Pouhých 48 hodin poté, co americké speciální síly bleskovým úderem v Caracasu zajaly Nicoláse Madura, stanul svržený venezuelský vůdce před federálním soudem v New Yorku. V poutech a oranžových vězeňských pantoflích si vyslechl obžalobu čítající 25 stran, kterou americké ministerstvo spravedlnosti připravovalo více než deset let. Maduro, který se označil za „uneseného prezidenta“ a válečného zajatce, trvá na své nevině a legálnost celého procesu i svého únosu ostře zpochybňuje.
Spolu s Madurem stanula před soudcem Alvinem Hellersteinem i jeho manželka Cilia Floresová. Oba čelí obvinění ze spiknutí za účelem dovozu kokainu do USA a z držení nelegálních zbraní, především kulometů, které měly sloužit k ochraně drog. Zatímco Maduro je obžalován celkem ve čtyřech bodech včetně narkoterorismu, Floresová čelí třem bodům. Podle prokurátorů zneužili své veřejné funkce k tomu, aby z Venezuely vytvořili bezpečný přístav pro kartely a proměnili státní instituce v nástroje mezinárodního zločinu.
Obžaloba vykresluje Madura jako hlavu takzvaného „Kartelu sluncí“ (Cartel de los Soles), kriminální organizace složené z vysokých venezuelských úředníků a vojáků. Dokument uvádí, že již v roce 2006, kdy působil jako ministr zahraničí, zajišťoval diplomatické krytí pro letadla převážející zisky z prodeje drog z Mexika zpět do Venezuely. Jedním z klíčových důkazů má být incident z téhož roku, kdy bylo na letišti v Mexiku zajištěno letadlo s 5,5 tunami kokainu, které odstartovalo přímo z prezidentského hangáru v Caracasu.
Do spiknutí jsou podle USA zapleteni i další členové rodiny a režimu. Mezi obviněnými figuruje Madurov syn Nicolás Ernesto Maduro Guerra, známý jako „Nicolasito“, a vlivný ministr vnitra Diosdado Cabello Rondón. Prokuratura tvrdí, že Madurova rodina úzce spolupracovala s kolumbijskými povstalci z FARC a gangem Tren de Aragua, které USA v únoru 2025 oficiálně označily za teroristické organizace. Tato spolupráce měla zahrnovat poskytování vojenské ochrany drogovým transportům výměnou za milionové úplatky.
Právní bitva se nyní soustředí na otázku prezidentské imunity a legality amerického zásahu. Madurova obhajoba tvrdí, že Spojené státy nemají právo soudit hlavu suverénního státu, kterou navíc do země dopravily násilím v rozporu s mezinárodním právem. Americké soudy však historicky uznávají legitimitu procesů i v případech, kdy byl obžalovaný dopaden neobvyklým způsobem. Další slyšení soudce naplánoval na 17. března, do té doby zůstane Maduro ve federální věznici v Brooklynu, kde je držen pod přísným dohledem.
Zatímco se právníci připravují na proces, který bude z velké části probíhat v režimu utajení kvůli citlivým zpravodajským informacím, prokuratura se snaží o zabavení veškerého majetku a finančních prostředků obviněných. Případ je vnímán jako zásadní test pro americkou justici, neboť se snaží prokázat přímé spojení mezi politickým vedením státu a největšími narko-teroristickými skupinami světa.
Madurova obhajoba očekává, že proces bude zdlouhavý a plný politických kontroverzí. Samotný fakt, že se lídr země s největšími zásobami ropy na světě ocitl v americkém vězení jako běžný zločinec, již nyní přepisuje dějiny mezinárodních vztahů. Pokud bude Maduro usvědčen, hrozí mu trest od dvaceti let vězení až po doživotí, což by de facto znamenalo konec jedné éry v Latinské Americe pod dohledem newyorských soudců.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.