Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.
Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách míří do finále. Výsledky potvrzují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 97,74 % zpracovaných hlasů, získala Tisza 53,63 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 37,77 %.
Z hlediska rozdělení poslaneckých mandátů je situace pro opoziční hnutí ještě příznivější. Při zohlednění individuálních kandidátů v obvodech se strana Tisza aktuálně pohybuje na hranici 138 křesel, což ji staví na samotný práh ústavní dvoutřetinové většiny. Hranice 133 křesel znamená ústavní dvoutřetinovou většinu, která by straně Tisza umožnila samostatně měnit základní zákon země bez nutnosti koaliční podpory. Vládní blok si prozatím drží 54 mandátů, zatímco hnutí Naše země (Mi Hazánk) by podle průběžných dat získalo 7 křesel z celostátní kandidátky.
Ostatní politické subjekty se zatím pohybují hluboko pod hranicí potřebnou pro vstup do parlamentu. Demokratická koalice získala v dosavadním sčítání pouze 1,18 % hlasů a Strana maďarského dvouocasého psa (MKKP) nedosahuje ani jednoho procenta. Ukazuje se tak, že maďarský politický systém se výrazně polarizoval mezi dva hlavní tábory.
Mimořádný význam těchto voleb potvrdila i konečná volební účast, která překonala veškeré historické tabulky. Podle dosavadního sčítání své volební právo využilo 78,99 % oprávněných voličů, čímž byl s velkou rezervou pokořen dosavadní rekord z roku 2002. Vysoká angažovanost občanů zřejmě napomohla k zásadnímu přesunu sil v Národním shromáždění.
Atmosféru volebního večera dokreslují i první reakce z vládního tábora. V době, kdy sčítání ještě zdaleka nebylo u konce, už někteří představitelé Fideszu otevřeně přiznali neúspěch. Poslanec Péter Ovádi na sociálních sítích pogratuloval svému soupeři z vítězné strany, doktoru Leventemu Gáspárovi, a poděkoval voličům za osmiletou možnost sloužit Veszprému a okolnímu regionu.
Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.
Zajímavé je, že mnoho mladých voličů nevidí v Péteru Magyarovi nekritického hrdinu. Vědí, že jde o konzervativce, který byl ještě před dvěma lety součástí Orbánova systému. Přesto pro ně představuje nejlepší a možná jedinou šanci na skutečnou transformaci země. Oceňují na něm především přímočarost a schopnost mluvit o problémech, které lidé pociťují v každodenním životě.
Navzdory vítězství a zisku parlamentní většiny však mezi podporovateli strany Tisza zůstává dávka realismu. Jsou si vědomi toho, že Fidesz za šestnáct let u moci dokonale ovládl státní instituce, soudnictví i mediální krajinu. Vládnutí pro novou garnituru tak rozhodně nebude snadné.
Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí i napříč Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.
Pro unijní instituce je tento výsledek koncem dlouholetého období napětí. Administrativa pod vedením von der Leyenové vedla s kabinetem Viktora Orbána četné spory, které se týkaly především dodržování principů právního státu a demokratických hodnot. Gratulace z Bruselu tak dává jasně najevo naději na konstruktivnější dialog a užší spolupráci v rámci sedmadvacítky.
K vítězství Pétera Magyara se vyjádřil také francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle jeho slov dali maďarští voliči jasně najevo svou oddanost hodnotám, na kterých stojí Evropská unie. Macronův postoj odráží přesvědčení, že změna v Budapešti posílí vnitřní soudržnost celého společenství v době, kdy Evropa čelí mnoha vnějším výzvám.
Německý kancléř Friedrich Merz se k blahopřání připojil s osobním vzkazem adresovaným přímo lídrovi vítězné strany. Uvedl, že se těší na budoucí partnerství, které by mělo vést k bezpečnější, sjednocené a silnější Evropě. Tento postoj Berlína signalizuje očekávání, že Maďarsko se pod novým vedením stane předvídatelným a aktivním partnerem v klíčových otázkách evropské politiky.
