Kuba zažívá po pádu Madura nejhorší situaci za desítky let

Nicolas Maduro
Nicolas Maduro, foto: Instagram Nicolas Maduro
Klára Marková 12. ledna 2026 12:05
Sdílej:

Pád Nicoláse Madura a následné odstřižení od venezuelských energetických zdrojů uvrhly Kubu do nejhlubší mezinárodní izolace za poslední desetiletí. Historický vztah mezi těmito dvěma národy, který po šest desetiletí definoval politickou mapu Latinské Ameriky, byl postaven především na ropě. Pro Havanu znamenalo zatčení Madura v lednu 2026 geopolitický zlom, protože strategické a finanční vazby s Caracasem byly hlavním pilířem přežití kubánského státu.

Současná situace připomíná metaforu z proslulé minipovídky Augusta Monterrosa o dinosaurovi, který po probuzení stále zůstává na svém místě. V tomto případě jsou oním dinosaurem zastaralé ideologie 60. let a ropa jako strukturální faktor, který určoval spojenectví. Zatímco však dříve byla ropa jistotou, dnes její absence odhaluje nahou zranitelnost kubánského režimu, který Donald Trump označil za zralý k pádu.

Historické trajektorie Kuby a Venezuely se začaly protínat už v roce 1959. Zatímco ve Venezuele tehdy začínala éra demokracie po pádu diktátora Péreze Jiméneze, na Kubě se k moci dral Fidel Castro. Castro od počátku kalkuloval s venezuelským ropným bohatstvím jako s palivem pro svou revoluci. Když mu však tehdejší venezuelský prezident Betancourt odmítl finančně pomoci, vztahy obou zemí na dlouhou dobu zamrzly a proměnily se v otevřené nepřátelství.

Zásadní obrat nastal až s příchodem Huga Cháveze, kterého Castro vnímal nejen jako spojence, ale i jako žáka. Po Chávezově volebním vítězství v roce 1998 se zrodil model „ropa za mozky“. Venezuela začala na ostrov posílat desítky tisíc barelů ropy denně, čímž sanovala kubánskou ekonomiku po rozpadu Sovětského svazu. Na oplátku Kuba do Venezuely exportovala tisíce lékařů, učitelů, ale především své zkušenosti s politickou kontrolou, špionáží a represí.

Tato symbióza, často označovaná jako „Kubazuela“, vedla k tomu, že se venezuelský bezpečnostní aparát dostal pod přímý vliv Havany. Důkazem byla i nedávná smrt 32 kubánských důstojníků, kteří padli při obraně Madura během americké vojenské operace. Tato událost potvrdila existenci paralelních bezpečnostních struktur řízených z Kuby, jejichž existenci oba režimy dlouhá léta oficiálně popíraly.

Nyní, když americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zavedla přísnou blokádu venezuelských ropných exportů, se Kuba ocitla v energetickém vakuu. Ještě v roce 2025 dodávala Venezuela na ostrov zhruba 35 tisíc barelů denně, což pokrývalo podstatnou část kubánské spotřeby. Dnes jsou tyto dodávky na nule. Kuba se sice snaží hledat pomoc u Mexika nebo Ruska, ale tyto zdroje jsou nejisté a logisticky náročné.

Energetickou krizi navíc umocňuje kolaps cestovního ruchu, který byl pro Havanu druhým nejdůležitějším zdrojem valut. Zatímco v roce 2019 navštívilo ostrov přes 4 miliony turistů, loňské a letošní statistiky ukazují propad na méně než polovinu. Bez příjmů z turismu a bez dotované ropy nemá kubánský model založený na závislosti na vnějších dárci žádnou možnost, jak se udržet nad vodou v nepřátelském mezinárodním prostředí.

Zásadní roli v současném tlaku na Havanu hraje americký ministr zahraničí Marco Rubio. Jako syn kubánských imigrantů vnímá boj proti tamnímu režimu jako osobní i politickou prioritu. Jeho strategie spočívá v totálním odstřižení ostrova od finančních toků, což má v kombinaci s vnitřní nespokojeností obyvatel vést ke kolapsu systému. Trumpova administrativa sází na to, že tentokrát už nebude mít kdo Kubu „zachránit“, jako to udělal SSSR nebo později Chávez.

Kuba se tak nachází v bodě zlomu. Nedostatek pohonných hmot paralyzuje dopravu i zemědělství, což vede k nedostatku potravin a léků. Vláda prezidenta Díaze-Canela se sice pokouší o mobilizaci vlasteneckých citů a mluví o obraně vlasti do poslední kapky krve, ale pro běžné Kubánce, kteří čelí dvacetihodinovým výpadkům elektřiny, jsou tyto slogany stále méně srozumitelné.

Budoucnost ostrova se bude v nejbližších měsících rozhodovat na poli mezinárodních sankcí a vnitřní odolnosti režimu. Ropa, která byla po desetiletí tmelem spojenectví s Venezuelou, nyní svou absencí definuje novou realitu. Bez Madura a bez ropného „dinosaura“ zůstává Kuba izolovaná, zranitelná a nucená čelit následkům své dlouhodobé ekonomické závislosti.

Stalo se
Počasí
Ilustrační foto

Nebezpečné počasí v Česku: Meteorologové rozšířili platnou výstrahu!

Počasí se v Česku nese ve znamení oteplování a minima srážek, což v některých oblastech přidělává starosti. Meteorologové rozšířili již několik dní platnou výstrahu před požáry na další regiony, zejména na Moravě. 

Novinky
Andrej Babiš

Babiš si může mnout ruce: Češi opět naznačili, kdo má jejich důvěru!

Premiér Andrej Babiš (ANO) se ani po návratu ze summitu NATO nemusí obávat o přízeň voličů. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Median by jeho hnutí suverénně vyhrálo volby do Poslanecké sněmovny, kam by se dostalo šest stran a hnutí. Občanští demokraté se vrátili před Starosty a nezávislé na druhé místo. 

Novinky
Komentář
Evropská unie (EU)

EU přispěla k úpadku evropského autoprůmyslu? Expert vidí sedm nešťastných kroků

Současné kritické potíže Volkswagenu, největší evropské automobilky, jsou jen špičkou ledovce. V úpadkovém stavu se nachází podstatná část evropského autoprůmyslu. Vždyť index Stoxx Europe 600 Automobiles & Parts je nyní poblíž minim za celou dobu od covidového roku 2020. Ano, jde o lepší výsledek, než jaký vykazuje sám Volkswagen, jehož akcie jsou nyní nejníže dokonce od evropské dluhové krize roku 2010. I tak je to však velmi varovné.

Novinky
Ilustrační fotografie.

To se jen tak nevidí! Ke ztrátě milionů korun stačilo pár týdnů

Nevídaným případem manželů z Rychnovska v Královéhradeckém kraji, kteří opakovaně naletěli podvodníkům ohledně investic, až přišli o miliony korun, se zabývají kriminalisté. Jak se to celé seběhlo?