Pouhých 48 hodin poté, co americké speciální síly bleskovým úderem v Caracasu zajaly Nicoláse Madura, stanul svržený venezuelský vůdce před federálním soudem v New Yorku. V poutech a oranžových vězeňských pantoflích si vyslechl obžalobu čítající 25 stran, kterou americké ministerstvo spravedlnosti připravovalo více než deset let. Maduro, který se označil za „uneseného prezidenta“ a válečného zajatce, trvá na své nevině a legálnost celého procesu i svého únosu ostře zpochybňuje.
Spolu s Madurem stanula před soudcem Alvinem Hellersteinem i jeho manželka Cilia Floresová. Oba čelí obvinění ze spiknutí za účelem dovozu kokainu do USA a z držení nelegálních zbraní, především kulometů, které měly sloužit k ochraně drog. Zatímco Maduro je obžalován celkem ve čtyřech bodech včetně narkoterorismu, Floresová čelí třem bodům. Podle prokurátorů zneužili své veřejné funkce k tomu, aby z Venezuely vytvořili bezpečný přístav pro kartely a proměnili státní instituce v nástroje mezinárodního zločinu.
Obžaloba vykresluje Madura jako hlavu takzvaného „Kartelu sluncí“ (Cartel de los Soles), kriminální organizace složené z vysokých venezuelských úředníků a vojáků. Dokument uvádí, že již v roce 2006, kdy působil jako ministr zahraničí, zajišťoval diplomatické krytí pro letadla převážející zisky z prodeje drog z Mexika zpět do Venezuely. Jedním z klíčových důkazů má být incident z téhož roku, kdy bylo na letišti v Mexiku zajištěno letadlo s 5,5 tunami kokainu, které odstartovalo přímo z prezidentského hangáru v Caracasu.
Do spiknutí jsou podle USA zapleteni i další členové rodiny a režimu. Mezi obviněnými figuruje Madurov syn Nicolás Ernesto Maduro Guerra, známý jako „Nicolasito“, a vlivný ministr vnitra Diosdado Cabello Rondón. Prokuratura tvrdí, že Madurova rodina úzce spolupracovala s kolumbijskými povstalci z FARC a gangem Tren de Aragua, které USA v únoru 2025 oficiálně označily za teroristické organizace. Tato spolupráce měla zahrnovat poskytování vojenské ochrany drogovým transportům výměnou za milionové úplatky.
Právní bitva se nyní soustředí na otázku prezidentské imunity a legality amerického zásahu. Madurova obhajoba tvrdí, že Spojené státy nemají právo soudit hlavu suverénního státu, kterou navíc do země dopravily násilím v rozporu s mezinárodním právem. Americké soudy však historicky uznávají legitimitu procesů i v případech, kdy byl obžalovaný dopaden neobvyklým způsobem. Další slyšení soudce naplánoval na 17. března, do té doby zůstane Maduro ve federální věznici v Brooklynu, kde je držen pod přísným dohledem.
Zatímco se právníci připravují na proces, který bude z velké části probíhat v režimu utajení kvůli citlivým zpravodajským informacím, prokuratura se snaží o zabavení veškerého majetku a finančních prostředků obviněných. Případ je vnímán jako zásadní test pro americkou justici, neboť se snaží prokázat přímé spojení mezi politickým vedením státu a největšími narko-teroristickými skupinami světa.
Madurova obhajoba očekává, že proces bude zdlouhavý a plný politických kontroverzí. Samotný fakt, že se lídr země s největšími zásobami ropy na světě ocitl v americkém vězení jako běžný zločinec, již nyní přepisuje dějiny mezinárodních vztahů. Pokud bude Maduro usvědčen, hrozí mu trest od dvaceti let vězení až po doživotí, což by de facto znamenalo konec jedné éry v Latinské Americe pod dohledem newyorských soudců.
Válka na Ukrajině, která se blíží ke svému čtvrtému výročí, vstoupila do kritické fáze diplomatických vyjednávání. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu otevřeně přiznal, že i přes intenzivní rozhovory v Paříži stále nemá od svých západních spojenců jasné a právně závazné bezpečnostní záruky. Ty jsou přitom pro Kyjev klíčovou podmínkou pro uzavření jakékoli mírové dohody s Ruskem.
Letecká doprava by mohla snížit svůj dopad na klima o polovinu, aniž by se lidé museli vzdát cestování. Podle nové analýzy zveřejněné v časopise Communications Earth & Environment spočívá klíč k radikálnímu omezení emisí ve třech faktorech: zrušení luxusních sedadel, maximálním zaplnění letadel a využívání nejmodernějších strojů. Výzkumníci tvrdí, že tato provozní opatření jsou mnohem účinnější než spoléhání se na udržitelná paliva nebo kontroverzní uhlíkové kompenzace.
