Evropská letiště se potýkají s narůstajícím napětím kvůli zavádění nového systému digitálních hraničních kontrol, známého jako Entry-Exit System (EES). Zatímco Evropská komise trvá na tom, že systém funguje bez větších zádrhelů, zástupci letišť a cestovního ruchu varují před kritickým zpožděním a nepohodlím pro cestující. Od pátku 9. ledna se totiž podíl cestujících, kteří musí projít těmito biometrickými kontrolami, zvýšil na nejméně 35 % všech občanů zemí mimo EU.
Hlavním jablkem sváru jsou čekací doby. Olivier Jankovec, generální ředitel asociace letišť ACI Europe, uvedl, že v některých špičkách dosahují fronty na hraničních kontrolách až tří hodin a doba odbavení na jednoho cestujícího vzrostla až o 70 %. Letiště v Bruselu rovněž potvrdila, že zavedení EES si vynucuje výrazné personální posílení, aby se předešlo úplnému kolapsu na příletech i odletech.
Systém EES nahrazuje tradiční ruční razítkování pasů digitálním záznamem. Cestující ze zemí mimo EU (včetně Velké Británie nebo USA) musí při prvním vstupu do schengenského prostoru zaregistrovat své otisky prstů a pořídit snímek obličeje. Tyto biometrické údaje jsou poté uloženy v centrální databázi po dobu tří let.
Jedním z nejviditelnějších případů selhání systému bylo Portugalsko. Během vánočních svátků se situace na letišti v Lisabonu vyhrotila natolik, že tamní vláda musela systém EES na tři měsíce pozastavit. K posílení hraničních kontrol byla dokonce povolána armáda (příslušníci GNR), aby pomohla zvládnout nápor cestujících, kteří kvůli frontám zmeškali navazující lety.
Podobně složitou situaci hlásí i římské letiště Fiumicino, kde je proces odbavení cestujících podle vedení letiště „vysoce komplexní“ a má negativní dopad na plynulost dopravy. Španělská asociace hoteliérů také vyzvala tamní ministerstvo vnitra k navýšení počtu úředníků na hranicích, aby turisté nemuseli po hodinách v letadle trávit další čas v nekonečných frontách.
Navzdory těmto zprávám mluvčí Evropské komise pro vnitřní záležitosti Markus Lammert tvrzení o chaosu odmítl. Podle něj systém od svého spuštění v říjnu 2025 funguje převážně hladce, a to i během letních a vánočních špiček. Komise argumentuje tím, že díky EES má unie poprvé přesný přehled o tom, kdo, kdy a kde do schengenského prostoru vstupuje, což výrazně zvyšuje bezpečnost.
Podle současného plánu se má podíl kontrolovaných osob nadále zvyšovat, dokud nebude systém k 10. dubnu 2026 plně funkční na všech vnějších hranicích EU. Pro cestující to znamená jediné: při plánování cest je nutné počítat s větší časovou rezervou, a to i na letištích, která zatím hlásí plynulý provoz, jako jsou například ta v Paříži.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety bylo zabito téměř půl milionu ruských vojáků. Tento nový odhad zveřejnila šéfka britské zpravodajské služby GCHQ Anne Keast-Butlerová. Ve svém vůbec prvním projevu v této funkci uvedla, že ruské jednotky poprvé od konce roku 2022 začínají na ukrajinském bojišti viditelně ustupovat.
Kanada oznámila plány na nákup flotily letounů včasné výstrahy od švédské společnosti Saab. V tomto strategickém tendru dala přednost evropskému řešení před konkurenční nabídkou amerického koncernu Boeing. Tento krok představuje pro Ottawu jasný posun v její obranné politice, jelikož se země snaží výrazně snížit svou dosavadní závislost na amerických zbrojařských firmách.
Evropské státy zavádějí zvýšený dohled a monitorování možných příznaků eboly u cestujících, kteří přilétají leteckými linkami z Demokratické republiky Kongo. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nechce nic riskovat, protože smrtící virus se v Africe aktuálně šíří rychleji, než ho tamní zdravotníci zvládají izolovat. Podle posledních pondělních údajů přesáhl počet podezřelých případů v Kongu hranici 900, přičemž úřady evidují nejméně 223 úmrtí. Skutečný rozsah epidemie se však odhaduje jako daleko vyšší, přičemž nákazu hlásí už i sousední Uganda.
