V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Republikáni, kteří v minulosti dbali na omezenou vládu, nyní podporují Trumpa v rozšiřování prezidentských pravomocí, a to i s minimálním odporem. Jeden z nejvíce šokujících průzkumů z minulého roku ukázal, že sedmdesát čtyři procent republikánů souhlasilo s Trumpovým prohlášením, že by chtěl být diktátorem na jeden den. Ačkoliv to Trump označil za žert, výsledky průzkumu ukazují na rostoucí tendence.
Hlubší průzkumy naznačují, že minimálně polovina republikánů by si přála menší omezení Trumpovy moci. Podle průzkumu Pew Research Center z počátku tohoto roku souhlasilo padesát devět procent republikánů, že by se problémy země řešily lépe, kdyby se Donald Trump nemusel tolik obávat Kongresu a soudů. Mezi skalními voliči se toto číslo vyšplhalo dokonce na sedmdesát osm procent.
Některé průzkumy jdou ještě dál a ukazují, že asi jedna třetina republikánů by podpořila neomezenou moc. Například podle průzkumu CBS News-YouGov čtyřicet čtyři procent republikánů uvedlo, že by soudy neměly mít právo přezkoumávat Trumpovu politiku. Dvacet osm procent republikánů v průzkumu Axios/PRRI souhlasilo, že by měl mít prezident právo ignorovat Kongres nebo Nejvyšší soud, pokud brání rozvoji země.
Průzkum Monmouth University ukázal, že by se třicet šest procent republikánů vůbec neobtěžovalo, kdyby měl Trump pozastavit některé zákony a ústavní ustanovení, aby se vypořádal s politickými nepřáteli. Tato zjištění naznačují, že více než čtvrtina republikánů podporuje myšlenku, aby Trump převzal moc, porušoval zákony a ústavu a jednal bez dohledu Kongresu a soudů.
Trumpovo vyjádření pomáhá vysvětlit, proč se republikáni nebrání jeho snahám o uchopení moci. Prezident poukazuje na reálný fenomén a možná se snaží legitimizovat své kroky. Používá často formulaci „mnoho lidí říká“ k propagaci myšlenek, které se mu líbí. Pokud si lidé přejí diktátora, pak jeho žádosti o neomezenou moc nejsou tak extrémní, jak by se mohlo zdát.
Je také důležité vnímat kontext, ve kterém Trump tato slova pronesl. V některých extrémních kruzích roste přesvědčení, že Spojené státy směřují k autoritářské vládě. V takovém případě je logický posun k myšlence, že by autoritářské praktiky měla zavést „vaše“ strana dříve, než to udělá ta druhá. Je důležité sledovat, zda Trump bude tuto myšlenku nadále podporovat, protože zjištění z průzkumů ukazují, že má na úrodné půdě.
Vědci si původně mysleli, že rostoucí koncentrace oxidu uhličitého (CO2) by mohly mít jeden pozitivní dopad na planetu. Vzhledem k tomu, že rostliny využívají oxid uhličitý k fotosyntéze, vyšší množství CO2 by teoreticky mohlo vést k rychlejšímu růstu rostlin a větší produkci potravin. Částečně to potvrdil i výzkum, který ukázal, že rostliny skutečně rostou rychleji při zvýšených úrovních CO2.
Po měsících intenzivního tlaku, během kterého americká armáda přesunula do Karibiku tisíce vojáků a letadlovou loď a prezident Donald Trump opakovaně hrozil venezuelskému vůdci Nicolási Madurovi, pracuje Trumpova administrativa na plánech pro případ, že by došlo ke svržení Madura. Tyto plány jsou v tichosti připravovány a přísně střeženy v Bílém domě.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová varovala evropské země před „ruskými pastmi“ v souvislosti s mírovými rozhovory o Ukrajině. Reagovala na dotazy europoslanců v Bruselu a vyjádřila obavy z tlaku USA na dosažení mírové dohody za každou cenu. Podle Kallasové Moskva jen předstírá, že má zájem o mírová jednání. Zároveň se zvyšuje tlak na Ukrajinu, aby učinila ústupky, protože Rusko jinak k jednacímu stolu nezasedne.
