Situace v Íránu nabírá na tragických rozměrech. Podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace HRANA bylo během posledních dvou týdnů při potlačování protivládních protestů zabito nejméně 2 403 lidí. Kromě samotného násilí se však objevují svědectví o šokujících praktikách bezpečnostních složek. Příbuzní obětí uvádějí, že úřady po nich vyžadují finanční úhradu za to, že jim vydají těla jejich blízkých z nemocnic a márnic.
Tuto děsivou zkušenost popsala rodina třiadvacetileté studentky návrhářství Robiny Aminianové, která byla zastřelena během protestu. Její matce se sice podařilo tělo dcery v teheránské márnici najít a v chaosu jej odvézt, úřady však později rodinu kontaktovaly s požadavkem na zaplacení „nákladů“. Aminianovi museli svou dceru pohřbít do neoznačeného hrobu bez jakéhokoli obřadu ze strachu, že by armáda mohla tělo znovu zabavit.
Podobné zprávy přicházejí i od dalších svědků, kteří potvrzují, že márnice jsou přeplněné a lidé nemají možnost své blízké důstojně pohřbít. Režim tímto způsobem pravděpodobně opakuje taktiku z roku 2019, kdy výše poplatku za vydání těla údajně závisela na počtu kulek, které v těle oběti zůstaly. Souběžně s tím íránské ministerstvo spravedlnosti přitvrzuje v rétorice a varuje, že kdokoli zatčený po 8. lednu bude souzen za účast v „vnitřní válce“, což prakticky otevírá cestu k masovým popravám.
Zatímco se stupňuje vnitřní represe, Spojené státy začaly s částečnou evakuací personálu ze své největší základny na Blízkém východě, Al-Udeid v Kataru. Tento krok americké úřady označují za preventivní opatření v době, kdy prezident Donald Trump zvažuje vojenskou odvetu proti Íránu. Základna, kde slouží kolem 10 000 vojáků, se již v minulosti stala terčem íránských útoků a Washington se nyní snaží minimalizovat rizika pro své lidi.
Diplomatické snahy o urovnání konfliktu mezitím váznou. Turecko se sice snaží plnit roli prostředníka a vyjednávat s Teheránem i Washingtonem o návratu k jednacímu stolu, ale podle zdrojů z diplomatických kruhů je tempo rozhovorů příliš pomalé. Existuje reálná obava, že než se podaří najít diplomatické řešení, situace v regionu se definitivně vymkne kontrole. „Při této rychlosti se může stát, že bude prostě příliš pozdě,“ varuje regionální zdroj.
Krizi prohlubuje i naprostá informační izolace, ve které se Íránci nacházejí. Celoplošné vypnutí internetu a telefonních linek trvá již šestý den. Režim nasadil vojenské rušičky i proti satelitnímu internetu Starlink, který lidem sloužil k obcházení cenzury. Bez možnosti spojení se světem tak rodiny zatčených demonstrantů jen bezmocně čekají na zprávy o osudu svých blízkých.
Mezi těmi, kterým hrozí nejvyšší trest, je i šestadvacetiletý Erfan Soltani. Podle jeho rodiny může být popraven již dnes, přestože jeho proces byl zrychlený a nebylo mu umožněno mít právního zástupce. Íránská justice dala jasně najevo, že lidé obvinění z „teroristických aktivit“ – jak režim protesty nazývá – budou trestáni prioritně a s maximální přísností.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.