V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Republikáni, kteří v minulosti dbali na omezenou vládu, nyní podporují Trumpa v rozšiřování prezidentských pravomocí, a to i s minimálním odporem. Jeden z nejvíce šokujících průzkumů z minulého roku ukázal, že sedmdesát čtyři procent republikánů souhlasilo s Trumpovým prohlášením, že by chtěl být diktátorem na jeden den. Ačkoliv to Trump označil za žert, výsledky průzkumu ukazují na rostoucí tendence.
Hlubší průzkumy naznačují, že minimálně polovina republikánů by si přála menší omezení Trumpovy moci. Podle průzkumu Pew Research Center z počátku tohoto roku souhlasilo padesát devět procent republikánů, že by se problémy země řešily lépe, kdyby se Donald Trump nemusel tolik obávat Kongresu a soudů. Mezi skalními voliči se toto číslo vyšplhalo dokonce na sedmdesát osm procent.
Některé průzkumy jdou ještě dál a ukazují, že asi jedna třetina republikánů by podpořila neomezenou moc. Například podle průzkumu CBS News-YouGov čtyřicet čtyři procent republikánů uvedlo, že by soudy neměly mít právo přezkoumávat Trumpovu politiku. Dvacet osm procent republikánů v průzkumu Axios/PRRI souhlasilo, že by měl mít prezident právo ignorovat Kongres nebo Nejvyšší soud, pokud brání rozvoji země.
Průzkum Monmouth University ukázal, že by se třicet šest procent republikánů vůbec neobtěžovalo, kdyby měl Trump pozastavit některé zákony a ústavní ustanovení, aby se vypořádal s politickými nepřáteli. Tato zjištění naznačují, že více než čtvrtina republikánů podporuje myšlenku, aby Trump převzal moc, porušoval zákony a ústavu a jednal bez dohledu Kongresu a soudů.
Trumpovo vyjádření pomáhá vysvětlit, proč se republikáni nebrání jeho snahám o uchopení moci. Prezident poukazuje na reálný fenomén a možná se snaží legitimizovat své kroky. Používá často formulaci „mnoho lidí říká“ k propagaci myšlenek, které se mu líbí. Pokud si lidé přejí diktátora, pak jeho žádosti o neomezenou moc nejsou tak extrémní, jak by se mohlo zdát.
Je také důležité vnímat kontext, ve kterém Trump tato slova pronesl. V některých extrémních kruzích roste přesvědčení, že Spojené státy směřují k autoritářské vládě. V takovém případě je logický posun k myšlence, že by autoritářské praktiky měla zavést „vaše“ strana dříve, než to udělá ta druhá. Je důležité sledovat, zda Trump bude tuto myšlenku nadále podporovat, protože zjištění z průzkumů ukazují, že má na úrodné půdě.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení v Iowě opět hovořil o možnosti kandidovat na třetí prezidentské období. Přestože sám zmínil ústavní omezení, prohlásil, že by podle svého názoru právo kandidovat znovu měl. Své tvrzení opřel o nepodložená obvinění z rozsáhlých podvodů při volbách v roce 2020.
Francouzské odbory a opoziční politici obvinili prezidenta Emmanuela Macrona z ohrožení práva na shromažďování a protesty. Reagují tak na vládní snahu urychleně prosadit kontroverzní zákon, podle kterého by demonstranti nesli finanční odpovědnost za škody způsobené vandalismem. Tato legislativa přichází v době prohlubující se sociální krize a rozsáhlých vln demonstrací napříč zemí.
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že Rusko vede po celé Evropě neustálou hybridní kampaň. Tato kampaň zahrnuje řadu destruktivních činů včetně vražd, žhářství, kybernetických útoků a sabotáží, které probíhají navzdory tomu, že zůstávají pod prahem otevřené ozbrojené invaze.
Největší město na Západním břehu Jordánu, Hebron, se náhle ocitlo v centru předvolebního dění v Izraeli, kde slouží jako zkušební polygon pro bezpečnostní kroky premiéra Benjamina Netanjahua. Ozbrojený útok na izraelský vojenský kontrolní bod, při němž minulý týden přišli o život dva vojáci, vyvolal okamžitou návštěvu vládních představitelů včetně ministra financí Bezalela Smotricha. Premiér v reakci na incident přislíbil rázné a rozsáhlé vojenské operace, jaké oblast za téměř šedesát let okupace nezažila.
Tři čtvrtiny evropských dopravních pilotů zažily v kokpitu mikrospánek a téměř čtvrtina z nich pravidelně létá navzdory velké únavě, která je činí neschopnými bezpečné práce. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Evropské asociace pilotů, jenž poukazuje na vážné nedostatky v oblasti bezpečnosti letového provozu. Průzkum se uskutečnil v srpnu a zúčastnilo se ho téměř sedm tisíc kapitánů a důstojníků z celé Evropy.
V čínském Pekingu začalo v pondělí páté plénum ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se zaměřuje na otázky přísné vnitrostranické governance a disciplíny. Čínský prezident Si Ťin-pching pokračuje v rozsáhlém protikorupčním tažení, jehož cílem je upevnění kontroly a politické loajality uvnitř státního aparátu. Setkání představuje poslední významnou schůzi před příštím sjezdem strany, na němž se očekává obhajoba čtvrtého funkčního období čínského lídra.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.