Americká technologická společnost Meta Platforms, která provozuje Facebook, Instagram i WhatsApp, oznámila, že evropské uživatele může čekat „výrazně horší uživatelská zkušenost“. Varování přichází v souvislosti s rozhodnutím Evropské komise, která firmě udělila pokutu ve výši 200 milionů eur (zhruba 5 miliard korun) za porušení nového digitálního zákona.
Evropská komise koncem minulého týdne rozhodla, že Meta porušila pravidla tzv. Aktu o digitálních trzích (DMA). Jádrem sporu je nový model, který Meta v Evropě zavedla – uživatelé si musí vybrat mezi placeným předplatným, nebo souhlasem s tím, že Meta bude kombinovat jejich osobní data z různých služeb pro cílenou reklamu.
Meta ve své kvartální zprávě přiznala, že bude muset model upravit na základě zpětné vazby od Evropské komise. Tato úprava by podle firmy mohla „významně zhoršit uživatelský zážitek“ a mít dopad na příjmy i fungování celé evropské části společnosti. Důsledky by mohly nastat už ve třetím čtvrtletí tohoto roku, a to i v době, kdy Meta bude rozhodnutí napadat právní cestou.
Podle analytika Erica Seuferta se firma snaží obrátit veřejné mínění proti regulaci. „Meta se pravděpodobně pokouší udělat z evropských uživatelů své hlasité zastánce. Cílem je přesvědčit veřejnost, že regulace zhorší kvalitu služeb,“ uvedl Seufert v rozhovoru pro BBC.
Evropská komise kritizovala především to, že uživatelé v modelu „souhlas nebo plať“ ve skutečnosti nemají svobodnou volbu ohledně využití svých dat. Meta přitom tvrdí, že už loni zavedla alternativní režim cílení reklam s nižší mírou využívání osobních údajů – i ten je nyní předmětem přezkumu ze strany EU.
Firma má nyní 60 dní na to, aby rozhodnutí Komise splnila. Pokud tak neučiní, hrozí jí další pokuty. Stejný osud mezitím potkal i společnost Apple, která dostala pokutu 500 milionů eur za praktiky v rámci svého App Storu.
Meta své varování zveřejnila zároveň se silnými finančními výsledky, které překonaly očekávání analytiků. Firma hlásí růst příjmů z reklamy a důraz na umělou inteligenci. Zakladatel Mark Zuckerberg oznámil, že Meta AI – virtuální asistent postavený na umělé inteligenci – má už téměř miliardu aktivních uživatelů měsíčně. Velký důraz klade i na vývoj tzv. AI brýlí.
Podle analytiků firma „šlape na plyn“ v oblasti AI. „Meta jednoznačně sází vše na jednu kartu. Investice do AI jsou masivní a výsledky to potvrzují,“ uvedl Matt Britzman ze společnosti Hargreaves Lansdown. Dodal, že firma zaznamenala také šestiprocentní nárůst denní aktivity uživatelů, což rozptýlilo obavy z možného zpomalení růstu.
Meta se kromě sporu s EU potýká i s velkým soudním případem ve Spojených státech. Federální obchodní komise (FTC) obviňuje firmu z budování monopolu skrze akvizice Instagramu (2012) a WhatsAppu (2014). Americké úřady tvrdí, že Meta tímto způsobem zabránila konkurenci a upevnila svou nadvládu nad sociálními sítěmi.
Donald Trump se během Světového ekonomického fóra v Davosu nechal slyšet, že si dokáže představit vyplacení finanční částky za nákup Grónska. Toto vyjádření přichází krátce poté, co prezident oficiálně vyloučil možnost použití vojenské síly k anexi tohoto území. Podle Trumpa sice existuje peněžní hodnota, kterou by byl ochoten zaplatit, ale mnohem důležitější je pro něj otázka globální bezpečnosti.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska zůstává i po jeho vystoupení v Davosu ústředním bodem diplomatického napětí. Přestože americký prezident ve svém projevu poprvé jasně vyloučil použití vojenské síly, dánští představitelé i světoví politici varují, že podstata problému nezmizela. Podle dánského ministra zahraničí Larse Løkkeho Rasmussena Trumpovy ambice vlastnit největší ostrov světa trvají i nadále.
