Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.
Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách míří do finále. Výsledky potvrzují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 97,74 % zpracovaných hlasů, získala Tisza 53,63 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 37,77 %.
Z hlediska rozdělení poslaneckých mandátů je situace pro opoziční hnutí ještě příznivější. Při zohlednění individuálních kandidátů v obvodech se strana Tisza aktuálně pohybuje na hranici 138 křesel, což ji staví na samotný práh ústavní dvoutřetinové většiny. Hranice 133 křesel znamená ústavní dvoutřetinovou většinu, která by straně Tisza umožnila samostatně měnit základní zákon země bez nutnosti koaliční podpory. Vládní blok si prozatím drží 54 mandátů, zatímco hnutí Naše země (Mi Hazánk) by podle průběžných dat získalo 7 křesel z celostátní kandidátky.
Ostatní politické subjekty se zatím pohybují hluboko pod hranicí potřebnou pro vstup do parlamentu. Demokratická koalice získala v dosavadním sčítání pouze 1,18 % hlasů a Strana maďarského dvouocasého psa (MKKP) nedosahuje ani jednoho procenta. Ukazuje se tak, že maďarský politický systém se výrazně polarizoval mezi dva hlavní tábory.
Mimořádný význam těchto voleb potvrdila i konečná volební účast, která překonala veškeré historické tabulky. Podle dosavadního sčítání své volební právo využilo 78,99 % oprávněných voličů, čímž byl s velkou rezervou pokořen dosavadní rekord z roku 2002. Vysoká angažovanost občanů zřejmě napomohla k zásadnímu přesunu sil v Národním shromáždění.
Atmosféru volebního večera dokreslují i první reakce z vládního tábora. V době, kdy sčítání ještě zdaleka nebylo u konce, už někteří představitelé Fideszu otevřeně přiznali neúspěch. Poslanec Péter Ovádi na sociálních sítích pogratuloval svému soupeři z vítězné strany, doktoru Leventemu Gáspárovi, a poděkoval voličům za osmiletou možnost sloužit Veszprému a okolnímu regionu.
Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.
Zajímavé je, že mnoho mladých voličů nevidí v Péteru Magyarovi nekritického hrdinu. Vědí, že jde o konzervativce, který byl ještě před dvěma lety součástí Orbánova systému. Přesto pro ně představuje nejlepší a možná jedinou šanci na skutečnou transformaci země. Oceňují na něm především přímočarost a schopnost mluvit o problémech, které lidé pociťují v každodenním životě.
Navzdory vítězství a zisku parlamentní většiny však mezi podporovateli strany Tisza zůstává dávka realismu. Jsou si vědomi toho, že Fidesz za šestnáct let u moci dokonale ovládl státní instituce, soudnictví i mediální krajinu. Vládnutí pro novou garnituru tak rozhodně nebude snadné.
Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí i napříč Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.
Pro unijní instituce je tento výsledek koncem dlouholetého období napětí. Administrativa pod vedením von der Leyenové vedla s kabinetem Viktora Orbána četné spory, které se týkaly především dodržování principů právního státu a demokratických hodnot. Gratulace z Bruselu tak dává jasně najevo naději na konstruktivnější dialog a užší spolupráci v rámci sedmadvacítky.
K vítězství Pétera Magyara se vyjádřil také francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle jeho slov dali maďarští voliči jasně najevo svou oddanost hodnotám, na kterých stojí Evropská unie. Macronův postoj odráží přesvědčení, že změna v Budapešti posílí vnitřní soudržnost celého společenství v době, kdy Evropa čelí mnoha vnějším výzvám.
Německý kancléř Friedrich Merz se k blahopřání připojil s osobním vzkazem adresovaným přímo lídrovi vítězné strany. Uvedl, že se těší na budoucí partnerství, které by mělo vést k bezpečnější, sjednocené a silnější Evropě. Tento postoj Berlína signalizuje očekávání, že Maďarsko se pod novým vedením stane předvídatelným a aktivním partnerem v klíčových otázkách evropské politiky.
Změnu v Budapešti kvituje i Londýn. Britský premiér Keir Starmer označil výsledek za historický okamžik nejen pro samotné Maďarsko, ale pro celou evropskou diplomacii. Starmer ve svém vyjádření zdůraznil ochotu spolupracovat s Magyarem na posílení bezpečnosti a prosperity obou zemí, čímž potvrdil význam Maďarska i pro státy stojící mimo struktury EU.
