Pád Nicoláse Madura a následné odstřižení od venezuelských energetických zdrojů uvrhly Kubu do nejhlubší mezinárodní izolace za poslední desetiletí. Historický vztah mezi těmito dvěma národy, který po šest desetiletí definoval politickou mapu Latinské Ameriky, byl postaven především na ropě. Pro Havanu znamenalo zatčení Madura v lednu 2026 geopolitický zlom, protože strategické a finanční vazby s Caracasem byly hlavním pilířem přežití kubánského státu.
Současná situace připomíná metaforu z proslulé minipovídky Augusta Monterrosa o dinosaurovi, který po probuzení stále zůstává na svém místě. V tomto případě jsou oním dinosaurem zastaralé ideologie 60. let a ropa jako strukturální faktor, který určoval spojenectví. Zatímco však dříve byla ropa jistotou, dnes její absence odhaluje nahou zranitelnost kubánského režimu, který Donald Trump označil za zralý k pádu.
Historické trajektorie Kuby a Venezuely se začaly protínat už v roce 1959. Zatímco ve Venezuele tehdy začínala éra demokracie po pádu diktátora Péreze Jiméneze, na Kubě se k moci dral Fidel Castro. Castro od počátku kalkuloval s venezuelským ropným bohatstvím jako s palivem pro svou revoluci. Když mu však tehdejší venezuelský prezident Betancourt odmítl finančně pomoci, vztahy obou zemí na dlouhou dobu zamrzly a proměnily se v otevřené nepřátelství.
Zásadní obrat nastal až s příchodem Huga Cháveze, kterého Castro vnímal nejen jako spojence, ale i jako žáka. Po Chávezově volebním vítězství v roce 1998 se zrodil model „ropa za mozky“. Venezuela začala na ostrov posílat desítky tisíc barelů ropy denně, čímž sanovala kubánskou ekonomiku po rozpadu Sovětského svazu. Na oplátku Kuba do Venezuely exportovala tisíce lékařů, učitelů, ale především své zkušenosti s politickou kontrolou, špionáží a represí.
Tato symbióza, často označovaná jako „Kubazuela“, vedla k tomu, že se venezuelský bezpečnostní aparát dostal pod přímý vliv Havany. Důkazem byla i nedávná smrt 32 kubánských důstojníků, kteří padli při obraně Madura během americké vojenské operace. Tato událost potvrdila existenci paralelních bezpečnostních struktur řízených z Kuby, jejichž existenci oba režimy dlouhá léta oficiálně popíraly.
Nyní, když americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zavedla přísnou blokádu venezuelských ropných exportů, se Kuba ocitla v energetickém vakuu. Ještě v roce 2025 dodávala Venezuela na ostrov zhruba 35 tisíc barelů denně, což pokrývalo podstatnou část kubánské spotřeby. Dnes jsou tyto dodávky na nule. Kuba se sice snaží hledat pomoc u Mexika nebo Ruska, ale tyto zdroje jsou nejisté a logisticky náročné.
Energetickou krizi navíc umocňuje kolaps cestovního ruchu, který byl pro Havanu druhým nejdůležitějším zdrojem valut. Zatímco v roce 2019 navštívilo ostrov přes 4 miliony turistů, loňské a letošní statistiky ukazují propad na méně než polovinu. Bez příjmů z turismu a bez dotované ropy nemá kubánský model založený na závislosti na vnějších dárci žádnou možnost, jak se udržet nad vodou v nepřátelském mezinárodním prostředí.
Zásadní roli v současném tlaku na Havanu hraje americký ministr zahraničí Marco Rubio. Jako syn kubánských imigrantů vnímá boj proti tamnímu režimu jako osobní i politickou prioritu. Jeho strategie spočívá v totálním odstřižení ostrova od finančních toků, což má v kombinaci s vnitřní nespokojeností obyvatel vést ke kolapsu systému. Trumpova administrativa sází na to, že tentokrát už nebude mít kdo Kubu „zachránit“, jako to udělal SSSR nebo později Chávez.
Kuba se tak nachází v bodě zlomu. Nedostatek pohonných hmot paralyzuje dopravu i zemědělství, což vede k nedostatku potravin a léků. Vláda prezidenta Díaze-Canela se sice pokouší o mobilizaci vlasteneckých citů a mluví o obraně vlasti do poslední kapky krve, ale pro běžné Kubánce, kteří čelí dvacetihodinovým výpadkům elektřiny, jsou tyto slogany stále méně srozumitelné.
Budoucnost ostrova se bude v nejbližších měsících rozhodovat na poli mezinárodních sankcí a vnitřní odolnosti režimu. Ropa, která byla po desetiletí tmelem spojenectví s Venezuelou, nyní svou absencí definuje novou realitu. Bez Madura a bez ropného „dinosaura“ zůstává Kuba izolovaná, zranitelná a nucená čelit následkům své dlouhodobé ekonomické závislosti.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.