Německo se připravuje na extrémní meteorologický jev, který může v závěru týdne ochromit velkou část země. Meteorolog Karsten Brandt z portálu Wetternet varuje před blížícím se blizzardem, který v pátek přinese masivní přívaly sněhu a vítr o rychlosti přesahující 100 km/h. Podle odborníků bude situace natolik vážná, že může dojít k bezprostřednímu ohrožení života, zejména pro lidi na cestách.
V americkém Kongresu dnes proběhl utajovaný brífink, po kterém republikánští zákonodárci neskrývali nadšení z asertivního kurzu prezidenta Donalda Trumpa. Senátor Markwayne Mullin po setkání s vládními představiteli označil bleskové zajetí Nicoláse Madura za „mimořádný výkon“ amerických zpravodajských služeb a armády. Podle něj měl pouze Trump dostatečnou odvahu k tomu, aby odstranil nelegitimního vůdce, který držel Venezuelu jako rukojmí.
Představitelé takzvané „koalice ochotných“, zahrnující 35 zemí včetně USA, se v úterý dohodli na rámci bezpečnostních záruk, které mají vstoupit v platnost po dosažení příměří. Klíčovým bodem je nasazení mezinárodních sil a vytvoření monitorovacího mechanismu pod vedením Spojených států, který by dohlížel na klid zbraní.
Po bleskové operaci v Caracasu a svržení Madura se zrak Donalda Trumpa upírá k dalšímu cíli. To, co bylo v jeho prvním funkčním období považováno za bizarní vtip, se nyní mění v realitu moderního budování impéria. Evropští lídři, kteří ještě nedávno brali Trumpovy ambice ovládnout Grónsko jako trolling, nyní s neskrývanými obavami sledují, jak Washington označuje celou západní polokouli za svou sféru vlivu.
V severním Atlantiku se schyluje k nebezpečnému námořnímu střetu mezi Spojenými státy a Ruskem. Moskva vyslala ponorku a další válečná plavidla, aby poskytla ochranu ropnému tankeru Marinera, který se snaží zadržet americké námořnictvo. Loď, která se momentálně nachází v mezinárodních vodách jižně od Islandu, čelí obvinění z porušování sankcí a přepravy íránské ropy.
V souvislosti s nedávným dramatickým zajetím venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými speciálními silami se na veřejnost znovu dostávají informace o kontroverzních nabídkách, které Moskva v minulosti adresovala Washingtonu.
V Paříži se v úterý sešli lídři takzvané „koalice ochotných“, aby pod záštitou amerických vyjednavačů doladili mírovou dohodu pro Ukrajinu. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj optimisticky hlásil, že plán na ukončení války s Ruskem je hotov z devadesáti procent, v honosných sálech se vznášel stín mnohem kontroverznějšího tématu. Tím byl neutuchající zájem Donalda Trumpa o Grónsko, který nyní, po nedávné americké intervenci ve Venezuele, nabral na nečekané a mrazivé vážnosti.
V Íránu se v posledních dnech rozhořely protesty, které svou intenzitou a geografickým rozsahem vážně otřásají tamním režimem. Spouštěčem nepokojů se stala hluboká hospodářská krize a drastický propad národní měny, který vyhnal lidi do ulic už v 88 městech po celé zemi. Zatímco Teherán bojuje s vnitřní nestabilitou, íránští představitelé s rostoucím znepokojením sledují dění ve Venezuele, kde americké speciální síly bleskovou operací svrhly a zajaly prezidenta Nicoláse Madura.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Venezuela předá Spojeným státům ropu v hodnotě zhruba 2 miliard dolarů. Tento krok je přímým důsledkem stupňujícího se tlaku Washingtonu na novou venezuelskou vládu poté, co americké speciální jednotky o víkendu zajaly a ze země odvlekly autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Podle Trumpa má jít o 30 až 50 milionů barelů ropy, která byla dosud blokována v zásobnících a na tankerech kvůli americkému embargu.
Bílý dům v úterý potvrdil, že získání Grónska zůstává jednou z hlavních priorit národní bezpečnosti Spojených států. Podle prohlášení mluvčí Karoline Leavittové zvažuje tým prezidenta Donalda Trumpa širokou škálu kroků k ovládnutí tohoto strategického arktického území. Mezi zmíněnými variantami figuruje i nasazení americké armády, které má mít vrchní velitel podle slov mluvčí vždy k dispozici.