Krvavý účet za svobodu: Íránský režim si údajně účtuje poplatky za vydání těl zabitých demonstrantů

Demonstrace v Íránu
Demonstrace v Íránu, foto: reprofoto X
Klára Marková 14. ledna 2026 15:39
Sdílej:

Situace v Íránu nabírá na tragických rozměrech. Podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace HRANA bylo během posledních dvou týdnů při potlačování protivládních protestů zabito nejméně 2 403 lidí. Kromě samotného násilí se však objevují svědectví o šokujících praktikách bezpečnostních složek. Příbuzní obětí uvádějí, že úřady po nich vyžadují finanční úhradu za to, že jim vydají těla jejich blízkých z nemocnic a márnic.

Tuto děsivou zkušenost popsala rodina třiadvacetileté studentky návrhářství Robiny Aminianové, která byla zastřelena během protestu. Její matce se sice podařilo tělo dcery v teheránské márnici najít a v chaosu jej odvézt, úřady však později rodinu kontaktovaly s požadavkem na zaplacení „nákladů“. Aminianovi museli svou dceru pohřbít do neoznačeného hrobu bez jakéhokoli obřadu ze strachu, že by armáda mohla tělo znovu zabavit.

Podobné zprávy přicházejí i od dalších svědků, kteří potvrzují, že márnice jsou přeplněné a lidé nemají možnost své blízké důstojně pohřbít. Režim tímto způsobem pravděpodobně opakuje taktiku z roku 2019, kdy výše poplatku za vydání těla údajně závisela na počtu kulek, které v těle oběti zůstaly. Souběžně s tím íránské ministerstvo spravedlnosti přitvrzuje v rétorice a varuje, že kdokoli zatčený po 8. lednu bude souzen za účast v „vnitřní válce“, což prakticky otevírá cestu k masovým popravám.

Zatímco se stupňuje vnitřní represe, Spojené státy začaly s částečnou evakuací personálu ze své největší základny na Blízkém východě, Al-Udeid v Kataru. Tento krok americké úřady označují za preventivní opatření v době, kdy prezident Donald Trump zvažuje vojenskou odvetu proti Íránu. Základna, kde slouží kolem 10 000 vojáků, se již v minulosti stala terčem íránských útoků a Washington se nyní snaží minimalizovat rizika pro své lidi.

Diplomatické snahy o urovnání konfliktu mezitím váznou. Turecko se sice snaží plnit roli prostředníka a vyjednávat s Teheránem i Washingtonem o návratu k jednacímu stolu, ale podle zdrojů z diplomatických kruhů je tempo rozhovorů příliš pomalé. Existuje reálná obava, že než se podaří najít diplomatické řešení, situace v regionu se definitivně vymkne kontrole. „Při této rychlosti se může stát, že bude prostě příliš pozdě,“ varuje regionální zdroj.

Krizi prohlubuje i naprostá informační izolace, ve které se Íránci nacházejí. Celoplošné vypnutí internetu a telefonních linek trvá již šestý den. Režim nasadil vojenské rušičky i proti satelitnímu internetu Starlink, který lidem sloužil k obcházení cenzury. Bez možnosti spojení se světem tak rodiny zatčených demonstrantů jen bezmocně čekají na zprávy o osudu svých blízkých.

Mezi těmi, kterým hrozí nejvyšší trest, je i šestadvacetiletý Erfan Soltani. Podle jeho rodiny může být popraven již dnes, přestože jeho proces byl zrychlený a nebylo mu umožněno mít právního zástupce. Íránská justice dala jasně najevo, že lidé obvinění z „teroristických aktivit“ – jak režim protesty nazývá – budou trestáni prioritně a s maximální přísností.

Stalo se
Počasí
Ilustrační foto

Extrémní počasí tvrdě dopadá na oceány. Jsou nejteplejší v historii, brzy to pocítí celý svět

Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.

Novinky
Sociální sítě

Polsko vyzvalo EU, aby udělila Facebooku a Instagramu čtvrtmiliardovou pokutu

Polsko se oficiálně obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o uložení pokuty ve výši 250 milionů eur společnosti Meta. Důvodem je podle polských úřadů neschopnost technologického giganta efektivně čelit podvodným reklamám a podvodům na jeho sociálních sítích Facebook a Instagram.

Novinky
Ilustrační foto

Ukrajinské útoky uvrhly Rusko do hluboké krize. Ropu musí shánět v zahraničí

Ukrajinské drony svými opakovanými údery na ruskou rafinérskou infrastrukturu uvrhly Rusko do hluboké energetické krize. Ruská federace, která dříve patřila k největším světovým producentům ropy, je v současnosti nucena narychlo shánět dodávky benzínu ze zahraničí. Cílem ukrajinské kampaně je zasáhnout ekonomické základy Ruské federace a přímo přenést náklady na vedení války na území agresora.

Novinky
Ilustrační foto

Lékaři provedli první úspěšnou operaci mozkového nádoru na světě s využitím AI

Tým londýnských neurochirurgů z Národní nemocnice pro neurologii a neurochirurgii (NHNN), která spadá pod nadaci University College London Hospitals, uskutečnil první úspěšnou operaci mozkového nádoru na světě s využitím živé analýzy umělé inteligence. Zákrok zachránil zrak osmačtyřicetiletému pacientovi Rhysovi Hibbertovi z Bedfordshire.