Změnu v Budapešti kvituje i Londýn. Britský premiér Keir Starmer označil výsledek za historický okamžik nejen pro samotné Maďarsko, ale pro celou evropskou diplomacii. Starmer ve svém vyjádření zdůraznil ochotu spolupracovat s Magyarem na posílení bezpečnosti a prosperity obou zemí, čímž potvrdil význam Maďarska i pro státy stojící mimo struktury EU.
Výsledky voleb potvrdily odhady renomovaných agentur, které vycházejí z mnohem širších vzorků a celkové atmosféry ve společnosti. Agentura Median, která prováděla průzkum v posledních pěti dnech kampaně na vzorku více než dvou tisíc občanů, předpověděla straně Tisza drtivé vítězství se ziskem 55,5 %. Naopak Fidesz se podle nich mohl propadnout až na 37,9 %.
Vládní koalice Fidesz-KDNP naopak čelila perspektivě výrazného oslabení. Oproti minulým volbám v roce 2022 se očekával propad o více než 14 procentních bodů. Podle nejpravděpodobnějšího scénáře Medianu měla vládní strana získat pouze 63 křesel. Poprvé by v parlamentu měl zasednout také zástupce romské národnostní menšiny, což je historický okamžik pro tamní menšinovou politiku.
Dalším výrazným trendem je oslabování menších stran. Hnutí Naše země (Mi Hazánk) se sice v prvních sčítáních drželo nad šesti procenty, ale odhady Medianu jí přisoudily pouze 3,9 %, což znamená úplné vyřazení z Národního shromáždění. Podobně jsou na tom Demokratická koalice a Strana maďarského dvouocasého psa, které se pohybují kolem pouhého jednoho procenta.
Průzkumy odhalily také zajímavé přesuny voličských sympatií. Zatímco čtyři pětiny dřívějších voličů Fideszu zůstaly své straně věrné, devět procent z nich přešlo k Tisze a celých dvanáct procent k urnám tentokrát vůbec nepřišlo. Naopak voliči dřívější sjednocené opozice se téměř masivně – z 91 % – přiklonili k Tisze, zatímco k Fideszu přešlo jen zanedbatelné jedno procento.
Klíčem k úspěchu strany Tisza byla schopnost zmobilizovat nevoliče. Podle statistik se pro tuto stranu rozhodlo 62 % lidí, kteří před čtyřmi lety nehlasovali. U Fideszu to bylo pouze 16 %. Tisza se tak stala hlavním příjemcem hlasů od lidí, kteří dříve v maďarském politickém systému necítili zastoupení nebo byli nerozhodnutí.
Také Tibor Závecz z agentury Závecz Research představil v televizním vysílání podobně laděná data. Při očekávané volební účasti kolem 80 % odhadoval pro Tisu 54 % a pro Fidesz 40 %. Počet mandátů pro Tisu odhadoval v rozmezí 127 až 133 křesel.
Závecz také pracoval s takzvaným indikátorem „zkušené nálady“. Ten ukazuje, že lidé ve svém vlastním sociálním prostředí vnímají příznivce Tiszy mnohem silněji – konkrétně 33 % dotázaných uvedlo, že jejich známí volí Tisu, zatímco fideszové prostředí pociťuje 25 % lidí. Tento pocit veřejnosti často předznamenává skutečnou mobilizační sílu v den voleb.
V sobotu ve 14. hodin se po celé České republice oficiálně uzavřely volební místnosti a skončilo hlasování v letošních komunálních volbách i ve volbách do jedné třetiny Senátu. Úderem druhé hodiny odpolední tak skončila možnost pro voliče odevzdat svůj hlas a pro tisíce členů okrskových komisí začala klíčová a technicky nejnáročnější část jejich práce spočívající ve sčítání odevzdaných hlasů.
Starostou odlehlého obvodu v peruánských Andách se stal podnikatel, jehož celá jména odkazují na dvě výrazné postavy evropských dějin. V komunálních volbách v horském regionu Huánuco zvítězil kandidát, který nese křestní jména Hitler Mussolini.
