Pouhých 48 hodin poté, co americké speciální síly bleskovým úderem v Caracasu zajaly Nicoláse Madura, stanul svržený venezuelský vůdce před federálním soudem v New Yorku. V poutech a oranžových vězeňských pantoflích si vyslechl obžalobu čítající 25 stran, kterou americké ministerstvo spravedlnosti připravovalo více než deset let. Maduro, který se označil za „uneseného prezidenta“ a válečného zajatce, trvá na své nevině a legálnost celého procesu i svého únosu ostře zpochybňuje.
Spolu s Madurem stanula před soudcem Alvinem Hellersteinem i jeho manželka Cilia Floresová. Oba čelí obvinění ze spiknutí za účelem dovozu kokainu do USA a z držení nelegálních zbraní, především kulometů, které měly sloužit k ochraně drog. Zatímco Maduro je obžalován celkem ve čtyřech bodech včetně narkoterorismu, Floresová čelí třem bodům. Podle prokurátorů zneužili své veřejné funkce k tomu, aby z Venezuely vytvořili bezpečný přístav pro kartely a proměnili státní instituce v nástroje mezinárodního zločinu.
Obžaloba vykresluje Madura jako hlavu takzvaného „Kartelu sluncí“ (Cartel de los Soles), kriminální organizace složené z vysokých venezuelských úředníků a vojáků. Dokument uvádí, že již v roce 2006, kdy působil jako ministr zahraničí, zajišťoval diplomatické krytí pro letadla převážející zisky z prodeje drog z Mexika zpět do Venezuely. Jedním z klíčových důkazů má být incident z téhož roku, kdy bylo na letišti v Mexiku zajištěno letadlo s 5,5 tunami kokainu, které odstartovalo přímo z prezidentského hangáru v Caracasu.
Do spiknutí jsou podle USA zapleteni i další členové rodiny a režimu. Mezi obviněnými figuruje Madurov syn Nicolás Ernesto Maduro Guerra, známý jako „Nicolasito“, a vlivný ministr vnitra Diosdado Cabello Rondón. Prokuratura tvrdí, že Madurova rodina úzce spolupracovala s kolumbijskými povstalci z FARC a gangem Tren de Aragua, které USA v únoru 2025 oficiálně označily za teroristické organizace. Tato spolupráce měla zahrnovat poskytování vojenské ochrany drogovým transportům výměnou za milionové úplatky.
Právní bitva se nyní soustředí na otázku prezidentské imunity a legality amerického zásahu. Madurova obhajoba tvrdí, že Spojené státy nemají právo soudit hlavu suverénního státu, kterou navíc do země dopravily násilím v rozporu s mezinárodním právem. Americké soudy však historicky uznávají legitimitu procesů i v případech, kdy byl obžalovaný dopaden neobvyklým způsobem. Další slyšení soudce naplánoval na 17. března, do té doby zůstane Maduro ve federální věznici v Brooklynu, kde je držen pod přísným dohledem.
Zatímco se právníci připravují na proces, který bude z velké části probíhat v režimu utajení kvůli citlivým zpravodajským informacím, prokuratura se snaží o zabavení veškerého majetku a finančních prostředků obviněných. Případ je vnímán jako zásadní test pro americkou justici, neboť se snaží prokázat přímé spojení mezi politickým vedením státu a největšími narko-teroristickými skupinami světa.
Madurova obhajoba očekává, že proces bude zdlouhavý a plný politických kontroverzí. Samotný fakt, že se lídr země s největšími zásobami ropy na světě ocitl v americkém vězení jako běžný zločinec, již nyní přepisuje dějiny mezinárodních vztahů. Pokud bude Maduro usvědčen, hrozí mu trest od dvaceti let vězení až po doživotí, což by de facto znamenalo konec jedné éry v Latinské Americe pod dohledem newyorských soudců.
V předvečer maďarských voleb, které mohou ukončit šestnáctiletou nadvládu Viktora Orbána, se atmosféra v zemi vyostřila na maximum. Úřadující premiér a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar se v posledních hodinách kampaně vzájemně obviňují z využívání cizích zpravodajských služeb a nepřípustného ovlivňování voleb ze zahraničí. Zatímco průzkumy favorizují opoziční stranu Tisza, Orbán varuje před chaosem a ohrožením všeho, co Maďarsko pod jeho vedením vybudovalo.
Americký viceprezident JD Vance stojí před dosud největší výzvou své politické kariéry. Prezident Donald Trump ho totiž pověřil vedením americké delegace v Pákistánu, která má za úkol vyjednat ukončení války s Íránem. Pro Vanceho jde o misi, ve které může získat jen málo, ale ztratit téměř vše, zejména pokud rozhovory skončí neúspěchem.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.