Ruská vláda požádala své přední bankovní domy, aby samy sestřelovaly ukrajinské drony. Moskva se totiž potýká s vážnými problémy při obraně klíčových objektů před vzdušnými útoky a její systémy protivzdušné obrany jsou přetížené.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování, že rychle se šířící epidemie eboly ve východní části Demokratické republiky Kongo a v sousední Ugandě v současné době předstihuje veškeré záchranné kapacity. Podle oficiálního prohlášení bylo v oblasti zaznamenáno již nejméně 220 podezřelých úmrtí. Místní zdravotníci v konfliktem zmítané konžské provincii Ituri navíc čelí opakovaným útokům na tamní lékařská zařízení. Tyto incidenty zásadním způsobem komplikují jakékoliv snahy o potlačení nákazy, kterou způsobuje vzácný kmen viru označovaný jako Bundibugyo.
Čínské vedení zastává jednostrannou teorii míru, podle které je stabilita ve vzájemných vztazích možná pouze za předpokladu, že Spojené státy americké zásadně změní své dosavadní chování. Tento postoj se naplno projevil během dvoudenního státního summitu v Pekingu, kde se v polovině května 2026 sešel americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Čína dala hostům jasně najevo, že odpovědnost za budoucí vývoj leží plně na Washingtonu, který se musí přizpůsobit rostoucí technické, ekonomické a vojenské síle asijské velmoci.
Vystavení vysokým teplotám během letních měsíců prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu. Nová vědecká studie publikovaná v časopise Environment International přináší dosud nejrozsáhlejší analýzu tohoto fenoménu, když zkoumala data o 36,6 milionu porodů ve 250 městech napříč 13 zeměmi světa mezi lety 1979 a 2019. Výzkum se zaměřil na porody realizované v letním období v zemích jako Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Ekvádor, Estonsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Paraguay, Španělsko, Švýcarsko a Spojené státy americké. Výsledky jasně ukazují, že s rostoucí teplotou lineárně stoupá i pravděpodobnost dřívějšího nástupu porodních bolestí.
Bývalá šéfka zakázané ruské televizní stanice RT France Xenia Fedorová si v zemi našla nové působiště a stala se pravidelným hostem tamních konzervativních zpravodajských pořadů. Její proruské komentáře týkající se konfliktu na Ukrajině, Severoatlantické aliance a evropské bezpečnosti nyní vyvolávají značné znepokojení mezi francouzskými zákonodárci i odborníky na dezinformace. K této situaci dochází v citlivém období, kdy se Francie začíná připravovat na prezidentské volby plánované na rok 2027.
Mimořádně vysoké teploty, které v současné době panují napříč evropským kontinentem, jsou důsledkem meteorologického jevu známého jako tepelná kupole. Tento fenomén, při němž se horký vzduch ze severní Afriky udržuje pod tlakovou výší nad západní Evropou, vyhnal rtuť teploměrů vysoko nad běžné sezónní průměry. Nezvyklé vedro, které se obvykle objevuje až v plném létě, již přepsalo květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a ve Francii. Vědci v této souvislosti upozorňují, že lidskou činností poháněná změna klimatu tyto extrémní projevy počasí zesiluje, přičemž Evropa se otepluje rychleji než celosvětový průměr.
Izraelská armáda oznámila, že se jí během nočního náletu v Gaze podařilo zlikvidovat Mohammeda Odeha, nově jmenovaného nejvyššího velitele ozbrojeného křídla hnutí Hamas. Pokud se tato informace oficiálně potvrdí, půjde o zásadní zásah do struktury velení této organizace, jelikož k usmrcení Odeha došlo pouhých jedenáct dní poté, co izraelské síly zneškodnily jeho předchůdce. Společné prohlášení izraelské armády a tajné služby Šin Bet uvádí, co přesně bylo terčem této operace. Cílem v severní části Pásma Gazy se stalo několik budov, které Odeh využíval jako svůj úkryt.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy americkými a Íránem, který rozpoutal prezident Donald Trump, se z pohledu dosavadního vývoje nedá označit za jednoznačný úspěch. S přibývajícím časem navíc velká část americké veřejnosti ztrácí naději, že by se na tomto hodnocení mohlo něco zásadního změnit, ať už válka skončí kdykoliv. Výzkumy veřejného mínění z posledních týdnů jasně ukazují, že obyvatelé Spojených států jsou z celého konfliktu již unavení. Většina lidí s vojenským zásahem nesouhlasila od samého počátku, nevěří v jeho pozitivní přínos a neočekává, že by Washington od Teheránu získal ústupky, které by vyvážily vynaložené náklady.
V Evropě - a Česká republika není výjimkou - v posledních dnech zavládlo tropické počasí, přestože jsme teprve na konci května. Na západě dokonce padají historické rekordy. Podle meteorologů je pravděpodobné, že takových epizod bude v dalších letech jen a jen více.