V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Republikáni, kteří v minulosti dbali na omezenou vládu, nyní podporují Trumpa v rozšiřování prezidentských pravomocí, a to i s minimálním odporem. Jeden z nejvíce šokujících průzkumů z minulého roku ukázal, že sedmdesát čtyři procent republikánů souhlasilo s Trumpovým prohlášením, že by chtěl být diktátorem na jeden den. Ačkoliv to Trump označil za žert, výsledky průzkumu ukazují na rostoucí tendence.
Hlubší průzkumy naznačují, že minimálně polovina republikánů by si přála menší omezení Trumpovy moci. Podle průzkumu Pew Research Center z počátku tohoto roku souhlasilo padesát devět procent republikánů, že by se problémy země řešily lépe, kdyby se Donald Trump nemusel tolik obávat Kongresu a soudů. Mezi skalními voliči se toto číslo vyšplhalo dokonce na sedmdesát osm procent.
Některé průzkumy jdou ještě dál a ukazují, že asi jedna třetina republikánů by podpořila neomezenou moc. Například podle průzkumu CBS News-YouGov čtyřicet čtyři procent republikánů uvedlo, že by soudy neměly mít právo přezkoumávat Trumpovu politiku. Dvacet osm procent republikánů v průzkumu Axios/PRRI souhlasilo, že by měl mít prezident právo ignorovat Kongres nebo Nejvyšší soud, pokud brání rozvoji země.
Průzkum Monmouth University ukázal, že by se třicet šest procent republikánů vůbec neobtěžovalo, kdyby měl Trump pozastavit některé zákony a ústavní ustanovení, aby se vypořádal s politickými nepřáteli. Tato zjištění naznačují, že více než čtvrtina republikánů podporuje myšlenku, aby Trump převzal moc, porušoval zákony a ústavu a jednal bez dohledu Kongresu a soudů.
Trumpovo vyjádření pomáhá vysvětlit, proč se republikáni nebrání jeho snahám o uchopení moci. Prezident poukazuje na reálný fenomén a možná se snaží legitimizovat své kroky. Používá často formulaci „mnoho lidí říká“ k propagaci myšlenek, které se mu líbí. Pokud si lidé přejí diktátora, pak jeho žádosti o neomezenou moc nejsou tak extrémní, jak by se mohlo zdát.
Je také důležité vnímat kontext, ve kterém Trump tato slova pronesl. V některých extrémních kruzích roste přesvědčení, že Spojené státy směřují k autoritářské vládě. V takovém případě je logický posun k myšlence, že by autoritářské praktiky měla zavést „vaše“ strana dříve, než to udělá ta druhá. Je důležité sledovat, zda Trump bude tuto myšlenku nadále podporovat, protože zjištění z průzkumů ukazují, že má na úrodné půdě.
Kazachstánská snaha zapojit se do hudební soutěže Eurovize narazila na byrokratické překážky. Evropská vysílací unie oznámila, že tamní státní vysílací společnost Khabar Agency nesplňuje podmínky pro získání plného členství. Žádost o vstup do organizace byla zamítnuta na základě interních stanov unie. Kazachstán se tak na pódiu této prestižní události v dohledné době nepředstaví.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Calgary setkal s kanadským premiérem Markem Carneym u příležitosti podpisu Deklarace o století partnerství mezi oběma zeměmi. Během společné tiskové konference uvedl, že neočekává zásadní třístranná mírová jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy před nadcházejícími ruskými volbami.
Mezinárodní vesmírný summit pořádaný francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži měl demonstrovat odhodlání Evropy investovat do vlastního kosmického sektoru. Dvoudenní setkání pod skleněnou kopulí paláce Grand Palais však podle webu Politico ukázalo, že evropské země stále nevynakládají dostatek prostředků na snížení závislosti na Spojených státech. Zástupci průmyslu sice na okraj konference oznámili nové soukromé investice v hodnotě miliard eur, akce však nepřinesla očekávané závazky ohledně veřejného financování. Evropě tak i nadále chybí prostředky potřebné k samostatnému přístupu do vesmíru bez americké pomoci.
Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do indického Dillí, kde se účastní dvoudenního summitu rozšiřujícího se uskupení BRICS. Na vojenské základně Palam jej po příletu přivítal indický náměstek ministra zahraničí Kirti Vardhan Singh. Hlavními tématy vrcholného setkání představitelů jedenácti členských zemí jsou probíhající válečné konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině a také aktuální hospodářské výzvy. V indické metropoli panují v souvislosti s akcí přísná bezpečnostní opatření a rozsáhlá dopravní omezení.
Republikánská strana zakončila v texaském Dallasu svůj neobvyklý dvoudenní kongres zaměřený na nadcházející kongresové volby. Klíčový večerní projev přednesl viceprezident JD Vance, který využil vystoupení k prezentaci rodinných hodnot, víry a ostré kritice Demokratické strany. Jeho vystoupení však v samém závěru zastínil neplánovaný příchod prezidenta Donalda Trumpa, který se ujal slova na více než pětadvacet minut.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.