Google ohlásil plány na opětovné uvedení chytrých brýlí s umělou inteligencí (AI) na trh v roce 2026. Toto rozhodnutí přichází poté, co se jeho první ambiciózní pokus v podobě Google Glass v roce 2015 setkal s neúspěchem. Technologický gigant, který v roce 2013 představil Google Glass s velkými očekáváními jako možnou budoucnost technologie, se nyní snaží vrátit s čistším a elegantnějším designem brýlí.
Nové zařízení má uživatelům umožnit interakci s vlastními produkty umělé inteligence od Googlu, jako je například chatovací robot Gemini. Google plánuje uvést dvě různé varianty chytrých brýlí: jednu, která bude poskytovat asistenci bez jakéhokoli displeje, a druhou, která bude mít zabudovaný displej přímo na čočkách. Zatímco první z těchto AI brýlí by měla přijít v roce 2026, konkrétnější detaily o podobě ani termínu uvedení druhé varianty zatím Google nezveřejnil.
Společnost se na trh vrací v době, kdy konkurence již zaznamenala úspěch. Meta se svými chytrými brýlemi ve spolupráci se značkami Ray-Ban a Oakley prodala k únoru dva miliony kusů a zaznamenala silný růst. Podle průzkumné firmy Counterpoint Research prodeje AI brýlí v první polovině roku 2025 vzrostly o více než 250 % oproti předchozímu roku, což bylo taženo právě poptávkou po zařízeních od Mety a menších značek.
Analytik Paolo Pescatore pro BBC uvedl, že se technologická firma musí vyvarovat chyb svého předchozího nezdaru. Podle něj byl původní krok „příliš předčasný, špatně promyšlený a provedený“. Nyní však nastává vhodná příležitost pro Google, zejména díky úspěchu jeho systému umělé inteligence Gemini.
Původní Google Glass, které byly uvedeny na trh v roce 2013, představovaly tenké brýle s robustní pravou nožičkou, kde byla umístěna kamera a digitální displej. I přes prvotní nadšení se rychle objevily obavy o narušování soukromí a potenciální zneužití, stejně jako pochybnosti o jejich stylu a praktičnosti. Tyto problémy nakonec vedly k tomu, že Google v roce 2015 výrobu v této podobě ukončil. I přepracovaná verze Google Glass Enterprise, určená pro firemní sféru, byla v roce 2023 definitivně stažena z trhu.
Dnešní trend ukazuje, že technologičtí giganti se snaží zvýšit atraktivitu AI brýlí pomocí partnerství s designovými značkami. Zároveň dokáží do menších a elegantnějších obrouček integrovat výkonnější hardware a více funkcí. Přesto stále přetrvávají obavy spojené s ochranou soukromí a praktickou použitelností těchto zařízení.
Dvě děti má Eva Burešová, ale někteří lidé v posledních dnech pojali podezření, že je na cestě třetí potomek. Oblíbenou herečku a zpěvačku to zvedlo ze židle, protože lidé by o tak citlivé věci, jakou je těhotenství, rozhodně neměli podobně spekulovat.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.