Výsledky voleb potvrdily odhady renomovaných agentur, které vycházejí z mnohem širších vzorků a celkové atmosféry ve společnosti. Agentura Median, která prováděla průzkum v posledních pěti dnech kampaně na vzorku více než dvou tisíc občanů, předpověděla straně Tisza drtivé vítězství se ziskem 55,5 %. Naopak Fidesz se podle nich mohl propadnout až na 37,9 %.
Vládní koalice Fidesz-KDNP naopak čelila perspektivě výrazného oslabení. Oproti minulým volbám v roce 2022 se očekával propad o více než 14 procentních bodů. Podle nejpravděpodobnějšího scénáře Medianu měla vládní strana získat pouze 63 křesel. Poprvé by v parlamentu měl zasednout také zástupce romské národnostní menšiny, což je historický okamžik pro tamní menšinovou politiku.
Dalším výrazným trendem je oslabování menších stran. Hnutí Naše země (Mi Hazánk) se sice v prvních sčítáních drželo nad šesti procenty, ale odhady Medianu jí přisoudily pouze 3,9 %, což znamená úplné vyřazení z Národního shromáždění. Podobně jsou na tom Demokratická koalice a Strana maďarského dvouocasého psa, které se pohybují kolem pouhého jednoho procenta.
Průzkumy odhalily také zajímavé přesuny voličských sympatií. Zatímco čtyři pětiny dřívějších voličů Fideszu zůstaly své straně věrné, devět procent z nich přešlo k Tisze a celých dvanáct procent k urnám tentokrát vůbec nepřišlo. Naopak voliči dřívější sjednocené opozice se téměř masivně – z 91 % – přiklonili k Tisze, zatímco k Fideszu přešlo jen zanedbatelné jedno procento.
Klíčem k úspěchu strany Tisza byla schopnost zmobilizovat nevoliče. Podle statistik se pro tuto stranu rozhodlo 62 % lidí, kteří před čtyřmi lety nehlasovali. U Fideszu to bylo pouze 16 %. Tisza se tak stala hlavním příjemcem hlasů od lidí, kteří dříve v maďarském politickém systému necítili zastoupení nebo byli nerozhodnutí.
Také Tibor Závecz z agentury Závecz Research představil v televizním vysílání podobně laděná data. Při očekávané volební účasti kolem 80 % odhadoval pro Tisu 54 % a pro Fidesz 40 %. Počet mandátů pro Tisu odhadoval v rozmezí 127 až 133 křesel.
Závecz také pracoval s takzvaným indikátorem „zkušené nálady“. Ten ukazuje, že lidé ve svém vlastním sociálním prostředí vnímají příznivce Tiszy mnohem silněji – konkrétně 33 % dotázaných uvedlo, že jejich známí volí Tisu, zatímco fideszové prostředí pociťuje 25 % lidí. Tento pocit veřejnosti často předznamenává skutečnou mobilizační sílu v den voleb.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety bylo zabito téměř půl milionu ruských vojáků. Tento nový odhad zveřejnila šéfka britské zpravodajské služby GCHQ Anne Keast-Butlerová. Ve svém vůbec prvním projevu v této funkci uvedla, že ruské jednotky poprvé od konce roku 2022 začínají na ukrajinském bojišti viditelně ustupovat.
Kanada oznámila plány na nákup flotily letounů včasné výstrahy od švédské společnosti Saab. V tomto strategickém tendru dala přednost evropskému řešení před konkurenční nabídkou amerického koncernu Boeing. Tento krok představuje pro Ottawu jasný posun v její obranné politice, jelikož se země snaží výrazně snížit svou dosavadní závislost na amerických zbrojařských firmách.
Evropské státy zavádějí zvýšený dohled a monitorování možných příznaků eboly u cestujících, kteří přilétají leteckými linkami z Demokratické republiky Kongo. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nechce nic riskovat, protože smrtící virus se v Africe aktuálně šíří rychleji, než ho tamní zdravotníci zvládají izolovat. Podle posledních pondělních údajů přesáhl počet podezřelých případů v Kongu hranici 900, přičemž úřady evidují nejméně 223 úmrtí. Skutečný rozsah epidemie se však odhaduje jako daleko vyšší, přičemž nákazu hlásí už i sousední Uganda.
