Situace v Íránu nabírá na tragických rozměrech. Podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace HRANA bylo během posledních dvou týdnů při potlačování protivládních protestů zabito nejméně 2 403 lidí. Kromě samotného násilí se však objevují svědectví o šokujících praktikách bezpečnostních složek. Příbuzní obětí uvádějí, že úřady po nich vyžadují finanční úhradu za to, že jim vydají těla jejich blízkých z nemocnic a márnic.
Tuto děsivou zkušenost popsala rodina třiadvacetileté studentky návrhářství Robiny Aminianové, která byla zastřelena během protestu. Její matce se sice podařilo tělo dcery v teheránské márnici najít a v chaosu jej odvézt, úřady však později rodinu kontaktovaly s požadavkem na zaplacení „nákladů“. Aminianovi museli svou dceru pohřbít do neoznačeného hrobu bez jakéhokoli obřadu ze strachu, že by armáda mohla tělo znovu zabavit.
Podobné zprávy přicházejí i od dalších svědků, kteří potvrzují, že márnice jsou přeplněné a lidé nemají možnost své blízké důstojně pohřbít. Režim tímto způsobem pravděpodobně opakuje taktiku z roku 2019, kdy výše poplatku za vydání těla údajně závisela na počtu kulek, které v těle oběti zůstaly. Souběžně s tím íránské ministerstvo spravedlnosti přitvrzuje v rétorice a varuje, že kdokoli zatčený po 8. lednu bude souzen za účast v „vnitřní válce“, což prakticky otevírá cestu k masovým popravám.
Zatímco se stupňuje vnitřní represe, Spojené státy začaly s částečnou evakuací personálu ze své největší základny na Blízkém východě, Al-Udeid v Kataru. Tento krok americké úřady označují za preventivní opatření v době, kdy prezident Donald Trump zvažuje vojenskou odvetu proti Íránu. Základna, kde slouží kolem 10 000 vojáků, se již v minulosti stala terčem íránských útoků a Washington se nyní snaží minimalizovat rizika pro své lidi.
Diplomatické snahy o urovnání konfliktu mezitím váznou. Turecko se sice snaží plnit roli prostředníka a vyjednávat s Teheránem i Washingtonem o návratu k jednacímu stolu, ale podle zdrojů z diplomatických kruhů je tempo rozhovorů příliš pomalé. Existuje reálná obava, že než se podaří najít diplomatické řešení, situace v regionu se definitivně vymkne kontrole. „Při této rychlosti se může stát, že bude prostě příliš pozdě,“ varuje regionální zdroj.
Krizi prohlubuje i naprostá informační izolace, ve které se Íránci nacházejí. Celoplošné vypnutí internetu a telefonních linek trvá již šestý den. Režim nasadil vojenské rušičky i proti satelitnímu internetu Starlink, který lidem sloužil k obcházení cenzury. Bez možnosti spojení se světem tak rodiny zatčených demonstrantů jen bezmocně čekají na zprávy o osudu svých blízkých.
Mezi těmi, kterým hrozí nejvyšší trest, je i šestadvacetiletý Erfan Soltani. Podle jeho rodiny může být popraven již dnes, přestože jeho proces byl zrychlený a nebylo mu umožněno mít právního zástupce. Íránská justice dala jasně najevo, že lidé obvinění z „teroristických aktivit“ – jak režim protesty nazývá – budou trestáni prioritně a s maximální přísností.
Vztahy mezi Kodaní a Washingtonem čelí nejvážnější zkoušce v moderní historii. Dánská vláda společně se samosprávou Grónska oznámila masivní posílení vojenské přítomnosti na ostrově. Tento krok je přímou odpovědí na stupňující se nátlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který neustále opakuje, že Spojené státy musí nad Grónskem převzít kontrolu, aby zabránily jeho ovládnutí Ruskem a Čínou. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen potvrdil, že armáda v nejbližších týdnech zahájí rozsáhlá cvičení s evropskými spojenci z NATO.
Zatímco se svět s obavami dívá na stupňující se násilí v íránských ulicích a americký prezident Donald Trump hrozí „velmi tvrdou akcí“, íránský režim bojuje s nepřítelem, kterého sám stvořil – s totálním digitálním blackoutem. Přestože vypnutí internetu slouží jako mocný nástroj kontroly a zakrývání brutálních represí, Teherán si podle expertů nemůže dovolit udržovat zemi v offline režimu dlouho. Důvod je prostý: každá hodina bez spojení prohlubuje právě tu ekonomickou krizi, která lidi do ulic vyhnala.
