V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Republikáni, kteří v minulosti dbali na omezenou vládu, nyní podporují Trumpa v rozšiřování prezidentských pravomocí, a to i s minimálním odporem. Jeden z nejvíce šokujících průzkumů z minulého roku ukázal, že sedmdesát čtyři procent republikánů souhlasilo s Trumpovým prohlášením, že by chtěl být diktátorem na jeden den. Ačkoliv to Trump označil za žert, výsledky průzkumu ukazují na rostoucí tendence.
Hlubší průzkumy naznačují, že minimálně polovina republikánů by si přála menší omezení Trumpovy moci. Podle průzkumu Pew Research Center z počátku tohoto roku souhlasilo padesát devět procent republikánů, že by se problémy země řešily lépe, kdyby se Donald Trump nemusel tolik obávat Kongresu a soudů. Mezi skalními voliči se toto číslo vyšplhalo dokonce na sedmdesát osm procent.
Některé průzkumy jdou ještě dál a ukazují, že asi jedna třetina republikánů by podpořila neomezenou moc. Například podle průzkumu CBS News-YouGov čtyřicet čtyři procent republikánů uvedlo, že by soudy neměly mít právo přezkoumávat Trumpovu politiku. Dvacet osm procent republikánů v průzkumu Axios/PRRI souhlasilo, že by měl mít prezident právo ignorovat Kongres nebo Nejvyšší soud, pokud brání rozvoji země.
Průzkum Monmouth University ukázal, že by se třicet šest procent republikánů vůbec neobtěžovalo, kdyby měl Trump pozastavit některé zákony a ústavní ustanovení, aby se vypořádal s politickými nepřáteli. Tato zjištění naznačují, že více než čtvrtina republikánů podporuje myšlenku, aby Trump převzal moc, porušoval zákony a ústavu a jednal bez dohledu Kongresu a soudů.
Trumpovo vyjádření pomáhá vysvětlit, proč se republikáni nebrání jeho snahám o uchopení moci. Prezident poukazuje na reálný fenomén a možná se snaží legitimizovat své kroky. Používá často formulaci „mnoho lidí říká“ k propagaci myšlenek, které se mu líbí. Pokud si lidé přejí diktátora, pak jeho žádosti o neomezenou moc nejsou tak extrémní, jak by se mohlo zdát.
Je také důležité vnímat kontext, ve kterém Trump tato slova pronesl. V některých extrémních kruzích roste přesvědčení, že Spojené státy směřují k autoritářské vládě. V takovém případě je logický posun k myšlence, že by autoritářské praktiky měla zavést „vaše“ strana dříve, než to udělá ta druhá. Je důležité sledovat, zda Trump bude tuto myšlenku nadále podporovat, protože zjištění z průzkumů ukazují, že má na úrodné půdě.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.
V únoru 2022, když Rusové postupovali na Kyjev, si Oleksandr Dmitriev uvědomil, že ví, jak zastavit jejich postup. Navrhl vyhodit do povětří hráz, která zadržovala řeku Irpiň severovýchodně od hlavního města, a obnovit tak dávno vysušené záplavové území. Dmitriev, který se před válkou věnoval pořádání offroadových závodů v této oblasti, dobře znal místní terén. Byl si jistý, že zaplavení povodí řeky – rozlehlé oblasti močálů a rašelinišť, která byla odvodněna ještě za sovětských dob – by zcela znemožnilo pohyb ruské vojenské techniky.
Dne 25. srpna 2025 zasáhly izraelské bomby hlavní nemocnici na jihu Gazy. Podle zdravotnických úředníků zemřelo nejméně 20 lidí, včetně pěti novinářů, kteří přispěchali na pomoc zraněným po prvním útoku.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.