Evropská letiště se potýkají s narůstajícím napětím kvůli zavádění nového systému digitálních hraničních kontrol, známého jako Entry-Exit System (EES). Zatímco Evropská komise trvá na tom, že systém funguje bez větších zádrhelů, zástupci letišť a cestovního ruchu varují před kritickým zpožděním a nepohodlím pro cestující. Od pátku 9. ledna se totiž podíl cestujících, kteří musí projít těmito biometrickými kontrolami, zvýšil na nejméně 35 % všech občanů zemí mimo EU.
Hlavním jablkem sváru jsou čekací doby. Olivier Jankovec, generální ředitel asociace letišť ACI Europe, uvedl, že v některých špičkách dosahují fronty na hraničních kontrolách až tří hodin a doba odbavení na jednoho cestujícího vzrostla až o 70 %. Letiště v Bruselu rovněž potvrdila, že zavedení EES si vynucuje výrazné personální posílení, aby se předešlo úplnému kolapsu na příletech i odletech.
Systém EES nahrazuje tradiční ruční razítkování pasů digitálním záznamem. Cestující ze zemí mimo EU (včetně Velké Británie nebo USA) musí při prvním vstupu do schengenského prostoru zaregistrovat své otisky prstů a pořídit snímek obličeje. Tyto biometrické údaje jsou poté uloženy v centrální databázi po dobu tří let.
Jedním z nejviditelnějších případů selhání systému bylo Portugalsko. Během vánočních svátků se situace na letišti v Lisabonu vyhrotila natolik, že tamní vláda musela systém EES na tři měsíce pozastavit. K posílení hraničních kontrol byla dokonce povolána armáda (příslušníci GNR), aby pomohla zvládnout nápor cestujících, kteří kvůli frontám zmeškali navazující lety.
Podobně složitou situaci hlásí i římské letiště Fiumicino, kde je proces odbavení cestujících podle vedení letiště „vysoce komplexní“ a má negativní dopad na plynulost dopravy. Španělská asociace hoteliérů také vyzvala tamní ministerstvo vnitra k navýšení počtu úředníků na hranicích, aby turisté nemuseli po hodinách v letadle trávit další čas v nekonečných frontách.
Navzdory těmto zprávám mluvčí Evropské komise pro vnitřní záležitosti Markus Lammert tvrzení o chaosu odmítl. Podle něj systém od svého spuštění v říjnu 2025 funguje převážně hladce, a to i během letních a vánočních špiček. Komise argumentuje tím, že díky EES má unie poprvé přesný přehled o tom, kdo, kdy a kde do schengenského prostoru vstupuje, což výrazně zvyšuje bezpečnost.
Podle současného plánu se má podíl kontrolovaných osob nadále zvyšovat, dokud nebude systém k 10. dubnu 2026 plně funkční na všech vnějších hranicích EU. Pro cestující to znamená jediné: při plánování cest je nutné počítat s větší časovou rezervou, a to i na letištích, která zatím hlásí plynulý provoz, jako jsou například ta v Paříži.
Ruské okupační úřady na územích Ukrajiny systematicky zabavují nemovitosti civilistů, kteří před válkou uprchli do bezpečí. Rozsáhlá investigativní analýza BBC Verify a BBC Russian odhalila, že od roku 2024 bylo identifikováno k zabavení nebo již přímo zkonfiskováno přes 34 tisíc domů a bytů.
Hudební svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřela legendární písničkářka a ikona country hudby Dolly Parton. Smrt slavné umělkyně oznámil její synovec Brian Seaver prostřednictvím videa zveřejněného 25. srpna na sociální síti Instagram.
Bývalý šéf izraelské tajné služby Mossad Jossi Kohen prohlásil, že izraelští agenti v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo. Cílem těchto tajných misí bylo detailně prozkoumat a pochopit strukturu i fungování tohoto klíčového objektu. Kohen, který stál v čele rozvědky v letech 2015 až 2021, to uvedl podle Times of Israel během svého vystoupení na konferenci místních samospráv v Izraeli.
Spojené státy americké dále vyostřují obchodní spor se svým severním sousedem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. ledna 2027 zvýší cla na veškerá kanadská auta, nákladní vozy, automobilové součástky a ocel na 50 procent. Reagoval tak na krach nedávných obchodních jednání a prohlásil, že Spojené státy Kanadu „nepotřebují“.
Cizí vlády a státem podporovaní hackeři se pokusili proniknout do účtů vysoko postavených představitelů Evropské unie v aplikaci WhatsApp. Vyplývá to z interní prezentace obranné kybernetické jednotky EU, kterou získal server Politico.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na „Americké jezero“. Tento krok přichází v době vyhrocující se obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou.
Americký Nejvyšší soud zrušil předběžné opatření nižšího soudu a umožnil prezidentu Donald Trumpovi zahájit provádění částí jeho březnového prezidentského výnosu. Tento výnos si klade za cíl výrazně omezit a zpřísnit pravidla pro korespondenční hlasování v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí nejvyšší soudní instance sice přináší Trumpově administrativě interimní vítězství, zároveň však vnáší do organizace volební procedury značnou nejistotu. Podle odborníků oslovených webem CNN mohou navíc další probíhající právní spory faktickému zavedení nových pravidel před volbami zabránit.
Zatímco pozornost světových médií přitahují humanoidní roboti, v čínských továrnách a učebnách probíhá tichá, ale zásadní průmyslová revoluce. Čína upevňuje svou pozici globálního lídra v oblasti automatizace a v současnosti provozuje přes dva miliony průmyslových robotů, což je nejvíce na světě. Zemi se navíc daří vyrábět více než polovinu všech průmyslových robotů globálně.
Spojené státy oznámily zahájení rozsáhlé hospodářské kampaně s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplné odříznutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent označil tato opatření za nejsilnější finanční ofenzívu, která má zablokovat veškeré zdroje příjmů íránského režimu. Vláda ve Washingtonu zároveň varovala všechny třetí země a jejich podniky, že v případě pokračování v obchodu s Íránem budou rovněž čelit ekonomické izolaci.
Spojené státy pohrozily zavedením tvrdých sankcí vůči všem zemím a subjektům, které udržují ekonomické vztahy s Íránem. Washington se tímto krokem snaží dosáhnout prostřednictvím hospodářského tlaku toho, co se mu dosud nepodařilo vojenskou cestou. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tak zahájila rozsáhlou kampaň, jejímž cílem je izolovat teheránský režim od globální ekonomiky.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhla zavedení nového poplatku za víza typu H-1B ve výši 103 265 dolarů. Tento krok přichází poté, co federální soudce v červnu zrušil předchozí pokus o zavedení stotisícového poplatku.
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.
