V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Republikáni, kteří v minulosti dbali na omezenou vládu, nyní podporují Trumpa v rozšiřování prezidentských pravomocí, a to i s minimálním odporem. Jeden z nejvíce šokujících průzkumů z minulého roku ukázal, že sedmdesát čtyři procent republikánů souhlasilo s Trumpovým prohlášením, že by chtěl být diktátorem na jeden den. Ačkoliv to Trump označil za žert, výsledky průzkumu ukazují na rostoucí tendence.
Hlubší průzkumy naznačují, že minimálně polovina republikánů by si přála menší omezení Trumpovy moci. Podle průzkumu Pew Research Center z počátku tohoto roku souhlasilo padesát devět procent republikánů, že by se problémy země řešily lépe, kdyby se Donald Trump nemusel tolik obávat Kongresu a soudů. Mezi skalními voliči se toto číslo vyšplhalo dokonce na sedmdesát osm procent.
Některé průzkumy jdou ještě dál a ukazují, že asi jedna třetina republikánů by podpořila neomezenou moc. Například podle průzkumu CBS News-YouGov čtyřicet čtyři procent republikánů uvedlo, že by soudy neměly mít právo přezkoumávat Trumpovu politiku. Dvacet osm procent republikánů v průzkumu Axios/PRRI souhlasilo, že by měl mít prezident právo ignorovat Kongres nebo Nejvyšší soud, pokud brání rozvoji země.
Průzkum Monmouth University ukázal, že by se třicet šest procent republikánů vůbec neobtěžovalo, kdyby měl Trump pozastavit některé zákony a ústavní ustanovení, aby se vypořádal s politickými nepřáteli. Tato zjištění naznačují, že více než čtvrtina republikánů podporuje myšlenku, aby Trump převzal moc, porušoval zákony a ústavu a jednal bez dohledu Kongresu a soudů.
Trumpovo vyjádření pomáhá vysvětlit, proč se republikáni nebrání jeho snahám o uchopení moci. Prezident poukazuje na reálný fenomén a možná se snaží legitimizovat své kroky. Používá často formulaci „mnoho lidí říká“ k propagaci myšlenek, které se mu líbí. Pokud si lidé přejí diktátora, pak jeho žádosti o neomezenou moc nejsou tak extrémní, jak by se mohlo zdát.
Je také důležité vnímat kontext, ve kterém Trump tato slova pronesl. V některých extrémních kruzích roste přesvědčení, že Spojené státy směřují k autoritářské vládě. V takovém případě je logický posun k myšlence, že by autoritářské praktiky měla zavést „vaše“ strana dříve, než to udělá ta druhá. Je důležité sledovat, zda Trump bude tuto myšlenku nadále podporovat, protože zjištění z průzkumů ukazují, že má na úrodné půdě.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.