Americká technologická společnost Meta Platforms, která provozuje Facebook, Instagram i WhatsApp, oznámila, že evropské uživatele může čekat „výrazně horší uživatelská zkušenost“. Varování přichází v souvislosti s rozhodnutím Evropské komise, která firmě udělila pokutu ve výši 200 milionů eur (zhruba 5 miliard korun) za porušení nového digitálního zákona.
Evropská komise koncem minulého týdne rozhodla, že Meta porušila pravidla tzv. Aktu o digitálních trzích (DMA). Jádrem sporu je nový model, který Meta v Evropě zavedla – uživatelé si musí vybrat mezi placeným předplatným, nebo souhlasem s tím, že Meta bude kombinovat jejich osobní data z různých služeb pro cílenou reklamu.
Meta ve své kvartální zprávě přiznala, že bude muset model upravit na základě zpětné vazby od Evropské komise. Tato úprava by podle firmy mohla „významně zhoršit uživatelský zážitek“ a mít dopad na příjmy i fungování celé evropské části společnosti. Důsledky by mohly nastat už ve třetím čtvrtletí tohoto roku, a to i v době, kdy Meta bude rozhodnutí napadat právní cestou.
Podle analytika Erica Seuferta se firma snaží obrátit veřejné mínění proti regulaci. „Meta se pravděpodobně pokouší udělat z evropských uživatelů své hlasité zastánce. Cílem je přesvědčit veřejnost, že regulace zhorší kvalitu služeb,“ uvedl Seufert v rozhovoru pro BBC.
Evropská komise kritizovala především to, že uživatelé v modelu „souhlas nebo plať“ ve skutečnosti nemají svobodnou volbu ohledně využití svých dat. Meta přitom tvrdí, že už loni zavedla alternativní režim cílení reklam s nižší mírou využívání osobních údajů – i ten je nyní předmětem přezkumu ze strany EU.
Firma má nyní 60 dní na to, aby rozhodnutí Komise splnila. Pokud tak neučiní, hrozí jí další pokuty. Stejný osud mezitím potkal i společnost Apple, která dostala pokutu 500 milionů eur za praktiky v rámci svého App Storu.
Meta své varování zveřejnila zároveň se silnými finančními výsledky, které překonaly očekávání analytiků. Firma hlásí růst příjmů z reklamy a důraz na umělou inteligenci. Zakladatel Mark Zuckerberg oznámil, že Meta AI – virtuální asistent postavený na umělé inteligenci – má už téměř miliardu aktivních uživatelů měsíčně. Velký důraz klade i na vývoj tzv. AI brýlí.
Podle analytiků firma „šlape na plyn“ v oblasti AI. „Meta jednoznačně sází vše na jednu kartu. Investice do AI jsou masivní a výsledky to potvrzují,“ uvedl Matt Britzman ze společnosti Hargreaves Lansdown. Dodal, že firma zaznamenala také šestiprocentní nárůst denní aktivity uživatelů, což rozptýlilo obavy z možného zpomalení růstu.
Meta se kromě sporu s EU potýká i s velkým soudním případem ve Spojených státech. Federální obchodní komise (FTC) obviňuje firmu z budování monopolu skrze akvizice Instagramu (2012) a WhatsAppu (2014). Americké úřady tvrdí, že Meta tímto způsobem zabránila konkurenci a upevnila svou nadvládu nad sociálními sítěmi.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
Státní návštěva krále Karla III. ve Vatikánu odstartovala ve čtvrtek významným momentem. Britský monarcha se stal prvním panovníkem po 500 letech, který se modlil společně s papežem. Tato událost se konala po náročném týdnu doma, poznamenaném přetrvávajícími následky skandálu prince Andrewa. Král Karel a královna Camilla se poprvé od jeho květnového zvolení setkali s papežem Lvem XIV., a to po svém středečním příletu do Říma, kde oslavují Svatý jubilejní rok, jenž se koná každých pětadvacet let.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.