Hurikán Isaias zasáhl v pátek večer oblast Mexického zálivu a jako vichřice druhé kategorie udeřil na pobřeží poblíž města Destin na Floridě. Během vstupu na pevninu doprovázela živou sílu vichřice o rychlosti v nárazech až 177 kilometrů za hodinu spolu s pětistopou mořskou příbojovou vlnou. Postupně však při svém dalším postupu směrem do vnitrozemí zeslábl na posttropickou tlakovou níži s trvalou rychlostí větru kolem 105 kilometrů za hodinu.
Středoamerickou Republiku Panama zasáhlo mimořádně silné zemětřesení o magnitudu 7,7, které otřáslo celou zemí a vyvolalo masivní paniku mezi obyvateli od metropole až po odlehlejší provincie. Otřesy s relativně malou hloubkou zhruba dvanácti kilometrů a s epicentrem v centrální části státu trvaly přibližně minutu a vyhnaly statisíce lidí do ulic, přičemž zanechaly za sebou popraskané silnice, poškozené budovy a ochromenou dopravu.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s ruským protějškem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americké a globální trhy, což má za cíl snížit vysoké ceny pohonných hmot před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
V České republice se dnes v osm hodin ráno znovu otevřely volební místnosti, čímž začal druhý den letošních komunálních voleb a prvního kola voleb do Senátu. Občané tak mají poslední hodiny na to, aby odevzdali své hlasy a rozhodli o složení místních zastupitelstev, přičemž ve třetině volebních obvodů si volí také nové senátory.
Americký prezident Donald Trump chce, aby se jeho golfový klub ve West Palm Beach na Floridě stal prezidentskou rezidencí. Informovala o tom americká zpravodajská stanice NBC News. Klubové golfové hřiště by se zároveň mělo stát oficiálním prezidentským hřištěm.
V Česku ještě tento týden panovalo babí léto a velmi příjemné počasí, takže typický podzim začal až v posledních dnech. Meteorologové už ale myslí na zimu. Na základě dlouhodobých modelů naznačili, jak by mohla tentokrát vypadat.
Prezident Petr Pavel přiznal svou chybu, když se v pátek odpoledne nakonec vrátil do Česka, aby se zúčastnil komunálních voleb. Následně se opět vydal na dovolenou do Maroka. Celá dnešní odyssea hlavy státu vyvolává mnoho otázek. Na některé už známe odpovědi.
Vývoj hypotečních sazeb v Česku a Chorvatsku letos zpochybňuje rozšířenou představu, že za zdražováním českých hypoték stojí především růst výnosů tuzemských státních dluhopisů, způsobený údajným zhoršováním českých veřejných financí. Podle údajů Evropské centrální banky totiž v Chorvatsku hypotéky letos zlevňují, zatímco v Česku zdražují. Přitom výnosy desetiletých chorvatských státních dluhopisů rostou podle dat agentury Bloomberg výrazně rychleji než výnosy srovnatelných českých dluhopisů.
Přestože byl klíčový Hormuzský průliv po předchozím zablokování opět zprůchodněn pro námořní dopravu, ceny benzínu a motorové nafty po celém světě zůstávají na rekordních hodnotách. Průměrná cena benzínu ve Spojených státech dosahuje 4,36 dolaru za galon, což představuje historické maximum pro toto roční období, a nafta se pohybuje těsně pod svými dřívějšími rekordy. Původní výpadek v dodávkách ropy způsobený konfliktem s Íránem se tak proměnil v rozsáhlejší energetickou krizi. Ta v současnosti tvrdě dopadá na řidiče, autodopravce i zemědělce v globálním měřítku.
Turecký ministr pro životní prostředí a nastávající předseda klimatického summitu COP31 Murat Kurum vyzval bohaté státy, aby na boj s klimatickou krizí vynakládaly výrazně více prostředků než na svou obranu. Na přípravné konferenci v souostroví Fidži zdůraznil, že změna klimatu představuje přímou bezpečnostní hrozbu pro celý svět. Setkání zástupců přibližně devíti desítek zemí v pacifickém regionu předchází hlavnímu globálnímu klimasummitu, který se uskuteční v listopadu v turecké Antalyi.