Americká technologická společnost Meta Platforms, která provozuje Facebook, Instagram i WhatsApp, oznámila, že evropské uživatele může čekat „výrazně horší uživatelská zkušenost“. Varování přichází v souvislosti s rozhodnutím Evropské komise, která firmě udělila pokutu ve výši 200 milionů eur (zhruba 5 miliard korun) za porušení nového digitálního zákona.
Evropská komise koncem minulého týdne rozhodla, že Meta porušila pravidla tzv. Aktu o digitálních trzích (DMA). Jádrem sporu je nový model, který Meta v Evropě zavedla – uživatelé si musí vybrat mezi placeným předplatným, nebo souhlasem s tím, že Meta bude kombinovat jejich osobní data z různých služeb pro cílenou reklamu.
Meta ve své kvartální zprávě přiznala, že bude muset model upravit na základě zpětné vazby od Evropské komise. Tato úprava by podle firmy mohla „významně zhoršit uživatelský zážitek“ a mít dopad na příjmy i fungování celé evropské části společnosti. Důsledky by mohly nastat už ve třetím čtvrtletí tohoto roku, a to i v době, kdy Meta bude rozhodnutí napadat právní cestou.
Podle analytika Erica Seuferta se firma snaží obrátit veřejné mínění proti regulaci. „Meta se pravděpodobně pokouší udělat z evropských uživatelů své hlasité zastánce. Cílem je přesvědčit veřejnost, že regulace zhorší kvalitu služeb,“ uvedl Seufert v rozhovoru pro BBC.
Evropská komise kritizovala především to, že uživatelé v modelu „souhlas nebo plať“ ve skutečnosti nemají svobodnou volbu ohledně využití svých dat. Meta přitom tvrdí, že už loni zavedla alternativní režim cílení reklam s nižší mírou využívání osobních údajů – i ten je nyní předmětem přezkumu ze strany EU.
Firma má nyní 60 dní na to, aby rozhodnutí Komise splnila. Pokud tak neučiní, hrozí jí další pokuty. Stejný osud mezitím potkal i společnost Apple, která dostala pokutu 500 milionů eur za praktiky v rámci svého App Storu.
Meta své varování zveřejnila zároveň se silnými finančními výsledky, které překonaly očekávání analytiků. Firma hlásí růst příjmů z reklamy a důraz na umělou inteligenci. Zakladatel Mark Zuckerberg oznámil, že Meta AI – virtuální asistent postavený na umělé inteligenci – má už téměř miliardu aktivních uživatelů měsíčně. Velký důraz klade i na vývoj tzv. AI brýlí.
Podle analytiků firma „šlape na plyn“ v oblasti AI. „Meta jednoznačně sází vše na jednu kartu. Investice do AI jsou masivní a výsledky to potvrzují,“ uvedl Matt Britzman ze společnosti Hargreaves Lansdown. Dodal, že firma zaznamenala také šestiprocentní nárůst denní aktivity uživatelů, což rozptýlilo obavy z možného zpomalení růstu.
Meta se kromě sporu s EU potýká i s velkým soudním případem ve Spojených státech. Federální obchodní komise (FTC) obviňuje firmu z budování monopolu skrze akvizice Instagramu (2012) a WhatsAppu (2014). Americké úřady tvrdí, že Meta tímto způsobem zabránila konkurenci a upevnila svou nadvládu nad sociálními sítěmi.
Už pěkných pár let se táhne případ, v němž je Jiřina Bohdalová poškozenou osobou. Slavná herečka se nyní rozhodla promluvit o tom, jak podle svých slov naletěla. Zmínila také, jak snáší policejní vyšetřování celé věci.
Budoucnost StarDance se momentálně řeší i v nejvyšších patrech české politiky. Objevily se totiž jisté pochybnosti, když se o taneční show vyjadřoval jeden z ministrů. Situaci musí žehlit premiér Andrej Babiš (ANO).
Valná hromada ČEZ, která se letos uskuteční ve nejdřívějším termínu za posledních patnáct let, 1. června, bude zásadně rozhodovat o přípravných krocích k prodeji části nevýrobního majetku ČEZ, jak dnes společnost informovala.
Jak umí být jarní počasí nevyzpytatelné, to si připomeneme v dalších dnech. Maximální teploty budou nejprve příjemné, mají totiž atakovat dvacítku. Během nadcházejícího víkendu ale nastane výrazné ochlazení.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA neplánuje vyloučit Írán z nadcházejícího mistrovství světa a nahradit jej Itálií. Tento neobvyklý krok navrhl zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Paolo Zampolli, avšak zdroje BBC z prostředí FIFA potvrzují, že federace se tímto podnětem nehodlá zabývat.
Evropská unie se ocitá na prahu diplomatického střetu s Donaldem Trumpem kvůli plánované výstavbě plynovodu na Balkáně. Brusel se snaží pozastavit přidělení zakázky na projekt Jižního propojení firmě, za kterou stojí osobní právník amerického prezidenta. Vyplývá to z dokumentů, které má k dispozici deník The Guardian.
Podle odhadů Pentagonu by úplné vyčištění Hormuzského průlivu od min nastražených íránskou armádou mohlo trvat až šest měsíců. Toto hodnocení, které bylo součástí utajovaného brífinku pro členy výboru pro ozbrojené složky Sněmovny reprezentantů, naznačuje, že samotná operace pravděpodobně nezačne dříve než po oficiálním skončení války. Zpráva deníku Washington Post uvádí, že zákonodárce tento dlouhý časový rámec značně frustruje.
Nabíjecí kabely jsou pravděpodobně nejpřehlíženější technologií v našem životě – tedy až do chvíle, kdy se zlomí a my zůstaneme s vybitým telefonem v ruce. Většinou si za jejich selhání můžeme sami svými špatnými návyky. Michael Pecht, zakladatel Centra pro pokročilé inženýrství životního cyklu na Marylandské univerzitě, se svým týmem podrobuje kabely „mučení“, aby zjistil, co skutečně stojí za jejich koncem.
V průmyslových čtvrtích čínského Foshanu vládne skličující atmosféra. Dělníci, kteří se zde shromažďují v naději na dočasnou práci, čelí nejistotě a vyčerpání. Mnozí z nich, často starší čtyřiceti let, hledají způsob, jak uživit své rodiny, zatímco se potýkají s neustálými změnami v čínské výrobě.
Britští vojenští potápěči se připravují na možné operace zaměřené na odminování Hormuzského průlivu. Podle informací ministerstva obrany jde o přípravný krok v rámci širších snah o zajištění této klíčové námořní cesty. Specialisté Královského námořnictva, kteří jsou vycvičeni v neutralizaci min, se mají zapojit po boku autonomních systémů.
Kybernetičtí útočníci pronikli do aplikace Signal v mobilním telefonu předsedkyně německého Bundestagu Julie Klöcknerové. Jde o závažný bezpečnostní incident, neboť se jedná o jednu z nejvýše postavených političek v zemi. Podrobnosti o útoku přinesl magazín Der Spiegel.
Jihokorejské letectvo se oficiálně omluvilo veřejnosti za srážku dvou stíhacích letounů F-15K, ke které došlo v roce 2021. K omluvě došlo poté, co kontrolní úřady zveřejnily zprávu, podle které nehodu způsobila snaha pilotů o pořízení selfie a videozáznamů během letu. Mluvčí armády vyjádřil hluboké politování nad obavami, které tento incident vyvolal.