Maduro před soudem: Z čeho je obviněn a jaký trest mu hrozí?

Nicolas Maduro
Nicolas Maduro, foto: Instagram Nicolas Maduro
Klára Marková 6. ledna 2026 13:36
Sdílej:

Pouhých 48 hodin poté, co americké speciální síly bleskovým úderem v Caracasu zajaly Nicoláse Madura, stanul svržený venezuelský vůdce před federálním soudem v New Yorku. V poutech a oranžových vězeňských pantoflích si vyslechl obžalobu čítající 25 stran, kterou americké ministerstvo spravedlnosti připravovalo více než deset let. Maduro, který se označil za „uneseného prezidenta“ a válečného zajatce, trvá na své nevině a legálnost celého procesu i svého únosu ostře zpochybňuje.

Spolu s Madurem stanula před soudcem Alvinem Hellersteinem i jeho manželka Cilia Floresová. Oba čelí obvinění ze spiknutí za účelem dovozu kokainu do USA a z držení nelegálních zbraní, především kulometů, které měly sloužit k ochraně drog. Zatímco Maduro je obžalován celkem ve čtyřech bodech včetně narkoterorismu, Floresová čelí třem bodům. Podle prokurátorů zneužili své veřejné funkce k tomu, aby z Venezuely vytvořili bezpečný přístav pro kartely a proměnili státní instituce v nástroje mezinárodního zločinu.

Obžaloba vykresluje Madura jako hlavu takzvaného „Kartelu sluncí“ (Cartel de los Soles), kriminální organizace složené z vysokých venezuelských úředníků a vojáků. Dokument uvádí, že již v roce 2006, kdy působil jako ministr zahraničí, zajišťoval diplomatické krytí pro letadla převážející zisky z prodeje drog z Mexika zpět do Venezuely. Jedním z klíčových důkazů má být incident z téhož roku, kdy bylo na letišti v Mexiku zajištěno letadlo s 5,5 tunami kokainu, které odstartovalo přímo z prezidentského hangáru v Caracasu.

Do spiknutí jsou podle USA zapleteni i další členové rodiny a režimu. Mezi obviněnými figuruje Madurov syn Nicolás Ernesto Maduro Guerra, známý jako „Nicolasito“, a vlivný ministr vnitra Diosdado Cabello Rondón. Prokuratura tvrdí, že Madurova rodina úzce spolupracovala s kolumbijskými povstalci z FARC a gangem Tren de Aragua, které USA v únoru 2025 oficiálně označily za teroristické organizace. Tato spolupráce měla zahrnovat poskytování vojenské ochrany drogovým transportům výměnou za milionové úplatky.

Právní bitva se nyní soustředí na otázku prezidentské imunity a legality amerického zásahu. Madurova obhajoba tvrdí, že Spojené státy nemají právo soudit hlavu suverénního státu, kterou navíc do země dopravily násilím v rozporu s mezinárodním právem. Americké soudy však historicky uznávají legitimitu procesů i v případech, kdy byl obžalovaný dopaden neobvyklým způsobem. Další slyšení soudce naplánoval na 17. března, do té doby zůstane Maduro ve federální věznici v Brooklynu, kde je držen pod přísným dohledem.

Zatímco se právníci připravují na proces, který bude z velké části probíhat v režimu utajení kvůli citlivým zpravodajským informacím, prokuratura se snaží o zabavení veškerého majetku a finančních prostředků obviněných. Případ je vnímán jako zásadní test pro americkou justici, neboť se snaží prokázat přímé spojení mezi politickým vedením státu a největšími narko-teroristickými skupinami světa.

Madurova obhajoba očekává, že proces bude zdlouhavý a plný politických kontroverzí. Samotný fakt, že se lídr země s největšími zásobami ropy na světě ocitl v americkém vězení jako běžný zločinec, již nyní přepisuje dějiny mezinárodních vztahů. Pokud bude Maduro usvědčen, hrozí mu trest od dvaceti let vězení až po doživotí, což by de facto znamenalo konec jedné éry v Latinské Americe pod dohledem newyorských soudců.

Témata:
Stalo se
Počasí
Ilustrační foto

Extrémní počasí má první mrtvé. Francie hlásí už sedm obětí

Vlna extrémních veder, která v úvodu léta zasáhla velkou část západní Evropy, si ve Francii vyžádala již sedm lidských životů. Francie a Velká Británie v pondělí zaznamenaly historické teplotní rekordy pro měsíc květen. Vládní mluvčí Maud Bregeonová v televizním vysílání potvrdila, že těchto sedm úmrtí přímo či nepřímo souvisí s vysokými teplotami, přičemž v pěti případech se jednalo o utonutí. Podle meteorologů z Météo France byla nejvyšší pondělní teplota naměřena v departementu Les Landes na jihozápadě země, kde rtuť teploměru vyšplhala na 37,1 stupně Celsia.

Novinky
Evropská unie

Revolta v EU: Bohaté státy víc platí než dostávají, chtějí zásadní změny

Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.

Novinky
Boeing 737

Masivní deportace migrantů z USA devastují planetu, odhalují nová data

Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.

Novinky
Izraelská armáda

Izraelská armáda zahájila novou vlnu úderů po celém Libanonu

Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.