Situace v Íránu nabírá na tragických rozměrech. Podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace HRANA bylo během posledních dvou týdnů při potlačování protivládních protestů zabito nejméně 2 403 lidí. Kromě samotného násilí se však objevují svědectví o šokujících praktikách bezpečnostních složek. Příbuzní obětí uvádějí, že úřady po nich vyžadují finanční úhradu za to, že jim vydají těla jejich blízkých z nemocnic a márnic.
Šéf Bílého domu Donald Trump naznačil možnost přímého vojenského zásahu proti íránskému vedení. Reaguje tím na krvavé potlačení tamních nepokojů, při kterých podle odhadů zahynulo až dva tisíce lidí. Prezident na své platformě Truth Social povzbudil íránské demonstranty k obsazování státních úřadů a přislíbil jim brzkou podporu.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska naráží na silný odpor i u samotné americké veřejnosti. Podle čerstvého průzkumu agentur Reuters a Ipsos schvaluje pokusy o ovládnutí tohoto strategického ostrova pouze 17 % Američanů. Téměř polovina dotázaných s tímto záměrem nesouhlasí a zbývajících 35 % si není jisto. Tyto výsledky přicházejí ve chvíli, kdy Trump přitvrzuje v rétorice a označuje kontrolu nad Grónskem za nezbytnou pro národní bezpečnost USA.
Čínská ekonomika potvrdila svou roli globální exportní velmoci. I přes rozsáhlou obchodní válku a drakonická cla uvalená administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa vykázal Peking historicky nejvyšší obchodní přebytek ve výši 1,19 bilionu dolarů. Tato rekordní suma, která vůbec poprvé překonala magickou hranici jednoho bilionu dolarů, je jasným signálem, že se čínským výrobcům podařilo úspěšně přeorientovat na nové trhy.
Podle polského prezidenta Karola Nawrockého je Donald Trump jediným světovým lídrem, který je schopen zabránit Vladimiru Putinovi v dalším ohrožování Evropy. V rozhovoru pro ranní program stanice BBC Nawrocki zdůraznil, že ruskému vůdci nelze věřit a že Evropa musí vyvinout maximální úsilí, aby podpořila Trumpovu snahu o ukončení konfliktu na Ukrajině. Polský prezident, který je znám jako dlouholetý a vytrvalý stoupenec amerického prezidenta, tato slova pronesl během své návštěvy Velké Británie, kde jednal s premiérem Keirem Starmerem.
Svět se nebezpečně rychle přibližuje kritické hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia, kterou si státy stanovily jako cíl v Pařížské dohodě. Podle nejnovějších dat evropské služby Copernicus dosáhlo globální oteplení v loňském roce úrovně přibližně 1,4 stupně nad hodnotami z předprůmyslové éry. Vědci zároveň potvrdili, že rok 2025 se stal třetím nejteplejším rokem v historii měření, hned za rekordními lety 2024 a 2023.
Záměr amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko pod kontrolu Spojených států vyvolal ostrou reakci napříč evropskými metropolemi. Německý ministr obrany Boris Pistorius varoval, že takový krok by uvrhl Severoatlantickou alianci do zcela bezprecedentní situace. Podle jeho slov by šlo o moment, který nemá v historii NATO ani žádné jiné světové obranné aliance obdoby. Pistorius tak podpořil dřívější obavy evropského komisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse ohledně narušení stability mezi historickými spojenci.
V Číně se v posledních týdnech stala virálním hitem mobilní aplikace s mrazivým názvem „Jsi mrtvý?“. Tento digitální nástroj, který cílí na osaměle žijící lidi, vynesl na povrch hluboké společenské problémy druhé nejlidnatější země světa, jako jsou izolace, odcizení mládeže a strach z neviditelného konce.
Prezident USA Donald Trump se podle všeho připravuje na další osudovou kapitolu v dlouholetém souboji mezi Spojenými státy a íránským teokratickým režimem. Důvody pro americký vojenský zásah na pomoc tamním demonstrantům jsou v tuto chvíli stále naléhavější. Trump opakovaně vytyčuje nové „červené linie“ a v posledním rozhovoru pro CBS News jasně varoval, že pokud Írán skutečně popraví vězněné protestující, dočká se velmi tvrdé odvety.
Írán se zmítá v největší vlně protestů za dlouhá desetiletí. Hospodářský kolaps, prudké zdražování a propad měny přerostly v otevřenou politickou vzpouru proti islámské republice a jejímu nejvyššímu vůdci. Režim reaguje osvědčenými metodami, tedy násilím, cenzurou a informační izolací země. Ekonomická krize, ztráta víry v reformy a mocenský aparát vybudovaný po roce 1979 se spojily do situace, která dnes ohrožuje samotné základy íránského státu. Přesto ale má protest minimální šanci na úspěch.