Americká technologická společnost Meta Platforms, která provozuje Facebook, Instagram i WhatsApp, oznámila, že evropské uživatele může čekat „výrazně horší uživatelská zkušenost“. Varování přichází v souvislosti s rozhodnutím Evropské komise, která firmě udělila pokutu ve výši 200 milionů eur (zhruba 5 miliard korun) za porušení nového digitálního zákona.
Evropská komise koncem minulého týdne rozhodla, že Meta porušila pravidla tzv. Aktu o digitálních trzích (DMA). Jádrem sporu je nový model, který Meta v Evropě zavedla – uživatelé si musí vybrat mezi placeným předplatným, nebo souhlasem s tím, že Meta bude kombinovat jejich osobní data z různých služeb pro cílenou reklamu.
Meta ve své kvartální zprávě přiznala, že bude muset model upravit na základě zpětné vazby od Evropské komise. Tato úprava by podle firmy mohla „významně zhoršit uživatelský zážitek“ a mít dopad na příjmy i fungování celé evropské části společnosti. Důsledky by mohly nastat už ve třetím čtvrtletí tohoto roku, a to i v době, kdy Meta bude rozhodnutí napadat právní cestou.
Podle analytika Erica Seuferta se firma snaží obrátit veřejné mínění proti regulaci. „Meta se pravděpodobně pokouší udělat z evropských uživatelů své hlasité zastánce. Cílem je přesvědčit veřejnost, že regulace zhorší kvalitu služeb,“ uvedl Seufert v rozhovoru pro BBC.
Evropská komise kritizovala především to, že uživatelé v modelu „souhlas nebo plať“ ve skutečnosti nemají svobodnou volbu ohledně využití svých dat. Meta přitom tvrdí, že už loni zavedla alternativní režim cílení reklam s nižší mírou využívání osobních údajů – i ten je nyní předmětem přezkumu ze strany EU.
Firma má nyní 60 dní na to, aby rozhodnutí Komise splnila. Pokud tak neučiní, hrozí jí další pokuty. Stejný osud mezitím potkal i společnost Apple, která dostala pokutu 500 milionů eur za praktiky v rámci svého App Storu.
Meta své varování zveřejnila zároveň se silnými finančními výsledky, které překonaly očekávání analytiků. Firma hlásí růst příjmů z reklamy a důraz na umělou inteligenci. Zakladatel Mark Zuckerberg oznámil, že Meta AI – virtuální asistent postavený na umělé inteligenci – má už téměř miliardu aktivních uživatelů měsíčně. Velký důraz klade i na vývoj tzv. AI brýlí.
Podle analytiků firma „šlape na plyn“ v oblasti AI. „Meta jednoznačně sází vše na jednu kartu. Investice do AI jsou masivní a výsledky to potvrzují,“ uvedl Matt Britzman ze společnosti Hargreaves Lansdown. Dodal, že firma zaznamenala také šestiprocentní nárůst denní aktivity uživatelů, což rozptýlilo obavy z možného zpomalení růstu.
Meta se kromě sporu s EU potýká i s velkým soudním případem ve Spojených státech. Federální obchodní komise (FTC) obviňuje firmu z budování monopolu skrze akvizice Instagramu (2012) a WhatsAppu (2014). Americké úřady tvrdí, že Meta tímto způsobem zabránila konkurenci a upevnila svou nadvládu nad sociálními sítěmi.
Zástupci zemí G7 oznámili, že jsou připraveni přijmout veškerá nezbytná opatření k podpoře globálních dodávek energií poté, co válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem způsobil prudký nárůst cen ropy. Pondělní krizové jednání ministrů financí G7 a Mezinárodní energetické agentury (IEA) se sice zabývalo možností uvolnění strategických rezerv, k finální dohodě o jejich vypuštění na trh však zatím nedošlo.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí oznámil, že Francie usiluje o co nejrychlejší zavedení vojenských doprovodů pro kontejnery a tankery v Hormuzském průlivu.