Lidstvo vstoupilo do éry „globálního vodního bankrotu“, která s sebou nese nevratné následky pro celou planetu. Vyplývá to z přelomové zprávy Univerzity OSN zveřejněné 20. ledna. Podle vědců již tradiční termíny jako „vodní krize“ nebo „nedostatek vody“ nestačí, protože vyvolávají klamný dojem dočasného stavu, který lze snadno vyřešit.
Vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu přineslo směsici ostré diplomacie, územních ambicí i osobních výpadů. Trump se během svého projevu dotkl široké škály témat, od nákupu Grónska až po módní doplňky svých evropských kolegů, čímž opět potvrdil svou nepředvídatelnost na mezinárodní scéně.
Donald Trump dnes na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyvolal značné rozpaky, když oznámil, že se ještě dnes setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump před publikem prohlásil, že Zelenskyj by mohl být „přímo v sále“ a že oba lídři jsou velmi blízko k uzavření mírové dohody. Tato slova však okamžitě narazila na realitu – ukrajinský prezident totiž v Davosu vůbec není.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v Davosu představil další ambiciózní, i když značně kontroverzní vizi: vybudování „největšího Zlatého dómu, jaký kdy byl postaven“. Tento obranný systém má být umístěn právě v Grónsku, o jehož koupi prezident usiluje. Trump tvrdí, že v případě jaderného konfliktu by rakety letěly přímo nad středem tohoto „kusu ledu“, a proto je nezbytné tam vybudovat technologicky vyspělý štít.
Americký prezident Donald Trump bez obalu vyzval k zahájení rozhovorů o akvizici Grónska. Přestože kodaňská vláda takové plány opakovaně odmítá, Trump před světovými elitami prohlásil, že Spojené státy jsou jedinou silou schopnou tento „gigantický kus ledu“ efektivně chránit. Podle jeho slov je začlenění ostrova pod americkou správu nezbytné pro zajištění globální bezpečnosti v současné napjaté mezinárodní situaci.
Americký prezident Donald Trump i přes počáteční potíže s letadlem dorazil na Světové ekonomické fórum v Davosu přesně podle plánu. Poté, co technická závada na elektroinstalaci speciálu Air Force One nakrátko odložila jeho odlet, vstoupil do sálu plného světových byznysmenů a politiků za hlasitého potlesku. Hned v úvodu nešetřil sebevědomím a oznámil, že přiváží zprávy o neuvěřitelném rozmachu Spojených států.
Evropský parlament ve středu odhlasoval postoupení čerstvě podepsané obchodní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur Soudnímu dvoru Evropské unie (CJEU). Toto rozhodnutí, které vzešlo z těsného hlasování v poměru 334 ku 324 hlasům, uvrhlo osud dlouho připravovaného paktu do stavu právní nejistoty. Poslanci ve Štrasburku požadují, aby nejvyšší soud Unie přezkoumal, zda je tato vysoce polarizující dohoda slučitelná s politikou a právním rámcem EU.
Íránci znovu riskují život, aby odmítli režim, který jim bere důstojnost i budoucnost. Nejde už jen o ceny a elektřinu, ale o samotné právo žít bez strachu. Íránský teokratický stát reálně nemá co nabídnout kromě nepřátelství a násilí. Vytrvalost zdejší společnosti je ve skutečnosti tou největší hrozbou pro jeho přežití.
V Davosu ve středu naplno propukl diplomatický střet mezi Washingtonem a Kodaní. Americký ministr financí Scott Bessent v sérii nevybíravých výroků označil Dánsko i jeho investice do amerických státních dluhopisů za „irelevantní“. Stalo se tak v reakci na krok dánského penzijního fondu AkademikerPension, který se rozhodl zbavit svých amerických cenných papírů v hodnotě 100 milionů dolarů kvůli neudržitelnosti tamních veřejných financí.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o anexi Grónska, doprovázená výhrůžkami drakonickými cly pro každého, kdo se mu postaví do cesty, donutila evropské lídry k hledání způsobů, jak ochránit svou suverenitu i společný trh. Možnosti, které mají na stole, sahají od opatrné diplomacie až po nasazení „obchodní bazuky“, která by mohla definitivně změnit podobu transatlantických vztahů.