Velký otazník vyvstává před páteční schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce. Podle informací německého deníku Bild měl Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff během nedávné návštěvy Kremlu špatně pochopit návrh ruské strany.
Witkoff údajně přijel do Moskvy s americkým návrhem, jenž počítá se zmražením konfliktu na současné frontové linii výměnou za zrušení některých protiruských sankcí a uzavření nových ekonomických dohod s Moskvou. Kremlu to ale nestačí, protože nadále požaduje plnou kontrolu nad Luhanskou, Doněckou, Záporožskou a Chersonskou oblastí.
Podle tvrzení Bildu navíc vyslanec špatně pochopil některé Putinovy výroky. Například se domníval, že ruský prezident nabídl stažení svých vojsk z některých území. Putin má naopak požadovat, aby se ukrajinští vojáci vzdali některých oblastí, nad nimiž mají v současnosti kontrolu.
"Witkoff vůbec neví, o čem mluví," citoval německý deník slova nejmenovaného ukrajinského představitele, který se o své dojmy podělil se zástupci německé vlády.
Bild dále napsal, že Witkoff působil zmateně i během nedávného konferenčního hovoru s ministrem zahraničí Marcem Rubiem, viceprezidentem J. D. Vancem a evropskými spojenci. Evropané považovali jeho výroky za matoucí a domnívají se, že Witkoff je nekompetentní, co se týká územních otázek.
Trump v pátek oznámil prostřednictvím sociální sítě Truth Social, že se s Putinem setká v pátek 15. srpna na Aljašce. Kreml již ústy Putinova poradce potvrdil, že uvedené informace jsou pravdivé. "Rusko a USA jsou sousedé, kteří mají společnou hranici. Je tedy logické, že naše delegace zkrátka přeletí přes Beringovu úžinu a že tak důležitý a dlouho očekávaný summit mezi lídry obou zemí se uskuteční právě tam (na Aljašce)," řekl Jurij Ušakov podle TASS.
Podle americké stanice CBS News se Bílý dům snaží přesvědčit evropské spojence, aby souhlasili s návrhem, který by Rusku zajistil kontrolu nad celým Donbasem, okupovaným Krymem a územím v Chersonské a Záporožské oblasti, kde se nacházejí ruští vojáci. Podle deníku Wall Street Journal měl podobný návrh předložit Putin americkému speciálnímu vyslanci Stevu Witkoffovi.
Podle Volodymyra Zelenského je Ukrajina připravena na rozhodnutí, která přinesou mír. "Jakákoliv rozhodnutí proti nám a bez nás jsou rozhodnutími proti míru. Ničeho nedosáhnou," konstatoval. "Všichni potřebujeme opravdový mír. Mír, který budou lidé respektovat," podotkl.
"Putin nevěří v náš národ a proto udělal beznadějné rozhodnutí, že si Ukrajinu vezme. Byla to jeho největší chyba, že nevzal Ukrajince v potaz," zhodnotil lídr napadené země a zdůraznil, že věří svým lidem. "Ukrajinci jsou silní a brání, co je jejich. Mnoho lidí na světě se během války přidalo na naši stranu. I ti, kteří jsou s Ruskem, vědí, že páchá zlo. Ukrajinci si zaslouží mír, ale všichni partneři musí pochopit, co to je důstojný mír," uvedl.
"Tato válka musí dospět ke konci - a Rusko ji musí ukončit. Rusko ji začalo a pokračuje v ní, ignoruje všechna ultimáta. To je ten problém, nic jiného," poznamenal ukrajinský prezident, který poukázal na to, že odpověď na otázku teritoriální integrity Ukrajiny je v její ústavě. "Ukrajinci nedají své území okupantům," prohlásil.
Kyjev je podle Zelenského připraven spolupracovat s Trumpem a dalšími spojenci na dosažení opravdového a trvalého místu. "Ukrajina je. Děkuji našim vojákům za obranu naší nezávislosti. Tohle je naše země, my jsme Ukrajina," vzkázal prezident na závěr.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.