Evropská unie je připravena rozšířit své námořní operace na Blízkém východě s cílem zajistit ochranu mezinárodní lodní dopravy. Po pondělním jednání s regionálními lídry to oznámili předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa.
Možná jste si toho už někdy všimli: když se zhluboka nadechnete, zdá se, že vzduch proudí hlavně jednou nosní dírkou, zatímco ta druhá působí mírně ucpaně. Pokud zrovna nejste nachlazení, nemusíte panikařit. Jde o zcela přirozený a fascinující proces zvaný nosní cyklus, který hraje klíčovou roli v ochraně našeho zdraví.
Evropská komise v pátek nečekaně ostře pokárala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za jeho výroky na adresu maďarského premiéra Viktora Orbána. Brusel tak reagoval na vyostřený spor mezi Kyjevem a Budapeští, který se v posledních dnech začal vymykat kontrole.
Izraelská armáda v pondělí oznámila zahájení nové „rozsáhlé vlny úderů“ proti infrastruktuře íránského režimu. Útoky se soustředí na klíčové oblasti Teheránu, Isfahánu a jižního Íránu. Tato operace byla spuštěna bezprostředně poté, co nálet na centrální Izrael zabil jednoho muže a několik dalších osob zranil. Ačkoliv zatím není zcela jasné, kdo konkrétně tento útok na izraelské území podnikl, IDF reagovala okamžitou a masivní odvetou.
Válečný konflikt na Blízkém východě v pondělí po poledni nabral na intenzitě, když Írán spustil další vlnu útoků směřujících nejen na Izrael, ale i na okolní státy. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí kolem 13. hodiny vstoupila do jeho vzdušného prostoru íránská balistická střela.
Ruský prezident Vladimir Putin zaslal gratulaci Modžtabovi Chameneímu k jeho jmenování novým nejvyšším vůdcem Íránu. V oficiálním poselství zveřejněném na webových stránkách Kremlu ruský lídr potvrdil neochvějnou podporu Teheránu a vyjádřil solidaritu s íránskými partnery. Moskva podle Putina zůstává i v těchto pohnutých časech pro islámskou republiku spolehlivým spojencem.
Válka proti íránskému režimu vstoupila do svého druhého týdne a izraelské vojenské velení vyslalo Teheránu jasný vzkaz: pro představitele islámské republiky neexistuje bezpečné místo, kde by se mohli skrýt. Náčelník generálního štábu IDF Eyal Zamir potvrdil, že společná kampaň Izraele a USA bude pokračovat s neutuchající intenzitou, dokud nebude hrozba eliminována.
Boje na Blízkém východě v pondělí opět eskalovaly, což se okamžitě projevilo na světových trzích i v bezpečnosti civilní infrastruktury. Nad Teheránem se po ranních náletech vznáší černý kouř a Izrael potvrdil další vlnu úderů cílících na íránská odpalovací zařízení a infrastrukturu režimu. Útoky zasáhly také pozice hnutí Hizballáh v libanonském Bejrútu.
Smrt íránského nejvyššího vůdce, ajatolláha Alího Chameneího, je mnoha odborníky vnímána jako historický zlom srovnatelný s pádem Berlínské zdi. Symbolika jeho konce je podle expertů zdrcující a režim bude jen velmi těžko hledat způsob, jak zaplnit vzniklé mocenské vakuum, píše The Guardian. Chameneí, který stál v čele země 37 let, byl zabit společně se svou manželkou při izraelském raketovém útoku na svůj teheránský komplex.
Modžtaba Chameneí, druhý syn zesnulého íránského duchovního vůdce, byl oficiálně vybrán jako nástupce svého otce. Toto rozhodnutí padlo v době, kdy konflikt v regionu vstoupil do svého desátého dne a Blízkým východem otřásají nové vlny raketových útoků a náletů. Sbor duchovních, který má volbu nejvyšší autority na starosti, oznámil výsledek nedělního hlasování s výzvou k národní jednotě.