Nově jmenovanému českému premiérovi Andrejovi Babišovi (ANO) přišla gratulace i z Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj ho na sociální síti X osobně oslovil a popřál mu úspěch v nové funkci. Ukrajinský lídr zdůraznil, že vztahy mezi oběma zeměmi mají strategický význam.
Mírová jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou uvázla na mrtvém bodě kvůli zásadní neshodě: Washington požaduje, aby se Ukrajina vzdala území Donbasu, které se Rusku nepodařilo během války plně ovládnout. Podle vysoce postaveného evropského úředníka, který je obeznámen s procesem vyjednávání, jsou Američané v otázce území nekompromisní. „Američané trvají na tom, že Ukrajina musí opustit Donbas... tak či onak,“ uvedl pro Politico zdroj, který si nepřál být jmenován vzhledem k citlivosti tématu.
Německý kancléř Friedrich Merz vyjádřil v pondělí v Londýně pochybnosti ohledně detailů mírového plánu pro Ukrajinu, který iniciovaly Spojené státy. Merz tak učinil před klíčovým jednáním o budoucnosti Kyjeva, které se konalo v Downing Street. Britský premiér Keir Starmer hostil Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského krátce po tom, co USA vedly rozhovory jak s Moskvou, tak s Kyjevem o ukončení války.
Neudržitelný způsob výroby potravin a fosilních paliv způsobuje každou hodinu ekologické škody ve výši 5 miliard amerických dolarů (přibližně 115 miliard korun). Odhalila to zásadní zpráva Globální environmentální výhled (GEO), kterou připravilo dvě stě výzkumníků pro Program OSN pro životní prostředí. Experti varují, že ukončení tohoto ničení je klíčové pro globální transformaci řízení, ekonomiky a financí, která je nutná „než se kolaps stane nevyhnutelným“.
Petr Pavel, prezident České republiky, formálně jmenoval v úterý dopoledne na Pražském hradě Andreje Babiše, předsedu hnutí ANO, do funkce premiéra. Toto jmenování nastalo přibližně dva měsíce po sněmovních volbách. Nová koaliční vláda by měla být sestavena ze zástupců hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, přičemž prezident očekává, že celý kabinet jmenuje během několika následujících dní.
„Žlutá linie“, která dělí Pásmo Gazy podle plánu příměří Donalda Trumpa, představuje pro Izrael „novou hranici“. To oznámil svým vojákům nasazeným na tomto území náčelník generálního štábu Eyal Zamir. Izrael si podle Zamira udrží své současné vojenské pozice, což mu fakticky zajistí kontrolu nad více než polovinou Pásma Gazy. Tato oblast zahrnuje většinu zemědělské půdy a také hraniční přechod s Egyptem.
Česko v prvním prosincovém týdnu zaskočila i zpráva o rozchodu Lucie Vondráčkové a Zdeňka Polívky, ke kterému došlo již před několika měsíci. Jako první ji oznámil zápasník a herečka a zpěvačka ji pouze potvrdila. Nakonec se i ona vyjádřila obsáhleji.
Jiřině Bohdalové je sice už 94 let, ale nejšťastnější dny ve svém životě možná zažívá právě na začátku letošního prosince. Splnilo se jí totiž přání, když se stala prababičkou. Syn její dcery Simony Stašové přivítal na světě prvního potomka. Co tomu legendární herečka říká?
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se v úterý stane premiérem, ačkoliv dnes neproběhla schůzka prezidenta Petra Pavla s jedním z ministerských kandidátů. Potvrdil to Pražský hrad s tím, že další postup ve věci jmenování nové české vlády zatím není daný.