by mohly nastat už ve třetím čtvrtletí tohoto roku, a to i v době, kdy Meta bude rozhodnutí napadat právní cestou.
Podle analytika Erica Seuferta se firma snaží obrátit veřejné mínění proti regulaci. „Meta se pravděpodobně pokouší udělat z evropských uživatelů své hlasité zastánce. Cílem je přesvědčit veřejnost, že regulace zhorší kvalitu služeb,“ uvedl Seufert v rozhovoru pro BBC.
Evropská komise kritizovala především to, že uživatelé v modelu „souhlas nebo plať“ ve skutečnosti nemají svobodnou volbu ohledně využití svých dat. Meta přitom tvrdí, že už loni zavedla alternativní režim cílení reklam s nižší mírou využívání osobních údajů – i ten je nyní předmětem přezkumu ze strany EU.
Firma má nyní 60 dní na to, aby rozhodnutí Komise splnila. Pokud tak neučiní, hrozí jí další pokuty. Stejný osud mezitím potkal i společnost Apple, která dostala pokutu 500 milionů eur za praktiky v rámci svého App Storu.
Meta své varování zveřejnila zároveň se silnými finančními výsledky, které překonaly očekávání analytiků. Firma hlásí růst příjmů z reklamy a důraz na umělou inteligenci. Zakladatel Mark Zuckerberg oznámil, že Meta AI – virtuální asistent postavený na umělé inteligenci – má už téměř miliardu aktivních uživatelů měsíčně. Velký důraz klade i na vývoj tzv. AI brýlí.
Podle analytiků firma „šlape na plyn“ v oblasti AI. „Meta jednoznačně sází vše na jednu kartu. Investice do AI jsou masivní a výsledky to potvrzují,“ uvedl Matt Britzman ze společnosti Hargreaves Lansdown. Dodal, že firma zaznamenala také šestiprocentní nárůst denní aktivity uživatelů, což rozptýlilo obavy z možného zpomalení růstu.
Meta se kromě sporu s EU potýká i s velkým soudním případem ve Spojených státech. Federální obchodní komise (FTC) obviňuje firmu z budování monopolu skrze akvizice Instagramu (2012) a WhatsAppu (2014). Americké úřady tvrdí, že Meta tímto způsobem zabránila konkurenci a upevnila svou nadvládu nad sociálními sítěmi.
Spojené státy neplánují stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V rozhovoru pro stanici NBC to prohlásil americký prezident Donald Trump s tím, že vojáky v regionu nepovažuje za ohrožené. Rozhovor byl natočen v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněn v neděli. Šéf Bílého domu uvedl, že stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání, a dodal, že Spojené státy disponují nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl.
Globální letecký průmysl čelí vážným ekonomickým potížím v důsledku válečného konfliktu s Íránem, který v březnu vedl k uzavření strategického Hormuzského průlivu a ochromil celosvětové dodávky ropy. Podle prohlášení Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) na summitu v brazilském Rio de Janeiru vzrostou náklady leteckých společností na palivo v letošním roce o dodatečných 100 miliard dolarů.
Evropská komise varovala Albánii, že její postup v souvislosti s kontroverzním developerským projektem na jižním pobřeží země by mohl ohrozit její ambice na vstup do Evropské unie. V Tiraně a dalších městech již sedmým dnem pokračují masové národní protesty, které o víkendu ještě zesílily a doprovázejí je výzvy k odstoupení premiéra Ediho Ramy.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio při vystoupení před sněmovním výborem pro zahraniční věci poznamenal, že Grónsko zůstává pod dánskou správou minimálně „prozatím“. Jedním dechem však doplnil, že Washington vede s Kodaní i s grónskými představiteli pokročilé debaty o zapojení tohoto strategického území do systému kolektivní obrany a protiraketové ochrany Západu. Rubio si dosavadní vývoj dialogu pochvaloval a naznačil, že by rozhovory mohly v dohledné době přinést pozitivní výsledky.
Izraelská armáda v neděli podnikla letecké údery na jižní předměstí Bejrútu známé jako Dahíja, které je baštou šíitského hnutí Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury NNA výbuchy zasáhly dva byty ve dvou různých budovách, přičemž z místa byly hlášeny nejméně tři exploze. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Israel Kac v prohlášení uvedli, že šlo o zásah teroristického velitelství v odvetě za předchozí ostřelování severního Izraele ze strany Hizballáhu. Informace o případných obětech či zraněných nebyly bezprostředně potvrzeny.
Více než milion věřících zaplnil ulice v okolí jednoho z hlavních madridských náměstí Plaza de Cibeles, aby se zúčastnil venkovní mše svaté celebrované papežem Lvem. Tato bohoslužba se stala pravděpodobně největší událostí jeho týdenní návštěvy Španělska, která probíhá od 6. do 12. června a představuje jeho vůbec první cestu do členské země Evropské unie mimo Itálii.
Britský premiér Keir Starmer v neděli v Downing Street přivítá ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Friedricha Merze k mimořádnému jednání o další podpoře bránící se Ukrajiny.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem opětovně otevřelo debatu o vojenské podpoře, kterou Spojené státy poskytují Tchaj-wanu. Čínský prezident hned na úvod schůzky varoval, že otázka autonomního ostrova s 23 miliony obyvatel je pro vzájemné vztahy obou velmocí nejcitlivějším bodem a jakékoli pochybení může mít nebezpečné následky.
Americký prezident Donald Trump na pátečním setkání s voliči ve Wisconsinu překvapil, když veřejně zpochybnil původ vlastního statistického tvrzení. Během svého projevu prohlásil, že nezaměstnanost Afroameričanů je v současnosti na historickém minimu, vzápětí však nahlas dodal, že vůbec netuší, odkud se toto číslo vzalo, ale rád ho přijme. Zda šlo o prezidentovu momentální improvizaci, nebo o údaj z připraveného textu, zůstává nejasné, Bílý dům na dotazy médií ohledně vysvětlení nereagoval.
Petrohradem v uplynulých dnech otřásly útoky ukrajinských bezpilotních letounů, které zasáhly oblast přímo v den zahájení i ukončení ostře sledovaného Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (SPIEF). Hlavním symbolem letošního ročníku se tak stal obří sloup hustého černého kouře stoupající nad městem, který delegáti viděli hned při svém příjezdu do kongresového centra.
Jednadvacet nul. Číslo 1 000 000 000 000. Představa, že by se Elon Musk mohl po vstupu své společnosti SpaceX na burzu stát prvním „dolarovým trilionářem“ (podle české číselné stupnice jde o bilionáře), lidskou představivost naprosto přesahuje.
Americký ministr obrany Pete Hegseth během svého projevu ve Francii varoval, že Evropa v současnosti čelí invazi nebezpečných ideologií přicházejících po moři. Šéf Pentagonu tato slova pronesl na Americkém hřbitově v Normandii při příležitosti oslav 82. výročí vylodění spojeneckých vojsk ze dne 6. června 1944. Ve svém vystoupení explicitně propojil historické dědictví osvobození západní Evropy od nacistické okupace se současnou situací na jihoevropských a východoevropských plážích.