Plány Spojených států na masivní obnovu těžby venezuelské ropy by mohly zásadně ohrozit globální klimatické cíle. Podle exkluzivní analýzy společnosti ClimatePartner by tento krok mohl do roku 2050 vyčerpat více než desetinu zbývajícího celosvětového „uhlíkového rozpočtu“, který je nezbytný pro udržení oteplování planety pod hranicí 1,5 °C. Venezuelské zásoby jsou totiž natolik rozsáhlé, že by samy o sobě stačily k vyvolání klimatické katastrofy, pokud by byly vytěženy v plném rozsahu.
Současná americká administrativa v čele s Donaldem Trumpem však vidí v jihoamerické zemi především ekonomickou příležitost. Po nedávné operaci speciálních jednotek, při níž byl zadržen prezident Nicolás Maduro, vyzval Trump přední ropné společnosti k investicím ve výši 100 miliard dolarů. Cílem je zprovoznit zchátralou infrastrukturu a zaplavit trh levnou surovinou, což by podle prezidenta vedlo k výraznému snížení cen energií pro americké spotřebitele.
Problémem není jen množství ropy, ale i její extrémně nízká kvalita. Venezuelská ropa z oblasti pásu Orinoco je považována za jednu z „nejšpinavějších“ na světě. Je velmi hustá, má konzistenci dehtu a obsahuje vysoké množství síry. Její těžba a následné zpracování jsou energeticky natolik náročné, že uhlíková intenzita jednoho barelu je téměř tisíckrát vyšší než u lehké ropy těžené například v Norsku.
Analýza pro list The Guardian modeluje scénář, kdy by se produkce postupně navýšila o 1,5 milionu barelů denně. I tento objem, který stále nedosahuje historických maxim z 90. let, by sám o sobě spotřeboval 13 % světového limitu pro emise skleníkových plynů. To odpovídá zhruba deseti letům celkových emisí celé Evropské unie, a to pouze z jednoho jediného ropného projektu.
Ekologičtí aktivisté a vědci varují, že takový postup je v přímém rozporu s požadavky na rychlý přechod k obnovitelným zdrojům. Podle Greenpeace International je cesta sázek na fosilní paliva bezohledná a nebezpečná pro stabilitu celého ekosystému. Namísto krátkodobého zisku z levné ropy by se podle nich mělo investovat do spravedlivé energetické transformace, která nebude obětovat budoucnost planety.
Ropní giganti jako ExxonMobil se k investicím zatím staví zdrženlivě a poukazují na nestabilitu regionu i minulé zkušenosti s vyvlastňováním majetku. Prezident Trump však na setkání s vedoucími pracovníky v Bílém domě zdůraznil, že pokud americké firmy nevyužijí tuto příležitost, čeká v řadě desítky dalších zájemců.
Poté, co americký Nejvyšší soud rozhodl proti celním opatřením prezidenta Trumpa s tím, že překročil své pravomoci, následovala okamžitá a tvrdá reakce. Trump nejenže ostře kritizoval soudce, ale obratem oznámil zavedení nových globálních cel ve výši 10 %, přičemž vzápětí pohrozil jejich zvýšením na 15 %. Tento krok opět uvrhl světové trhy do chaosu a nejistoty, která má podle ekonomů potenciál výrazně ochromit globální investice.
Šéf Světového hospodářského fóra (WEF) Børge Brende rezignoval na svou funkci poté, co se na veřejnost dostaly informace o jeho vazbách na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Brende opouští post prezidenta a výkonného ředitele po více než osmi letech vedení organizace, která je známá především pořádáním každoročního lednového setkání světových lídrů ve švýcarském Davosu.
Maďarský premiér Viktor Orbán ve středu prostřednictvím dopisu vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby znovu pustil ropu do Maďarska. Kyjev si také má podle Orbána odpustit jakékoliv další útoky na maďarskou energetickou bezpečnost.
Princ Harry a jeho žena Meghan ve středu dorazili na ostře sledovanou návštěvu Jordánska, kde zavítali mezi děti v uprchlickém táboře. Navštívili také nemocnici, uvedla britská stanice BBC. Cesta probíhá v době vážné krize uvnitř královské rodiny, protože bývalý princ Andrew, strýc Harryho, je vyšetřován pro podezření ze zneužití pravomoci.
Pokrovsk je zcela v rukou ruských vojáků, míní experti z Institutu pro studium války (ISW). Neplatí však domněnky Moskvy, že po pádu města se invazní armádě otevře cesta k zásadnímu postupu dále na západ. Nic takového se podle odborníků neděje.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s kritikou političek, které si dovolily mu oponovat během úterního projevu, pustil do slavného herce Roberta De Nira. Filmovou hvězdu označil za člověka s nízkým IQ.
Soukromá zahraniční cesta prezidenta Petra Pavla se již minule stala předmětem nejrůznějších spekulací. Tentokrát by tomu tak být nemuselo. Mluvčí hlavy státu totiž nakonec prozradil, kam se prezident v těchto dnech vydal.
Severokorejský diktátor Kim Čong-un vyjádřil záměr rozšířit jaderný arzenál a vyzval Washington, aby respektoval jadernou sílu jeho země. Podle Kima spolu mohou Severokorejci a Američané vycházet, pokud Bílý dům akceptuje, že Pchjongjang si ponechá jaderné zbraně. Informovala o tom BBC.
Česko si v těchto dnech užívá předčasné jaro, teploty dokonce mají v tomto týdnu překročit 15 stupňů. Zima ale možná ještě neřekla poslední slovo. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) není vyloučeno, že se k nám v březnu dostane chladný vzduch z Arktidy.
Lucie Vondráčková je po nedávném rozchodu stále single a neustále se řeší, zdali to s někým dá zase dohromady. Sama herečka a zpěvačka se zmínila o obnovené lásce. City k opačnému pohlaví ale tentokrát nemyslela.
Muž, který způsobil úterní policejní manévry v Havířově, si sám vzal život. Potvrdila to policie. Případ, který bude kvůli úmrtí podezřelého odložen, se prověřuje kvůli podezření ze spáchání trojice trestných činů. Policisté také informovali, že muž měl zbraň legálně.
Agáta Hanychová opravdu nezažívá klidné časy. Do křížku se dostala i s kamarádkou Ornellou Koktovou, zároveň se opět stupňuje napětí ve vztahu s bývalým partnerem Jaromírem Soukupem. Všechno nasvědčuje tomu, že jejich vzájemná dohoda je jenom cárem papíru.