Situace v Íránu nabírá na tragických rozměrech. Podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace HRANA bylo během posledních dvou týdnů při potlačování protivládních protestů zabito nejméně 2 403 lidí. Kromě samotného násilí se však objevují svědectví o šokujících praktikách bezpečnostních složek. Příbuzní obětí uvádějí, že úřady po nich vyžadují finanční úhradu za to, že jim vydají těla jejich blízkých z nemocnic a márnic.
Tuto děsivou zkušenost popsala rodina třiadvacetileté studentky návrhářství Robiny Aminianové, která byla zastřelena během protestu. Její matce se sice podařilo tělo dcery v teheránské márnici najít a v chaosu jej odvézt, úřady však později rodinu kontaktovaly s požadavkem na zaplacení „nákladů“. Aminianovi museli svou dceru pohřbít do neoznačeného hrobu bez jakéhokoli obřadu ze strachu, že by armáda mohla tělo znovu zabavit.
Podobné zprávy přicházejí i od dalších svědků, kteří potvrzují, že márnice jsou přeplněné a lidé nemají možnost své blízké důstojně pohřbít. Režim tímto způsobem pravděpodobně opakuje taktiku z roku 2019, kdy výše poplatku za vydání těla údajně závisela na počtu kulek, které v těle oběti zůstaly. Souběžně s tím íránské ministerstvo spravedlnosti přitvrzuje v rétorice a varuje, že kdokoli zatčený po 8. lednu bude souzen za účast v „vnitřní válce“, což prakticky otevírá cestu k masovým popravám.
Zatímco se stupňuje vnitřní represe, Spojené státy začaly s částečnou evakuací personálu ze své největší základny na Blízkém východě, Al-Udeid v Kataru. Tento krok americké úřady označují za preventivní opatření v době, kdy prezident Donald Trump zvažuje vojenskou odvetu proti Íránu. Základna, kde slouží kolem 10 000 vojáků, se již v minulosti stala terčem íránských útoků a Washington se nyní snaží minimalizovat rizika pro své lidi.
Diplomatické snahy o urovnání konfliktu mezitím váznou. Turecko se sice snaží plnit roli prostředníka a vyjednávat s Teheránem i Washingtonem o návratu k jednacímu stolu, ale podle zdrojů z diplomatických kruhů je tempo rozhovorů příliš pomalé. Existuje reálná obava, že než se podaří najít diplomatické řešení, situace v regionu se definitivně vymkne kontrole. „Při této rychlosti se může stát, že bude prostě příliš pozdě,“ varuje regionální zdroj.
Krizi prohlubuje i naprostá informační izolace, ve které se Íránci nacházejí. Celoplošné vypnutí internetu a telefonních linek trvá již šestý den. Režim nasadil vojenské rušičky i proti satelitnímu internetu Starlink, který lidem sloužil k obcházení cenzury. Bez možnosti spojení se světem tak rodiny zatčených demonstrantů jen bezmocně čekají na zprávy o osudu svých blízkých.
Mezi těmi, kterým hrozí nejvyšší trest, je i šestadvacetiletý Erfan Soltani. Podle jeho rodiny může být popraven již dnes, přestože jeho proces byl zrychlený a nebylo mu umožněno mít právního zástupce. Íránská justice dala jasně najevo, že lidé obvinění z „teroristických aktivit“ – jak režim protesty nazývá – budou trestáni prioritně a s maximální přísností.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.
Blízký východ se ocitl pod útokem poté, co Íránské revoluční gardy (IRGC) oficiálně potvrdily zahájení další rozsáhlé raketové ofenzivy proti americkým základnám v regionu. Podle íránské státní televize jde o přímou reakci na předchozí společné údery Spojených států a Izraele. Situace v oblasti je kritická a provází ji přímé vojenské střety, které již vedly k citelným ztrátám v nejvyšších patrech íránské moci.
Prezident Donald Trump svými posledními výroky vyvolal značný rozruch, když varoval před íránskými raketami schopnými v blízké době zasáhnout americké území. Tato tvrzení, která přednesl ve videu i v projevu o stavu Unie, se však podle zjištění stanice CNN rozcházejí s oficiálními daty tajných služeb. Podle dostupných zpravodajských informací totiž nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán v současnosti disponoval technologií mezikontinentálních střel namířených na USA.
Spojené státy se znovu ocitají na pokraji války s Íránem, ale tentokrát je situace v mnoha ohledech odlišná. V měsících, které uplynuly od posledních úderů na íránské jaderné lokality, se svět změnil a prezident Donald Trump se zdá být po úspěších ve Venezuele a předchozích akcích proti Teheránu výrazně sebevědomější. Podle expertů oslovených deníkem Politico však Trumpova ochota riskovat může vést k nepředvídatelným a mnohem krvavějším následkům než jeho dřívější operace.
Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Izraelská armáda vydala naléhavé varování před další vlnou raket směřujících z Íránu. Jedná se již o nejméně šestou výstrahu tohoto druhu od sobotního rána, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společné údery na íránské cíle. Napětí v celém regionu tak nadále eskaluje a obranné systémy zůstávají v plné pohotovosti.
Izrael v reakci na ranní údery proti Íránu výrazně posiluje vojenskou přítomnost podél svých hranic s Libanonem a Sýrií. Izraelský vojenský představitel v sobotu potvrdil, že armáda navyšuje počty jednotek a posiluje obranné pozice. V komunitách v blízkosti severních hranic byli aktivováni místní záchranáři a byly posíleny hlídky i bezpečnostní složky.
Pákistán a Afghánistán se ocitly v přímém vojenském střetu, který provází intenzivní ostřelování a raketové nálety v pohraničních horách. Khawaja Asif, pákistánský ministr obrany, oznámil, že jeho země již nebude situaci tolerovat a vyhlásil sousednímu režimu pod vedením Tálibánu otevřený válečný stav. Současná krize je výsledkem dlouhodobých rozporů mezi jaderně vyzbrojeným Pákistánem a afghánskými ozbrojenci.
Spojené státy americké v sobotu oficiálně zahájily „rozsáhlé bojové operace“ na území Íránu. Prezident Donald Trump v prohlášení na sociálních sítích uvedl, že cílem této ofenzivy je eliminovat bezprostřední hrozby ze strany tamního režimu. Podle jeho slov jde o masivní a stále probíhající akci, při které hodlá využít zdrcující sílu ke zničení íránského raketového arzenálu.
Během sobotního rána podnikly izraelské a americké síly nálety na íránské území. Zahájení vojenské operace potvrdily zdroje z USA i izraelský ministr obrany Israel Katz. Přímo nad Teheránem byly po sérii výbuchů zaznamenány stoupající mraky kouře.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si myslí, že do voleb v USA je šance dosáhnout míru na Ukrajině. Řekl to v rozhovoru pro britskou televizní stanici Sky News. Washington vyzval ke zvýšení tlaku na Moskvu. Jménem Kyjeva naopak vyloučil, že by se ukrajinská armáda vzdávala území bez boje.
Eva Burešová se na konci února po několika týdnech vrátila do jedné ze svých muzikálových rolí. Při vystoupení zažila něco, co se jí už dlouho nestalo. Fanouškům o tom poreferovala na sociální síti.