Ruská vláda požádala své přední bankovní domy, aby samy sestřelovaly ukrajinské drony. Moskva se totiž potýká s vážnými problémy při obraně klíčových objektů před vzdušnými útoky a její systémy protivzdušné obrany jsou přetížené.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování, že rychle se šířící epidemie eboly ve východní části Demokratické republiky Kongo a v sousední Ugandě v současné době předstihuje veškeré záchranné kapacity. Podle oficiálního prohlášení bylo v oblasti zaznamenáno již nejméně 220 podezřelých úmrtí. Místní zdravotníci v konfliktem zmítané konžské provincii Ituri navíc čelí opakovaným útokům na tamní lékařská zařízení. Tyto incidenty zásadním způsobem komplikují jakékoliv snahy o potlačení nákazy, kterou způsobuje vzácný kmen viru označovaný jako Bundibugyo.
Čínské vedení zastává jednostrannou teorii míru, podle které je stabilita ve vzájemných vztazích možná pouze za předpokladu, že Spojené státy americké zásadně změní své dosavadní chování. Tento postoj se naplno projevil během dvoudenního státního summitu v Pekingu, kde se v polovině května 2026 sešel americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Čína dala hostům jasně najevo, že odpovědnost za budoucí vývoj leží plně na Washingtonu, který se musí přizpůsobit rostoucí technické, ekonomické a vojenské síle asijské velmoci.
Vystavení vysokým teplotám během letních měsíců prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu. Nová vědecká studie publikovaná v časopise Environment International přináší dosud nejrozsáhlejší analýzu tohoto fenoménu, když zkoumala data o 36,6 milionu porodů ve 250 městech napříč 13 zeměmi světa mezi lety 1979 a 2019. Výzkum se zaměřil na porody realizované v letním období v zemích jako Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Ekvádor, Estonsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Paraguay, Španělsko, Švýcarsko a Spojené státy americké. Výsledky jasně ukazují, že s rostoucí teplotou lineárně stoupá i pravděpodobnost dřívějšího nástupu porodních bolestí.
Bývalá šéfka zakázané ruské televizní stanice RT France Xenia Fedorová si v zemi našla nové působiště a stala se pravidelným hostem tamních konzervativních zpravodajských pořadů. Její proruské komentáře týkající se konfliktu na Ukrajině, Severoatlantické aliance a evropské bezpečnosti nyní vyvolávají značné znepokojení mezi francouzskými zákonodárci i odborníky na dezinformace. K této situaci dochází v citlivém období, kdy se Francie začíná připravovat na prezidentské volby plánované na rok 2027.
Mimořádně vysoké teploty, které v současné době panují napříč evropským kontinentem, jsou důsledkem meteorologického jevu známého jako tepelná kupole. Tento fenomén, při němž se horký vzduch ze severní Afriky udržuje pod tlakovou výší nad západní Evropou, vyhnal rtuť teploměrů vysoko nad běžné sezónní průměry. Nezvyklé vedro, které se obvykle objevuje až v plném létě, již přepsalo květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a ve Francii. Vědci v této souvislosti upozorňují, že lidskou činností poháněná změna klimatu tyto extrémní projevy počasí zesiluje, přičemž Evropa se otepluje rychleji než celosvětový průměr.
Izraelská armáda oznámila, že se jí během nočního náletu v Gaze podařilo zlikvidovat Mohammeda Odeha, nově jmenovaného nejvyššího velitele ozbrojeného křídla hnutí Hamas. Pokud se tato informace oficiálně potvrdí, půjde o zásadní zásah do struktury velení této organizace, jelikož k usmrcení Odeha došlo pouhých jedenáct dní poté, co izraelské síly zneškodnily jeho předchůdce. Společné prohlášení izraelské armády a tajné služby Šin Bet uvádí, co přesně bylo terčem této operace. Cílem v severní části Pásma Gazy se stalo několik budov, které Odeh využíval jako svůj úkryt.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy americkými a Íránem, který rozpoutal prezident Donald Trump, se z pohledu dosavadního vývoje nedá označit za jednoznačný úspěch. S přibývajícím časem navíc velká část americké veřejnosti ztrácí naději, že by se na tomto hodnocení mohlo něco zásadního změnit, ať už válka skončí kdykoliv. Výzkumy veřejného mínění z posledních týdnů jasně ukazují, že obyvatelé Spojených států jsou z celého konfliktu již unavení. Většina lidí s vojenským zásahem nesouhlasila od samého počátku, nevěří v jeho pozitivní přínos a neočekává, že by Washington od Teheránu získal ústupky, které by vyvážily vynaložené náklady.
V Evropě - a Česká republika není výjimkou - v posledních dnech zavládlo tropické počasí, přestože jsme teprve na konci května. Na západě dokonce padají historické rekordy. Podle meteorologů je pravděpodobné, že takových epizod bude v dalších letech jen a jen více.