Google ohlásil plány na opětovné uvedení chytrých brýlí s umělou inteligencí (AI) na trh v roce 2026. Toto rozhodnutí přichází poté, co se jeho první ambiciózní pokus v podobě Google Glass v roce 2015 setkal s neúspěchem. Technologický gigant, který v roce 2013 představil Google Glass s velkými očekáváními jako možnou budoucnost technologie, se nyní snaží vrátit s čistším a elegantnějším designem brýlí.
Nové zařízení má uživatelům umožnit interakci s vlastními produkty umělé inteligence od Googlu, jako je například chatovací robot Gemini. Google plánuje uvést dvě různé varianty chytrých brýlí: jednu, která bude poskytovat asistenci bez jakéhokoli displeje, a druhou, která bude mít zabudovaný displej přímo na čočkách. Zatímco první z těchto AI brýlí by měla přijít v roce 2026, konkrétnější detaily o podobě ani termínu uvedení druhé varianty zatím Google nezveřejnil.
Společnost se na trh vrací v době, kdy konkurence již zaznamenala úspěch. Meta se svými chytrými brýlemi ve spolupráci se značkami Ray-Ban a Oakley prodala k únoru dva miliony kusů a zaznamenala silný růst. Podle průzkumné firmy Counterpoint Research prodeje AI brýlí v první polovině roku 2025 vzrostly o více než 250 % oproti předchozímu roku, což bylo taženo právě poptávkou po zařízeních od Mety a menších značek.
Analytik Paolo Pescatore pro BBC uvedl, že se technologická firma musí vyvarovat chyb svého předchozího nezdaru. Podle něj byl původní krok „příliš předčasný, špatně promyšlený a provedený“. Nyní však nastává vhodná příležitost pro Google, zejména díky úspěchu jeho systému umělé inteligence Gemini.
Původní Google Glass, které byly uvedeny na trh v roce 2013, představovaly tenké brýle s robustní pravou nožičkou, kde byla umístěna kamera a digitální displej. I přes prvotní nadšení se rychle objevily obavy o narušování soukromí a potenciální zneužití, stejně jako pochybnosti o jejich stylu a praktičnosti. Tyto problémy nakonec vedly k tomu, že Google v roce 2015 výrobu v této podobě ukončil. I přepracovaná verze Google Glass Enterprise, určená pro firemní sféru, byla v roce 2023 definitivně stažena z trhu.
Dnešní trend ukazuje, že technologičtí giganti se snaží zvýšit atraktivitu AI brýlí pomocí partnerství s designovými značkami. Zároveň dokáží do menších a elegantnějších obrouček integrovat výkonnější hardware a více funkcí. Přesto stále přetrvávají obavy spojené s ochranou soukromí a praktickou použitelností těchto zařízení.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.